Text* 1: Sláva Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi, který byl jako východní obzor, kde vyšlo slunce verše atmarama. V podobĕ různých významů projevil jeho paprsky, čímž odstranil temnotu hmotného svĕta. Nechť chrání vesmír.

Text* 2: Sláva Pánu Caitanyovi! Sláva Pánu Nityanandovi! Sláva Advaitacandrovi! A sláva všem oddaným Pána Caitanyi!

Text* 3: Sanatana Gosvami potom uchopil lotosové nohy Sri Caitanyi Mahaprabhua a pokornĕ předložil následující žádost.

Text* 4: Sanatana Gosvami řekl: „Můj Pane, slyšel jsem, že jsi kdysi v domĕ Sarvabhaumy Bhattacaryi vysvĕtlil verš atmarama osmnácti různými způsoby.“

Text 5: „  ,K láskyplné službĕ Sri Krsnovi, který má transcendentální vlastnosti a vykonává úžasné skutky, jsou přitahováni i ti, kdo jsou spokojení sami v sobĕ a jež nepřitahují vnĕjší hmotné touhy. A protože má Hari, Osobnost Božství, takové transcendentálnĕ přitažlivé rysy, říká se Mu Krsna.̀  “

Text* 6: „Už jsem tento úžasný příbĕh slyšel a dychtím tedy znovu slyšet Tvé vysvĕtlení. Pokud je milostivĕ zopakuješ, bude mi potĕšením si je vyslechnout.“

Text* 7: Sri Caitanya Mahaprabhu odpovĕdĕl: „Sarvabhauma Bhattacarya vzal má slova vážnĕ, protože je stejný šílenec jako Já.“

Text* 8: „Nevzpomínám si, co jsem v té souvislosti tenkrát řekl, ale jestli se v Mé mysli díky tvojí společnosti nĕco objeví, vysvĕtlím to.“

Text* 9: „Já sám obvykle nedokážu předložit žádné vysvĕtlení, ale silou tvé společnosti se nĕco může objevit.“

Text 10: „V tomto verši je jedenáct zcela jasných slov. Pokud je však studujeme oddĕlenĕ, z každého zazáří různé další významy.“

Text* 11: „Absolutní Pravda, tĕlo, mysl, snaha, stálost, inteligence a povaha je sedm různých významů slova ,atmà.“

Text 12: „  ,Slovo „atma“ má tato synonyma: tĕlo, mysl, Absolutní Pravda, přirozené vlastnosti, stálost, inteligence a úsilí.̀  “

Text* 13: „Slovo ,atmaramà označuje toho, kdo v tĕchto sedmi vĕcech (Absolutní Pravdĕ, tĕlu, mysli a tak dále) nachází potĕšení. Pozdĕji atmaramy vyjmenuji.“

Text* 14: „Můj drahý Sanatano, vyslechni si nejdříve význam ostatních slov počínaje slovem ,munì. Nejprve vysvĕtlím jejich oddĕlené významy a pak je spojím.“

Text* 15: „Slovo ,munì označuje toho, kdo je přemýšlivý, vážný nebo mlčenlivý, asketu, toho, kdo dodržuje velké sliby, toho, kdo je ve stavu odříkání, a svĕtce. To jsou různé významy slova ,munì.“

Text* 16: „Slovo ,nirgranthà označuje toho, kdo je osvobozený od hmotných uzlů nevĕdomosti. Označuje také toho, kdo nenásleduje usmĕrňující zásady védské literatury, a toho, kdo nemá poznání.“

Text* 17: „  ,Nirgranthà také označuje lidi nevzdĕlané, nízkého původu, špatného vychování, bez zásad a bez úcty k védské literatuře. Toto slovo poukazuje na kapitalistu i na toho, kdo nemá žádné bohatství.“

Text 18: „  ,Předpona „nih“ se dá použít ve smyslu zjištĕní, stupňování, tvoření nebo zákazu. Slovo „grantha“ znamená „bohatství“, „teze“ a „slovní spojení“.̀  “

Text* 19: „Slovo ,urukramà poukazuje na toho, jehož krok je velký. Slovo ,kramà znamená ,vykopnout̀ neboli ,vykročit̀.“

Text 20: „  ,Kramà také znamená ,sílà, ,otřesỳ, ,systematická metodà, ,argument̀ a ,mocný útok kopnutím̀. Vamana tak roztřásl tři svĕty.“

Text 21: „  ,I kdyby nĕjaký učenec spočítal všechny atomy v tomto hmotném svĕtĕ, síly Pána Visnua by spočítat nedokázal. Pán Visnu se ve své inkarnaci Vamany bez námahy zmocnil všech planet, neboť se expandoval od kořene hmotného svĕta až po Satyaloku. Způsobil, že se každá planetární soustava pod silou Jeho kroků třásla.̀  “

Text 22: „Nejvyšší Osobnost Božství svým všeprostupujícím rysem proniká celým stvořením. Svou neobyčejnou energií toto stvoření nadnáší a také udržuje. Svou milostnou energií udržuje planetární soustavu zvanou Goloka Vrndavan a svými šesti vznešenými vlastnostmi udržuje mnoho Vaikunth.“

Text* 23: „Slovo ,urukramà poukazuje na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, jenž svou vnĕjší energií dokonale stvořil nesčetné vesmíry.“

Text 24: „  ,Toto jsou různé významy slova „krama“. Používá se ve smyslu energie, systematického uspořádání, kroku, pohybu nebo chvĕní.̀  “

Text 25: „Slovo ,kurvantì znamená ,dĕlají nĕco pro druhé̀, protože je to tvar slovesa ,udĕlat̀, který vyjadřuje vĕci udĕlané pro nĕkoho jiného. Používá se ve vztahu k oddané službĕ, která se musí vykonávat pro potĕšení Krsny. To je význam slova ,kurvantì.“

Text 26: „  ,Koncovek typu atmane-pada se používá v případĕ, že plody činu připadnou slovesnému konateli s oznamovacím ñ nebo přízvukem svarita.̀  “

Text* 27: „Slovo ,hetù (příčina) znamená, že se daná činnost koná pro nĕjaký zámĕr. Zámĕry mohou být tři. Činnost lze provádĕt pro svůj požitek z výsledku, pro dosažení nĕjaké hmotné dokonalosti nebo pro dosažení osvobození.“

Text* 28: „Nejdříve vezmeme slovo ,bhuktì, hmotný požitek, který má nespočet podob. Můžeme také vzít slovo ,siddhì neboli dokonalost, kterých je osmnáct. Slovo ,muktì má pĕt variant.“

Text* 29: „Bezpříčinná oddaná služba není motivována smyslovým požitkem, dokonalostí ani osvobozením. Ten, kdo je prostý tĕchto nečistot, může Pána Krsnu, velkého šprýmaře, ovládat.“

Text 30: „Slovo ,bhaktì (oddaná služba) má deset významů. Jedním z nich je sadhana-bhakti, oddaná služba podle usmĕrňujících zásad, a dalších devĕt jsou různé druhy prema-bhakti, extatické lásky k Bohu.“

Text* 31: „Dále jsou vysvĕtleny příznaky lásky k Bohu, které se dají rozdĕlit na devĕt druhů počínaje zalíbením přes extatickou lásku, až nakonec po nejvyšší extatickou lásku (mahabhavu).“

Text* 32: „Zalíbení v Krsnovi na úrovni neutrality se zvĕtšuje až na úroveň lásky k Bohu (premy) a zalíbení oddaných na úrovni služebnického vztahu se zvĕtšuje na úroveň spontánní připoutanosti (ragy).“

Text* 33: „Oddaní ve Vrindávanu, kteří jsou přáteli Pána, mohou svou extatickou lásku zvĕtšit až do bodu anuragy. Ti, kdo Krsnu milují jako rodiče, Jeho otec a matka, mohou svou lásku k Bohu zvĕtšovat až na konec anuragy.“

Text* 34: „Gopi z Vrindávanu, které jsou ke Krsnovi připoutané na úrovni milostné lásky, mohou svou extatickou lásku zvĕtšit až po maha-bhavu, nejvĕtší extázi lásky. To jsou nĕkteré ze slavných významů slova ,bhaktì.“

Text* 35: „Poslouchej prosím význam slova ,ittham-bhuta-gunà, z verše atmarama. ,Ittham-bhutà má různé významy a ,gunà zase jiné.“

Text* 36: „Slovo ,ittham-bhutà je transcendentálnĕ vznešené, protože znamená ,naplnĕný transcendentální blažeností̀. Blaženost získaná ze splynutí s Absolutním (brahmananda) je ve srovnání s touto blažeností jako stéblo trávy.“

Text 37: „  ,Můj drahý Pane, ó vládce vesmíru, od té doby, kdy jsem Tĕ spatřil, nabyla má transcendentální blaženost podoby velkého oceánu. Obklopen tímto oceánem nyní zjišťuji, že veškeré ostatní takzvané štĕstí je jako voda obsažená v otisku kopýtka telete.̀  “

Text* 38: „Pán Krsna je tak vznešený, že je přitažlivĕjší a příjemnĕjší než cokoliv jiného. Je nejvznešenĕjším sídlem blaženosti. Svou vlastní silou způsobuje, že človĕk zapomene na všechny ostatní extáze.“

Text* 39: „Čistá oddaná služba je tak vznešená, že oddaný snadno zapomene na štĕstí pocházející z hmotného požitku, hmotného osvobození a mystické nebo jógové dokonalosti. Oddaný je tak spoután Krsnovou milostí, Jeho neobyčejnou mocí a vlastnostmi.“

Text* 40: „Když je na transcendentální úrovni nĕkdo přitahován ke Krsnovi, je konec všemu logickému argumentování na základĕ zjevených písem, ani se tyto závĕry vůbec neberou v úvahu . To je Jeho transcendentální vlastnost, která je podstatou veškeré transcendentální sladkosti.“

Text* 41: „Slovo ,gunà znamená ,vlastnost̀. Krsnovy vlastnosti jsou transcendentální a je jich nekonečnĕ mnoho. Všechny duchovní vlastnosti oplývají transcendentální blažeností.“

Text* 42: „Krsnovy transcendentální vlastnosti, jako je majestát, sladkost a milost, jsou dokonalé a úplné. A co se týče Krsnovy náklonnosti k Jeho oddaným, je tak štĕdrý, že jim může dát sám sebe.“

Text* 43: „Krsna má neomezené vlastnosti. Oddaní jsou přitahovaní Jeho neobyčejnou krásou, náladami a vůní, a tak setrvávají v nejrůznĕjších transcendentálních náladách. Proto je Krsna označován jako nejpřitažlivĕjší.“

Text* 44: „Mysli čtyř mudrců v podobĕ malých chlapců (Sanaka, Sanatana, Sanandana a Sanat-kumara) k lotosovým nohám Krsny přitahovala vůnĕ tulasi obĕtovaných Pánu.“

Text 45: „  ,Jakmile vánek nesoucí vůni lístků tulasi a šafránu z lotosových nohou Osobnosti Božství, jež má oči jako lotosy, pronikl nosními dírkami do srdcí tĕchto mudrců (Kumarů), pocítili zmĕnu na tĕle i na mysli, přestože byli připoutáni k realizaci neosobního Brahmanu.̀  “

Text* 46: „Mysl Sukadevy Gosvamiho byla unesená nasloucháním o Pánových zábavách.“

