Text* 1: Mrak známý jako Sri Caitanya Mahaprabhu nektarem svého pohledu zaléval vodou zahradu zvanou Gaudadéš, čímž oživil lidi, kteří byli jako rostliny spalované lesním požárem hmotné existence.

Text* 2: Sláva Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi! Sláva Pánu Nityanandovi! Sláva Advaitacandrovi! Sláva všem oddaným Pána!

Text* 3: Sri Caitanya Mahaprabhu se rozhodl jít do Vrindávanu. Jakmile se to dozvĕdĕl Maharaja Prataparudra, byl velice mrzutý.

Text* 4: Král proto zavolal Sarvabhaumu Bhattacaryu a Ramanandu Raye a s pokorou k nim promluvil.

Text* 5: Prataparudra Maharaja řekl: „Snažte se prosím udržet Sri Caitanyu Mahaprabhua zde v Džagannáth Purí, protože On teď přemýšlí o tom, že půjde jinam.“

Text* 6: „Bez Sri Caitanyi Mahaprabhua mĕ toto království netĕší. Snažte se proto prosím vymyslet nĕco, co by zde Pána udrželo.“

Text* 7: Sri Caitanya Mahaprabhu se potom radil s Ramanandou Rayem a Sarvabhaumou Bhattacaryou a prohlásil: „Půjdu do Vrindávanu.“

Text* 8: Ramananda Raya i Sarvabhauma Bhattacarya Pána požádali, aby se nejprve zúčastnil slavnosti Ratha-yatra. Pak bude moci jít do Vrindávanu, až nastane mĕsíc Kartik.

Text* 9: Když však přišel mĕsíc Kartik, oba Pánu řekli: „Nyní je velmi chladno. Bude lepší počkat na slavnost Dola-yatra a jít až potom. Tak to bude mnohem lepší.“

Text* 10: Oba tak kladli mnoho překážek, čímž nepřímo vyjadřovali, že nesouhlasí s Pánovým odchodem do Vrindávanu. Dĕlali to proto, že se báli odloučení od Nĕho.

Text* 11: I když je Pán zcela nezávislý a nikdo Jej nemůže zastavit, bez svolení svých oddaných přesto neodešel.

Text* 12: Třetí rok se pak všichni oddaní z Bengálska chtĕli zase znovu vrátit do Džagannáth Purí.

Text* 13: Všichni bengálští oddaní se shromáždili okolo Advaity Ācaryi, který se s velkou radostí vydal na cestu do Džagannáth Purí, aby mohl vidĕt Sri Caitanyu Mahaprabhua.

Text* 14: Although the Lord told Nityananda Prabhu to stay in Bengal and spread ecstatic love of God, Nityananda left to go see Caitanya Mahaprabhu. Who can understand Nityananda Prabhu's ecstatic love?

Text* 16: All the devotees of Navadvipa departed, including Acaryaratna, Vidyanidhi, Srivasa, Ramai, Vasudeva, Murari, Govinda and his two brothers and Raghava Pandita, who took bags of assorted foods. The inhabitants of Kulina-grama, carrying silken ropes, also departed.

Text* 18: Narahari a Sri Raghunandana z vesnice Khanda a mnoho dalších oddaných se také vydalo na cestu. Kdo je všechny dokáže spočítat?

Text* 19: Sivananda Sena mĕl skupinu na starosti a zařizoval placení mýtného. Staral se o všechny oddané a radostnĕ s nimi cestoval.

Text* 20: Sivananda Sena se staral o vše, co oddaní potřebovali. Zvláštĕ zařizoval ubytování a také znal cesty v Uríse.

Text* 21: Toho roku šly Sri Caitanyu Mahaprabhua navštívit také manželky všech oddaných (thakurani). S Advaitou Ācaryou šla Sitadevi, matka Acyutanandy.

Text* 22: Srivasa Pandita s sebou vzal svoji ženu Malini a také Sivanandu Senu doprovázela jeho žena.

Text* 23: S velkou radostí je na cestĕ za Pánem doprovázel i Caitanya dasa, syn Sivanandy Seny.

Text* 24: Na cestu se vydala i žena Candrasekhara (Ācaryaratny). Velikost Candrasekharovy lásky k Pánu nejsem schopen vyjádřit.

Text* 25: Manželky všech velkých oddaných s sebou pro Sri Caitanyu Mahaprabhua vzaly z domova různé druhy Jeho oblíbených jídel.

Text* 26: Jak již bylo řečeno, Sivananda Sena se staral o vše potřebné pro celou skupinu. Zvláštĕ upokojoval výbĕrčí mýtného a každému přidĕloval místo na spaní.

Text* 27: Sivananda Sena také všem oddaným zajišťoval jídlo a celou cestu se o nĕ staral. S pocity velkého štĕstí tak šel do Džagannáth Purí navštívit Sri Caitanyu Mahaprabhua.

Text* 28: Po příchodu do Remuny se všichni vydali navštívit Pána Gopinatha. Advaita Ācarya tam v chrámu tančil a zpíval.

Text* 29: Všichni chrámoví knĕží znali Sri Nityanandu Prabhua z dřívĕjška, a tak přišli, aby Pánu projevili hlubokou úctu.

Text* 30: Tu noc zůstali všichni tito velcí oddaní v chrámu. Knĕží přinesli dvanáct nádob se svařeným mlékem a postavili je před Pána Nityanandu Prabhua.

Text* 31: Nityananda Prabhu rozdĕlil prasadam ze svařeného mléka všem, což zvĕtšilo jejich transcendentální blaženost.

Text* 32: Potom všichni hovořili o tom, jak Sri Madhavendra Puri instaloval Božstvo Gopala a jak od nĕho Gopala žebral santálové dřevo.

Text* 33: Byl to právĕ Gopinatha, kdo pro Madhavendru Puriho ukradl svařené mléko. Předtím o tom vyprávĕl samotný Sri Caitanya Mahaprabhu.

Text 34: Ten samý příbĕh potom všem oddaným znovu vyprávĕl Pán Nityananda. Když oddaní vyslechli příbĕh podruhé, jejich transcendentální blaženost vzrostla.

Text* 35: Tak oddaní šli a šli, až došli do mĕsta Kataku, kde ten den zůstali a navštívili chrám Saksi-gopala.

Text 36: Když Nityananda Prabhu popisoval všechny činnosti Saksi-gopala, v myslích všech vaisnavů sílila transcendentální blaženost.

Text* 37: Každý z nich v srdci velmi dychtil spatřit Caitanyu Mahaprabhua, a proto spĕchali do Džagannáth Purí.

Text* 38: Když dorazili k mostu zvanému Átháranála, doslechl se o jejich příchodu Sri Caitanya Mahaprabhu a poslal jim po Govindovi dvĕ girlandy.

