Text* 1: Před stvořením tohoto vesmírného projevu Pán osvítil srdce Pána Brahmy podrobnostmi ohlednĕ stvoření a vyjevil védské poznání. Stejným způsobem Pán, který dychtil po oživení vrindávanských zábav Pána Krsny, obdařil duchovní energií srdce Rupy Gosvamiho. Díky této energii mohl Srila Rupa Gosvami oživit témĕř zapomenuté Krsnovy činnosti ve Vrindávanu. Tímto způsobem rozšířil vĕdomí Krsny po celém svĕtĕ.

Text* 2: Sláva Pánu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi! Sláva Pánu Nityanandovi! Sláva Advaitacandrovi! Sláva všem oddaným Pána!

Text* 3: Bratři Rupa a Sanatana se po setkání se Sri Caitanyou Mahaprabhuem ve vesnici Rámakéli vrátili do svých domovů.

Text* 4: Tito dva bratři vymysleli plán, jak zanechat svých hmotných činností. Za tím účelem zamĕstnali dva brahmany, kterým zaplatili hodnĕ penĕz.

Text 5: Tito brahmanové vykonávali náboženské obřady a zpívali svaté jméno Krsny, aby mohli oba bratři rychle dosáhnout útočištĕ u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 6: Sri Rupa Gosvami se potom vrátil domů s obrovským jmĕním, naloženým na lodích.

Text 7: Srila Rupa Gosvami rozdĕlil bohatství, které přivezl domů, tak, že dal padesát procent na milodary brahmanům a vaisnavům a dvacet pĕt procent svým příbuzným.

Text* 8: Čtvrtinu svého majetku uložil u jednoho úctyhodného brahmany. Tyto peníze si ponechal pro jistotu, protože očekával nĕjaké právní potíže.

Text* 9: Místnímu bengálskému obchodníkovi svĕřil deset tisíc mincí, které pozdĕji použil Sri Sanatana Gosvami.

Text* 10: Sri Rupa Gosvami se doslechl, že se Sri Caitanya Mahaprabhu vrátil do Džagannáth Purí a připravuje se na cestu lesem do Vrindávanu.

Text* 11: Sri Rupa Gosvami poslal do Džagannáth Purí dva lidi, aby zjistili, kdy se Sri Caitanya Mahaprabhu vydá do Vrindávanu.

Text* 12: Sri Rupa Gosvami jim řekl: „Rychle se pak vraťte a sdĕlte mi, kdy odchází. Já se pak podle toho zařídím.“

Text* 13: Když byl Sanatana Gosvami v Gaudadéši, uvažoval: „Naváb je se mnou velmi spokojený, a to je pro mĕ jistĕ závazek.“

Text* 14: „Pokud se na mĕ naváb z nĕjakého důvodu rozzlobí, bude to pro mne úleva. Tím jsem si jistý.“

Text* 15: Sanatana Gosvami tedy pod záminkou špatného zdraví zůstal doma a tak zanechal vládní služby. Ke královskému dvoru se už nevrátil.

Text 16: Chamtiví předáci jeho tajemníků a písařů vykonávali vládní povinnosti, zatímco Sanatana zůstal doma a vedl hovory o zjevených písmech.

Text 17: Sri Sanatana Gosvami diskutoval Srimad-Bhagavatam ve společnosti dvaceti nebo třiceti učených brahmanů.

Text 18: Zatímco Sanatana Gosvami studoval Srimad-Bhagavatam v kruhu učených brahmanů, jednoho dne se tam z ničeho nic objevil naváb Bengálska a jeden další človĕk.

Text 19: Jakmile brahmanové a Sanatana Gosvami uvidĕli navába, na jeho počest povstali a uctivĕ mu nabídli místo k sezení.

Text* 20: Naváb řekl: „Poslal jsem za tebou svého lékaře a on mi řekl, že nejsi nemocný. Podle toho, co vidĕl, jsi naprosto zdravý.“

Text* 21: „Závisím na tobĕ v mnoha svých činnostech, ale ty ses vzdal svých vládních povinností a sedíš tady doma.“

Text* 22: „Zmařil jsi veškeré mé činnosti. Co zamýšlíš? Řekni mi to prosím otevřenĕ.“

Text* 23: Sanatana Gosvami odpovĕdĕl: „Už ode mne nečekej žádnou službu. Zařiď prosím, aby správu vedl nĕkdo jiný.“

Text* 24: Naváb se na Sanatanu Gosvamiho rozzlobil a řekl: „Tvůj starší bratr se chová jako lupič.“

Text* 25: „Tvůj starší bratr zabil mnoho živých bytostí a zničil tak celé Bengálsko. Teď ty tu ničíš všechny mé plány.“

Text* 26: Sanatana Gosvami řekl: „Jsi svrchovaný vládce Bengálska a můžeš jednat, jak se ti zlíbí. Kdykoliv se nĕkdo dopustí nĕjaké chyby, přimĕřenĕ ho potrestáš.“

Text 27: Když to naváb Bengálska uslyšel, zvedl se a odešel domů. Na jeho pokyn byl Sanatana Gosvami zatčen, aby nemohl utéci.

Text 28: Naváb se tehdy chystal napadnout Urísu a Sanatanovi Gosvamimu řekl: „Pojď se mnou.“

Text* 29: Sanatana Gosvami odpovĕdĕl: „Jdeš do Urísy působit zármutek Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto nemám sílu s tebou jít.“

Text* 30: Naváb Sanatanu Gosvamiho znovu zatkl a nechal ve vĕzení. V té dobĕ se Sri Caitanya Mahaprabhu vydal na cestu z Džagannáth Purí do Vrindávanu.

Text* 31: Dva poslové, kteří odešli do Džagannáth Purí zjistit, kdy Pán odchází, se vrátili a řekli Rupovi Gosvamimu, že Pán se již vydal na cestu do Vrindávanu.

Text* 32: Jakmile Rupa Gosvami obdržel od svých dvou poslů tuto zprávu, okamžitĕ napsal dopis Sanatanovi Gosvamimu, ve kterém mu sdĕlil, že se Sri Caitanya Mahaprabhu vydal do Vrindávanu.

Text 33: Srila Rupa Gosvami ve svém dopise Sanatanovi Gosvamimu napsal: „My dva bratři se vydáváme na cestu, abychom se setkali se Sri Caitanyou Mahaprabhuem. Ty se musíš také nĕjak dostat na svobodu a přijít za námi.“

Text* 34: Rupa Gosvami dále Srilovi Sanatanovi Gosvamimu oznámil: „Dal jsem k obchodníkovi do úschovy deset tisíc mincí. Použij je k tomu, aby ses dostal z vĕzení.“

Text* 35: „Nĕjak se dostaň ven a přijď do Vrindávanu.“ Po sepsání tohoto dopisu oba bratři (Rupa Gosvami a Anupama) odešli za Sri Caitanyou Mahaprabhuem.

Text* 36: Mladší bratr Rupy Gosvamiho byl velký oddaný, který se ve skutečnosti jmenoval Sri Vallabha, ale dostal jméno Anupama Mallik.

Text* 37: Sri Rupa Gosvami a Anupama Mallik přišli do Prajágu a mĕli nesmírnou radost, když se dozvĕdĕli, že je tam Sri Caitanya Mahaprabhu.

Text* 38: Když byl Sri Caitanya Mahaprabhu v Prajágu, chodil do chrámu Bindu-Madhavy a přitom Jej následovaly stovky tisíc lidí, kteří se s Ním chtĕli setkat.

Text* 39: Nĕkteří z lidí, kteří Pána následovali, plakali. Nĕkteří se smáli, nĕkteří tančili a jiní zpívali. Nĕkteří z nich křičeli „Krsna! Krsna!“ a váleli se po zemi.