Text 47: „(Sukadeva Gosvami oslovil Pariksita Maharaje:) ,Můj drahý králi, zábavy Pána Krsny mne přitahovaly i přesto, že jsem byl zcela na transcendentální úrovni. Proto jsem u svého otce studoval Srimad-Bhagavatam.̀  “

Text 48: „  ,S úctou se klaním Srilovi Sukadevovi Gosvamimu, synovi Vyasadevy a ničiteli všech hříšných reakcí. Díky své úplné seberealizaci a blaženosti nemĕl žádné hmotné touhy. Přesto ho přitahovaly transcendentální zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství a ze soucitu s lidstvem vylíčil transcendentální historické dílo zvané Srimad-Bhagavatam, které se přirovnává ke svĕtlu Absolutní Pravdy.̀  “

Text* 49: „Pán Sri Krsna přitahuje mysli všech gopi svými překrásnými, transcendentálními tĕlesnými rysy.“

Text 50: „  ,Drahý Krsno, odevzdaly jsme se Ti jako služky jednoduše proto, že jsme vidĕly Tvou překrásnou tvář ozdobenou loknami vlasů, Tvé náušnice dotýkající se Tvých tváří, nektar Tvých rtů a krásu Tvého úsmĕvu. Odevzdaly jsme se Ti také proto, že jsi nás obejmul svými pažemi, které nám dodávají odvahu, a že jsme vidĕly Tvou krásnou a širokou hruď.“

Text* 51: „Pouhým poslechem o Krsnovĕ transcendentální kráse a vlastnostech jsou k Nĕmu přitahovány i královny z Dváraky v čele s Rukmini.“

Text 52: „  ,Ó nejkrásnĕjší Krsno, slyšela jsem od druhých o Tvých transcendentálních vlastnostech, a to mi přineslo úlevu od veškerého tĕlesného utrpení. Oči toho, kdo zhlédne Tvou transcendentální krásu, dosáhly všeho, co je možné v životĕ získat. Ó neomylný, naslouchání o Tvých vlastnostech mne zbavilo studu a od té doby jsem k Tobĕ přitahována.̀  “

Text* 53: „Pouhou hrou na svou transcendentální flétnu Pán Krsna poutá mysl dokonce i bohynĕ štĕstí.“

Text 54: „  ,Ó Pane, nevíme, jak je možné, že se hadu Kaliyovi dostalo takové příležitosti, že se ho dotkl prach z Tvých lotosových nohou. Bohynĕ štĕstí kvůli tomu stovky let podstupovala askezi, při které se vzdala všech ostatních tužeb a dodržovala přísné sliby. Opravdu nechápeme, jak mohl tento had Kaliya dostat takovou příležitost.̀  “

Text* 55: „Krsna přitahuje nejen mysl gopi a bohyní štĕstí, ale také všech mladých dívek ve třech svĕtech.“

Text 56: „  ,Můj drahý Pane Krsno, která žena ve třech svĕtech by nebyla uchvácena rytmy sladkých písní vycházejících z Tvé úžasné flétny? Která by takto nesešla z cesty cudnosti? Tvoje krása je to nejvznešenĕjší ve třech svĕtech. Dokonce i krávy, ptáci, zvířata a stromy v lese ztuhnou blažeností, když zahlédnou Tvou krásu.̀  “

Text* 57: „Vrindávanské ženy v postavení starších opatrovnic jsou ke Krsnovi přitahovány jako matky. Vrindávanští muži zase jako služebníci, přátelé a otcové.“

Text* 58: „Krsnovy vlastnosti uchvacují a přitahují vše živé i neživé, a dokonce i ptáky, zvířata a stromy.“

Text* 59: „Slovo ,harì má mnoho významů, ale dva z nich jsou nejdůležitĕjší. Jedním je, že Pán odebírá oddanému vše nepříznivé, a druhým je, že přitahuje mysl extatickou láskou k Bohu.“

Text 60: „Když oddaný nĕjakým způsobem všude neustále vzpomíná na Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Hari z jeho života odstraní čtyři druhy strastí.“

Text 61: „  ,Všechny hříšné činy toho, kdo se zapojí do Mé oddané služby, jsou zcela smazány, tak jako je všechno palivo v planoucím ohni spáleno na popel.̀  “

Text* 62: „Když jsou milostí Nejvyšší Osobnosti Božství všechny hříšné činnosti potlačené, oddaný postupnĕ zdolá všechny překážky na cestĕ oddané služby i s nevĕdomostí, která z nich pochází. Potom prostřednictvím oddané služby vykonávané devíti různými způsoby – nasloucháním, opĕvováním a tak dále – plnĕ projeví svou původní lásku k Bohu.“

Text* 63: „Poté, co je oddaný oproštĕn od všech hříšných materialistických činností, Krsna připoutá jeho tĕlo, mysl a smysly ke své službĕ. Krsna je proto nesmírnĕ milostivý a Jeho transcendentální vlastnosti jsou nesmírnĕ přitažlivé.“

Text 64: „Ten, jehož mysl, smysly i tĕlo jsou přitahovány transcendentálními vlastnostmi Hariho, se vzdá čtyř principů hmotného úspĕchu. Tak jsem vysvĕtlil hlavní významy slova ,harì.“

Text* 65: „Když se k tomuto verši přidají spojky ,cà (,à) a příslovce ,apì (,i když̀), může tento verš nabýt jakéhokoliv významu, který mu chceme dát.“

Text* 66: „Slovo ,cà lze vysvĕtlit sedmi způsoby.“

Text 67: „  ,Slovo „ca“ („a“) se používá ke spojení slova či vĕty s předešlým slovem či vĕtou, aby naznačilo souhrn, aby napomáhalo významu, aby dalo souhrnné pochopení, aby naznačilo další snahu či úsilí nebo aby doplnilo rozmĕr verše. Používá se také ve smyslu určitosti.̀  “

Text* 68: „Slovo ,apì má sedm hlavních významů. Jsou to tyto:“

Text 69: „  ,Slovo „api“ se používá ve smyslu možnosti, otázky, pochyby, výtky, souhrnu, správného použití vĕcí a extravagance.̀  “

Text* 70: „Vysvĕtlil jsem různé významy tĕchto jedenácti slov. Nyní předložím úplný význam tohoto verše tak, jak se používá na různých místech.“

Text* 71: „Slovo ,brahmà označuje summum bonum, Absolutní Pravdu, která je vĕtší než všechny ostatní pravdy. Je původní identitou a nic se jí nemůže rovnat.“

Text 72: „  ,S úctou se klaním Absolutní Pravdĕ, která je nejvyšším dobrem. Je to všeprostupující, neustále se zvĕtšující téma velkých yogich. Je nemĕnná a je duší všech.̀  “

Text* 73: "The proper meaning of the word 'brahma' is the Supreme Personality of Godhead, who is one without a second and without whom nothing else exists.

Text 74: „  ,Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, říkají, že se jedná o nedvojné poznání, které se nazývá neosobní Brahman, lokalizovaná Paramatma a Osobnost Božství.̀  “

Text* 75: „Tato jediná Absolutní Pravda je Pán Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství. Je nejvyšší pravdou v minulosti, současnosti i budoucnosti. To dokazují všechna zjevená písma.“

Text 76: „  ,Před stvořením vesmíru existuji jen Já. Nic hmotného, ať hrubého, jemného, či prvotního, neexistuje. Po stvoření jsem to pouze Já, kdo existuje ve všem, a po zničení jsem to opĕt jen Já, kdo navĕky zůstává.̀  “

Text* 77: „Slovo ,atmà (,já̀) označuje nejvyšší pravdu, Krsnu. On je všeprostupujícím svĕdkem všeho a nejvyšší podobou.“

Text 78: „  ,Hari, Osobnost Božství, je všeprostupujícím původním zdrojem všeho, a proto je Nadduší všeho.̀  “

Text* 79: „Jsou tři způsoby, jak dosáhnout lotosových nohou Absolutní Pravdy, Krsny. Je to postup filosofické spekulace, mystické yogy a oddané služby. Každý z nich má různé rysy.“

Text* 80: „Absolutní Pravda je jedna, ale podle způsobu, jakým se k Ní přibližujeme, se jeví ve třech podobách – jako Brahman, Paramatma a Bhagavan, Nejvyšší Osobnost Božství.“

Text* 81: „  ,Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, říkají, že se jedná o nedvojné poznání, které se nazývá neosobní Brahman, lokalizovaná Paramatma a Osobnost Božství.̀  “

Text* 82: „I když slova ,brahmà a ,atmà označují Krsnu, jejich přímý význam se vztahuje pouze na neosobní Brahman a Nadduši.“

Text* 83: „Tomu, kdo následuje cestu filosofické spekulace, se Absolutní Pravda zjevuje jako neosobní Brahman, a tomu, kdo následuje cestu mystické yogy, se zjevuje jako Nadduše.“

Text* 84: „Jsou dva druhy oddaných činností – spontánní a usmĕrnĕné. Spontánní oddanou službou oddaný dospĕje k původní Osobnosti Božství, Krsnovi, a usmĕrnĕnou oddanou službou dospĕje k expanzi Nejvyšší Osobnosti Božství.“

Text* 85: „Vykonáváním spontánní oddané služby ve Vrindávanu dosáhne oddaný původní Nejvyšší Osobnosti Božství, Krsny.“

Text 86: „  ,Nejvyšší Osobnost Božství, Krsna, syn matky Yasody, je přístupný pro oddané, kteří jsou zapojení ve spontánní láskyplné službĕ. Avšak ti, kdo se oddávají mentální spekulaci, ti, kdo usilují o seberealizaci přísnou askezí, nebo ti, kdo považují tĕlo za vlastní já, Ho tak snadno dosáhnout nemohou.̀  “

Text* 87: „  ,Vykonáváním usmĕrnĕné oddané služby se oddaný stane společníkem Narayana a dospĕje na Vaikunthaloky, duchovní planety v duchovním nebi.̀  “

Text 88: „  ,Ti, kdo rozmlouvají o činnostech Pána Krsny, jsou na nejvyšší úrovni oddaného života a projevují příznaky, jako jsou slzy v očích a tĕlesné známky štĕstí. Oddanou službu Krsnovi vykonávají, aniž by následovali usmĕrňující zásady mystické yogy. Mají veškeré duchovní vlastnosti a jsou povýšeni na Vaikunthy, které existují nad námi.̀  “

Text* 89: „Oddaní se dĕlí do tří skupin – akama (bez tužeb), moksa-kama (toužící po osvobození) a sarva-kama (toužící po hmotné dokonalosti).“

Text 90: „  ,Ten, kdo je opravdu inteligentní, by mĕl vážnĕ praktikovat bhakti-yogu pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství, ať už je oddaným bez hmotných tužeb, karmim toužícím po všemožných hmotných výhodách nebo jñanim toužícím po osvobození.̀  “

Text* 91: „Slovo ,udara-dhì znamená buddhiman – inteligentní či rozvážný. Takový človĕk se proto zapojí do oddané služby Pánu Krsnovi dokonce i pro svůj smyslový požitek.“

Text* 92: „Ostatní postupy nemohou přinést výsledky, pokud se nepojí s oddanou službou. Oddaná služba je ale tak mocná a nezávislá, že může človĕku přinést všechny vytoužené výsledky.“

Text 93: „Mimo oddané služby jsou všechny metody seberealizace jako struky na krku kozy. Inteligentní človĕk proto přijme pouze oddanou službu a všech ostatních způsobů seberealizace zanechá.“