Text* 39: Govinda dal girlandy Advaitovi Ācaryovi a Nityanandovi Prabhuovi a Ti z toho mĕli oba velkou radost.

Text* 40: Přímo na tom místĕ začali oba zpívat svaté jméno Krsny. Za neustálého tančení tak přišli do Džagannáth Purí.

Text* 41: Sri Caitanya Mahaprabhu potom poslal další girlandy po Svarupovi Damodarovi a dalších osobních služebnících. A tak se vydali na cestu, vysláni synem matky Saci.

Text* 42: U jezera Naréndra se Svarupa Damodara a ostatní setkali s oddanými z Bengálska a dali jim girlandy od Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 43: Když oddaní konečnĕ dospĕli ke lví bránĕ, Sri Caitanya Mahaprabhu o tom slyšel zprávu a šel je osobnĕ přivítat.

Text* 44: Sri Caitanya Mahaprabhu potom se všemi svými oddanými navštívil Pána Jagannatha a nakonec se v jejich doprovodu vrátil do svého obydlí.

Text* 45: Vaninatha Raya a Kasi Misra přinesli velké množství prasadam a Sri Caitanya Mahaprabhu vše vlastní rukou rozdal a každého nakrmil.

Text* 46: Minulý rok mĕl každý své ubytování a to samé dostali k dispozici i tento rok. Tak si šli všichni odpočinout.

Text* 47: Oddaní tam zůstali nepřetržitĕ po čtyři mĕsíce a užívali si zpívání Hare Krsna maha-mantry ve společnosti Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 48: Když nadešel čas Ratha-yatry, stejnĕ jako v minulém roce i tentokrát všichni umývali chrám Gundici.

Text* 49: Obyvatelé Kulína-grámu darovali Pánu Jagannathovi hedvábné provazy a stejnĕ jako dříve tančili před Pánovým vozem.

Text* 50: Po velkém tančení odešli do nedaleké zahrady, aby si tam na břehu jezera odpočinuli.

Text* 51: Jeden služebník Pána Nityanandy, brahmana Krsnadasa z Rádhadéše, byl velmi požehnaný.

Text* 52: Byl to právĕ Krsnadasa, který naplnil velkou nádobu vodou a poléval s ní při koupeli Pána, který tím byl nadmíru potĕšen.

Text 53: Potom bylo přivezeno obrovské množství zbytků jídla obĕtovaného Pánu u Balagandi a Sri Caitanya Mahaprabhu je spolu se všemi svými oddanými jedl.

Text* 54: Pán a všichni Jeho oddaní zhlédli, tak jako v předešlém roce, slavnosti Ratha-yatra a Hera-pañcami.

Text* 55: Advaita Ācarya pak pozval Sri Caitanyu Mahaprabhua. Tato událost je spojená s průtrží mračen.

Text 56: Všechny tyto epizody obšírnĕ popsal Srila Vrndavana dasa Thakura. Jednoho dne pak Pána pozval Srivasa Thakura.

Text* 57: Malinidevi, žena Srivase Thakura, uvařila veškeré druhy zeleniny, které mĕl Pán v oblibĕ. Oddanĕ se považovala za služku Sri Caitanyi Mahaprabhua, ale náklonnost k Nĕmu chovala jako matka.

Text* 58: Sri Caitanyu Mahaprabhua pravidelnĕ zvali všichni hlavní oddaní, v čele s Candrasekharem (Ācaryaratnou).

Text* 59: Caitanya Mahaprabhu na konci čtvrtého mĕsíce Caturmasyi znovu každý den v ústraní hovořil s Nityanandou Prabhuem. Nikdo netušil, o čem si Ti dva povídali.

Text* 60: Srila Advaita Ācarya potom Caitanyovi Mahaprabhuovi nĕco naznačoval posunky a četl jakousi poezii, které nikdo nerozumĕl.

Text* 61: Když Pán Sri Caitanya Mahaprabhu vidĕl tvář Advaity Ācaryi, usmál se. Advaita Ācarya pochopil, že Pán návrh přijal, a začal tančit.

Text* 62: Nikdo nevĕdĕl, o co Advaita Ācarya žádal nebo co Pán nařídil. Sri Caitanya Mahaprabhu Ācaryu obejmul a rozloučil se s Ním.

Text* 63: Sri Caitanya Mahaprabhu potom řekl Nityanandovi Prabhuovi: „Poslouchej prosím, ó svatý muži, o nĕco Tĕ teď požádám. Slib Mi laskavĕ, že to vykonáš.“

Text 64: „Nechoď každý rok do Džagannáth Purí. Zůstaň v Bengálsku a splň Moji touhu.“

Text 65: Sri Caitanya Mahaprabhu pokračoval: „Ty můžeš udĕlat to, co ani Já nedokážu. V celé Gaudadéši nenacházím nikoho jiného než Tebe, kdo by mohl splnit Mou misi.“

Text* 66: Nityananda Prabhu odpovĕdĕl: „Ó Pane, Ty jsi život a Já jsem tĕlo. Mezi tĕlem a životem samotným není rozdíl, ale život je důležitĕjší než tĕlo.“

Text 67: „Svou nepochopitelnou energií můžeš dĕlat, co se Ti zlíbí, a Já bez jakýchkoliv omezení dĕlám vše, co po Mnĕ chceš.“

Text* 68: Sri Caitanya Mahaprabhu Nityanandu Prabhua obejmul a rozloučil se s Ním. Potom se rozloučil se všemi ostatními oddanými.

Text* 69: Stejnĕ jako minulý rok předložil jeden z obyvatel Kulína-grámu Pánovi žádost: „Řekni mi prosím, můj Pane, co je mou povinností a jak ji mám plnit.“

Text* 70: Pán odpovĕdĕl: „Mĕl bys sloužit Krsnovým služebníkům a neustále zpívat svaté jméno Krsny. Když budeš dĕlat tyto dvĕ vĕci, velmi brzy získáš útočištĕ u Krsnových lotosových nohou.“

Text* 71: Onen obyvatel Kulína-grámu řekl: „Povĕz mi prosím, kdo je opravdu vaisnava a podle čeho se pozná.“ Sri Caitanya Mahaprabhu vĕdĕl, co má na mysli, a tak se usmál a odpovĕdĕl následovnĕ:

Text 72: „Ten, kdo neustále zpívá Pánovo svaté jméno, má být považován za prvotřídního vaisnavu a tvou povinností je sloužit jeho lotosovým nohám.“

Text* 73: V dalším roce položili obyvatelé Kulína-grámu Pánovi stejnou otázku a Sri Caitanya Mahaprabhu je znovu učil o různých druzích vaisnavů.