Text* 40: Prajág se nachází na soutoku dvou řek, Gangy a Jamuny. Tyto řeky svou vodou Prajág zaplavit nedokázaly, ale Sri Caitanya Mahaprabhu celou oblast zaplavil vlnami extatické lásky ke Krsnovi.

Text* 41: Oba bratři vidĕli davy lidí, a tak zůstali stát v povzdálí. Vidĕli také, jak Sri Caitanya Mahaprabhu při pohledu na Pána Bindu-Madhavu zažíval extázi.

Text* 42: Pán hlasitĕ zpíval svaté jméno Hariho. Tančil v extázi lásky, zvedal ruce nad hlavu a žádal každého, aby zpíval „Hari! Hari!“

Text* 43: Všichni jen žasli nad vznešeností Sri Caitanyi Mahaprabhua. Na popis Pánových zábav v Prajágu opravdu nestačím.

Text* 44: Sri Caitanya Mahaprabhu se seznámil s jedním brahmanou z Dakšinu (v jižní Indii), který Ho pozval na jídlo a odvedl Ho k sobĕ domů.

Text* 45: Zatímco Sri Caitanya Mahaprabhu sedĕl na odlehlém místĕ v domĕ brahmany z Dakšinu, přišli tam Rupa Gosvami a Sri Vallabha (Anupama Mallika), aby se s Ním setkali.

Text* 46: Jakmile oba bratři zdálky uvidĕli Pána, vzali si do úst trsy trávy a okamžitĕ padli jako tyče na zem, aby se Mu poklonili.

Text* 47: Oba bratři byli zaplaveni extatickými pocity. Recitovali různé sanskrtské verše a přitom opakovanĕ vstávali a zase padali k zemi.

Text* 48: Sri Caitanya Mahaprabhu mĕl velkou radost, že vidí Srilu Rupu Gosvamiho, a řekl mu: „Vstaň! Vstaň! Pojď sem, Můj drahý Rupo.“

Text* 49: Sri Caitanya Mahaprabhu potom řekl: „Krsnovu milost není možné popsat. Oba vás vysvobodil ze studny hmotného požitku.“

Text 50: „(Pán Krsna řekl:) ,I když je nĕkdo znalcem sanskrtské védské literatury, nemůže být považován za Mého oddaného, dokud není jeho oddaná služba čistá. Pokud se však nĕkdo narodí dokonce i v rodinĕ pojídačů psů, je Mi nesmírnĕ drahý, pokud je čistý oddaný, kterému nejde o požitek z plodonosných činností či mentální spekulace. Ve skutečnosti by se mu mĕla prokazovat veškerá úcta a mĕlo by se přijímat vše, co nabídne. Takoví oddaní jsou hodni stejného uctívání jako Já.“

Text* 51: Poté, co Sri Caitanya Mahaprabhu přednesl tento verš, oba bratry obejmul a ze své bezpříčinné milosti položil své nohy na jejich hlavy.

Text* 52: Po obdržení Pánovy bezpříčinné milosti pak oba bratři sepjali ruce a s velkou pokorou Pánovi přednesli následující modlitby.

Text* 53: „Ó nejštĕdřejší inkarnace! Jsi samotný Krsna, který se zjevil jako Sri Krsna Caitanya Mahaprabhu. Přijal jsi zlatou barvu Srimati Radharani a všude rozdáváš čistou lásku ke Krsnovi. S úctou se Ti klaníme.“

Text 54: „Klaníme se této Nejvyšší Osobnosti Božství, která obrátila všechny tři svĕty pomatené nevĕdomostí a zbavila je jejich nemoci tím, že je pobláznila nektarem z pokladnice lásky k Bohu. Přijmĕme tedy útočištĕ u této Nejvyšší Osobnosti Božství, Sri Krsny Caitanyi, jehož činnosti jsou úžasné.“

Text* 55: Sri Caitanya Mahaprabhu si je potom posadil vedle sebe a zeptal se jich: „Co víte nového o Sanatanovi?“

Text* 56: Rupa Gosvami odpovĕdĕl: „Sanatana je nyní vĕznĕm vlády Husaina Šáha. Pokud ho milostivĕ zachráníš, bude se moci vymanit z tohoto zapletení.“

Text* 57: Sri Caitanya Mahaprabhu okamžitĕ odpovĕdĕl: „Sanatana už byl z vĕzení propuštĕn a brzy se se Mnou setká.“

Text* 58: Brahmana potom Sri Caitanyu Mahaprabhua požádal, aby se naobĕdval. Rupa Gosvami tam toho dne zůstal také.

Text* 59: Balabhadra Bhattacarya pozval oba bratry, aby také poobĕdvali. Byly jim předloženy zbytky jídla z talíře Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 60: Sri Caitanya Mahaprabhu si vybral obydlí u soutoku Gangy a Jamuny na místĕ zvaném Trivéní. Oba bratři, Rupa Gosvami a Sri Vallabha, se ubytovali blízko Pána.

Text 61: Sri Vallabha Bhatta tehdy bydlel v Ádáila-grámu, a jakmile se dozvĕdĕl, že přišel Sri Caitanya Mahaprabhu, vydal se za Ním na návštĕvu.

Text* 62: Vallabha Bhattacarya se Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi poklonil a Pán ho obejmul. Potom spolu nĕjakou dobu rozmlouvali o Krsnovi.

Text* 63: Když začali hovořit o Krsnovi, Sri Caitanya Mahaprabhu pocítil velkou extázi lásky. Ovládl se však, protože se před Vallabhou Bhattou stydĕl.

Text* 64: Pán se sice navenek ovládal, ale v Jeho nitru bouřila extatická láska, kterou nebylo možné potlačit. Vallabha Bhatta si toho všiml a zachvátil ho úžas.

Text* 65: Vallabha Bhatta potom pozval Sri Caitanyu Mahaprabhua na obĕd a Pán mu představil bratry Rupu a Vallabhu.

Text* 66: Bratři Rupa Gosvami a Sri Vallabha padli na zem a s velkou pokorou se Vallabhovi Bhattovi z dálky poklonili.

Text* 67: Když se jim Vallabha Bhatta vydal naproti, utíkali před ním. Rupa Gosvami řekl: „Jsem nedotknutelný a velice hříšný. Prosím, nedotýkej se mĕ.“

Text* 68: Vallabha Bhattacarya se tomu divil, ale Sri Caitanya Mahaprabhu byl velmi spokojený. Vysvĕtlil mu proto, kdo Rupa Gosvami je.

Text 69: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Nedotýkej se ho, protože náleží k velmi nízké kastĕ. Ty jsi následovník védských zásad, zkušený vykonavatel mnoha obĕtí a navíc patříš k aristokracii.“

Text* 70: Když Vallabha Bhattacarya slyšel, jak tito dva bratři neustále zpívají svaté jméno, pochopil narážky Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text 71: Vallabha Bhattacarya řekl: „Jak by mohli být tito dva nedotknutelní, když neustále zpívají svaté jméno? Naopak, jsou to ty nejvznešenĕjší osobnosti.“

Text 72: Vallabha Bhattacarya potom recitoval tento verš: „  ,Můj drahý Pane, ten, kdo má neustále Tvoje svaté jméno na svém jazyku, se stává slavnĕjší osobností než zasvĕcený brahmana. Slavný je i tehdy, když pochází z rodiny pojídačů psů a může být tedy podle hmotných mĕřítek považován za nejnižšího z lidí. To je úžasný výsledek zpívání svatého jména Pána. Závĕr tedy je, že o tom, kdo zpívá svaté jméno Pána, by se mĕlo vĕdĕt, že již vykonal veškerou askezi a velké obĕti popsané ve Védách, vykoupal se na všech svatých poutních místech, prostudoval všechny Védy a je skutečným Árjou.̀  “

Text* 73: Sri Caitanya Mahaprabhu byl nesmírnĕ spokojený, když slyšel Vallabhu Bhattacaryu citovat sastru o postavení oddaného. Pán ho osobnĕ pochválil a s pocity extatické lásky k Bohu začal přednášet mnoho veršů ze saster.