Text 94: „  ,Ó nejlepší z Bharatovců (Arjuno), čtyři druhy zbožných lidí Mi oddanĕ slouží – trpící, toužící po bohatství, zvídavý a ten, kdo hledá poznání Absolutního.̀  “

Text* 95: „Materialističtí oddaní se uchylují k oddané službĕ a uctívání Krsny, když trpí nebo potřebují peníze. Ti, kdo jsou opravdu zvídaví, co je nejvyšší zdroj všeho, a ti, kdo hledají poznání, se nazývají transcendentalisté, protože touží po osvobození od veškerého hmotného znečištĕní.“

Text* 96: „Tyto čtyři druhy lidí jsou díky své zbožné minulosti velmi požehnaní. Postupnĕ se vzdají hmotných přání a stanou se čistými oddanými.“

Text* 97: „Na úroveň oddaného života je človĕk povýšen milostí vaisnavy, pravého duchovního mistra, a zvláštní milostí Krsny. Na této úrovni se vzdá všech hmotných tužeb a společnosti nežádoucích lidí, což jej pozvedne na úroveň čisté oddané služby.“

Text 98: „  ,Inteligentní lidé, kteří ve společnosti čistých oddaných poznali Nejvyššího Pána a zbavili se špatné, materialistické společnosti, se nikdy nedokáží vyhýbat naslouchání o slávĕ Pána, i kdyby o ní zaslechli jen jednou.̀  “

Text* 99: „Podvádĕt sebe i druhé se nazývá kaitava. Společnost tĕch, kdo takto podvádĕjí, se nazývá duhsaṅga, špatná společnost. Ti, kdo touží po nĕčem jiném než po službĕ Krsnovi, se také nazývají duhsaṅga, špatná společnost.“

Text 100: „  ,Vznešené písmo zvané Srimad-Bhagavatam, sestavené Mahamunim Vyasadevou z původních čtyř veršů, popisuje ty nejvznešenĕjší oddané s dobrým srdcem a úplnĕ zavrhuje podvádĕní v podobĕ hmotnĕ motivované zbožnosti. Vyzdvihuje nejvyšší princip vĕčného náboženství, který může skutečnĕ odstranit trojí utrpení živých bytostí a udĕlit nejvyšší požehnání v podobĕ úplného blahobytu a poznání. Ti, kdo jsou ochotni naslouchat poselství tohoto písma s pokorným služebnickým postojem, mohou okamžitĕ uvĕznit Nejvyššího Pána ve svých srdcích. Proto není potřeba žádného jiného písma, než je Srimad-Bhagavatam.̀  “

Text* 101: „Předpona ,prà ve slovĕ ,projjhità zvláštĕ poukazuje na ty, kdo touží po osvobození nebo splynutí s Nejvyšším. Tato touha je nejvĕtší podvod. Takto tento verš vysvĕtlil velký komentátor Sridhara Svami.“

Text* 102: „Když milostivý Pán Krsna pozná, že nĕjaký pošetilý oddaný touží po hmotném prospĕchu, dá mu velkoryse útočištĕ u svých lotosových nohou, čímž jeho nežádoucí touhy překryje.“

Text 103: „  ,Kdykoliv Krsnu nĕkdo požádá o splnĕní své touhy, Krsna mu ji nepochybnĕ splní. Neudĕlí však nic, co by způsobilo, že Ho bude dotyčný opakovanĕ žádat o splnĕní dalších tužeb. Pokud nĕkdo má i další touhy, ale vĕnuje se oddané službĕ Pánu, Krsna mu vnutí útočištĕ svých lotosových nohou, kde na všechny další touhy zapomene.̀  “

Text 104: „Společnost oddaného, Krsnova milost a povaha oddané služby človĕku pomohou vzdát se veškeré nežádoucí společnosti a postupnĕ se povýšit na úroveň lásky k Bohu.“

Text* 105: „Postupnĕ takto vysvĕtlím všechna slova verše atmarama. Je třeba vĕdĕt, že všechna tato slova mají za cíl umožnit vychutnávání transcendentálních vlastností Krsny.“

Text* 106: „Všechna vysvĕtlení jsem předložil jen proto, abych naznačil význam tohoto verše. Nyní vysvĕtlím jeho skutečný význam.“

Text* 107: „Na cestĕ filosofické spekulace jsou dva druhy vĕřících – jednomu se říká brahma-upasaka neboli ten, kdo uctívá neosobní Brahman, a druhému se říká moksakaṅksi neboli ten, kdo touží po osvobození.“

Text* 108: „Jsou tři druhy tĕch, kdo uctívají neosobní Brahman. První je začátečník, druhý je ten, jehož myšlenky jsou pohroužené v Brahmanu, a třetím je ten, kdo je v Brahmanu opravdu ponořený.“

Text* 109: „Osvobození nelze dosáhnout pouhou filosofickou spekulací bez oddané služby. Pokud však nĕkdo oddanĕ slouží, je automaticky na úrovni Brahmanu.“

Text* 110: „Pro toho, kdo oddanĕ slouží, je příznačné, že se od neosobního Brahmanu odvrací. Dostane transcendentální tĕlo, aby mohl sloužit Pánu Krsnovi.“

Text 111: „Ten, kdo obdrží duchovní tĕlo oddaného, může vzpomínat na transcendentální vlastnosti Krsny. Čistým oddaným zamĕstnaným službou Pánu se človĕk stane jednoduše tím, že ho přitahují Krsnovy transcendentální vlastnosti.“

Text 112: „  ,Ke Krsnovým zábavám je přitahována dokonce i osvobozená duše, která splynula se září Brahmanu. Instaluje proto Božstvo a slouží Pánu.“

Text* 113: „Sukadeva Gosvami a čtyři Kumarové byli sice neustále pohroužení v myšlenkách na neosobní Brahman, a byli tedy brahmavadi, ale přesto je přitahovaly Krsnovy transcendentální zábavy a vlastnosti. Proto se pozdĕji stali oddanými Krsny.“

Text* 114: „Mysli čtyř Kumarů byly upoutány vůní kvĕtin obĕtovaných lotosovým nohám Krsny. Takto přitahováni Krsnovými transcendentálními vlastnostmi se zapojili do čisté oddané služby.“

Text 115: „  ,Jakmile vánek nesoucí vůni lístků tulasi a šafránu z lotosových nohou Osobnosti Božství, jež má oči jako lotosy, pronikl nosními dírkami do srdcí tĕchto mudrců (Kumarů), pocítili zmĕnu na tĕle i na mysli, přestože byli připoutáni k realizaci neosobního Brahmanu.̀  “

Text* 116: „Milostí Srily Vyasadevy Sukadevu Gosvamiho upoutaly zábavy Pána Krsny. Takto přitahován Krsnovými transcendentálními vlastnostmi se také stal Jeho oddaným a začal Mu sloužit.“

Text 117: „  ,Mysl Srily Sukadevy Gosvamiho byla velice přitahována transcendentálními zábavami Pána a následnĕ rozrušena vĕdomím Krsny. Proto začal milostí svého otce studovat Srimad-Bhagavatam.̀  “

Text* 118: „Devĕt velkých mystických yogich (Yogendrové) již od narození realizovalo Absolutní Pravdu jako neosobní filosofové. Protože však od Pána Brahmy, Pána Sivy a velkého mudrce Narady slyšeli o vlastnostech Pána Krsny, stali se také oddanými Krsny.“

Text* 119: „V jedenáctém zpĕvu Srimad-Bhagavatamu je podrobný popis oddané služby devíti Yogendrů, kteří oddanĕ sloužili, protože je přitahovaly Pánovy transcendentální vlastnosti.“

Text 120: „  ,Devĕt Yogendrů vstoupilo do společnosti Pána Brahmy a naslouchali od nĕho skutečnému významu Upanisad, které jsou nejvyšší védskou literaturou. I když už Yogendrové mĕli védské poznání, nasloucháním Brahmovi začali prožívat velké štĕstí na úrovni vĕdomí Krsny, a tak chtĕli vstoupit do Dváraky, sídla Pána Krsny. Nakonec tedy dospĕli na místo známé jako Ranga-kšétra.̀  “

Text* 121: „Ti, kdo chtĕjí splynout s neosobním Brahmanem, se také dĕlí do tří skupin – ti, kdo chtĕjí být osvobození, ti, kdo už osvobození jsou, a ti, kdo zrealizovali Brahman.“

Text* 122: „V tomto hmotném svĕtĕ je mnoho lidí, kteří touží po osvobození, a proto se vĕnují oddané službĕ Pánu Krsnovi.“

Text 123: „  ,Ti, kdo usilují o vysvobození ze spárů hmoty, zanechávají uctívání polobohů, kteří mají hrozivé tĕlesné rysy. Tito klidní oddaní, jež nejsou vůči polobohům nepřátelští, uctívají různé podoby Nejvyšší Osobnosti Božství, Narayana.“

Text 124: „Pokud mají ti, kdo jsou připoutaní k uctívání polobohů to štĕstí, že se mohou sdružovat s oddanými, postupnĕ se probudí jejich neprojevená oddaná služba a ocenĕní Pánových vlastností. Tímto způsobem také začnou oddanĕ sloužit Krsnovi a vzdají se touhy po osvobození i touhy splynout s neosobním Brahmanem.“

Text 125: „  ,Ó velký učený oddaný, i když je v tomto hmotném svĕtĕ mnoho chyb, je zde jedna dobrá příležitost – společnost oddaných. Tato společnost přináší velké štĕstí. Díky této dobré vlastnosti byla oslabena naše silná touha po osvobození splynutím se září Brahmanu.̀  “

Text* 126: „Saunaka a další velcí mudrci se ve společnosti velkého svĕtce Narady vzdali touhy po osvobození a zapojili se do oddané služby Krsnovi.“

Text* 127: „Pouhým setkáním s Krsnou či získáním Jeho zvláštní milosti se lze vzdát touhy po osvobození. Človĕk upoutaný transcendentálními vlastnostmi Krsny se tak může zapojit do Jeho služby.“

Text 128: „  ,Zde ve Dváraka-dhámu mĕ přitahuje Nejvyšší Osobnost Božství, Krsna, jenž je zosobnĕním duchovní blaženosti. Pouhý pohled na Nĕho mi působí velkou radost. Ó, tolik času jsem promarnil snahou o seberealizaci neosobním způsobem. To je velký důvod k nářku!̀  “

Text* 129: „Je mnoho lidí, kteří jsou osvobození již v tomto životĕ. Jedni toho dosáhli vykonáváním oddané služby a druzí prostřednictvím filosofického spekulativního procesu.“

Text* 130: „Ti, kdo získali osvobození oddanou službou, jsou čím dál více přitahováni transcendentálními vlastnostmi Krsny, a proto Mu slouží. Ti, kdo se osvobodili spekulativním způsobem, kvůli svým přestupkům nakonec poklesnou.“

Text 131: „  ,Ó Ty, který máš lotosové oči! Ti, kdo si o sobĕ myslí, že jsou v tomto životĕ osvobozeni, aniž by Ti oddanĕ sloužili, mají nečistou inteligenci. I když podstupují přísnou askezi, kterou se povznesou do duchovního postavení, na úroveň neosobní realizace Brahmanu, znovu poklesnou, protože opomíjejí uctívání Tvých lotosových nohou.̀  “

Text 132: „  ,Ten, kdo je takto transcendentálnĕ umístĕn, okamžitĕ realizuje Nejvyšší Brahman a je dokonale blažený. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a staví se ke všem živým bytostem stejnĕ. V tomto stavu dosáhne čisté oddané služby Mnĕ.̀  “

