Ohlednĕ mantra-adhikari, vlastností nutných pro přijetí zasvĕcení do mantry, je v Hari-bhakti-vilase (1.194) toto nařízení:

tantrikesu ca mantresu
diksayam yositam api
sadhvinam adhikaro 'sti
sudradinam ca sad-dhiyam

„Sudrové a cudné ženy zajímající se upřímnĕ o pochopení Absolutní Pravdy jsou kvalifikovaní pro zasvĕcení do pañcaratrika-manter.“ To potvrzuje Pán Krsna v Bhagavad-gitĕ (9.32):

mam hi partha vyapasritya
ye 'pi syuh papa-yonayah
striyo vaisyas tatha sudras
te 'pi yanti param gatim

„Ó synu Prthy, ti, kdo se ke Mnĕ uchýlí, mohou dosáhnout nejvyššího cíle, i kdyby to byli lidé nižšího rodu, ženy, vaisyové (obchodníci) a sudrové (dĕlníci).“

Pokud chce nĕkdo doopravdy sloužit Krsnovi, nehraje roli, je-li to sudra, vaisya, nebo dokonce žena. Ten, kdo upřímnĕ dychtí po zpívání Hare Krsna mantry nebo diksa-mantry, je kvalifikovaný pro zasvĕcení podle procesu pañcaratriky. Podle védských zásad však může být zasvĕcen jedinĕ brahmana, který se plnĕ vĕnuje svým předepsaným povinnostem. Sudrům a ženám není dovoleno přijmout vaidika zasvĕcení. Dokud človĕk není podle úsudku duchovního mistra připravený, nemůže přijmout mantru z pañcaratrika-vidhi ani z vaidika-vidhi. Když je připravený přijmout mantru, je zasvĕcen buď v pañcaratrika-vidhi, nebo ve vaidika-vidhi. Výsledek je v každém případĕ stejný.

Ohlednĕ mantra-siddhy-adi-sodhany neboli účinnosti mantry předkládá Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura šestnáct oddílů, které potvrzuje Hari-bhakti-vilasa (počínaje veršem 1.204):

siddha-sadhya-susiddhari-
kramaj jñeyo vicaksanaih

Jsou to: (1) siddha, (2) sadhya, (3) susiddha a (4) ari. Tyto čtyři zásady se dĕlí dále: (1) siddha-siddha, (2) siddha-sadhya, (3) siddha-susiddha, (4) siddha-ari, (5) sadhya-siddha, (6) sadhya-sadhya, (7) sadhya-susiddha, (8) sadhya-ari, (9) susiddha-siddha, (10) susiddha-sadhya, (11) susiddha-susiddha, (12) susiddha-ari, (13) ari-siddha, (14) ari-sadhya, (15) ari-susiddha a (16) ari-ari.

Ti, kdo jsou zasvĕceni osmnáctislabičnou mantrou, výše zmínĕných šestnáct oddílů nemusí brát v úvahu. Hari-bhakti-vilasa (1.215, 219, 220) prohlašuje:

na catra satrava dosa
narnasvadi-vicarana

rksa-rasi-vicaro va
na kartavyo manau priye

natra cintyo 'ri-suddhyadir
nari-mitradi-laksanam

siddha-sadhya-susiddhari-
rupa natra vicarana

Existuje sodhana neboli očištĕní mantry, ale pro Krsna mantru to neplatí. Balitvat krsna-mantranam samskarapeksanam na hi – „Krsna mantra je tak silná, že u ní sodhana nepřipadá v úvahu.“ (Hari-bhakti-vilasa 1.235)

Co se týče diksi, obraťte se na Madhya-lilu 15.108. Ten, kdo je zasvĕcený podle pañcaratrika-vidhi, již dosáhl postavení brahmany. To se prohlašuje v Hari-bhakti-vilase (2.12):

yatha kañcanatam yati
kamsyam rasa-vidhanatah
tatha diksa-vidhanena
dvijatvam jayate nrnam

„Stejnĕ jako se zvonovina ve styku se rtutí přemĕní na zlato, dosáhne žák zasvĕcený pravým guruem okamžitĕ postavení brahmany.“

Co se týče doby přijetí diksi (zasvĕcení), vše závisí na postavení gurua. Jakmile človĕk získá pravého duchovního mistra, ať shodou okolností, či cílenĕ, mĕl by okamžitĕ využít příležitosti získat zasvĕcení. V knize s názvem Tattva-sagara se uvádí:

durlabhe sad-gurunam ca
sakrt-saṅga upasthite
tad-anujña yada labdha
sa diksavasaro mahan

grame va yadi varanye
ksetre va divase nisi
agacchati gurur daivad
yatha diksa tad-ajñaya

yadaiveccha tada diksa
guror ajñanurupatah
na tirtham na vratam hemo
na snanam na japa-kriya

diksayah karanam kintu
sveccha-prapte tu sad gurau

„Jestliže nĕkdo shodou okolností získá sad-gurua, není důležité, žije-li vchrámu, či lese. Pokud sad-guru neboli pravý duchovní mistr souhlasí, může být človĕk zasvĕcen okamžitĕ, bez vyčkávání na vhodný okamžik nebo vhodné místo.“

Ohlednĕ pratah-smrti, ranního vzpomínání na Pána, človĕk by mĕl vstát časnĕ ráno (v čase zvaném brahma-muhurta) a okamžitĕ zpívat Hare Krsna mantru nebo alespoň „Krsna, Krsna, Krsna“. Tak by mĕl vzpomínat na Krsnu. Mĕly by se také pronášet nĕkteré sloky či modlitby. Díky tomu je človĕk okamžitĕ příznivý a transcendentální vůči nákaze hmotných kvalit. Zpívat svatá jména nebo vzpomínat na Krsnu bychom ve skutečnosti mĕli dvacet čtyři hodin dennĕ nebo, co nejvíc je to možné.

smartavyah satatam visnur
vismartavyo na jatucit
sarve vidhi-nisedhah syur
etayor eva kiṅkarah

„Krsna je původem Pána Visnua. Mĕli bychom na Nĕho neustále vzpomínat a nikdy na Nĕho nezapomenout. Veškerá pravidla a zákazy saster by mĕly být služebníky tĕchto dvou zásad.“ Toto je citát z Padma Purany, části zvané Brhat-sahasra-nama-stotra.

Slovo pratah-krtya v tomto verši Caitanya-caritamrty znamená, že bychom se mĕli pravidelnĕ ráno vyprázdnit a potom se vykoupat. Musíme si vypláchnout ústa (acamana) a vyčistit si zuby (danta-dhavana). To lze udĕlat buď vĕtvičkami, nebo zubním kartáčkem – cokoliv je k mání. To vyčistí ústa. Potom bychom se mĕli vykoupat. Hospodáři a vanaprasthové by se mĕli koupat dvakrát dennĕ (pratar-madhyadhnayoh snanam vanaprastha-grhasthayoh). Sannyasi by se mĕl koupat třikrát dennĕ a brahmacari může jen jednou. Kdykoliv se stane, že není voda, můžeme se vykoupat zpíváním Hare Krsna mantry. Je také třeba vykonávat sandhyadi-vandanu neboli pronášení své Gayatri mantry třikrát dennĕ – ráno, v poledne a večer.