Říká se, že mezi navábem Bengálska a Sanatanou Gosvamim panoval velice důvĕrný vztah. Naváb považoval Sanatanu Gosvamiho za svého mladšího bratra, a když Sanatana Gosvami odhalil svůj rozhodný zámĕr vzdát se svého postavení, naváb z pocitu rodinné náklonnosti v podstatĕ řekl: „Jsem tvůj starší bratr, ale nestarám se o řízení státu. Mým jediným zamĕstnáním je se svými vojáky napadat jiné státy a všude drancovat. Protože jsem pojídač masa (yavana), mám ve zvyku lovit všechny druhy živých bytostí. Takto ničím všechny živé bytosti v Bengálsku. Zatímco se vĕnuji tomuto destruktivnímu úkolu, očekávám, že ty se budeš starat o státní správu. Protože já, tvůj starší bratr, jsem zamĕstnán takovou ničivou prací, mĕl bys ty, můj mladší bratr, dohlížet na vedení státu. Když to nebudeš dĕlat, jak to půjde se státem dál?“ Tento rozhovor byl založený na rodinném vztahu, a tak Sanatana Gosvami také odpovĕdĕl důvĕrným a vtipným způsobem. V podstatĕ navábovi řekl: „Můj drahý bratře, jsi nezávislým vládcem Bengálska a můžeš jednat, jak se ti zlíbí. Pokud nĕkdo udĕlá nĕjakou chybu, můžeš ho úmĕrnĕ tomu potrestat.“ Jinými slovy Sanatana Gosvami navábovi řekl, že se stejnĕ chová jako plenitel, a tak ať se nezdráhá a podnikne nĕjaké kroky. A protože Sanatana Gosvami neprojevoval příliš nadšení do konání svých povinností, mĕl by ho naváb propustit ze své služby. Naváb pochopil, co tím chtĕl Sanatana Gosvami říci. Odešel proto rozhnĕvaný a nařídil ho zatknout.