Text 133: „  ,I když jsem byl uctíván tĕmi, kdo jdou po cestĕ monismu, a zasvĕcen do seberealizace v systému yogy, jeden prohnaný chlapec, který neustále laškuje s gopimi, ze mĕ násilím udĕlal svoji služku.̀  “

Text* 134: „Ten, kdo silou oddané služby dosáhl svého přirozeného postavení, získá transcendentální tĕlo už v tomto životĕ. Jelikož bude přitahován transcendentálními vlastnostmi Pána Krsny, zapojí se plnĕ do služby Jeho lotosovým nohám.“

Text 135: „  ,Když Pán Maha-Visnu ulehne a stáhne (zničí) vesmírný projev, živé bytosti i ostatní energie vstoupí do Nĕho. Osvobození znamená nacházet se po opuštĕní tohoto promĕnlivého hrubého i jemného tĕla ve své vĕčné, původní podobĕ.̀  “

Text* 136: „Ten, kdo se vzpírá vĕdomí Krsny, bude vlivem mayi podmínĕn a začne mít strach. Vĕrným vykonáváním oddané služby bude z mayi vysvobozen.“

Text 137: „  ,Hmotná energie je oddĕlená od Krsny a živá bytost, kterou upoutá, podlehne strachu. Protože je od Nejvyšší Osobnosti Božství oddĕlená hmotnou energií, má převrácené pojetí života. Místo aby byla vĕčným služebníkem Krsny, snaží se s Ním soupeřit. Tomu se říká viparyayo 'smrtih. Ten, kdo je skutečnĕ učený a pokročilý, tuto chybu odstraní tím, že Nejvyšší Osobnost Božství uctívá jako svého duchovního mistra, uctívané Božstvo a zdroj života. Tak Pána uctívá procesem ryzí oddané služby.̀  “

Text 138: „  ,Tuto Mou božskou energii, tvořenou třemi kvalitami hmotné přírody, je velice tĕžké překonat. Ale ti, kdo se Mi odevzdali, ji snadno překročí.̀  “

Text* 139: „Bez oddané služby nelze dosáhnout osvobození. Osvobození lze dosáhnout jedinĕ oddanou službou.“

Text 140: „  ,Můj drahý Pane, oddaná služba Tobĕ je jediná příznivá cesta. Pokud se jí nĕkdo vzdá jen kvůli spekulativnímu poznání nebo pochopení, že živé bytosti jsou duše a že tento svĕt je klamný, dostane se do velkých nesnází. Výsledkem budou pouze obtížné a nepříznivé činnosti. Činnosti takového človĕka jsou jako mlácení prázdných rýžových slupek. Jeho námaha nepřinese žádné plody.̀  “

Text 141: „  ,Ó Ty, který máš lotosové oči! Ti, kdo si o sobĕ myslí, že jsou v tomto životĕ osvobozeni, aniž by Ti oddanĕ sloužili, mají nečistou inteligenci. I když podstupují přísnou askezi, kterou se povznesou do duchovního postavení, na úroveň neosobní realizace Brahmanu, znovu poklesnou, protože opomíjejí uctívání Tvých lotosových nohou.̀  “

Text 142: „  ,Pokud nĕkdo jen udržuje své postavení ve čtyřech varnách a asramech, aniž by uctíval Nejvyššího Pána Visnua, tak ze svého pyšného postavení poklesne do pekelných podmínek.̀  “

Text* 143: „Pokud je nĕkdo díky oddané službĕ opravdu osvobozený, vĕnuje se neustále transcendentální láskyplné službĕ Pánu.“

Text 144: „  ,Ke Krsnovým zábavám je přitahována dokonce i osvobozená duše, která splynula se září Brahmanu. Instaluje proto Božstvo a slouží Pánu.“

Text 145: „Tĕchto šest druhů atmaramů s láskou slouží Krsnovi. Různorodost služby je vyjádřena slovem ,cà a má také význam slova ,apì (,opravdù).“

Text* 146: „Tĕchto šest druhů atmaramů Krsnovi oddanĕ slouží bez jakýchkoliv skrytých pohnutek. Slova ,munayah̀ a ,santah̀ označují ty, kdo jsou silnĕ připoutaní k meditování o Krsnovi.“

Text* 147: „Slovo ,nirgranthah̀ znamená ,bez nevĕdomostì a ,prostý usmĕrňujících zásad̀. Použít lze jakýkoliv význam, který se hodí.“

Text* 148: „Použitím slova ,cà na různých místech získáme různé významy. Nad všemi je ještĕ jeden velmi důležitý význam.“

Text* 149: „Ačkoliv by se slova ,atmaramas cà opakovala šestkrát, pouhým přidáním slova ,cà je pĕt ,atmaramů̀ vymazáno.“

Text* 150: „Slovo ,atmaramà tedy není třeba opakovat. Jedno jeho vyslovení stačí na označení šesti osob.“

Text 151: „  ,Z mnoha slov, která mají stejnou podobu a pádovou koncovku, je ponecháno pouze to poslední. Například místo opakování slov „ramas ca, ramas ca, ramas ca atd.“ se použije jedno slovo „ramah“.̀  “

Text* 152: „Souhrnným použitím slova ,cà se tedy vyjadřuje, že všichni atmaramové a svĕtci slouží Krsnovi a uctívají Ho.“

Text* 153: „  ,Apì přidané ke slovu ,nirgranthah̀ se používá jako vysvĕtlení. Tak jsem se pokusil objasnit sedm významů (verše atmarama).“

Text* 154: „Yogi, který uctívá Nadduši ve svém nitru, se také nazývá atmarama. Ātmarama-yogi jsou dvou druhů.“

Text 155: „Dva druhy atmarama-yogich se nazývají sagarbha a nigarbha. Každá z tĕchto skupin se dĕlí na tři. Ti, kdo uctívají Nadduši, se tedy dĕlí do šesti skupin.“

Text 156: „  ,Nĕkteří yogi ve svém srdci myslí na Pána, který mĕří asi patnáct centimetrů. Tento Pán má čtyři ruce a v nich drží lasturu, kyj, disk a lotosový kvĕt. Ti, kdo v srdci uctívají tuto podobu Visnua, se nazývají sagarbha-yogi.̀  “

Text 157: „  ,Srdce toho, kdo prožívá extatickou lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství, se rozplývá v bhakti-yoze a on cítí transcendentální blaženost. Na jeho tĕle se projevují příznaky extáze a díky své dychtivosti má oči plné slz. Tak propadá pocitům duchovní blaženosti. Je-li srdce už příliš ovlivnĕné, meditativní mysl, která je jako háček na ryby, se postupnĕ oddĕlí od objektu meditace.̀  “

Text* 158: „Podle tří kategorií pokroku v yoze – yogaruruksu, yogarudha a prapta-siddhi – existuje šest druhů mystických yogich.“

Text 159: „  ,Pro svĕtce, kteří se chtĕjí povznést na úroveň jógové dokonalosti, je prostředkem praktikování systému yogy přísným následováním usmĕrňujících zásad a praktikováním jógových pozic a dechových cvičení. A pro ty, kdo již na této úrovni jsou, je prostředkem udržování vyrovnané mysli (sama) prostřednictvím odmítání veškerých hmotných činností a praktikování meditace za účelem soustředĕní mysli na Nejvyššího Pána.̀  “

Text* 160: „  ,O človĕku se říká, že je dokonalý v yoze (yogarudha), když už se nezajímá o smyslový požitek a zříká se všech hmotných tužeb.̀  “

Text* 161: „Když se očištĕný yogi sdružuje s oddanými, začnou ho přitahovat transcendentální vlastnosti Pána Krsny a zapojí se do oddané služby Pánu.“

Text* 162: „Zde se dají použít významy slov ,cà a ,apì. Významy slov ,munì a ,nirgranthà jsou stejné jako předtím.“

Text 163: „Slovo ,ahaitukì vždy označuje Nejvyšší Osobnost Božství, Urukramu. Takto jsem vysvĕtlil třináct úplných významů (verše atmarama).“

Text* 164: „Tĕmto třinácti druhům yogich a muniů se říká santa-bhaktové, protože konají transcendentální láskyplnou službu Nejvyšší Osobnosti Božství na neutrální úrovni.“

Text* 165: „Slovo ,atmà nĕkdy znamená ,mysl̀. V tom případĕ slovo ,atmaramà označuje toho, ,koho uspokojuje mentální spekulacè. Sdružuje-li se takový človĕk s čistým oddaným, začne vykonávat oddanou službu u lotosových nohou Krsny.“

Text 166: „  ,Ti, kdo následují cestu velkých, svatých mystických yogich, se uchylují k postupu jógové gymnastiky a začínají s uctíváním u břicha, protože se říká, že tam je umístĕn Brahman. Takovým lidem se říká sarkaraksa, což znamená, že mají silné tĕlesné vĕdomí. Existují také následovníci rsiho jménem Āruna, kteří sledují činnost tepen. Tak se postupnĕ pozvednou do srdce, kde sídlí subtilní Brahman, Paramatma, jehož pak uctívají. Ó neomezený Ananto! Lepší než ti jsou mystičtí yogi, kteří Tĕ uctívají z vrcholu své hlavy. Počínaje břichem se pozvednou do srdce, až nakonec dosáhnou vrcholu hlavy a projdou otvorem na vrcholu lebky zvaným brahma-randhra. Tak tito yogi dosahují úrovnĕ dokonalosti a již se znovu nevracejí do kolobĕhu rození a umírání.̀  “

Text* 167: „Z takových yogich se stávají velcí svĕtci, protože je přitahují transcendentální vlastnosti Krsny. Tehdy jsou neteční k jógovému postupu a zapojí se do ryzí oddané služby.“

Text* 168: „Slovo ,atmà znamená také ,úsilí̀. Nĕkteří svĕtci, přitahovaní Krsnovými transcendentálními vlastnostmi, velmi usilují o to, aby Mu mohli začít sloužit.“

Text 169: „  ,Transcendentálního postavení nelze dosáhnout putováním nahoru a dolů z Brahmaloky a Satyaloky na Patalaloku. Ten, kdo je skutečnĕ vzdĕlaný a inteligentní, by se mĕl snažit dosáhnout tohoto vzácného transcendentálního postavení. Silou času človĕk obdrží jakékoliv štĕstí, které je dosažitelné v tĕchto čtrnácti svĕtech, a stejné je to s neštĕstím. Protože duchovní vĕdomí se však tímto způsobem získat nedá, je třeba o nĕ usilovat.̀  “

Text 170: „  ,Ti, kdo dychtí po probuzení svého duchovního vĕdomí, a proto se vyznačují neústupnou a neodchylnou inteligencí, svého vytouženého cíle života zajisté velmi brzy dosáhnou.̀  “

Text* 171: „Slovo ,cà lze použít místo slova ,apì, čímž se nĕco zdůrazní. Znamená to tedy, že bez upřímné snahy v oddané službĕ nelze získat lásku k Bohu.“

Text 172: „  ,Dosáhnout dokonalosti v oddané službĕ je velmi tĕžké ze dvou důvodů. Prvním je, že dokud človĕk není připoutaný ke Krsnovi, nemůže v oddanosti dosáhnout dokonalosti, ani když slouží dlouhou dobu, a druhým je, že Krsna dokonalost v oddané službĕ neudílí příliš snadno.̀  “

Text 173: „  ,Tĕm, kdo Mi neustále s láskou slouží, dávám poznání, s jehož pomocí ke Mnĕ mohou dospĕt.̀  “

