Oddaný Pána Krsny nechce nic jiného než sloužit Krsnovi. Dokonce i takzvaní osvobození lidé jsou plní tužeb. Ploduchtiví pracovníci touží po lepších životních podmínkách a jñani chtĕjí splynout s Nejvyšším. Yogi touží po hmotných vymoženostech, jógových dokonalostech a magii. Všichni tito neoddaní jsou chtiví (kami). Nemohou dosáhnout klidu, protože po nĕčem touží.

Recept na klid a mír předkládá Krsna v Bhagavad-gitĕ (5.29):

bhoktaram yajña-tapasam
sarva-loka-mahesvaram
suhrdam sarva-bhutanam
jñatva mam santim rcchati

Ten, kdo jednoduše pochopí, že Krsna je v celém vesmíru nejvyšším poživatelem a příjemcem všech druhů obĕtí a akeze, které by se mĕly vykonávat pouze za účelem dosažení oddané služby Jemu, že Krsna je Nejvyšší Bytostí, a je tudíž vlastníkem všech hmotných svĕtů, a že Krsna je jediným přítelem, který může vykonávat skutečné dobro pro všechny živé bytosti (suhrdam sarva-bhutanam) – ten, kdo chápe tyto tři pravdy o Krsnovi, se okamžitĕ zbaví všech tužeb (niskama), a tak dosáhne klidu. Krsna-bhakta ví, že jeho přítelem a ochráncem je ve všech ohledech Krsna, který je pro svého oddaného připravený udĕlat cokoliv. Krsna říká: kaunteya pratijanihi na me bhaktah pranasyati – „Ó synu Kunti, smĕle vyhlas, že Můj oddaný nebude nikdy zničen.“ Protože Krsna dává toto ujištĕní, oddaný žije v Krsnovi a netouží po ničem pro sebe. Pro oddaného je oporou nejvyšší dobro Osobnĕ. Proč by tedy mĕl pro sebe chtít nĕco dobrého? Jeho jediným zájmem je potĕšit Nejvyššího co nejvĕtším množstvím služby. Krsna-bhakta po vlastním prospĕchu netouží. Nejvyšší mu poskytuje naprostou ochranu. Avasya raksibe krsna visvasa palana. Bhaktivinoda Thakura říká, že nemá žádné touhy, protože Krsna ho za každých okolností ochrání. To však neznamená, že od Krsny očekává nĕjakou pomoc; jednoduše na Krsnovi závisí jako dítĕ závisí na svých rodičích. Dítĕ neví, jak si od rodičů nechat sloužit, přesto vždy dostává ochranu. Tomu se říká niskama (nemít žádné touhy).

Karmi, jñani a yogi nejsou nikdy spokojení, přestože se neustále snaží plnit si různými činnostmi svoje touhy. Karmi tvrdĕ pracuje, aby získal milión dolarů, ale jakmile je získá, chce další milión. Touhy karmich neberou konce. Čím víc karmi dostane, tím víc chce. Jñani nemohou být bez tužeb, protože se jejich inteligence opírá o špatné závĕry. Chtĕjí splynout se září Brahmanu, ale i když se na tuto úroveň mohou povýšit, nemohou tam být spokojení. Je mnoho jñanich či sannyasich, kteří přijali sannyas a vzdali se tohoto svĕta jako nĕčeho neskutečného, ale potom se do nĕho vracejí, aby se zapojili do politiky či lidumilství nebo otvírali školy a nemocnice. To znamená, že skutečného Brahmanu (brahma satyam) nedosáhli a musí sestoupit zpátky na hmotnou úroveň, aby se zapojili do lidumilných činností. Znovu tedy rozvíjejí touhy, a když je vyčerpají, touží po nĕčem jiném. Jñani proto nemůže být niskama neboli prostý tužeb. Ani yogi nemohou být bez tužeb, protože touží po jógových dokonalostech, aby mohli předvádĕt nĕjaká kouzla a získat popularitu. Lidé se okolo takových yogich shromažďují, a ti touží po obdivu víc a víc. Protože svoji mystickou sílu zneužívají, poklesnou znovu na hmotnou úroveň, a proto není možné, aby byli niskama neboli bez tužeb.

Závĕr tedy je, že opravdu bez tužeb mohou být jedinĕ oddaní, kteří jsou spokojení ve službĕ Pánu. Proto zde Caitanya Mahaprabhu říká: krsna-bhakta niskama. A protože je krsna-bhakta, oddaný Krsny, s Krsnou spokojený, není možné, aby poklesl.