Text 74: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „  ,Ten, kdo díky své oddané službĕ, která je jako planoucí oheň spalující na popel veškeré hříšné reakce z minulých životů, vykazuje čisté vlastnosti brahmany, je zcela jistĕ ochránĕn před důsledky hříšných činů, jako je zrození v nízko postavené rodinĕ. Přestože se mohl narodit v rodinĕ pojídačů psů, učenci ho uznávají. Pro vzdĕlaného znalce védského poznání však uznání nemají, pokud je ateista.̀  “

Text* 75: „  ,U človĕka postrádajícího oddanou službu jsou zrození ve vznešené rodinĕ nebo národu, znalost zjevených písem, askeze a pronášení védských manter jen ozdoby na mrtvém tĕle. Takové ozdoby slouží pouze jako potĕcha rozmarů obyčejných lidí.̀  “

Text* 76: Když Vallabha Bhattacarya vidĕl Pánovu extázi lásky, velmi nad tím žasl. Udivovala ho také Pánova znalost podstaty oddané služby i Jeho osobní krása a vliv.

Text* 77: Vallabha Bhattacarya potom vzal Sri Caitanyu Mahaprabhua i s Jeho společníky na loď a odvezl je do svého domu na obĕd.

Text* 78: Když pluli, Sri Caitanya Mahaprabhu vidĕl lesknoucí se černou vodu Jamuny a okamžitĕ Ho pomátla extáze lásky.

Text* 79: Jakmile Sri Caitanya Mahaprabhu uvidĕl řeku Jamunu, zakřičel a skočil do vody. Každý, kdo to vidĕl, dostal strach a začal se třást.

Text* 80: Všichni rychle Sri Caitanyu Mahaprabhua chytili a vytáhli Ho z vody. Pán však hned, jak byl na lodi, začal tančit.

Text* 81: Pod tíhou Sri Caitanyi Mahaprabhua se loď začala naklánĕt a plnit vodou. Vypadalo to, že se potopí.

Text* 82: Sri Caitanya Mahaprabhu se snažil před Vallabhacaryou ovládat, jak jen to bylo možné, ale i přesto, že se pokoušel zachovat klid, svou extázi lásky nemohl potlačit.

Text* 83: S přihlédnutím k situaci se Sri Caitanya Mahaprabhu nakonec uklidnil, aby loď mohla dorazit ke břehu u Ádáily a přistát tam.

Text* 84: Vallabha Bhattacarya se obával o Pánovo pohodlí, a tak zůstal s Ním. Zařídil pro Pána koupel a poté Jej vzal k sobĕ domů.

Text* 85: Vallabha Bhattacarya mĕl nesmírnou radost, když Pán Sri Caitanya Mahaprabhu přišel do jeho domu. Nabídl Pánovi hezké sedátko a osobnĕ Mu umyl nohy.

Text* 86: Vallabha Bhattacarya a celá jeho rodina si touto vodou pokropili hlavy a potom Pánu nabídli nové spodní prádlo a svrchní odĕv.

Text* 87: Vallabhacarya uctíval Pána s velkou okázalostí parfémy, vonnými tyčinkami, kvĕtinami a lampami. Pak uctivĕ požádal Balabhadru Bhattacaryu (Pánova kuchaře), aby uvařil.

Text* 88: S velkou péčí a láskou byl Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi předložen obĕd. Také bratři Rupa Gosvami a Sri Vallabha dostali jídlo.

Text* 89: Vallabha Bhattacarya nabídl zbytky Pánova jídla nejdříve Srilovi Rupovi Gosvamimu a potom Krsnadasovi.

Text* 90: Pán dostal koření na pročištĕní úst a potom byl uložen k odpočinku. Vallabha Bhattacarya Mu osobnĕ masíroval nohy.

Text* 91: Bĕhem masáže Pán Vallabhu Bhattacaryu vyzval, aby šel přijmout prasadam. Vallabha Bhattacarya tedy přijal prasadam a potom se vrátil k Pánovým lotosovým nohám.

Text 92: Tehdy přišel Raghupati Upadhyaya z oblasti Tiruhita. Byl to nesmírnĕ vzdĕlaný učenec, velký oddaný a vážená osobnost.

Text* 93: Raghupati Upadhyaya se nejdříve poklonil Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi a Pán mu požehnal slovy: „Buď si neustále vĕdom Krsny.“

Text* 94: Když Raghupati Upadhyaya uslyšel Pánovo požehnání, byl velice šťastný. Pán ho potom požádal, aby popsal Krsnu.

Text* 95: Raghupati Upadhyaya tedy začal recitovat verše, které o Krsnových zábavách sám složil. Jakmile je Sri Caitanya Mahaprabhu slyšel, přemohla Jej extáze lásky.

Text 96: Raghupati Upadhyaya recitoval: „Ti, kdo se bojí hmotné existence, uctívají védskou literaturu. Nĕkteří uctívají smrti, texty odvozené z Véd, a jiní uctívají Mahabharatu. Co se mĕ týče, já uctívám Krsnova otce, Maharaje Nandu, na jehož dvoře si hraje Nejvyšší Osobnost Božství, Absolutní Pravda.“

Text* 97: Na Pánovu žádost, aby pokračoval v přednášení, se Mu Raghupati Upadhyaya okamžitĕ poklonil a vyhovĕl Jeho prosbĕ.

Text 98: „Komu to mohu říci, aby mi vĕřil, když řeknu, že Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství, pronásleduje gopi v křovinách na břehu řeky Jamuny? Tak Pán projevuje své zábavy.“

Text 99: Sri Caitanya Mahaprabhu požádal Raghupatiho Upadhyayu, aby pokračoval a mluvil dál o zábavách Sri Krsny. Pán se tak pohroužil do extáze lásky a Jeho mysl i tĕlo ochably.

Text* 100: Když Raghupati Upadhyaya vidĕl extatické příznaky Sri Caitanyi Mahaprabhua, dospĕl k závĕru, že Pán není lidská bytost, ale samotný Krsna.

Text 101: Sri Caitanya Mahaprabhu se Raghupatiho Upadhyayi zeptal: „Kdo je podle tebe nejpřednĕjší bytostí?“

Text 102: „Které ze všech Krsnových sídel považuješ za nejlepší?“

Text 103: Sri Caitanya Mahaprabhu se zeptal: „Který ze tří vĕků Krsny známých jako dĕtství, chlapectví a svĕží mládí považuješ za nejlepší?“

Text 104: Když se Sri Caitanya Mahaprabhu zeptal: „Kterou ze všech nálad považuješ za nejlepší?“

Text* 105: Tehdy Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Předložil jsi prvotřídní závĕry.“ Potom začal zalykajícím se hlasem recitovat celý verš.

Text 106: „  ,Nejvyšší podobou je podoba Syamasundara, nejvyšším sídlem je mĕsto Mathura, svĕží mládí Pána Krsny by mĕlo být předmĕtem naší neustálé meditace a nejvyšší náladou je nálada milostné lásky.̀  “

Text* 107: Sri Caitanya Mahaprabhu potom Raghupatiho Upadhyayu v extázi lásky obejmul. Raghupati Upadhyaya byl také přemožen láskou a začal tančit.

Text 108: Vallabha Bhattacarya žasl, když vidĕl, jak Sri Caitanya Mahaprabhu a Raghupati Upadhyaya tančí. Přivedl dokonce své dva syny a přimĕl je padnout k lotosovým nohám Pána.