Text* 174: „Další význam slova ,atmà je dhrti neboli trpĕlivost. Ten, kdo se trpĕlivĕ snaží, je atmarama. Taková osoba se s trpĕlivostí vĕnuje oddané službĕ.“

Text* 175: „Slovo ,munì znamená ,pták̀ a ,čmelák̀ a slovo ,nirgranthà označuje hlupáky. Tato stvoření milostí Krsny potkají sadhua (duchovního mistra), a tak se zapojí do oddané služby.“

Text 176: „  ,Má drahá matko, v tomto lese všichni ptáci vyletí do překrásných korun stromů, zavřou oči a bez zájmu o jakékoliv další zvuky naslouchají pouze tónům Krsnovy flétny. Tito ptáci musí být na stejné úrovni jako velcí svĕtci.̀  “

Text 177: „  ,Ó zosobnĕné štĕstí! Ó původní Osobnosti Božství! Všechny tyto včely opĕvují Tvoji transcendentální slávu, která očistí celý vesmír. Letí za Tebou, když jdeš lesem, a uctívají Tĕ. Jsou to ve skutečnosti samé svaté osoby, které nyní přijaly podobu včel. I když si hraješ jako lidská bytost, nemohly zapomenout na to, že jsi jejich uctívané Božstvo.̀  “

Text 178: „  ,Všichni jeřábi a labutĕ ve vodĕ jsou okouzleni melodickou písní Krsnovy flétny. Přistoupili blíž k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, a uctívají Ho s napjatou pozorností. Bĕda, zavírají oči a zcela utichli.̀  “

Text 179: „  ,Protože je Pán svrchovanĕ mocný, mohou se Kiratové, Hunové, Āndhrové, Pulindové, Pukkasové, Ābhirové, Sumbhové, Yavanové, příslušníci ras Khasů i jiní hříšní lidé očistit přijetím útočištĕ u oddaných Pána. S úctou se Mu klaním.̀  “

Text* 180: „Slovo ,dhrtì se také používá pro toho, kdo má dokonalé poznání. Ten, kdo nemá žádné hmotné touhy, protože dosáhl lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství, nabývá nejvyšší úrovnĕ dokonalosti, zvané maha-purna.“

Text 181: „  ,Dhrti je úplnost pociťovaná díky nepřítomnosti utrpení a díky nabytí poznání o Nejvyšším Pánu a čisté lásky k Nĕmu. Nářek, který vzniká kvůli nedosažení cíle nebo ztrátĕ nĕčeho již dosaženého, tuto úplnost neovlivňuje.̀  “

Text* 182: „Oddaný Krsny nikdy nežije ve strastiplných podmínkách a nemá jinou touhu než sloužit Krsnovi. Je zkušený a pokročilý. Cítí transcendentální blaženost lásky ke Krsnovi a neustále je pohroužený ve službĕ Pánu na úrovni úplné dokonalosti.“

Text 183: „  ,Moji oddaní si splnili své touhy tím, že Mi slouží, a proto nepřijímají žádný ze čtyř druhů osvobození, jež lze touto službou snadno získat. Proč by potom mĕli přijímat radosti, o které časem přijdou?̀  “

Text* 184: „  ,V tomto hmotném svĕtĕ jsou všechny živé bytosti rozrušené, protože se nacházejí v dočasném postavení. Oddaný je však upnutý ke službĕ lotosovým nohám Pána, vládce smyslů, a proto má být považován za toho, kdo má výdrž a je trpĕlivý.̀  “

Text* 185: „Slovo ,cà slouží pro zdůraznĕní a slovo ,apì označuje shrnutí. Je tedy třeba chápat, že dokonce i tupá stvoření (ptáci a nevzdĕlanci) mohou být vytrvalí a vĕnovat se oddané službĕ Krsnovi.“

Text* 186: „Slovo ,atmà se také používá pro označení určitého druhu inteligence. To zahrnuje všechny živé bytosti, protože nĕjakou vĕtší nebo menší inteligenci má každá.“

Text* 187: „Každý má nĕjaký druh inteligence a ten, kdo ji používá, se nazývá atmarama. Ātmaramové jsou dvou druhů. Jedním je vzdĕlaný učenec či filosof a druhým je nevzdĕlaný, negramotný, hloupý človĕk.“

Text* 188: „Milostí Krsny a ve společnosti oddaných človĕk zvĕtší svou náklonnost a inteligenci potřebnou k čisté oddané službĕ. Vzdá se proto všeho a zamĕstná se u lotosových nohou Krsny a Jeho čistých oddaných.“

Text 189: „  ,Já (Krsna) jsem původní zdroj všeho. Vše pochází ze Mne. Moudří, kteří to dokonale vĕdí, Mi slouží s láskou a oddaností.̀  “

Text 190: „  ,Ženy, lidé čtvrté třídy, necivilizované horské kmeny, lovci a mnoho dalších, kteří se narodili v nízkých rodinách, stejnĕ jako ptáci a zvířata, se mohou zapojit do služby Nejvyšší Osobnosti Božství, jež jedná úžasným způsobem, a následovat cestu oddaných, od kterých se mohou učit. Mohou překročit oceán nevĕdomosti, přestože je obrovský. Co je na tom tedy nesnadného pro ty, kdo jsou pokročilí ve védském poznání?̀  “

Text* 191: „Po zvážení všech tĕchto bodů dojdeme k závĕru, že tomu, kdo se zapojí do služby lotosovým nohám Krsny, dá Krsna inteligenci, se kterou může postupnĕ dospĕt k dokonalosti ve službĕ Pánu.“

Text 192: „  ,Tĕm, kdo Mi neustále s láskou slouží, dávám poznání, s jehož pomocí ke Mnĕ mohou dospĕt.̀  “

Text* 193: „K dosažení úrovnĕ oddané služby je třeba následovat tĕchto pĕt zásad: sdružovat se s oddanými, sloužit Pánu Krsnovi, číst Srimad-Bhagavatam, zpívat svatá jména a žít ve Vrindávanu či Mathuře.“

Text* 194: „Pokud človĕk udĕlá alespoň malý pokrok v jedné z tĕchto zásad a je inteligentní, postupnĕ se probudí jeho spící láska ke Krsnovi.“

Text 195: „  ,Síla tĕchto pĕti zásad je velmi úžasná a je tĕžké ji pochopit. Pokud človĕk nedĕlá přestupky, probudí svou neprojevenou lásku ke Krsnovi pouhým nepatrným spojením s tĕmito zásadami, i když v nĕ nevĕří.̀  “

Text* 196: „Pokud je človĕk opravdu šlechetný a inteligentní, může pokročit a dosáhnout dokonalosti v oddané službĕ, i když má hmotné touhy a slouží Pánu s nĕjakým zámĕrem.“

Text 197: „  ,Ať človĕk touží po všem či po ničem nebo chce splynout s Pánem, je inteligentní pouze tehdy, když pomocí transcendentální láskyplné služby uctívá Pána Krsnu, Nejvyšší Osobnost Božství.̀  “

Text* 198: „Oddaná služba je tak silná, že ten, kdo se do ní zapojí, se postupnĕ vzdá všech hmotných tužeb a bude zcela přitahován k lotosovým nohám Krsny. To vše se stane díky náklonnosti k Pánovým transcendentálním vlastnostem.“

Text 199: „  ,Kdykoliv Krsnu nĕkdo požádá o splnĕní své touhy, Krsna mu ji nepochybnĕ splní. Neudĕlí však nic, co by způsobilo, že jej bude dotyčný opakovanĕ žádat o plnĕní dalších tužeb. Pokud nĕkdo má ještĕ další touhy, ale zapojí se oddané služby Pánu, Krsna mu dá násilím útočištĕ svých lotosových nohou, kde na všechny ostatní touhy zapomene.̀  “

Text* 200: „Další význam slova ,atmà je ,přirozená povahà. Každý, kdo nachází potĕšení ve své dané povaze, se nazývá atmarama. Všechny živé bytosti, ať pohyblivé, či nehybné, se proto také nazývají atmarama.“

Text* 201: „Původní povahou každé živé bytosti je považovat se za vĕčného služebníka Krsny. Pod vlivem mayi se však považuje za tĕlo, čímž je překryto její původní vĕdomí.“

Text 202: „V tomto případĕ se slovem ,cà myslí slovo ,evà. Slovo ,apì lze použít ve smyslu úhrnu. Verš by potom znĕl atmarama eva, což znamená ,všechny druhy živých bytostí uctívají Krsnù.“

Text* 203: „Mezi živé bytosti patří velké osobnosti, jako jsou čtyři Kumarové, ale také nízcí, hloupí lidé, stromy, rostliny, ptáci a zvířata.“

Text* 204: „Oddaná služba Vyasy, Suky a čtyř Kumarů již byla oslavována. Nyní poslouchej Mé vysvĕtlení, jak se oddané službĕ Pánu vĕnují nehybné živé bytosti, jako jsou stromy a rostliny.“

Text 205: „Krsnovu milost může získat každý, včetnĕ Vyasadevy, čtyř Kumarů, Sukadevy Gosvamiho, nízko zrozených stvoření, stromů, rostlin a zvířat. Krsnovou milostí jsou povýšeni a mohou Mu sloužit.“

Text 206: „  ,Tato zemĕ Vrindávanu (Vradžabhúmi) je dnes oslavená, protože Tvoje lotosové nohy se dotkly její zemĕ a trávy, Tvoje nehty se dotkly jejích stromů a popínavých rostlin a Tvoje milostivé oči pohlédly na její řeky, kopce, ptáky a zvířata. Gopi jsi obejmul svými pažemi, po čemž touží i bohynĕ štĕstí. Ti všichni jsou nyní oslaveni.̀  “

Text 207: „  ,Moje drahá přítelkynĕ, Krsna s Balaramou procházejí lesem a vedou své krávy i své pasáčky. Oba mají v rukou provazy, kterými při dojení svazují kravám zadní nohy. Když hrají na své flétny, všechny pohyblivé živé bytosti ztuhnou a nehybné živé bytosti zakouší extatickou radost, když slyší Jejich sladkou hudbu. To vše je jistĕ úžasné.̀  “

Text 208: „  ,Byliny, popínavé rostliny i stromy byly z extatické lásky ke Krsnovi plné ovoce a kvĕtů, až se přetížené klanĕly k zemi. Byly inspirované tak hlubokou láskou ke Krsnovi, že neustále ronily proudy medu. Tak vidĕly gopi všechny vrindávanské lesy.̀  “

Text* 209: „  ,Protože je Pán svrchovanĕ mocný, mohou se Kiratové, Hunové, Āndhrové, Pulindové, Pukkasové, Ābhirové, Sumbhové, Yavanové, příslušníci ras Khasů i jiní hříšní lidé očistit přijetím útočištĕ u oddaných Pána. S úctou se Mu klaním.̀  “

Text 210: „Třináct významů (verše atmarama) jsem již popsal. Nyní je tu šest dalších. Dohromady jich je tedy již devatenáct.“

Text 211: „Vysvĕtlil jsem už devatenáct různých významů. Nyní si prosím vyslechni další. Slovo ,atmà se také vztahuje k tĕlu, a to se dá chápat čtyřmi způsoby.“

Text* 212: „Ten, kdo má tĕlesné pojetí, uctívá své tĕlo jako Brahman. Když však přijde do styku s oddaným, této chybné představy se vzdá a zapojí se do oddané služby Pánu Krsnovi.̀  “