Text 74: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Prvotřídní vaisnava je ten, kdo pouhou svou přítomností inspiruje druhé ke zpívání svatého jména Krsny.“

Text* 75: Takto Sri Caitanya Mahaprabhu učil rozdíly mezi různými druhy vaisnavů – vaisnava, vaisnavatara a vaisnavatama. Obyvatelům Kulína-grámu tak postupnĕ vysvĕtlil veškeré znaky vaisnavy.

Text* 76: Nakonec se všichni vaisnavové vrátili do Bengálska, ale Pundarika Vidyanidhi toho roku zůstal v Džagannáth Purí.

Text* 77: Svarupa Damodara Gosvami mĕl s Pundarikou Vidyanidhim důvĕrný přátelský vztah a v rozhovorech o Krsnovi byli oba na stejné úrovni.

Text 78: Pundarika Vidyanidhi podruhé zasvĕtil Gadadhara Pandita a v den Odana-sasthi zhlédl slavnostní obřad.

Text* 79: Když Pundarika Vidyanidhi vidĕl, že Pán Jagannatha dostal naškrobenou látku, trochu se mu to protivilo, což znečistilo jeho mysl.

Text* 80: Té noci přišli za Pundarikou Vidyanidhim bratři – Pán Jagannatha a Balarama – a s úsmĕvem ho pohlavkovali.

Text* 81: I když mu z pohlavkování otekly tváře, Pundarika Vidyanidhi se v srdci radoval. Tuto událost obšírnĕ popsal Thakura Vrndavana dasa.

Text* 82: Oddaní z Bengálska přicházeli a zůstávali se Sri Caitanyou Mahaprabhuem každý rok, aby zhlédli slavnost Ratha-yatra.

Text* 83: Události hodné pozornosti, které se odehrály bĕhem tĕchto let, popíši pozdĕji.

Text* 84: Tak prožil Sri Caitanya Mahaprabhu čtyři roky. První dva roky strávil na svých cestách jižní Indií.

Text* 85: Další dva roky chtĕl Sri Caitanya Mahaprabhu jít do Vrindávanu, ale kvůli manévrům Ramanandy Raye se Mu nepodařilo Džagannáth Purí opustit.

Text* 86: Pátý rok se oddaní z Bengálska přišli podívat na slavnost Ratha-yatra. Tentokrát však po jejím zhlédnutí nezůstali, ale vrátili se do Bengálska.

Text* 87: Tehdy Sri Caitanya Mahaprabhu předložil Sarvabhaumovi Bhattacaryovi a Ramanandovi Rayovi určitý návrh. Obejmul je a promluvil sladkými slovy.

Text* 88: Caitanya Mahaprabhu řekl: „Moje touha jít do Vrindávanu nesmírnĕ vzrostla. Kvůli vašim manévrům se mi tam minulé dva roky nepodařilo odejít.“

Text* 89: „Tentokrát už musím jít. Dáte Mi prosím svolení? Mimo vás dvou nemám jiné útočištĕ.“

Text* 90: „V Bengálsku mám dvĕ opory – svou matku a řeku Gangu. Obĕ jsou nesmírnĕ milostivé.“

Text* 91: „Půjdu do Vrindávanu přes Bengálsko a navštívím svou matku i řeku Gangu. Dáte Mi k tomu oba své laskavé svolení?“

Text* 92: Když Sarvabhauma Bhattacarya a Ramananda Raya slyšeli tato slova, zamysleli se nad tím, že nebylo vůbec správné Pána tolikrát podvést.

Text* 93: Oba řekli: „Nyní je období dešťů, takže se Ti bude špatnĕ cestovat. Bude mnohem lepší, když s odchodem do Vrindávanu počkáš na Vijaya-dasami.“

Text* 94: Sri Caitanya Mahaprabhu byl nesmírnĕ šťastný, že dostal jejich svolení. Počkal, až skončilo období dešťů, a potom se na Vijaya-dasami vydal do Vrindávanu.

Text* 95: Pán shromáždil veškeré zbytky jídla Pána Jagannatha a také zbytky Pánovy masti kadara, santálového dřeva i provazů a vše vzal s sebou.

Text* 96: Sri Caitanya Mahaprabhu časnĕ ráno požádal Pána Jagannatha o svolení a vydal se na cestu. Všichni oddaní z Urísy Ho následovali.

Text 97: Caitanya Mahaprabhu velmi citlivĕ zakázal oddaným z Urísy jít za Ním. V doprovodu svých osobních společníků pak šel nejprve do Bhavánípuru.

Text* 98: Když Pán Caitanya došel do Bhavánípuru, dorazil tam na svém palankýnu Ramananda Raya. Vaninatha Raya poslal Pánu velké množství prasadam.

Text* 99: Sri Caitanya Mahaprabhu přijal prasadam a zůstal tam přes noc. Časnĕ ráno se vydal na cestu, až došel do Bhuvanéšvaru.

Text* 100: Po příchodu do Kataku zhlédl chrám Gopala a místní brahmana jménem Svapnesvara Pána pozval na jídlo.

Text* 101: Ramananda Raya pozval k jídlu všechny ostatní a Sri Caitanya Mahaprabhu si odpočinul v zahradĕ před chrámem.

Text* 102: Zatímco Sri Caitanya Mahaprabhu odpočíval pod bakulovým stromem, Ramananda Raya šel okamžitĕ za Maharajem Prataparudrou.

Text* 103: Králi udĕlalo velkou radost, když se dozvĕdĕl tu novinu, a rychle se tam vydal. Jakmile Pána uvidĕl, padl na zem, aby se Mu poklonil.

Text* 104: Král přemožený láskou znovu a znovu vstával a padal k zemi. Jak přednášel modlitby, třáslo se mu celé tĕlo a z očí mu kanuly slzy.

Text* 105: Sri Caitanyu Mahaprabhua králova oddanost velice potĕšila, a proto vstal a obejmul ho.

Text* 106: Když Pán krále objal, král se znovu a znovu modlil a klanĕl. Pánova milost tak králi vehnala do očí slzy, které pak omývaly Pánovo tĕlo.

Text* 107: Ramananda Raya nakonec krále uklidnil a přimĕl ho, aby se posadil. Pán mu pak udĕlil milost svým tĕlem, myslí i slovy.

Text* 108: Sri Caitanya Mahaprabhu králi prokázal takovou milost, že od toho dne začal být známý jako Prataparudra-santrata neboli ten, kdo osvobodil Maharaje Prataparudru.

Text* 109: Všichni vládní úředníci Pánu také projevili úctu a syn matky Saci se s nimi i s králem nakonec rozloučil.

Text* 110: Král potom vyšel ven a nechal napsat a poslat rozkazy pro vládní služebníky ve svém království.