Text* 109: Když se vesničané dozvĕdĕli, že do jejich vesnice přišel Sri Caitanya Mahaprabhu, šli se na Nĕho všichni podívat. Pouhým zhlédnutím Pána se všichni stali oddanými Krsny.

Text* 110: Všichni místní brahmanové byli dychtiví předat Pánu své pozvání, ale Vallabha Bhattacarya jim to zakázal.

Text* 111: Vallabha Bhatta se pak rozhodl, že Sri Caitanyu Mahaprabhua již v Ádáile nenechá, protože Pán skočil v extatické lásce do Jamuny. Rozhodl se proto vzít Ho do Prajágu.

Text* 112: Vallabha Bhatta řekl: „Pokud nĕkdo chce, může jít do Prajágu a předložit Pánu pozvání.“ Potom vzal Pána s sebou a vydal se do Prajágu.

Text* 113: Řece Jamunĕ se Vallabha Bhattacarya vyhnul. Posadil Pána do lodi na Ganze a tak Ho dopravil do Prajágu.

Text 114: V Prajágu však byly davy lidí, a proto Sri Caitanya Mahaprabhu odešel na místo zvané Dašášvamédha-ghát. Tam učil Sri Rupu Gosvamiho a zmocnil ho, co se týče filosofie oddané služby.

Text* 115: Sri Caitanya Mahaprabhu učil Srilu Rupu Gosvamiho až po nejzazší mez pravdu o Pánu Krsnovi, pravdu o oddané službĕ a pravdu o transcendentálních náladách, jež vrcholí v milostné lásce mezi Radhou a Krsnou. Nakonec řekl Rupovi Gosvamimu o svrchovaných závĕrech Srimad-Bhagavatamu.

Text* 116: Sri Caitanya Mahaprabhu učil Rupu Gosvamiho o všech závĕrech, které vyslechl od Ramanandy Raye, a náležitĕ ho zmocnil, aby je mohl pochopit.

Text 117: Sri Caitanya Mahaprabhu vstoupil do srdce Rupy Gosvamiho a tak ho zmocnil k dosažení správných závĕrů ohlednĕ všech pravd. Udĕlal z nĕho zkušeného oddaného, jehož závĕry přesnĕ souhlasí s výroky učednické posloupnosti.

Text* 118: Kavi-karnapura, syn Sivanandy Seny, toto setkání Sri Rupy Gosvamiho a Sri Caitanyi Mahaprabhua obšírnĕ popsal ve své knize Caitanya-candrodaya.

Text 119: „Časem byly transcendentální zprávy o Krsnových zábavách ve Vrindávanu témĕř ztraceny. Aby Sri Caitanya Mahaprabhu tyto transcendentální zábavy přesnĕ vysvĕtlil, zmocnil nektarem své milosti k vykonání této práce ve Vrindávanu Srilu Rupu Gosvamiho a Sanatanu Gosvamiho.“

Text* 120: „Srilu Rupu Gosvamiho od samého začátku hluboce přitahovaly transcendentální vlastnosti Sri Caitanyi Mahaprabhua, což ho natrvalo vymanilo z rodinného života. Srila Rupa Gosvami i jeho mladší bratr Vallabha dostali požehnání Sri Caitanyi Mahaprabhua. Přestože Pán transcendentálnĕ setrvával ve své vĕčné transcendentální podobĕ, v Prajágu řekl Rupovi Gosvamimu o transcendentální extatické lásce ke Krsnovi. Potom ho s potĕšením pevnĕ obejmul a obdařil ho veškerou svou milostí.“

Text* 121: „Srila Rupa Gosvami, jehož drahým přítelem byl Svarupa Damodara, byl přesnou kopií Sri Caitanyi Mahaprabhua a byl Pánu nesmírnĕ drahý. Jako ztĕlesnĕní extatické lásky Sri Caitanyi Mahaprabhua byl Rupa Gosvami přirozenĕ velmi pohledný. Pečlivĕ následoval zásady dané Pánem a byl osobou způsobilou správnĕ vysvĕtlovat zábavy Pána Krsny. Sri Caitanya Mahaprabhu rozšířil svou milost vůči Srilovi Rupovi Gosvamimu proto, aby mohl sloužit psaním transcendentální literatury.“

Text* 122: Takto básník Kavi-karnapura na různých místech popsal vlastnosti Srily Rupy Gosvamiho. Bylo také vysvĕtleno, jak Sri Caitanya Mahaprabhu obdařil Srilu Rupu Gosvamiho a Srilu Sanatanu Gosvamiho svou bezpříčinnou milostí.

Text* 123: Srilu Rupu Gosvamiho a Sanatanu Gosvamiho zahrnovali svou láskou a úctou všichni velcí a vĕrní oddaní Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 124: Když se nĕkdo vrátil z návštĕvy Vrindávanu do své zemĕ, Pánovi společníci se ho vždy vyptávali.

Text* 125: Oddaní se navrátilců z Vrindávanu ptali: „Jak se ve Vrindávanu daří Rupovi a Sanatanovi? Co dĕlají ve stavu odříkání? Jak získávají jídlo?“ Takové jim kladli dotazy.

Text* 126: Pánovi společníci se také ptali: „Jak to Rupa a Sanatana dĕlají, že jsou dvacet čtyři hodin pohroužení v oddané službĕ?“ Dotazovaná osoba, která se vrátila z Vrindávanu, potom začala Srilu Rupu a Sanatanu Gosvami vychvalovat.

Text* 127: „Ti bratři v podstatĕ nemají žádné stálé obydlí. Každou noc pobývají pod jiným stromem.“

Text* 128: „Srila Rupa a Sanatana Gosvami žebrají jídlo po troškách v domech brahmanů. Vzdávají se všech druhů hmotného požitku a jedí pouze suchý chléb a smaženou cizrnu.“

Text* 129: „Nosí s sebou pouze nádoby na vodu a na sobĕ mají roztrhané deky. Neustále zpívají Krsnovo svaté jméno a hovoří o Jeho zábavách. Také radostnĕ tančí.“

Text* 130: „Témĕř dvacet čtyři hodin dennĕ slouží Pánu. Obvykle spí jen hodinu a půl, ale nĕkteré dny, když bez ustání zpívají Pánovo svaté jméno, nespí vůbec.“

Text* 131: Nĕkdy píší transcendentální literaturu o oddané službĕ a jindy naslouchají o Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi a tráví čas myšlením na Pána.“

Text 132: Když osobní společníci Sri Caitanyi Mahaprabhua slyšeli o tĕchto činnostech Rupy a Sanatany Gosvamich, říkali: „Co je úžasné pro toho, kdo obdržel Pánovu milost?“

Text* 133: Srila Rupa Gosvami osobnĕ hovoří o milosti Sri Caitanyi Mahaprabhua v příznivém úvodu ke své knize Bhakti-rasamrta-sindhu (1.1.2).

Text* 134: „I když jsem nejnižší z lidí a nemám žádné poznání, milostivĕ mi byla dána inspirace psát transcendentální literaturu. Klaním se proto u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua, Nejvyšší Osobnosti Božství, který umožnil psát tyto knihy.“

Text 135: Deset dní zůstal Sri Caitanya Mahaprabhu v Prajágu a předával Rupovi Gosvamimu poznání, přičemž ho nejdříve obdařil nezbytnými schopnostmi.