Text 213: „  ,Ti, kdo následují cestu velkých, svatých mystických yogich, se uchylují k postupu jógové gymnastiky a začínají s uctíváním u břicha, protože se říká, že tam je umístĕn Brahman. Takovým lidem se říká sarkaraksa, což znamená, že mají silné tĕlesné vĕdomí. Existují také následovníci rsiho jménem Āruna, kteří sledují činnost tepen. Tak se postupnĕ pozvednou do srdce, kde sídlí subtilní Brahman, Paramatma, jehož pak uctívají. Ó neomezený Ananto! Lepší než ti jsou mystičtí yogi, kteří Tĕ uctívají z vrcholu své hlavy. Počínaje břichem se pozvednou do srdce, až nakonec dosáhnou vrcholu hlavy a projdou otvorem na vrcholu lebky zvaným brahma-randhra. Tak tito yogi dosahují úrovnĕ dokonalosti a již se znovu nevracejí do kolobĕhu rození a umírání.̀  “

Text* 214: „Lidé s tĕlesným pojetím života se zabývají hlavnĕ plodonosnými činnostmi. Ti, kdo provádĕjí yajñi a rituální obřady, patří do stejné kategorie. Když však takoví lidé přijdou do styku s čistým oddaným, vzdají se svých plodonosných činností a plnĕ se zapojí do služby Pánu.“

Text 215: „  ,Zažehnutím obĕtního ohnĕ jsme právĕ začali s touto plodonosnou činností, ale kvůli mnoha nedokonalostem v našem počínání si nejsme jisti výsledkem. Naše tĕla zčernala kouřem, ale ve skutečnosti nás tĕší nektar lotosových nohou Osobnosti Božství, Govindy, který ty rozdáváš.̀  “

Text* 216: „Do stejné kategorie patří i tapasvi, kteří se chtĕjí dostat na vyšší planetární soustavy podstupováním tvrdé askeze. Pokud však přijdou do styku s oddaným, všech tĕchto činností zanechají a zapojí se do služby Pánu Krsnovi.“

Text 217: „  ,Chuť do láskyplné služby je jako voda řeky Gangy, která přitéká od nohou Pána Krsny. Tato chuť každým dnem zmenšuje výsledky hříšných činností, jež ti provádĕjící askezi, nasbírali za mnoho životů.̀  “

Text* 218: „Dokud se človĕk pachtí na úrovni tĕlesného pojetí, musí si plnit spoustu hmotných tužeb, a proto se mu říká atmarama. Je-li takový atmarama požehnán Krsnovou milostí, vzdá se svého takzvaného sebeuspokojení a zapojí se do transcendentální láskyplné služby Pánu.“

Text 219: „(Dhruva Maharaja na požehnání Nejvyšší Osobnosti Božství řekl:) ,Ó můj Pane, provádĕl jsem tvrdou askezi, protože jsem hledal hmotnĕ bohaté postavení. Nyní jsem však získal Tebe, jehož velmi tĕžko dosáhnou dokonce i velcí polobozi, svĕtci a králové. Hledal jsem sklenĕný střep a místo toho jsem našel ten nejcennĕjší drahokam. Mám z toho takovou radost, že Tĕ nežádám o žádné požehnání.“

Text 220: „Vedle devatenácti dřívĕjších výkladů jsou zde další čtyři, ve kterých je slovo ,atmaramà použito ve smyslu ,ti, kdo jednají pod vlivem tĕlesného pojetí̀. Celkem jich je tedy dvacet tři. Nyní si poslechni další tři velmi vhodné významy.“

Text* 221: „Jak bylo dříve popsáno, dá se slovo ,cà použít ve smyslu ,shrnutí̀. Podle tohoto významu se všichni atmaramové a muniové zapojují do služby Krsnovi. Slovo ,cà může mít vedle ,úhrnù ještĕ jiný význam.“

Text 222: „Slovo ,nirgranthah̀ se dá použít jako přídavné jméno a slovo ,apì se dá použít ve smyslu určitosti. Ramas ca krsnas ca například znamená, že se Rama i Krsna tĕší z procházek lesem.“

Text* 223: „Slovo ,cà může představovat také druhotnou vĕc, kterou je třeba udĕlat současnĕ. V tomto případĕ se pochopení slova ,cà nazývá anvacaye. Například: ,Ó brahmacari, jdi vyžebrat nĕjakou almužnu a zároveň zažeň domů krávỳ.“

Text 224: „Svĕtci, kteří neustále meditují o Krsnovi, jsou zamĕstnáni oddanou službou Pánu. Ātmaramové se oddané službĕ Pánu vĕnují také. To je nepřímý význam.“

Text* 225: „Slovo ,cà se dá rovnĕž použít k vyjádření určitosti v tom smyslu, že Krsnovi oddanĕ slouží pouze svaté osoby. Ve spojení ,atmarama apì je slovo ,apì použito ve smyslu pokárání.“

Text* 226: „Slovo ,nirgranthà lze použít jako přídavné jméno blíže určující obsah slov ,munì a ,atmaramà. Můžeš si však ode Mne vyslechnout ještĕ jiný význam, označující společnost oddaného. Nyní vysvĕtlím, jak se ve společnosti oddaných může i nirgrantha stát oddaným.“

Text* 227: „Pokud se slovo ,nirgranthà spojí se slovem ,apì použitým ve smyslu určitosti, označuje nĕkoho, kdo se živí lovem, neboli nĕkoho velmi chudého. Když se však taková osoba dostane do společnosti velkého svĕtce, jako je Narada, začne oddanĕ sloužit Pánu Krsnovi.“

Text* 228: „Slova ,krsnaramas cà označují toho, kdo nachází radost v myšlení na Krsnu. Taková osoba je hodná uctívání a je nejlepším z oddaných, i kdyby to byl lovec.“

Text* 229: „Nyní budu vyprávĕt příbĕh o tom, jak se z jednoho lovce stal velký oddaný díky společnosti tak vznešené osobnosti, jakou je Narada Muni. Z tohoto příbĕhu lze porozumĕt síle společnosti čistého oddaného.“

Text 230: „Velký svĕtec Narada šel jednou po návštĕvĕ u Pána Narayana na Vaikunthách do Prajágu, aby se vykoupal u soutoku tří řek – Gangy, Jamuny a Sarasvatí.“

Text* 231: „Narada Muni spatřil na lesní cestĕ ležet jelena probodnutého šípem. Mĕl zpřerážené nohy a svíjel se bolestí.“

Text* 232: „O kus dál Narada Muni uvidĕl šípem probodnutého kance. Mĕl také zlámané nohy a svíjel se v bolestech.“

Text* 233: „Ještĕ dále uvidĕl Narada Muni podobnĕ trpícího zajíce. Když vidĕl, jaká muka tyto živé bytosti zakouší, velmi jej zabolelo u srdce.“

Text* 234: „Narada Muni šel dál a tam za stromem uvidĕl lovce, který v ruce držel šípy a byl připraven zabíjet další zvířata.“

Text* 235: „Lovec mĕl načernalou pleť, červené oči a hrozivý zjev. Vypadalo to, jako by tam s lukem a šípy v rukách stál samotný vládce smrti Yamaraja.“

Text* 236: „Když Narada Muni opustil lesní cestu a šel k lovci, všechna zvířata ho zpozorovala a dala se na útĕk.“

Text* 237: „Lovec chtĕl Naradovi vynadat, protože mu utekla veškerá zvĕř, ale v Naradovĕ přítomnosti ze sebe nedostal žádná hrubá slova.“

Text* 238: „Lovec Naradovi Munimu řekl: ,Ó gosvami! Ó velký svĕtče! Proč jsi opustil obvyklou lesní cestu a přišel za mnou? Všechna zvĕř, kterou lovím, mi kvůli tobĕ utekla.̀  “

Text* 239: „Narada Muni odpovĕdĕl: ,Sešel jsem z cesty a přišel k tobĕ, protože mám v mysli jednu pochybu, kterou potřebuji vyjasnit.̀  “

Text 240: „  ,Zajímalo mne, jestli všichni ti kanci a ostatní napůl zabitá zvířata patří tobĕ.̀

Text* 241: „Narada Muni se zeptal: ,Proč ta zvířata nezabiješ úplnĕ? Proč jejich tĕla probodáš šípy a necháš je napůl živá?̀  “

Text* 242: „Lovec odpovĕdĕl: ,Můj drahý svĕtče, jmenuji se Mrgari, nepřítel zvířat. Můj otec mĕ je tak naučil zabíjet.̀  “

Text* 243: „  ,Když vidím, jak ta polomrtvá zvířata trpí, přináší mi to veliké potĕšení.̀  “

Text 244: „Narada Muni potom lovci řekl: ,Rád bych tĕ poprosil o jednu vĕc.̀

Text* 245: „  ,Kdybys chtĕl, mám mnoho kůží. Dám ti buď jelení, nebo tygří.̀  “

Text* 246: „Narada Muni řekl: ,Žádnou kůži nechci. Žádám tĕ jen o jediný milodar.̀  “

Text* 247: „  ,Prosím tĕ, abys dneškem počínaje zabíjel zvířata úplnĕ a nenechával je napůl živá.̀  “

Text* 248: „Lovec odpovĕdĕl: ,Můj drahý pane, o co mĕ to žádáš? Co je na tom špatného, že tam ta zvířata leží napůl zabitá? Vysvĕtli mi to, prosím.̀  “

Text 249: „Narada Muni odpovĕdĕl: ,Necháváš zvířata zámĕrnĕ napůl živá, abys jim způsobil bolest. Budeš proto muset na oplátku trpĕt stejným způsobem.̀  “

Text 250: „Narada Muni pokračoval: ,Můj drahý lovče, tvou prací je zabíjet zvířata, což u tebe není velký přečin. Pokud jim však vĕdomĕ působíš zbytečnou bolest tím, že je zabíjíš jen napůl, pácháš tak velké hříchy.̀  “

Text 251: „Narada Muni pokračoval: ,Všechna zvířata, která jsi zabil a způsobil jim zbytečnou bolest, budou jedno po druhém ve tvých příštích životech zabíjet tebe.̀  “

Text 252: „Lovec tak byl díky společnosti velkého mudrce Narady Muniho trochu přesvĕdčen o hříšnosti svého jednání a dostal kvůli svým přečinům strach.“

Text 253: „Lovec potom přiznal, že je o svých hříšných činnostech přesvĕdčen, a řekl: ,Učili mĕ to už od samého dĕtství. Teď přemýšlím, jak se mohu takového nekonečného množství hříšných činností zbavit.̀  “

Text 254: „Lovec pokračoval: ,Můj drahý pane, prosím řeknĕte mi, jak mohu být zbaven následků svého hříšného života. Nyní se vám plnĕ odevzdávám a padám k vašim lotosovým nohám. Osvoboďte mĕ prosím od hříšných reakcí.̀  “

Text 255: „Narada Muni lovce ujistil: ,Budeš-li se řídit mými pokyny, najdu způsob, jak tĕ osvobodit.̀  “

Text 256: „Lovec řekl: ,Můj drahý pane, udĕlám vše, oč mĕ požádáš.̀  “

Text 257: „Lovec odpovĕdĕl: ,Když zlomím svůj luk, jak se budu živit?̀  “

Text 258: „S tímto ujištĕním od Narady Muniho lovec zlomil svůj luk, padl u svĕtcových lotosových nohou a plnĕ se odevzdal. Narada Muni ho pak vlastníma rukama zvedl a dal mu pokyny pro jeho duchovní pokrok.“