Text* 111: Jeho nařízení znĕlo: „V každé vesnici postavte nové obytné domy a v pĕti nebo sedmi nových domech uskladnĕte všemožné druhy jídel.“

Text* 112: „Osobnĕ Pána do tĕchto novĕ postavených domů doveďte a dnem i nocí Mu služte s holí v ruce.“

Text* 113: Král nařídil Haricandanovi a Mardarajovi, dvĕma ctihodným úředníkům, aby udĕlali vše potřebné pro vykonání tĕchto rozkazů.

Text* 114: The King also ordered them to maintain a new boat on the banks of the river, and wherever Sri Caitanya Mahaprabhu took His bath or crossed to the other side of the river, they should establish a memorial column and make that place a great place of pilgrimage. "Indeed," said the King, "I will take my bath there. And let me also die there."

Text* 116: Král pokračoval: „Ve vesnici zvané Čaturdvár postavte nové obytné budovy. Nyní se, Ramanando, můžeš vrátit za Sri Caitanyou Mahaprabhuem.“

Text* 117: Když se král dozvĕdĕl, že ten večer Pán odchází, nechal okamžitĕ přivést nĕkolik slonů s malými stany na zádech, do kterých nastoupily všechny dámy z paláce.

Text* 118: Potom se vydaly k cestĕ, kudy mĕl Pán jít, a zůstaly tam v řadĕ stát. Večer Pán se svými oddanými odešel.

Text* 119: Když šel Sri Caitanya Mahaprabhu k řece Čitrótpala, aby se vykoupal, všechny královny a ženy z paláce se Mu poklonily.

Text* 120: Po spatření Pána se všechny cítily přemoženy láskou k Bohu a se slzami tekoucími z očí začaly volat svaté jméno „Krsna! Krsna!“

Text* 121: Ve všech třech svĕtech není nikdo tak milostivý jako Sri Caitanya Mahaprabhu. Když Ho človĕk jen z dálky zahlédne, zaplaví ho láska k Bohu.

Text* 122: Pán se potom na nové lodi přeplavil na druhý břeh. Pokračoval v cestĕ za svĕtla úplňku, až došel do mĕsta známého jako Čaturdvár.

Text* 123: Tam Pán strávil noc a ráno se vykoupal. Tehdy tam dorazily zbytky jídla Pána Jagannatha.

Text* 124: Na králův pokyn posílal dozorce chrámu každý den velké množství prasadam, které neslo mnoho lidí.

Text* 125: Po přijetí prasadam Sri Caitanya Mahaprabhu vstal a s voláním svatých jmen „Hari! Hari!“ se vydal na cestu.

Text* 126: Ramananda Raya, Mardaraja a Sri Haricandana neustále doprovázeli Sri Caitanyu Mahaprabhua a všemožnĕ Mu sloužili.

Text* 127: Paramananda Puri Gosvami, Svarupa Damodara, Jagadananda, Mukunda, Govinda, Kasisvara, Haridasa Thakura, Vakresvara Pandita, Gopinatha Acarya, Damodara Pandita, Ramai, Nandai and many other devotees accompanied the Lord. I have mentioned only the chief devotees. No one can describe the total number.

Text 130: Gadadhara Pandita se vydal na cestu s Pánem také, ale bylo mu to zakázáno a byl požádán, aby se nevzdával slibu ksetra-sannyasu.

Text* 131: Když Gadadhara Pandita slyšel prosbu, aby se vrátil do Džagannáth Purí, řekl Pánu: „Kdekoliv jsi Ty, tam je Džagannáth Purí. K čertu s mým ksetra-sannyasem.“

Text* 132: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu žádal Gadadhara Pandita, aby zůstal v Džagannáth Purí a vĕnoval se službĕ Gopinathovi. Gadadhara Pandita na to odpovĕdĕl: „Pouhým spatřením Tvých lotosových nohou človĕk poslouží Gopinathovi miliónkrát.“

Text* 133: Sri Caitanya Mahaprabhu potom řekl: „Pokud Mu přestaneš sloužit, bude to Moje chyba. Radĕji zde zůstaň a služ. Tak budu spokojený.“

Text* 134: Pandita odpovĕdĕl: „Neboj se, všechny chyby padnou na mou hlavu. Nebudu Tĕ doprovázet, půjdu sám.“

Text* 135: „Půjdu navštívit Sacimatu, ale nepůjdu kvůli Tobĕ. Já ponesu zodpovĕdnost za nedodržení slibu a zanedbání služby Gopinathovi.“

Text* 136: Gadadhara Pandita Gosvami tak cestoval sám, ale když přišli do Kataku, Sri Caitanya Mahaprabhu si ho zavolal k sobĕ.

Text 137: Láskyplnou důvĕrnost mezi Gadadharem Panditem a Sri Caitanyou Mahaprabhuem nemůže nikdo chápat. Gadadhara Pandita opustil svůj slib a službu Gopinathovi stejnĕ, jako se človĕk vzdá stébla trávy.

Text* 138: V srdci byl Sri Caitanya Mahaprabhu s chováním Gadadhara Pandita velmi spokojený. Přesto ho však vzal za ruku a s láskyplným hnĕvem k nĕmu promluvil.

Text* 139: „Zanechal jsi služby Gopinathovi a porušil svůj slib žít v Purí. To vše už se nyní naplnilo, protože jsi došel tak daleko.“

Text* 140: „To, že se Mnou chceš jít, je pouze touha po uspokojení smyslů. Kvůli tomu porušuješ dvĕ náboženské zásady, a to Mne velmi rmoutí.“

Text* 141: "If you want My happiness, please return to Nilacala. You will simply condemn Me if you say any more about this matter."

Text* 142: Když to Sri Caitanya Mahaprabhu dořekl, nastoupil na loď a Gadadhara Pandita se okamžitĕ v mdlobách zhroutil k zemi.

Text* 143: Sri Caitanya Mahaprabhu Sarvabhaumovi Bhattacaryovi nařídil, aby vzal Gadadhara Pandita s sebou. Bhattacarya řekl Gadadharovi Panditovi: „Vstaň! Takové jsou zábavy Sri Caitanyi Mahaprabhua.“

Text* 144: „Vždyť víš, že sám Pán Krsna porušil vlastní slib, jen aby zachoval slib praotce Bhismy.“

Text 145: „  ,Pán Krsna porušil svůj slib, že na Kurukšétře nepozvedne zbraň, jen proto, aby zachránil můj slib. Pán Sri Krsna seskočil z vozu, zvedl kolo a rozbĕhl se ke mnĕ, aby mne zabil, a přitom Mu spadl Jeho svrchní odĕv. Hnal se ke mnĕ jako lev chystající se zabít slona, až se celá zemĕ otřásala.̀  “

Text* 146: „Sri Caitanya Mahaprabhu s podobnĕ velkým úsilím toleruje odloučení od tebe jen proto, aby ochránil tvůj slib.“

Text* 147: Takto Sarvabhauma Bhattacarya vzkřísil Gadadhara Pandita. Oba se potom s velkým zármutkem vrátili do Džagannáth Purí, do Níláčaly.

