Takové doznání je velmi prospĕšné, pokud človĕk nepáchá další hříchy. Vyšší autority podvádĕní a pokrytectví netolerují. Pokud nĕkdo pochopí, co je hřích, mĕl by se ho upřímnĕ a s lítostí vzdát a odevzdat se lotosovým nohám Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, prostřednictvím Jeho zástupce, čistého oddaného. Tak může být uchránĕn před následky hříchů a dĕlat pokrok v oddané službĕ. Pokud však nĕkdo hřeší i poté, co provedl nĕjaké odčinĕní, pak zachránĕn nebude. V sastrach se takové odčinĕní přirovnává ke koupeli slona. Slon se pečlivĕ vykoupe a umyje, ale jakmile vyleze z vody, celé tĕlo si popráší prachem. Človĕk může pečlivĕ vykonat odčinĕní, ale pokud se bude i nadále dopouštĕt hříchů, moc mu to nepomůže. Lovec proto nejprve před svĕtcem Naradou přiznal své hříchy a potom se zeptal, jak může být zachránĕn.