Text 259: „Narada Muni potom lovci řekl: ,Vrať se domů a rozdej vše, co máš, brahmanům, kteří znají Absolutní Pravdu. Potom spolu se ženou opusťte domov, jen s jedním kusem šatu, který budete mít na sobĕ.̀  “

Text* 260: „Narada Muni pokračoval: ,Opusťte domov a jdĕte k řece. Tam si postavte malou chýši a před ní, na vyvýšeném místĕ, pĕstujte tulasi.̀  “

Text 261: „  ,Až před svým domem zasadíte tulasi, každý den ji obcházejte, služte jí zaléváním a nabízením dalších vĕcí, a neustále zpívejte Hare Krsna maha-mantru.̀  “

Text 262: „Narada Muni pokračoval: ,Každý den vám pošlu dostatek jídla a oba můžete sníst, kolik chcete.̀  “

Text* 263: „Mudrc Narada potom přivedl k životu ta tři napůl zabitá zvířata. Zvířata vyskočila a rychle utekla.“

Text* 264: „Lovec jen žasl, když vidĕl, jak ta napůl zabitá zvířata utíkají. S úctou se mudrci Naradovi poklonil a vrátil se domů.“

Text 265: „Po tom všem se Narada Muni vydal, kam mĕl namířeno, a lovec se po návratu domů přesnĕ řídil pokyny svého duchovního mistra Narady.“

Text 266: „Zpráva o tom, že se z lovce stal vaisnava, se roznesla po celé vsi. Všichni vesničané začali tomuto vaisnavovi, který byl dříve lovcem, nosit almužny.“

Text* 267: „Každý den dostávali jídlo pro deset až dvacet lidí, ale lovec se svou ženou přijali jen tolik, kolik mohli sníst.“

Text* 268: „Jednoho dne hovořil Narada Muni se svým přítelem Parvatou Munim a požádal ho, aby s ním šel navštívit jeho žáka lovce.“

Text* 269: „Lovec již z dálky vidĕl, jak se oba svĕtci blíží k jeho sídlu.“

Text* 270: „Lovec rychle utíkal svému duchovnímu mistrovi vstříc, ale nemohl padnout na zem a poklonit se mu, protože mu okolo nohou pobíhali mravenci.“

Text 271: „Když lovec uvidĕl mravence, smetl je kusem látky svého odĕvu stranou a teprve potom padl na zem, aby se poklonil.“

Text 272: „Narada Muni řekl: ,Můj drahý lovče, toto chování není nijak podivuhodné. Ten, kdo oddanĕ slouží, je přirozenĕ nenásilný. Je nejlepším z urozených lidí.̀  “

Text 273: „  ,Ó lovče, dobré vlastnosti, jako je nenásilí, které jsi rozvinul, nejsou nic úžasného, protože ti, kdo oddanĕ slouží Pánu, nikdy nechtĕjí ze zášti ubližovat ostatním.̀  “

Text* 274: „Lovec pak oba velké mudrce přivítal na dvoře svého domu. Roztáhl rohož na sezení a s velkou oddaností je požádal, aby se posadili.“

Text 275: „Potom přinesl vodu a s velkou oddaností mudrcům umyl nohy. Pak i s manželkou tuto vodu pili a pokropili si s ní hlavu.“

Text* 276: „Když lovec před svým duchovním mistrem zpíval Hare Krsna maha-mantru, celý se třásl a z očí mu tryskaly slzy. Plný extáze lásky zvedl ruce nad hlavu, začal tančit a mávat kusem svého odĕvu.“

Text 277: „Když Parvata Muni uvidĕl lovcovy extatické příznaky, řekl Naradovi: ,Ty jsi zajisté zázračný kámen.̀  “

Text 278: „Parvata Muni pokračoval: ,Můj drahý příteli Narado Muni, jsi oslavovaný jako mudrc mezi polobohy. Tvou milostí se může k Pánu Krsnovi okamžitĕ připoutat dokonce i nízký človĕk, jako je tento lovec.̀  “

Text 279: „Narada Muni se pak lovce zeptal: ,Můj drahý vaisnavo, máš z čeho žít?̀

Text 280: „Bývalý lovec řekl: ,Neposílej prosím tolik obilí. Stačí, když pošleš množství dostatečné pro dva lidi, ne víc.̀  “

Text* 281: „Narada Muni schválil, že nechce víc než denní zásoby jídla, a požehnal mu slovy: ,Jsi šťastný človĕk.̀ Narada Muni i Parvata Muni potom zmizeli z toho místa.“

Text 282: „Tak jsem vyprávĕl událost s lovcem. Poslechem tohoto vyprávĕní lze pochopit vliv společnosti oddaných.“

Text* 283: „Tímto způsobem jsme objevili další tři významy (verše atmarama). Když je přidáme k ostatním významům, bude jich celkem dvacet šest.“

Text 284: „Je zde ještĕ jeden význam, plný mnoha dalších významů. Jsou to vlastnĕ dva zřejmé významy a třicet dva subtilních.“

Text 285: „Slovo ,atmà poukazuje na všechny expanze Nejvyšší Osobnosti Božství. Jednou z nich je původní Nejvyšší Osobnost Božství, Krsna, a dalšími jsou různé inkarnace a expanze Krsny.“

Text* 286: „Ten, kdo neustále slouží Nejvyšší Osobnosti Božství, se nazývá atmarama. Ātmaramové jsou dvojího druhu. Jeden atmarama vykonává usmĕrnĕnou oddanou službu a druhý spontánní oddanou službu.“

Text* 287: „Jak atmaramové vykonávající usmĕrnĕnou oddanou službu, tak ti, kteří slouží spontánnĕ, se dále dĕlí do čtyř skupin. Existují vĕční společníci, společníci, kteří dosáhli dokonalosti pomocí oddané služby, a sadhakové neboli ti, kdo vykonávají oddanou službu, a ti jsou dvou druhů.“

Text* 288: „Ti, kdo oddanĕ slouží, jsou buď zralí, nebo nezralí. Sadhakové jsou proto dvojího druhu. A protože oddaní vykonávají buď usmĕrnĕnou oddanou službu, nebo spontánní oddanou službu a každá zahrnuje čtyři skupiny, je jich celkem osm.“

Text* 289: „Vykonáváním oddané služby je oddaný povýšen na úroveň vĕčnĕ dokonalého společníka, jako je služebník, přítel, představený nebo milenka. Každá z tĕchto úrovní se dĕlí na čtyři skupiny.“

Text* 290: „Mezi tĕmi, kteří dosáhli dokonalosti oddanou službou, jsou služebníci, přátelé, představení a milenky. Stejnĕ tak existují i čtyři druhy zralých oddaných.“

Text* 291: „Do kategorie usmĕrnĕné oddané služby patří rovnĕž nezralí oddaní, kterých jsou také čtyři skupiny, takže je celkem šestnáct druhů usmĕrnĕné oddané služby.“

Text* 292: „Na cestĕ spontánní oddané služby je také šestnáct skupin oddaných. Existuje tedy třicet dva druhů atmaramů, kteří si na tĕchto dvou cestách užívají s Nejvyšším Pánem.“

Text* 293: „Pokud tĕchto třicet dva druhů oddaných spojíme se slovy ,munì, ,nirgranthà, ,cà a ,apì, dají se jejich významy různĕ rozšiřovat a velmi důkladnĕ rozebírat.“

Text* 294: „Když k tĕmto třiceti dvĕma přidáme dvacet šest druhů oddaných, bude jich celkem padesát osm. Poslouchej prosím, jak vyjevím další významy.“

Text* 295: „Takto k jednomu slovu za druhým přidám slovo ,cà a vytvořím složené slovo. Různá jména atmaramů se tak dají uplatnit padesátosmkrát.“

Text* 296: „Slovo ,atmaramah̀ se slovem ,cà tak lze opakovat pro každý z tĕchto padesáti osmi významů. Pokud vezmeme v úvahu dříve zmínĕné pravidlo a s výjimkou posledního všechny zavrhneme, zůstane to, co zastupuje všechny významy.“

Text 297: „  ,Ze slov, která mají stejnou podobu a pádovou koncovku, je ponecháno pouze to poslední.

Text* 298: „Když všechny ca-kary, neboli přidání clova ,cà odebereme, můžeme stále z jednoho slova ,atmaramà odvodit padesát osm různých významů.̀  “

Text* 299: „Slovem ,vrksah̀ (stromy) se označují všechny stromy, jako například banyány, fíkovníky, stromy kapittha či mangovníky.“

Text* 300: „Tento verš atmarama je jako vĕta: ,V tomto lese dává plody mnoho různých stromů.̀ Všichni atmaramové oddanĕ slouží Pánu Krsnovi.“

Text* 301: „Po padesáti osmi vysloveních slova atmaramah a přidání slova ,cà ve smyslu úhrnu lze přidat slovo ,munayah̀, což bude znamenat, že Pánu Krsnovi oddanĕ slouží také velcí mudrci. Existuje tedy padesát devĕt významů.“

Text* 302: „Potom použitím slova ,nirgranthah̀ s přidáním slova ,apì ve smyslu podpory jsem se pokusil vysvĕtlit padesátý devátý význam tohoto verše.“

Text 303: „Spojením všech slov vznikne další význam. Ať je človĕk atmarama, velký mudrc nebo nirgrantha, každý se musí zapojit do služby Pánu.“

Text* 304: „Slovo ,apì se potom používá ve smyslu upřesnĕní a slovo ,evà se pak dá vyslovit čtyřikrát se čtyřmi slovy.“

Text* 305: „Slova ,urukramà, ,bhaktì, ,ahaitukì a ,kurvantì se opakovanĕ přidávají ke slovu ,evà. Tak je vysvĕtlen další význam.“

Text* 306: „Předložil jsem nyní šedesát různých významů verše, a přesto je zde ještĕ další, zcela zřejmý význam.“

Text* 307: „Slovo ,atmà také označuje živou bytost, která zná své tĕlo. To je další příznak. Od Pána Brahmy až po nepatrného mravence je každý započítáván do okrajové energie Pána.“

Text 308: „  ,Energie Pána Visnua je rozdĕlena do tří kategorií: duchovní energie, živé bytosti a nevĕdomost. Duchovní energie je plná poznání, živé bytosti sice patří k duchovní energii, ale mohou být zmateny, a třetí energii, která je plná nevĕdomosti, je vždy vidĕt v plodonosných činnostech.̀  “

Text 309: „  ,Slovo ,ksetrajñà označuje živou bytost, toho, kdo si užívá, toho, kdo je v čele, a hmotnou přírodu.̀  “

Text* 310: „Pokud živé bytosti, bloudící v různých životních druzích na různých planetách, dostanou příležitost setkat se s čistým oddaným (sadhuem), všeho zanechají a zapojí se do služby Pánu Krsnovi.“

Text* 311: „Vysvĕtlil jsem tak šedesát různých významů, jež všechny smĕřují ke službĕ Pánu Krsnovi. To je po předložení tolika příkladů jediný význam.“

Text 312: „Nyní se díky tvé společnosti probudil další význam. Tyto vlny významů se vzdouvají jen díky tvé oddané službĕ.“

Text 313: „(Pán Siva řekl:) ,Já mohu znát Srimad-Bhagavatam, Sukadeva Gosvami ho může znát, Vyasadeva ho může, ale nemusí znát. Tuto neposkvrnĕnou Puranu, Srimad-Bhagavatam, lze však v každém případĕ poznat jedinĕ prostřednictvím oddané služby, nikoliv hmotnou inteligencí, spekulativními postupy či z vymyšlených komentářů.̀  “

Text* 314: Po vyslechnutí všech tĕchto vysvĕtlení různých významů verše atmarama byl Sanatana Gosvami ochromen úžasem. Padl k lotosovým nohám Sri Caitanyi Mahaprabhua a začal skládat modlitby.