Text* 148: Všichni oddaní by se kvůli Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi vzdali veškerých povinností, ale to se Pánovi nelíbilo.

Text* 149: Takové jsou zvraty v milostných vztazích. Každý, kdo tĕmto událostem naslouchá, získá velmi brzy útočištĕ u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text 150: Po příchodu Sri Caitanyi Mahaprabhua a Jeho skupiny do Jádžapuru požádal Pán dva vládní úředníky, kteří s Ním šli, aby se vrátili.

Text* 151: Sri Caitanya Mahaprabhu se rozloučil s úředníky a Ramananda Raya šel s Pánem dál. Pán dnem i nocí mluvil s Ramanandou Rayem o Sri Krsnovi.

Text* 152: V každé vesnici postavili vládní služebníci nové domy, jak jim král poručil, a každý z nich naplnili zásobami obilí. Tak sloužili Pánu.

Text 153: Sri Caitanya Mahaprabhu nakonec došel do Remuny, kde se rozloučil i se Sri Ramanandou Rayem.

Text* 154: Když se Ramananda Raya zhroutil k zemi a ztratil vĕdomí, Sri Caitanya Mahaprabhu si ho vzal na klín a začal plakat.

Text* 155: Pocity odloučení Caitanyi Mahaprabhua od Ramanandy Raye je nesmírnĕ tĕžké popsat. V podstatĕ je témĕř nesnesitelné o nich mluvit, a více už je proto popsat nemohu.

Text* 156: Když Sri Caitanya Mahaprabhu nakonec došel až k hranici státu Urísa, čekal tam na Nĕho jeden vládní úředník.

Text* 157: Dva až čtyři dny tento vládní úředník sloužil Pánu. Dopodrobna také Pánu vylíčil, co Ho čeká dál.

Text* 158: Vysvĕtlil Pánovi, že v oblasti, kam má namířeno, vládne muslimský král, který hodnĕ pije. Ze strachu před ním tam nikdo nemůže volnĕ cestovat.

Text 159: Území ovládané touto muslimskou vládou sahá až k Pičhaladĕ. Ze strachu z muslimů zde nikdo nepřekročí řeku.

Text* 160: Úředník z vlády Maharaje Prataparudry Sri Caitanyu Mahaprabhua dále informoval, že by mĕl zůstat ještĕ pár dní na hranicích Urísy, aby byl čas vyjednat s muslimským vládcem mírovou dohodu. Pán tak bude moci bez obav na lodi přeplout řeku.

Text* 161: Tehdy přišel do uríského tábora jeden převlečený následovník muslimského vládce.

Text* 162: The Muslim spy saw the wonderful characteristics of Sri Caitanya Mahaprabhu, and when he returned to the Muslim governor, he told him, "A mendicant has come from Jagannatha Puri with many liberated persons.

Text* 164: „Všichni tito svĕtci bez ustání zpívají Hare Krsna maha-mantru, smĕjí se, tančí, zpívají a pláčou.“

Text* 165: „Přichází se na Nĕho podívat mnoho miliónů lidí, a když Ho spatří, nejsou už schopni vrátit se domů.“

Text* 166: „Všichni tito lidé jako by zešíleli. Jen zpívají svaté jméno Krsny a tančí. Nĕkdy dokonce pláčou a válejí se po zemi.“

Text* 167: „Tyto vĕci jsou ve skutečnosti nepopsatelné. Dají se pochopit, jen když je človĕk sám vidí. Pokud zvážím Jeho vliv, musím Ho přijmout jako Nejvyšší Osobnost Božství.“

Text* 168: Jakmile posel domluvil, začal zpívat svatá jména Hariho a Krsny. Smál se, plakal, tančil a zpíval jako blázen.

Text* 169: Když to muslimský vládce uslyšel, jeho mysl se zmĕnila. Poslal svého tajemníka k zástupci uríské vlády.

Text* 170: Muslimský tajemník přišel navštívit Sri Caitanyu Mahaprabhua. Poté, co se s úctou poklonil Pánovým lotosovým nohám a pronesl svaté jméno Pána, „Krsna, Krsna,“ zaplavila i jeho extatická láska.

Text* 171: Potom se muslimský tajemník uklidnil, uctivĕ se poklonil a řekl zástupci uríské vlády: „Posílá mne sem muslimský vládce.“

Text* 172: „Pokud s tím budeš souhlasit, muslimský vládce sem přijde navštívit Sri Caitanyu Mahaprabhua a pak se zase vrátí.“

Text* 173: „Muslimský vládce po tom velmi dychtí a předložil tuto žádost s velkou úctou. Je to mírový návrh. Nemusíte se bát, že budeme bojovat.“

Text* 174: Zástupce uríské vlády, maha-patra, po vyslechnutí tohoto návrhu jen žasl. Pomyslel si: „Muslimský vládce je opilec. Kdo takto zmĕnil jeho mysl?“

Text 175: „Musel to být samotný Sri Caitanya Mahaprabhu, kdo zmĕnil muslimovu mysl. Celý svĕt je díky Jeho přítomnosti, a dokonce i pouhým vzpomínáním na Nĕho osvobozen.“

Text* 176: Po tĕchto úvahách maha-patra okamžitĕ muslimskému tajemníkovi řekl: „Je to pro tvého vládce velké požehnání. Nechť přijde Sri Caitanyu Mahaprabhua navštívit.“

Text* 177: „Musím však zdůraznit, aby přišel beze zbraní. Může si s sebou přivést pĕt nebo sedm služebníků.“

Text* 178: Tajemník se vrátil k muslimskému vládci a sdĕlil mu, co je nového. Muslimský vládce se pak oblékl jako hinduista a vydal se navštívit Sri Caitanyu Mahaprabhua.

Text* 179: Jakmile muslimský vládce zdálky uvidĕl Sri Caitanyu Mahaprabhua, padl na zem, aby se poklonil. Do očí se mu nahrnuly slzy a extatické pocity ho naplnily blažeností.

Text* 180: Maha-patra s velkou úctou přivedl muslimského vládce ke Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi. Vládce pak před Ním stál se sepjatýma rukama a zpíval svaté jméno Krsny.