Text* 136: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Můj drahý Rupo, prosím poslouchej Mĕ. Oddanou službu není možné popsat v úplnosti, proto se ti snažím předložit alespoň přehled jejích příznaků.“

Text* 137: „Oceán transcendentálních nálad oddané služby je tak velký, že nikdo nedokáže odhadnout jeho šířku a délku. Abych ti ho však pomohl ochutnat, popíši ti jednu jeho kapku.“

Text 138: „Tímto vesmírem putuje neomezený počet živých bytostí v 8 400 000 druzích života.“

Text* 139: „Délka a šířka živé bytosti je popsána jako desetitisícina konečku vlasu. To je původní jemná podoba živé bytosti.“

Text 140: „  ,Když koneček vlasu rozdĕlíme na sto částí a jednu z nich na dalších sto částí, ten nepatrný výsledný díl bude představovat velikost jedné z nesčetných živých bytostí. Ty jsou všechny cit-kana, částečky ducha, nikoliv hmoty.̀  “

Text 141: „  ,Rozdĕlíme-li koneček vlasu na sto částí a potom vezmeme jednu z nich a rozdĕlíme ji na dalších sto, bude se tato desetitisícina rovnat velikosti živé bytosti. To je výrok hlavních védských manter.̀  “

Text 142: „(Pán Krsna říká:) ,Z nepatrných částeček jsem živá bytost.̀  “

Text 143: „  ,Ó Pane, i když jsou živé bytosti, které přijaly hmotná tĕla, duchovní a je jich nespočet, nejsou všudypřítomné, protože jinak by nepodléhaly Tvé vládĕ. Pokud je však přijmeme jako částečky vĕčnĕ existující duchovní bytosti, jako části Tebe, jenž jsi nejvyšší duchovní celek, musíme dospĕt k závĕru, že jsou vždy pod Tvou vládou. Pokud jsou živé bytosti jednoduše spokojeny s tím, že se od Tebe jako duchovní části neliší, budou šťastné, že mohou ovládat takovou spoustu vĕcí. Závĕr, že živé bytosti jsou si s Nejvyšší Osobností Božství rovné, je mylný. Není to pravda.̀  “

Text 144: „Nesčetné živé bytosti lze rozdĕlit do dvou skupin – na pohyblivé a nehybné. Mezi pohyblivé živé bytosti patří ptáci, vodní živočichové a zvířata.“

Text* 145: „I když je živých bytostí známých jako lidské bytosti velice malé množství, dají se dále rozdĕlit, protože existuje mnoho nekulturních lidských bytostí, jako jsou mlecchové, pulindové, bauddhové a sabarové.“

Text 146: „Mezi lidskými bytostmi jsou ti, kdo následují védské zásady, považováni za civilizované. Z nich témĕř polovina následuje Védy pouze slovy, ale ve skutečnosti se dopouští mnoha hříšných činností, které tĕmto zásadám odporují. Tito lidé nedbají na usmĕrňující zásady.“

Text 147: „Vĕtšina z tĕch, kdo se řídí védským poznáním, následuje proces plodonosných činností a rozlišuje mezi dobrými a špatnými skutky. Mezi mnoha takovými upřímnými ploduchtivými pracovníky může být jeden, který je opravdu moudrý.“

Text 148: „Z mnoha miliónů takových moudrých lidí může být jeden opravdu osvobozený (mukta) a i mezi mnoha milióny takových osvobozených osob je tĕžké najít čistého oddaného Pána Krsny.“

Text 149: „Oddaný Pána Krsny po ničem netouží, a proto je klidný. Ploduchtiví pracovníci touží po hmotném požitku, jñani po osvobození a yogi po hmotných dokonalostech. To znamená, že jsou všichni chtiví, a proto nemohou být klidní.“

Text 150: „  ,Ó velký mudrci, z mnoha miliónů hmotnĕ osvobozených lidí, kteří jsou prostí nevĕdomosti, a z mnoha miliónů siddhů, kteří témĕř dosáhli dokonalosti, je stĕží jeden čistým oddaným Narayana. Jedinĕ takový oddaný je skutečnĕ zcela spokojený a klidný.̀  “

Text 151: „Všechny živé bytosti podle své karmy putují celým tímto vesmírem podle své karmy. Nĕkteré se dostávají na vyšší planetární soustavy a jiné klesají na nižší planetární soustavy. Z mnoha miliónů putujících živých bytostí dostane ta, která má velké štĕstí, milostí Krsny příležitost sdružovat se s pravým duchovním mistrem. Milostí Krsny a duchovního mistra tato osoba obdrží semínko rostlinky oddané služby.“

Text 152: „Pokud nĕkdo obdrží semínko oddané služby, mĕl by se o nĕ starat tak, že se stane zahradníkem a zasadí je do svého srdce. Bude-li je zalévat procesem sravana a kirtana (naslouchání a opĕvování), semínko vyklíčí.“

Text 153: „Když oddaný bhakti-lata-biju zalévá, semínko vyklíčí a rostlinka postupnĕ roste, až proroste obaly vesmíru a pokračuje za řeku Viraju, která se nachází mezi duchovním a hmotným svĕtem. Potom dosáhne Brahma-loky neboli záře Brahmanu. Po proniknutí touto vrstvou doroste do duchovního nebe a na duchovní planetu Goloku Vrndavan.“

Text 154: „Rostlinka bhakti umístĕná v srdci a zalévaná procesem sravana-kirtana roste více a více. Tak dosáhne útočištĕ stromu přání v podobĕ lotosových nohou Krsny, který se vĕčnĕ nachází na planetĕ Goloce Vrndavanu v nejvyšší oblasti duchovního nebe.“

Text 155: „Rostlinka se na Goloce Vrndavanu velmi rozrůstá a vytváří tam plod lásky ke Krsnovi. I když zahradník zůstává v hmotném svĕtĕ, pravidelnĕ rostlinku zalévá vodou naslouchání a opĕvování.“

Text 156: „Pokud se oddaný při pĕstování rostlinky oddané služby v hmotném svĕtĕ dopustí přestupku u nohou nĕjakého vaisnavy, jeho přestupek se přirovnává k šílenému slonu, který rostlinku vytrhne a zláme. Lístky rostlinky pak uschnou.“

Text 157: „Zahradník musí rostlinku chránit ze všech stran ohradou, do které mocný slon přestupků nebude moci vniknout.“

Text* 158: „Nĕkdy spolu s rostlinkou oddané služby rostou i nežádoucí rostliny, jako například rostlina touhy po hmotném požitku a po vysvobození z hmotného svĕta. Tĕchto nežádoucích rostlin je nespočet.“

Text 159: „Nĕkteré ze zbytečných rostlin, které rostou s rostlinkou bhakti, jsou rostliny chování nepřijatelného pro ty, kdo chtĕjí dosáhnout dokonalosti, rostliny diplomatického chování, zabíjení zvířat, usilování o svĕtské zisky, svĕtský obdiv a svĕtskou důležitost. Všechny tyto rostliny jsou nežádoucí.“

Text 160: „Pokud človĕk nerozlišuje mezi rostlinkou bhakti a ostatními, bude zalévání na škodu, protože bude vyživovat ostatní rostliny, zatímco bhakti-lata se bude dusit.“

Text 161: „Jakmile inteligentní oddaný uvidí vedle původní rostlinky růst nežádoucí rostlinu, musí ji okamžitĕ useknout. Skutečná rostlinka, bhakti-lata, potom pĕknĕ roste, až se vrátí domů, zpátky k Bohu, a vyhledá útočištĕ u lotosových nohou Krsny.“

Text* 162: „Když plod oddané služby dozraje a spadne, zahradník si na nĕm bude pochutnávat a tak získá ze své rostlinky prospĕch a dosáhne stromu přání lotosových nohou Krsny na Goloce Vrndavanu.“

Text 163: „Tam oddaný slouží Pánovým lotosovým nohám, jež jsou přirovnány ke stromu plnícímu všechna přání. Ve stavu velké blaženosti si vychutnává šťávu z plodu lásky a je vĕčnĕ šťastný.“