Text* 315: Sanatana Gosvami řekl: „Můj drahý Pane, Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, Krsna, syn Maharaje Nandy. Veškerá védská literatura zní z Tvého dechu.“

Text 316: „Můj drahý Pane, Ty jsi poprvé vyslovil Bhagavatam, a proto znáš jeho pravý význam. Nikdo jiný než Ty nechápe důvĕrný význam Srimad-Bhagavatamu.“

Text* 317: Sri Caitanya Mahaprabhu odpovĕdĕl: „Proč opĕvuješ Mĕ? Mĕl bys pochopit transcendentální postavení Srimad-Bhagavatamu. Proč tento důležitý bod nebereš v úvahu?“

Text* 318: „Srimad-Bhagavatam je stejnĕ vznešený jako Krsna, Nejvyšší Pán, a je útočištĕm všeho. Každý verš a každá slabika Srimad-Bhagavatamu obsahují různé významy.“

Text* 319: „Srimad-Bhagavatam má podobu otázek a odpovĕdí. Tímto způsobem je ustanoven závĕr. Poslech tĕchto otázek a odpovĕdí človĕka ohromí.“

Text 320: „  ,Řekni nám prosím, kdo ochraňuje náboženské zásady nyní, když se Sri Krsna, Absolutní Pravda a vládce všech mystických sil, vrátil do svého sídla.̀  “

Text* 321: „  ,Tato Purana, Srimad-Bhagavatam, vyšla v tomto vĕku Kali jako slunce, aby osvítila ty, kdo nemají duchovní zrak. Stalo se tak poté, co Pán Krsna odešel do svého sídla spolu s náboženskými zásadami a transcendentálním poznáním.̀  “

Text* 322: „Takto jsem jako šílenec vysvĕtlil význam pouhého jednoho verše a nevím, kdo to bude považovat za důkaz.̀  “

Text 323: „Pokud nĕkdo zešílí jako Já, může tímto způsobem také pochopit význam Srimad-Bhagavatamu.“

Text* 324: Sanatana Gosvami řekl se sepjatýma rukama: „Můj Pane, nařídil jsi mi napsat příručku o činnostech vaisnavů.“

Text 325: „Jsem človĕk nízkého původu a o správném chování nic nevím. Jak mohu napsat autorizované pokyny ohlednĕ vaisnavských činností?“

Text 326: Sanatana Gosvami potom Pána požádal: „Řekni mi prosím, jak mohu napsat tuto tak obtížnou knihu o vaisnavském chování. Projev se prosím v mém srdci.“

Text* 327: „Pokud se prosím projevíš v mém srdci a osobnĕ mne povedeš při psaní této knihy, potom mám nadĕji, že ji budu schopen napsat, i když jsem nízkého původu. Ty to můžeš udĕlat, protože jsi samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Vše, co řídíš, je dokonalé.“

Text 328: Sri Caitanya Mahaprabhu odpovĕdĕl: „Cokoliv chceš udĕlat, budeš milostí Pána Krsny schopný udĕlat správnĕ. On ti vyjeví skutečný význam.“

Text* 329: „Protože jsi Mĕ požádal o stručný přehled, vyslechni si prosím nĕkolik náznaků. Na začátku popiš, jak je nutné přijmout ochranu u pravého duchovního mistra.“

Text 330: „Tvoje kniha by mĕla popisovat vlastnosti pravého gurua a pravého žáka. Předtím, než žák přijme duchovního mistra, si musí být jistý jeho postavením, a podobnĕ by se mĕl duchovní mistr ujistit o postoji žáka. Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství, by mĕl být popsán jako objekt hodný uctívání, a mĕl bys také vysvĕtlit bija-mantru pro uctívání Krsny, jakož i Ramy a dalších expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství.“

Text 331: „Mĕl bys rozebrat vlastnosti potřebné k obdržení mantry, dokonalost mantry, očištĕní mantry, zasvĕcení, ranní povinnosti, vzpomínání na Nejvyššího Pána, čistotu a mytí úst a dalších částí tĕla.“

Text* 332: „Mĕl bys popsat, jak je třeba si ráno pravidelnĕ čistit zuby, koupat se, přednášet modlitby Pánu a klanĕt se duchovnímu mistrovi. Mĕl bys také popsat, jak duchovnímu mistrovi sloužit a jak si tĕlo na dvanácti místech značit urdhva-pundrou (tilakem) a svatými jmény Pána či Jeho symboly, jako je disk a kyj.“

Text* 333: „Potom bys mĕl popsat, jak je třeba si zdobit tĕlo gopi-candanem, nosit korálky na krku, trhat lístky z keříku tulasi, prát si prádlo a čistit oltář, uklízet dům či byt a chodit do chrámu a zvonit na zvon pro upoutání pozornosti Pána Krsny.“

Text 334: „Popiš také uctívání Božstva, při kterém se alespoň pĕtkrát dennĕ obĕtuje Krsnovi jídlo a v náležitou dobu je ukládán na své lůžko. Mĕl bys také vysvĕtlit, jak se provádí arati a jak je Pán uctíván pĕti, šestnácti či padesáti předmĕty.“

Text* 335: „Mĕl bys probrat vlastnosti Božstev i salagrama-sily. Mĕl by ses také zmínit o navštĕvování Božstev v chrámu a navštĕvování svatých míst, jako je Vrindávan, Mathura a Dváraka.“

Text 336: „Mĕl bys opĕvovat svatá jména a vysvĕtlit, jak je nutné se pečlivĕ vyhýbat přestupkům při jejich zpívání. Mĕl bys také popsat vlastnosti vaisnavy a vysvĕtlit, že je třeba odstranit všechny druhy seva-aparadhy, přestupků při uctívání Božstev.“

Text 337: „Mĕly by být popsány předmĕty pro uctívání, jako je voda, lastura, kvĕty, vonné tyčinky a lampička. Mĕl by ses také zmínit o polohlasném pronášení manter, přednášení modliteb, obřadném obcházení a klanĕní se. To vše by mĕlo být pečlivĕ vysvĕtleno.“

Text 338: „Další vĕci, o kterých by ses mĕl zmínit, jsou provádĕní purascarany, jedení krsna-prasadam, ignorování neobĕtovaného jídla a nepomlouvání oddaných Pána.“

Text* 339: „Mĕl bys popsat příznaky oddaného, jak se s oddanými sdružovat, jak oddanému sloužit tak, aby byl spokojený, a jak se vzdát společnosti neoddaných. Mĕl bys také vysvĕtlit hodnotu pravidelného poslechu Srimad-Bhagavatamu.“

Text* 340: Mĕl bys popsat obřadní povinnosti, které se mají vykonávat každý den, každých čtrnáct dní, zvláštĕ půst na Ekadasi, a každý mĕsíc. Zvláštĕ bys mĕl popsat slavení slavností, jako je Janmastami, Rama-navami a Nrsimha-caturdasi.“

Text* 341: „Mĕl bys popsat Ekadasi, Janmastami, Vamana-dvadasi, a také Rama-navami a Nrsimha-caturdasi.“

Text* 342: „Mĕl bys varovat před smíšeným Ekadasim a doporučit následovat čisté Ekadasi. Vysvĕtli také, jaká je to chyba Ekadasi nedodržovat. Každý by si na tyto vĕci mĕl dávat pozor. Pokud nebude opatrný, dopustí se nedbalosti v oddané službĕ.“

Text* 343: „Vše, co řekneš o vaisnavském chování, výstavbĕ chrámů Visnua, instalaci Božstev a dalších vĕcech, musíš podložit důkazy z Puran.“

Text* 344: „Mĕl bys předložit obecné i konkrétní popisy chování a činností vaisnavy a nastínit vĕci, které by se mĕly a nemĕly dĕlat. To vše popiš jako usmĕrnĕní a etiketu.“

Text 345: „Krátce jsem představil vaisnavské usmĕrňující zásady. Předložil jsem je stručnĕ, jen abych ti trochu naznačil smĕr. Až budeš o tĕchto tématech psát, Krsna ti pomůže tak, že tĕ duchovnĕ probudí.“

Text* 346: Takto jsem vyprávĕl o milosti, kterou Pán Caitanya udĕlil Sanatanovi Gosvamimu. Poslouchání tĕchto témat očistí srdce od veškerého znečištĕní.

Text* 347: Autorizovaný básník jménem Kavi-karnapura napsal knihu nazvanou Caitanya-candrodaya-nataka. Tato kniha pojednává o tom, jak Sri Caitanya Mahaprabhu požehnal Sanatanovi Gosvamimu svou zvláštní milostí.

Text 348: „Srila Sanatana Gosvami byl starším bratrem Srily Rupy Gosvamiho a velmi důležitým ministrem ve vládĕ bengálského vládce Husaina Šáha, v jehož shromáždĕní byl považován za zářivý drahokam. Mĕl veškeré bohatství a královské postavení, ale všeho se vzdal, aby přijal mladistvou bohyni odříkání. I když navenek vypadal jako žebravý mnich, který se všeho zřekl, mĕl srdce plné blaženosti oddané služby. Lze ho proto přirovnat k hlubokému jezeru pokrytému mechovinou. Pro všechny oddané, kteří znali vĕdu o oddané službĕ, byl zdrojem štĕstí.“

Text* 349: „Když Sanatana Gosvami přišel k Pánu Caitanyovi, Pán byl k nĕmu nesmírnĕ milostivý, hned jak ho spatřil. Pán s barvou pleti zlatého campakového kvĕtu otevřel náruč a na projev velké náklonnosti ho obejmul.“

Text* 350: „Transcendentální zprávy o Krsnových zábavách ve Vrindávanu byly časem témĕř ztraceny. Sri Caitanya Mahaprabhu chtĕl tyto zábavy důkladnĕ vysvĕtlit, a proto Srilu Rupu Gosvamiho i Sanatanu Gosvamiho zmocnil nektarem své milosti, aby mohli tuto práci ve Vrindávanu vykonat.“

Text* 351: Tak jsem popsal milost, kterou od Sri Caitanyi Mahaprabhua dostal Sanatana Gosvami. Poslechem tohoto vyprávĕní ze srdce zmizí veškerá mrzutost.

Text* 352: Čtením tĕchto pokynů Sanatanovi Gosvamimu si človĕk dokonale uvĕdomí různé expanze Pána Krsny a proces oddané služby podle usmĕrňujících zásad a se spontánní láskou. Tak je možné vše plnĕ poznat.

Text* 353: Čtením tĕchto pokynů může čistý oddaný pochopit lásku ke Krsnovi, nálady oddané služby a závĕry oddané služby. Studiem tĕchto pokynů může každý všechny tyto vĕci pochopit až po krajní mez.

Text* 354: Závĕr tĕchto pokynů mohou pochopit ti, pro nĕž jsou lotosové nohy Sri Caitanyi Mahaprabhua, Nityanandy Prabhua a Advaity Prabhua vším.

Text 355: Já, Krsnadasa, kráčím ve stopách Sri Rupy a Sri Raghunatha a vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.