tasyaiva hetoḥ prayateta kovido
na labhyate yad bhramatām upary adhaḥ
tal labhyate duḥkha-vad anyataḥ sukhaḿ
kālena sarvatra gabhīra-raḿhasā
tasya eva — pro tento; hetoḥ — důvod; prayateta — mĕl by se snažit; kovidaḥ — ten, kdo je vzdĕlaný a inteligentní; na — ne; labhyate — je dosaženo; yat — to, co; bhramatām — tĕch, kdo bloudí; upari adhaḥ — nahoru a dolů; tat — to; labhyate — je dosaženo; duḥkha-vat — stejnĕ jako štĕstí a neštĕstí; anyataḥ — z jiných důvodů (svých minulých činů); sukham — štĕstí; kālena — časem; sarvatra — všude; gabhīra — nepřekonatelnou; raṁhasā — mající sílu.
Tento verš vyslovil ve Srimad-Bhagavatamu (1.5.18) Narada Muni. Narada Muni promlouval k Vyasadevovi, který byl i po sestavení veškeré védské literatury mrzutý. V této souvislosti Srilovi Vyasadevovi poradil, aby usiloval o dosažení oddané služby, a ničeho jiného.