Text 164: „Vychutnávat si plody oddané služby na Goloce Vrndavanu je nejvyšší dokonalostí života. Čtyři hmotné dokonalosti – to znamená zbožnost, ekonomický rozvoj, uspokojování smyslů a osvobození – jsou vedle této dokonalosti zcela zanedbatelným úspĕchem.“

Text 165: „  ,Dokud se u človĕka neprojeví alespoň nepatrný nádech čisté lásky ke Krsnovi, což je dokonalá bylina pro ovládání Pána Krsny v srdci, udivují ho hmotné dokonalosti známé jako siddhi, brahmanské dokonalosti (satya, sama, titiksa a tak dále), trans yogich a monistická blaženost Brahmanu.̀  “

Text 166: „Jakmile se nĕkdo dostane na úroveň čisté oddané služby, rozvine lásku k Bohu. Proto popíši nĕkteré z příznaků čisté oddané služby.“

Text 167: „  ,Rozvinutá prvotřídní oddaná služba musí být prostá všech hmotných tužeb, poznání získaného monistickou filosofií a plodonosných činností. Oddaný musí Krsnovi neustále příznivĕ sloužit tak, jak si to Krsna přeje.̀  “

Text* 168: „Čistý oddaný si nesmí přát nic jiného než sloužit Krsnovi. Nemĕl by uctívat polobohy či nĕjaké svĕtské osobnosti, nemĕl by rozvíjet umĕlé poznání prosté vĕdomí Krsny a nemĕl by konat nic jiného než činnosti spojené s vĕdomím Krsny. Všechny své očištĕné smysly musí zapojit do služby Pánu. Tomu se říká příznivé konání činností s vĕdomím Krsny.“

Text 169: „Takové činnosti se nazývají suddha-bhakti, čistá oddaná služba. Pokud nĕkdo tuto čistou oddanou službu vykonává, rozvine časem svou původní lásku ke Krsnovi. Tyto příznaky jsou popsány ve védských textech, jako jsou Pañcaratry a Srimad-Bhagavatam.

Text 170: „  ,Bhakti neboli oddaná služba znamená zamĕstnat všechny své smysly ve službĕ vládci všech smyslů, Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství. Když duše slouží Nejvyššímu, má to dva vedlejší účinky: je zbavena veškerých hmotných označení a její smysly se pouhým zapojením do služby Pánu očistí.̀  “

Text 171: „  ,Mysli oddaných, kteří o Mnĕ naslouchají, spĕjí ke Mnĕ stejnĕ, jako nebeská voda Gangy plyne bez překážek do oceánu. Já sídlím v srdcích všech.̀  “

Text* 172: „  ,Toto jsou příznaky transcendentální láskyplné služby Purusottamovi, Nejvyšší Osobnosti Božství: je bezpříčinná a nic ji nemůže zastavit.̀  “

Text* 173: „  ,Moji oddaní nepřijmou osvobození salokya, sarsti, sarupya, samipya či splynutí se Mnou, ani když jim je nabídnu, a radĕji Mi slouží.“

Text* 174: „  ,Bhakti-yoga, jak je popsána výše, je konečným cílem života. Oddanou službou Nejvyšší Osobnosti Božství človĕk překoná kvality hmotné přírody a dosáhne duchovního postavení na úrovni přímé oddané služby.̀  “

Text 175: „Pokud je nĕkdo nakažený touhou po hmotném požitku či hmotném osvobození, nemůže dospĕt na úroveň čisté láskyplné služby Pánu, i kdyby povrchnĕ vykonával oddanou službu v souladu s bĕžnými usmĕrňujícími zásadami.“

Text 176: „  ,Touha užívat si tohoto hmotného svĕta a touha po vysvobození z hmotného otroctví jsou dvĕ čarodĕjnice, které človĕka posednou jako duchové. Jak může ten, kdo má tyto dvĕ čarodĕjnice v srdci, pocítit transcendentální blaženost? Dokud budou zůstávat v srdci, není možné si užívat transcendentální blaženosti oddané služby.̀  “

Text 177: „Pravidelnou oddanou službou se oddaný postupnĕ připoutá k Nejvyšší Osobnosti Božství. Když toto pouto zesílí, nazývá se láska k Bohu.“

Text 178: „Jak prema postupnĕ roste do různých stádií, jejími základními aspekty jsou náklonnost, odpor, láska, připoutanost, ještĕ vĕtší připoutanost, extáze a velká extáze.“

Text* 179: „Postupný rozvoj premy se dá přirovnat k různým stádiím výroby cukru. Na začátku je semínko cukrové třtiny, potom cukrová třtina a potom šťáva vylisovaná z cukrové třtiny. Vařením se z ní stává tekutá melasa, potom tuhá melasa, pak cukr, kandovaný cukr, cukrkandl a nakonec pastilky.“

Text 180: „To vše se dohromady nazývá sthayibhava neboli neustálá láska k Bohu v oddané službĕ. Vedle tĕchto úrovní jsou zde ještĕ vibhava a anubhava.“

Text* 181: „Když se vyšší úrovnĕ extatické lásky smísí s projevy sattviky a vyabhicari, oddaný si vychutnává transcendentální blaženost lásky ke Krsnovi v různých nektarových chutích.“

Text* 182: „Tyto chuti jsou jako smĕs jogurtu, kandovaného cukru, ghí (přepuštĕného másla), černého pepře a kafru a chutnají sladce jako nektar.“

Text 183: "According to the devotee, attachment falls within the five categories of santa-rati, dasya-rati, sakhya-rati, vatsalya-rati and madhura-rati. These five categories arise from devotees' different attachments to the Supreme Personality of Godhead. The transcendental mellows derived from devotional service are also of five varieties.

Text 185: „Existuje pĕt hlavních transcendentálních nálad prožívaných s Nejvyšší Osobností Božství, a tĕmi jsou santa, dasya, sakhya, vatsalya a madhura.“

Text 186: „  ,Vedle tĕchto pĕti přímých nálad existuje sedm nepřímých, jež jsou známé jako smích, údiv, hrdinství, soucit, hnĕv, zdĕšení a strach.̀  “

Text 187: „Vedle pĕti přímých nálad je ještĕ sedm nepřímých známých jako smích, údiv, hrdinství, soucit, hnĕv, zdĕšení a strach.“

Text* 188: „Pĕt přímých transcendentálních nálad oddané služby se v srdci oddaného nachází neustále, kdežto sedm nepřímých emocí se za určitých okolností najednou objeví a zdají se být silnĕjší.“

Text 189: „Příkladem santa-bhaktů je devĕt Yogendrů a čtyři Kumarové. Příkladů oddaných s dasya-bhakti je nespočet, protože takoví oddaní existují všude.“

Text* 190: „Ve Vrindávanu jsou příkladem oddaných s přátelským vztahem Sridama a Sudama, ve Dvárace jsou Pánovými přáteli Bhima a Arjuna; ve Vrindávanu jsou oddanými s rodičovskou láskou matka Yasoda a otec Nanda Maharaja a ve Dvárace jsou Pánovými rodiči Vasudeva a Devaki. Také další společensky výše postavené osoby patří mezi oddané s rodičovskou láskou.“

Text* 191: „Hlavními oddanými ve vztahu milostné lásky jsou gopi z Vrindávanu, královny z Dváraky a bohynĕ štĕstí na Vaikuntĕ. Tĕchto oddaných je nespočet.“

Text* 192: „Připoutanost ke Krsnovi se dĕlí do dvou kategorií. Jednou je připoutanost s bázní a úctou a druhou je čistá připoutanost bez úcty.“

Text* 193: „Čistá připoutanost prostá úcty se nachází v Gókule Vrindávanu. Připoutanost s převažující bázní a úctou se nachází ve dvou mĕstech, Mathuře a Dvárace, a na Vaikuntĕ.“