Text* 181: Potom se vládce pokornĕ zeptal: „Proč jsem se narodil v rodinĕ muslimů? Toto zrození je považováno za nízké. Proč mi svrchovaná Prozřetelnost neumožnila zrození v hinduistické rodinĕ?“

Text* 182: „Kdybych se býval narodil v rodinĕ hinduistů, bylo by pro mĕ snadné zůstat v blízkosti Tvých lotosových nohou. Nyní je moje tĕlo k ničemu, a tak si přeji okamžitĕ zemřít.“

Text* 183: Když maha-patra slyšel vládcova pokorná slova, zaplavila ho blaženost. Uchopil nohy Sri Caitanyi Mahaprabhua a začal pronášet následující modlitby.

Text* 184: „I candala, nejnižší z lidí, může být očištĕn pouhým zaslechnutím Tvého svatého jména. A tato podmínĕná duše se teď s Tebou mohla osobnĕ setkat.“

Text* 185: „Není se co divit, že tento muslimský vládce dosáhl takových výsledků. To vše je možné, když Tĕ človĕk jen zahlédne.“

Text 186: „  ,Co říci o duchovním pokroku osob, které vidí Nejvyšší Osobu tváří v tvář, když dokonce i človĕk narozený v rodinĕ pojídačů psů je okamžitĕ uschopnĕn provádĕt védské obĕti, pokud jen jednou vysloví jméno Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, nebo Ho opĕvuje, naslouchá o Jeho zábavách, klaní se Mu či na Nĕho pouze vzpomíná!̀  “

Text 187: Sri Caitanya Mahaprabhu potom na muslimského vládce milostivĕ pohlédl. Povzbudil ho a požádal, aby zpíval svatá jména „Krsna“ a „Hari“.

Text 188: Muslimský vládce pak řekl: „Když jsi mĕ tak milostivĕ přijal, dej mi prosím nĕjaký pokyn, abych Ti mohl nĕjak sloužit.“

Text 189: Muslimský vládce se potom modlil o osvobození od neomezených hříšných reakcí, kterých v minulosti nabyl svou závistí vůči brahmanům a vaisnavům a zabíjením krav.

Text* 190: Mukunda Datta tehdy muslimskému vládci řekl: „Můj drahý pane, prosím poslouchej. Sri Caitanya Mahaprabhu si přeje jít ke Ganze.“

Text* 191: „Poskytni Mu prosím veškerou pomoc, aby tam mohl jít. To je tvůj první velký pokyn, a pokud ho dokážeš splnit, prokážeš tím velkou službu.“

Text* 192: Muslimský vládce potom přednesl modlitby u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua i všech Jeho oddaných. Pak odešel, naplnĕný radostí.

Text* 193: Než vládce odešel, maha-patra ho obejmul a dal mu různé dárky. Tak se s ním spřátelil.

Text* 194: Nadcházejícího rána vládce poslal svého tajemníka a mnoho hezky ozdobených lodí, aby převezl Sri Caitanyu Mahaprabhua na druhý břeh řeky.

Text* 195: Maha-patra se přeplavil přes řeku se Sri Caitanyou Mahaprabhuem. Na druhém břehu Pána osobnĕ přijal muslimský vládce a uctíval Jeho lotosové nohy.

Text* 196: Jedna z lodí byla novĕ postavená a mĕla uprostřed paluby kajutu. Na tuto loď uvedli Sri Caitanyu Mahaprabhua a Jeho společníky.

Text* 197: Nakonec se Sri Caitanya Mahaprabhu rozloučil i s maha-patrou. Ten stál na břehu, a jak sledoval loď, dal se do pláče.

Text* 198: Muslimský vládce pak Sri Caitanyu Mahaprabhua osobnĕ doprovázel. Kvůli pirátům vzal ještĕ deset lodí plných vojáků.

Text 199: Muslimský vládce doprovázel Sri Caitanyu Mahaprabhua skrze Mantréšvar. Toto místo bylo kvůli pirátům velmi nebezpečné. Vzal Pána až k místu zvanému Pičhalda nedaleko Mantréšvaru.

Text 200: Tito dva bratři si nesmírnĕ vážili Nilambary Cakravartiho, dĕda Sri Caitanyi Mahaprabhua, ale on se k nim choval jako ke svým bratrům.

Text* 201: Veškeré zábavy Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua jsou neobyčejné. Každý, kdo o Jeho činnostech naslouchá, se proslaví a jeho život bude dokonalý.

Text* 202: Pán nakonec doplul do Pániháti a jako výraz zvláštní milosti dal kapitánovi lodi jeden ze svých odĕvů.

Text 203: Místo zvané Pániháti leželo na břehu Gangy. Když se dozvĕdĕli, že připlul Sri Caitanya Mahaprabhu, sebĕhli se tam všemožní lidé a shromáždili se na břehu i ve vodĕ.

Text* 204: Nakonec Sri Caitanyu Mahaprabhua odvedl Raghava Pandita. Na cestĕ byly davy lidí a Pán se dostal do domu Raghavy Pandita jen s velkými obtížemi.

Text 205: V domĕ Raghavy Pandita zůstal Pán pouze jeden den. Další den ráno odešel do Kumárhatty, kde žil Srivasa Thakura.

Text* 206: Z domu Srivase Thakura šel Pán do domu Sivanandy Seny a potom do domu Vasudevy Datty.

Text 207: Pán zůstal nĕjakou dobu v domĕ Vidya-vacaspatiho, ale potom kvůli davům lidí odešel do Kuliji.

Text 208: Bĕhem Pánova pobytu v domĕ Madhavy dase Ho přišlo navštívit mnoho set tisíc lidí.

Text* 209: Pán tam zůstal po sedm dní a osvobodil nejrůznĕjší rouhače a hříšníky.

Text* 210: Po opuštĕní Kuliji Sri Caitanya Mahaprabhu navštívil dům Advaity Ācaryi v Šántipuru. Tam se s Ním setkala Jeho matka Sacimata, a tak se jí ulevilo od velkého soužení.

Text* 211: Potom Pán navštívil vesnici jménem Rámakéli a místo zvané Kánái Nátašála, odkud se vrátil zpĕt do Šántipuru.

Text* 212: Sri Caitanya Mahaprabhu zůstal deset dní v Šántipuru. To již obšírnĕ popsal Vrndavana dasa Thakura.

Text* 213: Já tyto události vyprávĕt nebudu, protože je již popsal Vrndavana dasa Thakura. Není třeba opakovat to samé, protože by to neomezenĕ zvĕtšovalo rozsah této knihy.

Text 214: Those narrations tell how Sri Caitanya Mahaprabhu met the brothers Rupa and Sanatana and how Nrisimhananda decorated the road. I have already described these in an earlier synopsis of this book; therefore I will not repeat the narrations here.

Text* 216: Když se Sri Caitanya Mahaprabhu vrátil do Šántipuru, přišel Ho navštívit Raghunatha dasa.

Text 217: Dva bratři, kteří se jmenovali Hiranya a Govardhana a žili v Saptagrámu, mĕli roční příjem 1 200 000 rupií.

