udaram — břicho; upāsate — uctívají; ye — ti, kdo; ṛṣi-vartmasu — na cestĕ vyznačené velkými svatými osobami; kūrpa-dṛśaḥ — jehož nazírání je silnĕ pohroužené do tĕlesného pojetí života; parisara-paddhatim — místo, odkud vycházejí tepny; hṛdayam — srdce; āruṇayaḥ — svĕtci vedení Āruṇou Ṛṣim; daharam — éter v srdci, subtilní pojetí Nadduše v srdci; tataḥ — z toho; udagāt — vystoupal; ananta — ó neomezený; tava — Tvého; dhāma — sídla; śiraḥ — vrchol hlavy; paramam — nejvyšší; punaḥ — znovu; iha — v tomto hmotném svĕtĕ; yat — jenž; sametya — když dosáhl; na — ne; patanti — poklesne; kṛta-anta-mukhe — do kolobĕhu rození a umírání.

„  ,Ti, kdo následují cestu velkých, svatých mystických yogich, se uchylují k postupu jógové gymnastiky a začínají s uctíváním u břicha, protože se říká, že tam je umístĕn Brahman. Takovým lidem se říká sarkaraksa, což znamená, že mají silné tĕlesné vĕdomí. Existují také následovníci rsiho jménem Āruna, kteří sledují činnost tepen. Tak se postupnĕ pozvednou do srdce, kde sídlí subtilní Brahman, Paramatma, jehož pak uctívají. Ó neomezený Ananto! Lepší než ti jsou mystičtí yogi, kteří Tĕ uctívají z vrcholu své hlavy. Počínaje břichem se pozvednou do srdce, až nakonec dosáhnou vrcholu hlavy a projdou otvorem na vrcholu lebky zvaným brahma-randhra. Tak tito yogi dosahují úrovnĕ dokonalosti a již se znovu nevracejí do kolobĕhu rození a umírání.̀  “