Text* 194: „Převažující bohatství lásku k Bohu určitým způsobem ochromuje. Oddaný s oddaností kevala si však s Krsnou připadá rovnocenný, přestože vidí Jeho neomezenou moc.“

Text* 195: „Na transcendentální úrovni neutrality a služby je nĕkdy v popředí Pánův majestát, ale v transcendentálních náladách přátelské, rodičovské a milostné lásky hraje pouze nepatrnou úlohu.“

Text* 196: „Když se Krsna modlil u lotosových nohou svých rodičů Vasudevy a Devaki, oba si byli vĕdomi Jeho majestátu, a tak pociťovali bázeň, úctu a strach.“

Text 197: „  ,Když Vasudeva a Devaki pochopili, že jejich dva synové, Krsna a Balarama, kteří se jim klanĕli, jsou Nejvyšší Osobnost Božství, dostali strach a neobjali Je.“

Text* 198: „Poté, co Krsna projevil svou vesmírnou podobu, Arjuna cítil úctu a bázeň a prosil o odpuštĕní za svou dřívĕjší drzost, kdy se ke Krsnovi choval jako přítel.“

Text 199: "'Thinking of You as my friend, I have rashly addressed You "O Krishna," "O Yadava," "O my friend," not knowing Your glories. Please forgive whatever I may have done in madness or in love. I have dishonored You many times, jesting as we relaxed, lay on the same bed, or sat or ate together, sometimes alone and sometimes in front of many friends. O infallible one, please excuse me for all those offenses.'

Text* 201: „Ačkoliv Krsna s královnou Rukmini pouze žertoval, myslela si, že ji chce opravdu opustit, a to pro ni byl šok.“

Text 202: „  ,Když Krsna ve Dvárace žertoval s Rukmini, zmocnilo se jí neštĕstí, strach a nářek, a také ztratila veškerou inteligenci. Z rukou jí spadly náramky, upustila vĕjíř, kterým ovívala Pána, a s rozcuchanými vlasy upadla v bezvĕdomí na zem jako banánovník sražený prudkým vĕtrem.̀  “

Text 203: „Ve stavu kevala (ryzí oddanosti) oddaný nebere v úvahu Krsnův neomezený majestát, i když ho vnímá. Vážnĕ bere pouze svůj vztah s Krsnou.“

Text 204: „  ,Matka Yasoda v Krsnových ústech spatřila všechny vesmíry a na chvíli užasla. Následovníci tří Véd Pána uctívají jako Indru a další polobohy obĕťmi, svĕtci, kteří studiem Upanisad pochopili Jeho velikost, Ho uctívají jako neosobní Brahman, velcí filosofové, kteří analyticky studují vesmír, Ho uctívají jako Purusu, velcí yogi Ho uctívají jako všudypřítomnou Nadduši a oddaní Ho uctívají jako Nejvyšší Osobnost Božství. Matka Yasoda však Pána považovala za svého syna.̀  “

Text 205: „  ,I když je Krsna mimo dosah smyslového vnímání a pro lidské bytosti je neprojevený, přijímá podobu lidské bytosti s hmotným tĕlem. Matka Yasoda proto Pána Krsnu považovala za svého syna a přivázala Ho k dřevĕnému hmoždíři, jako by to bylo obyčejné dítĕ.̀  “

Text 206: „  ,Sridama jednou porazil Krsnu a ten ho za to musel nosit na zádech. Stejným způsobem nosil Bhadrasena Vrsabhu a Pralamba Balaramu, syna Rohini.̀  “

Text 207: "'"My dearmost Krishna, You are worshiping Me and giving up the company of all the other gopis, who wanted to enjoy themselves with You." Thinking like this, Srimati Radharani considered Herself Krishna's most beloved gopi. She had become proud and had left the rasa-lila with Krishna. In the deep forest She said, "My dear Krishna, I cannot walk any more. You can take Me wherever You like." When Srimati Radharani petitioned Krishna in this way, Krishna said, "Just get up on My shoulders." As soon as Srimati Radharani began to do so, He disappeared. Srimati Radharani then began to grieve over Her request and Krishna's disappearance.'

Text 210: „  ,Drahý Krsno, my gopi jsme neuposlechly příkazů našich manželů, synů, rodiny, bratrů a přátel a opustily jsme jejich společnost, abychom přišly za Tebou. Ty víš vše o našich touhách. Přišly jsme jen proto, že nás přitahuje dokonalá hudba Tvé flétny. Ty jsi ale velký podvodník, protože kdo jiný by se uprostřed noci vzdal společnosti mladých dívek, jako jsme my?̀  “

Text 211: „Ten, kdo je zcela připoutaný ke Krsnovým lotosovým nohám, dosahuje úrovnĕ samata. Slovo ,samatà pochází ze slova ,samà. Santa-rasa neboli neutrální postavení tedy znamená být zcela připoutaný k lotosovým nohám Krsny. Tento výrok pochází z úst samotné Nejvyšší Osobnosti Božství. Tomuto postavení se říká seberealizace.“

Text* 212: „  ,Toto jsou slova Nejvyšší Osobnosti Božství: „Pokud má nĕkdo inteligenci zcela připoutanou k Mým lotosovým nohám, avšak nevykonává praktickou službu, pak dospĕl na úroveň zvanou santa-rati neboli sama.“ Bez santa-rati je velmi tĕžké dosáhnout připoutanosti ke Krsnovi.̀  “

Text 213: „  ,Slovo „sama“ nebo „santa-rasa“ naznačuje připoutanost k lotosovým nohám Krsny. „Dama“ znamená ovládat smysly a neodchylovat se od služby Pánu. Schopnost snášet neštĕstí je „titiksa“ a „dhrti“ znamená ovládat jazyk a genitálie.̀  “

Text 214: „Vzdát se všech tužeb, které se nepojí s Krsnou, je úkolem toho, kdo je na úrovni santa-rasa. Na této úrovni může být jedinĕ oddaný Krsny, který se tudíž nazývá santa-rasa-bhakta.“

Text* 215: „Oddaný na úrovni santa-rasa nechce povýšení na nebeské planety ani osvobození. Protože to jsou výsledky karmy a jñany, pro oddaného nejsou o nic lepší než peklo. Ten, kdo se nachází na úrovni santa-rasy, vykazuje dvĕ transcendentální vlastnosti: odpoutanost od všech hmotných tužeb a naprostou připoutanost ke Krsnovi.“

Text 216: „  ,Ten, kdo je oddaný Nejvyšší Osobnosti Božství Narayanovi, se ničeho nebojí. Povýšení na nebeské planety, uvržení do pekel i vysvobození z hmotného otroctví připadají oddanému stejné.̀  “

Text 217: „Tyto dvĕ vlastnosti úrovnĕ santa pronikají životy všech oddaných. Jsou jako zvuk v éteru. Zvuk se nachází ve všech hmotných prvcích.“

Text 218: „Povahou santa-rasy je, že v ní neexistuje ani trocha důvĕrnosti. Převažuje v ní spíše poznání neosobního Brahmanu a lokalizované Paramatmy.“

Text* 219: „Na úrovni santa-rasy oddaný realizuje pouze své přirozené postavení. Pokud je však povýšen na úroveň dasya-rasy, pak lépe chápe úplný majestát Nejvyšší Osobnosti Božství.“

Text* 220: „Na úrovni dasya-rasy je poznání Nejvyšší Osobnosti Božství dáváno najevo s bázní a úctou. Oddaný v dasya-rase přináší Pánu svou službou neustálé štĕstí.“

Text* 221: „Vlastnosti santa-rasy jsou přítomné také v dasya-rase, ale navíc je tam služba. Úroveň dasya-rasy tak obsahuje vlastnosti santa-rasy i dasya-rasy.“