Text* 218: Hiranya Majumadara i Govardhana Majumadara byli nesmírnĕ bohatí a velkomyslní. Vyznačovali se dobrým chováním a oddaností brahmanské kultuře. Náleželi k aristokratické rodinĕ a vynikali mezi zbožnými lidmi.

Text 219: Prakticky všichni brahmanové pobývající v Nadii záviseli na milodarech Hiranyi a Govardhana, kteří jim dávali peníze, půdu a vesnice.

Text* 220: Nilambara Cakravarti, the grandfather of Sri Caitanya Mahaprabhu, was much worshiped by the two brothers, but Nilambara Cakravarti used to treat them as his own brothers.

Text* 221: Oba dříve prokázali mnoho služeb Misrovi Purandarovi, otci Sri Caitanyi Mahaprabhua, a Pán je proto dobře znal.

Text* 222: Raghunatha dasa byl synem Govardhana Majumadary. Už od dĕtství se nezajímal o hmotný požitek.

Text* 223: Sri Caitanya Mahaprabhu se po přijetí sannyasu vrátil do Šántipuru, a tam se s Ním Raghunatha dasa setkal.

Text* 224: Když Raghunatha dasa přišel za Sri Caitanyou Mahaprabhuem, padl v extázi lásky k Jeho lotosovým nohám. Pán mu projevil milost tím, že se ho svýma nohama dotkl.

Text* 225: Govardhana, otec Raghunatha dase, vždy prokazoval mnoho služby Advaitovi Ācaryovi. Advaita Ācarya byl proto s celou jejich rodinou velmi spokojený.

Text* 226: Advaita Ācarya dával Raghunathovi dasovi po dobu jeho pobytu zbytky Pánova jídla. Raghunatha dasa tak pĕt až sedm dní sloužil Pánovým lotosovým nohám.

Text* 227: Sri Caitanya Mahaprabhu se pak s Raghunathem dasem rozloučil a vrátil se do Džagannáth Purí. Raghunatha dasa po návratu domů šílel extází lásky.

Text* 228: Raghunatha dasa se opakovanĕ pokoušel o útĕk do Džagannáth Purí, ale jeho otec ho pokaždé svázal a přivedl zpĕt.

Text* 229: Otec dokonce najal pĕt strážců, aby ho ve dne v noci hlídali. O jeho pohodlí dbali čtyři osobní služebníci a dva brahmanové mu vařili.

Text* 230: Raghunatha dase tak neustále hlídalo jedenáct lidí. Proto nemohl odejít do Džagannáth Purí, a byl tudíž nesmírnĕ zkroušený.

Text* 231: Jakmile se Raghunatha dasa dozvĕdĕl, že Sri Caitanya Mahaprabhu přišel do Šántipuru, přednesl svému otci žádost.

Text* 232: Raghunatha dasa svého otce prosil: „Dovol mi prosím jít spatřit lotosové nohy Pána. Jestliže mi to nedovolíš, můj život nezůstane v tomto tĕle.“

Text* 233: Otec Raghunatha dase s prosbou souhlasil. Dal mu s sebou mnoho služebníků i různých vĕcí a požádal ho, aby se po návštĕvĕ Sri Caitanyi Mahaprabhua brzy vrátil.

Text* 234: Sedm dní se Raghunatha dasa v Šántipuru sdružoval se Sri Caitanyou Mahaprabhuem. Bĕhem tĕch dní a nocí se mu hlavou honily následující myšlenky.

Text* 235: Raghunatha uvažoval: „Jak se mám vysvobodit z rukou tĕch hlídačů? Jak to udĕlat, abych mohl jít se Sri Caitanyou Mahaprabhuem do Níláčaly?“

Text* 236: Sri Caitanya Mahaprabhu je vševĕdoucí, a proto vĕdĕl, na co Raghunatha dasa myslí. Slovy plnými nadĕje mu proto dal následující pokyn.

Text 237: „Buď trpĕlivý a vrať se domů. Nebuď blázen. Postupnĕ překonáš oceán hmotné existence.“

Text 238: „Nemĕl by sis hrát na oddaného a umĕle si odříkat. Prozatím si vhodným způsobem užívej hmotného svĕta, ale nepřipoutej se k nĕmu.“

Text* 239: Sri Caitanya Mahaprabhu pokračoval: „V srdci si udržuj velkou víru, ale navenek se chovej jako obyčejný človĕk. Tak s tebou bude Krsna brzy spokojen a vysvobodí tĕ ze spárů mayi.“

Text* 240: „Až se po návštĕvĕ Vrindávanu vrátím do Džagannáth Purí, můžeš Mĕ tam navštívit. Do té doby můžeš přemýšlet nad nĕjakou záminkou, jak uniknout.“

Text 241: „Krsna ti pak vyjeví, jaké prostředky použít. Toho, kdo má Krsnovu milost, nemůže nikdo zastavit.“

Text* 242: Takto se Sri Caitanya Mahaprabhu rozloučil s Raghunathem dasem, a ten se vrátil domů a jednal přesnĕ tak, jak mu Pán řekl.

Text* 243: Po návratu domů Raghunatha dasa zanechal pobláznĕnosti i umĕlého vnĕjšího odříkání a s odpoutaností se vĕnoval svým povinnostem hospodáře.

Text 244: Když otec i matka Raghunatha dase vidĕli, že se jejich syn chová jako hospodář, udĕlalo jim to velkou radost. Polevili proto ve svém dohledu.

Text* 245: Meanwhile, at Santipura, Sri Caitanya Mahaprabhu assembled all His devotees -- headed by Advaita Acarya and Nityananda Prabhu -- embraced them all and asked their permission to return to Jagannatha Puri.

Text* 247: Protože se už se všemi setkal v Šántipuru, požádal je, aby tento rok nechodili do Džagannáth Purí.

Text* 248: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Určitĕ půjdu z Džagannáth Purí do Vrindávanu. Pokud Mi to všichni dovolíte, bez nesnází se sem opĕt vrátím.“

Text* 249: Sri Caitanya Mahaprabhu uchopil nohy své matky a s velkou pokorou ji požádal o svolení. Tak Mu dala svůj souhlas k cestĕ do Vrindávanu.

Text* 250: Srimati Sacidevi byla poslána zpátky do Navadvípu a Pán se vydal se svými oddanými do Džagannáth Purí neboli Níládri.

Text* 251: Oddaní, kteří Sri Caitanyu Mahaprabhua doprovázeli, Mu cestou do Níláčaly, Džagannáth Purí, všemožnĕ sloužili. Tak se Pán s velkou radostí vrátil.

Text* 252: Po příchodu do Džagannáth Purí navštívil Sri Caitanya Mahaprabhu Pánův chrám. Mĕstem se hned rozšířila zpráva, že je zase zpátky.

