Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura říká, že pokud si človĕk při pohledu na nĕjakého vaisnavu okamžitĕ vzpomene na svaté jméno Krsny, mĕl by být takový vaisnava považován za maha-bhagavatu, prvotřídního oddaného. Takový vaisnava si je vždy vĕdom své povinnosti ve vĕdomí Krsny a je osvícený seberealizací. Neustále cítí lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství, Krsnovi, a tato láska je prostá jakýchkoliv přímĕsí. Díky ní je neustále otevřený transcendentální realizaci. Protože ví, že vĕdomí Krsny je základem poznání a jednání, vidí vše ve spojení s Krsnou. Taková osoba dokáže zpívat svaté jméno Krsny dokonale. Tento maha-bhagavata vaisnava svým transcendentálním zrakem vidí, kdo spí očarován mayou, a snaží se probouzet spící podmínĕné bytosti šířením poznání o vĕdomí Krsny. Otvírá oči, které jsou zavřené zapomenutím na Krsnu, čímž je živá bytost osvobozena od otupĕlosti hmotné energie a plnĕ zapojena do služby Pánu. Vaisnava na úrovni madhyama-adhikari dokáže druhé probudit k vĕdomí Krsny a zamĕstnat je povinnostmi, které jim pomohou dĕlat pokrok. Ve verši 279 šesté kapitoly Madhya-lily Caitanya-caritamrty je proto řečeno:

lohake yavat sparsi' hema nahi kare
tavat sparsa-mani keha cinite na pare

„Hodnota zázračného kamene se nepozná, dokud nepromĕní železo ve zlato.“ Je třeba soudit podle činů, ne podle slibů. Maha-bhagavata dokáže živou bytost přivést od odporného materialistického života ke službĕ Pánu. Podle toho se pozná maha-bhagavata. I když pro maha-bhagavatu není kázání určeno, může sestoupit na úroveň madhyama-bhagavaty, aby obracel druhé na vaisnavismus. Maha-bhagavata je ve skutečnosti plnĕ způsobilý kázat vĕdomí Krsny, ale nerozlišuje, kde vĕdomí Krsny šířit, a kde ne. Myslí si, že každý je schopný přijmout vĕdomí Krsny, pokud dostane šanci. Začátečník a oddaný na prostřední úrovni by mĕli vždy dychtit naslouchat maha-bhagavatovi a ve všech ohledech mu sloužit. Začátečník a oddaný na prostřední úrovni se mohou postupnĕ povýšit na úroveň uttama-adhikari a stát se prvotřídními oddanými. Znaky prvotřídního oddaného uvádí Srimad-Bhagavatam (11.2.45):

sarva-bhutesu yah pasyed
bhagavad-bhavam atmanah
bhutani bhagavaty atmany
esa bhagavatottamah

„Nejpokročilejší oddaný vidí ve všem duši všech duší, Nejvyšší Osobnost Božství, Sri Krsnu. Vidí proto vše ve vztahu k Nejvyššímu Pánu a chápe, že vše, co existuje, se vĕčnĕ nachází v Pánu.“

Pán bĕhem svého učení Sanatany Gosvamiho dále řekl:

sastra-yuktye sunipuna, drdha-sraddha yaṅra
̀uttama-adhikari' se taraye samsara

„Ten, kdo je znalcem védské literatury a má plnou víru v Nejvyššího Pána, je uttama-adhikari, prvotřídní vaisnava, nejvyšší vaisnava schopný osvobodit celý svĕt a obrátit každého k vĕdomí Krsny.“ (Caitanya-caritamrta Madhya 22.65) Maha-bhagavata vidí s velkou láskou a náklonností Nejvyšší Osobnost Božství, oddanou službu a oddaného. Nevidí nic než Krsnu, vĕdomí Krsny a Krsnovy oddané. Maha-bhagavata ví, že každý je různými způsoby zamĕstnán službou Pánu. Sestupuje proto na střední úroveň, aby všechny povýšil na úroveň vĕdomí Krsny.