Text* 222: „Na úrovni sakhya-rasy jsou přítomné vlastnosti santa-rasy i služba dasya-rasy. Na této úrovni nejsou vlastnosti dasya-rasy smíšené s bázní a úctou, ale s důvĕrností přátelství.“

Text* 223: „Na úrovni sakhya-rasy oddaný nĕkdy slouží Pánu a nĕkdy přimĕje Krsnu, aby On sloužil jemu. Při svých předstíraných zápasech pasáčci nĕkdy vyskočí Krsnovi na záda a nĕkdy nechají Krsnu vylézt na záda jim.“

Text* 224: „Bázeň a úcta se na přátelské úrovni nenacházejí, neboť tato rasa je prodchnutá důvĕrnou službou. Sakhya-rasa je tedy charakterizována vlastnostmi tří ras.“

Text* 225: „Na úrovni sakhya-rasy je Nejvyšší Osobnost Božství Krsna ovládán oddanými, kteří s Ním mají důvĕrný vztah a považují se za Jemu rovné.“

Text* 226: „Na úrovni rodičovské lásky se vlastnosti santa-rasy, dasya-rasy a sakhya-rasy mĕní na službu zvanou ochrana.“

Text* 227: „Podstatou přátelské lásky je důvĕrnost zbavená formálnosti a posvátné úcty, která se nachází v dasya-rase. Oddaný, který jedná s rodičovskou láskou, nĕkdy Pána díky silnĕjšímu pocitu důvĕrnosti obyčejným způsobem trestá nebo Ho kárá.“

Text 228: „Na úrovni rodičovské lásky se oddaný považuje za Pánova ochránce. Pán je tak objektem péče jako syn, a proto je tato nálada plná vlastností čtyř ras – santa-rasy, dasya-rasy, přátelství a rodičovské lásky. Tento nektar je ještĕ více transcendentální.“

Text* 229: „Opĕtování duchovního štĕstí mezi Krsnou a Jeho oddaným, při kterém je Krsna svým oddaným ovládán, se přirovnává k oceánu nektaru, do kterého se oddaný s Krsnou noří. To je výrok učenců chápajících Krsnův majestát.“

Text 230: „  ,Znovu se s úctou klaním Nejvyšší Osobnosti Božství. Ó můj Pane, stokrát a tisíckrát se Ti s láskou klaním, protože svými zábavami vrháš gopi do oceánu nektaru. Oddaní, kteří znají Tvůj majestát, prohlašují, že jsi vždy ovládaný jejich city.̀  “

Text* 231: „Na úrovni milostné lásky nabývají připoutanost ke Krsnovi, služba Jemu, uvolnĕné pocity přátelství a pocity ochrany na důvĕrnosti.“

Text 232: „Na úrovni milostné lásky pak oddaný ve službĕ Pánu nabízí své tĕlo. Jsou zde proto přítomné transcendentální vlastnosti všech pĕti ras.“

Text* 233: „Všechny hmotné vlastnosti se jedna po druhé vyvíjejí v hmotných prvcích, počínaje éterem. Postupnĕ se objeví jedna vlastnost, potom dvĕ, potom tři a čtyři, až nakonec v zemi je přítomných všech pĕt.“

Text* 234: „Podobnĕ jsou na úrovni milostné lásky nahromadĕné všechny pocity oddaných. Taková zhuštĕná chuť je zajisté úžasná.“

Text* 235: Sri Caitanya Mahaprabhu vše uzavřel tĕmito slovy: „Popsal jsem nálady oddané služby, ale to byl jen obecný přehled. Ty přemýšlej o tom, jak ho upravit a rozvést.“

Text* 236: „Láska ke Krsnovi se zjeví v srdci toho, kdo na Krsnu neustále myslí. I kdyby postrádal poznání, Krsnovou milostí dosáhne protĕjšího břehu oceánu transcendentální lásky.“

Text* 237: Sri Caitanya Mahaprabhu domluvil a obejmul Rupu Gosvamiho. Potom se rozhodl, že odejde do Váránasí.

Text* 238: Druhého dne ráno, když Sri Caitanya Mahaprabhu vstal a chystal se odejít do Váránasí (Benáresu), přednesl Srila Rupa Gosvami u Jeho lotosových nohou následující prosbu.

Text* 239: „Pokud mi to dovolíš, půjdu s Tebou. Nemohu snášet vlny odloučení.“

Text* 240: Sri Caitanya Mahaprabhu odpovĕdĕl: „Tvou povinností je plnit Moje nařízení. Přiblížil ses k Vrindávanu, nyní bys tam mĕl jít.“

Text* 241: „Pozdĕji potom můžeš jít z Vrindávanu přes Bengálsko (Gaudadéš) do Džagannáth Purí. Tam Mĕ znovu potkáš.“

Text* 242: Sri Caitanya Mahaprabhu obejmul Rupu Gosvamiho a pak nastoupil na loď. Rupa Gosvami omdlel a na místĕ se zhroutil k zemi.

Text* 243: Brahmana z Dakšinu vzal Rupu Gosvamiho k sobĕ domů. Oba bratři se poté vydali do Vrindávanu.

Text* 244: Sri Caitanya Mahaprabhu šel a šel, až přišel do Váránasí. Tam se setkal Candrasekharem, který právĕ vycházel z mĕsta.

Text* 245: Candrasekhara mĕl v noci sen, že Pán Sri Caitanya Mahaprabhu přišel do jeho domu. Ráno proto vyšel z mĕsta, aby Pána přivítal.

Text* 246: Candrasekhara čekal na okraji mĕsta, až najednou spatřil Sri Caitanyu Mahaprabhua. Padl Pánovi k nohám a s velkou radostí Ho odvedl k sobĕ domů.

Text* 247: Jakmile se Tapana Misra doslechl o Pánovĕ příchodu do Váránasí, okamžitĕ přišel do Candrasekharova domu, aby se s Ním setkal. Chvíli s Pánem hovořil a pak Ho pozval k sobĕ na obĕd.

Text* 248: Tapana Misra odvedl Sri Caitanyu Mahaprabhua k sobĕ domů a předložil Mu obĕd. Candrasekhara pozval do svého domu na obĕd Balabhadru Bhattacaryu.

Text* 249: Poté, co Tapana Misra Sri Caitanyu Mahaprabhua pohostil, požádal Pána, aby mu splnil jedno přání a udĕlil mu svou milost.

Text* 250: Tapana Misra řekl: „Dokud budeš ve Váránasí, nepřijímej prosím pozvání od nikoho jiného než ode mne.“

Text* 251: Sri Caitanya Mahaprabhu vĕdĕl, že se zdrží jen pĕt až sedm dní. Nikdy by nepřijal pozvání, které by bylo nĕjak spojené s mayavadskými sannyasimi.

Text* 252: S tímto vĕdomím Sri Caitanya Mahaprabhu souhlasil, že bude obĕdvat u Tapany Misry, a ubytoval se v domĕ Candrasekhara.

Text* 253: Přišel také brahmana z Maháráštry. Pán se s ním setkal a z náklonnosti mu udĕlil svou milost.

Text* 254: Jakmile se o příchodu Sri Caitanyi Mahaprabhua doslechli úctyhodní členové brahmanské a ksatriyské společnosti, přišli Ho všichni navštívit.

Text* 255: Sri Rupa Gosvami dostal hodnĕ milosti a já jsem v krátkosti všechna ta témata popsal.

Text* 256: Každý, kdo toto vyprávĕní poslouchá s láskou a vírou, zajisté rozvine lásku k Bohu u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text 257: Já, Krsnadasa, vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu po vzoru Sri Rupy a Sri Raghunatha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.