Text* 253: Všichni oddaní pak přišli, aby se s Pánem šťastnĕ setkali. Pán každého obejmul ve velké extázi lásky.

Text* 254: Se Sri Caitanyou Mahaprabhuem se přivítali Kasi Misra, Ramananda Raya, Pradyumna, Sarvabhauma Bhattacarya, Vaninatha Raya, Sikhi Mahiti a všichni ostatní oddaní.

Text* 255: Přišel také Gadadhara Pandita a setkal se s Pánem. Sri Caitanya Mahaprabhu potom před všemi oddanými promluvil následovnĕ.

Text* 256: „Rozhodl jsem se jít do Vrindávanu přes Bengálsko, abych vidĕl svou matku a řeku Gangu.“

Text* 257: „Šel jsem tedy do Bengálska, ale následovaly Mne tisíce oddaných.“

Text* 258: „Mnoho set tisíc lidí se na Mne ze zvĕdavosti přicházelo podívat a Já jsem kvůli tomu velkému davu nemohl volnĕ cestovat.“

Text* 259: „Vždyť ten dav byl tak velký, že dům, ve kterém jsem přebýval, i zeď okolo jeho pozemku byly zničeny, a kamkoliv jsem se podíval, všude jsem vidĕl jen obrovské davy.“

Text* 260: „S velkými nesnázemi jsem se dostal do vesnice Rámakéli, kde jsem potkal dva bratry se jmény Rupa a Sanatana.

Text* 261: „Tito dva bratři jsou velcí oddaní a vhodní příjemci Krsnovy milosti, ale v bĕžném životĕ jsou to vládní úředníci, královi ministři.“

Text* 262: „Srila Rupa a Sanatana jsou velmi zkušení, co se týče vzdĕlání, oddané služby, inteligence i moci, a přesto se považují za podřadnĕjší než tráva na ulici.“

Text 263: "Indeed, the humility of these two brothers could even melt stone. Because I was very pleased with their behavior, I told them, 'Although you are both very much exalted, you consider yourselves inferior, and because of this, Krishna will very soon deliver you.'

Text* 265: "After speaking to them in this way, I bade them farewell. As I was leaving, Sanatana told Me, 'It is not appropriate for one to be followed by a crowd of thousands when going to Vrindavana.'

Text* 267: „I když jsem to slyšel, nevĕnoval jsem tomu pozornost a ráno jsem odešel do Kánái Nátašály.“

Text* 268: „V noci jsem však o tom, co Mi řekl Sanatana, přemýšlel.“

Text* 269: „Došel jsem k závĕru, že to, co Sanatana řekl, byla pravda. Rozhodnĕ Mĕ následoval velký dav, a když ho lidé uvidí, zajisté Mĕ budou kritizovat a říkat: ,Zde je další podvodník.̀  “

Text* 270: „Začal jsem uvažovat o tom, že Vrindávan je osamĕlé místo. Je nedostupné a je velmi tĕžké se tam dostat. Rozhodl jsem se proto jít tam sám nebo nanejvýš v doprovodu jedné osoby.“

Text* 271: „Madhavendra Puri šel do Vrindávanu sám a Krsna se mu tam přímo zjevil pod záminkou darování mléka.“

Text* 272: „Potom jsem pochopil, že jsem putoval do Vrindávanu jako kouzelník se svým představením, což jistĕ není správné. Do Vrindávanu by nikdo nemĕl chodit v doprovodu tolika lidí.“

Text* 273: „Rozhodl jsem se tedy, že půjdu sám nebo nanejvýš s jedním služebníkem. Tak bude Má cesta do Vrindávanu krásná.“

Text* 274: „Pomyslel jsem si: ,Místo, abych šel do Vrindávanu sám, jdu v doprovodu vojáků a za dunĕní bubnů.̀  “

Text* 275: „Řekl jsem si proto ,Styď se!̀ a velmi rozrušený jsem se vrátil ke břehům Gangy.“

Text* 276: „Všechny oddané jsem tehdy nechal tam a vzal s sebou pouze pĕt nebo šest osob.“

Text* 277: „Nyní si přeji, abyste Mi laskavĕ dali dobrou radu. Řeknĕte Mi, jak se bez překážek dostanu do Vrindávanu.“

Text* 278: „Gadadhara Pandita jsem nechal zde a jeho to nesmírnĕ mrzelo. To je důvod, proč jsem nemohl jít do Vrindávanu.“

Text* 279: Gadadhara Pandita povzbudila slova Sri Caitanyi Mahaprabhua a upadl do extáze lásky. Okamžitĕ uchopil lotosové nohy Pána a s velkou pokorou promluvil.

Text* 280: Gadadhara Pandita řekl: „Kdekoliv jsi Ty, tam je Vrindávan, řeka Jamuna, řeka Ganga i všechna ostatní poutní místa.“

Text 281: „I když je Vrindávan všude, kde jsi Ty, přesto půjdeš do Vrindávanu, jen abys poučil lidstvo. Udĕláš to, co budeš považovat za nejlepší.“

Text* 282: Gadadhara Pandita využil této příležitosti a řekl: „Právĕ začínají čtyři mĕsíce období dešťů. Mĕl bys je proto strávit v Džagannáth Purí.“

Text* 283: „Po tĕchto čtyřech mĕsících můžeš udĕlat, co uznáš za vhodné. Ve skutečnosti Ti nikdo nezabrání v tom, abys odešel, či zůstal.“

Text* 284: Když oddaní shromáždĕní u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua vyslechli tento výrok, řekli, že Gadadhara Pandita správnĕ přednesl jejich touhu.

Text* 285: Sri Caitanya Mahaprabhu na žádost všech oddaných souhlasil, že čtyři mĕsíce zůstane v Džagannáth Purí. Jakmile to uslyšel král Prataparudra, mĕl velkou radost.

Text* 286: Ten den Gadadhara Pandita pozval Sri Caitanyu Mahaprabhua a Pán u nĕho spolu s ostatními oddanými poobĕdval.

Text* 287: Pro žádnou obyčejnou živou bytost není možné, aby popsala, s jakou láskou Gadadhara Pandita jídla nabízel nebo jak Sri Caitanya Mahaprabhu toto jídlo vychutnával.

Text* 288: Takto provádí Sri Caitanya Mahaprabhu své nekonečné, bezmezné zábavy. Nĕjak jsem je v krátkosti popsal, ale popsat je obšírnĕ není možné.

Text* 289: I když Pán Anantadeva neustále popisuje Pánovy zábavy tisíci svých úst, nemůže se dobrat konce ani jedné z nich.

Text 290: Já, Krsnadasa, vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu po vzoru Sri Rupy a Sri Raghunatha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.