āścarya — úžasné; śuniyā — jelikož jsem slyšel; mora — moje; utkaṇṭhita — touží; mana — mysl; kṛpā kari' — prokazující svou bezpříčinnou milost; kaha yadi — když řekneš; juḍāya — potĕší; śravaṇa — ucho.

„Už jsem tento úžasný příbĕh slyšel a dychtím tedy znovu slyšet Tvé vysvĕtlení. Pokud je milostivĕ zopakuješ, bude mi potĕšením si je vyslechnout.“