śānta, dāsya, sakhya, vātsalya, madhura-rasa nāma
kṛṣṇa-bhakti-rasa-madhye e pañca pradhāna
śānta — neutralita; dāsya — služebnictví; sakhya — přátelství; vātsalya — rodičovská náklonnost; madhura-rasa — milostná láska; nāma — různá jména; kṛṣṇa-bhakti — oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství; rasa — náladami; madhye — mezi; e — tĕchto; pañca — pĕt; pradhāna — hlavních.
Santa-bhakti-rasa je v knize Bhakti-rasamrta-sindhu (3.1.4–6) popsána takto:
vaksyamanair vibhavadyaih
saminam svadyatam gatah
sthayi santi-ratir dhiraih
santa-bhakti-rasah smrtah
prayah sva-sukha-jatiyam
sukham syad atra yoginam
kintv atma-saukhyam aghanam
ghanam tv isa-mayam sukham
tatrapisa-svarupanubhavasyaivoru-hetuta
dasadi-van-mano-jñatva-lilader na tatha mata
Pokud santa-rati (neutrální náklonnost) trvá neustále, mísí se s extatickými pocity a oddaný si ji vychutnává, nazývá se santa-bhakti-rasa. Oddaní na úrovni santa-bhakti-rasy se obvykle tĕší z neosobního rysu Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož je však jejich chuť transcendentální blaženosti neúplná, nazývá se aghana neboli řídká. Uvádí se srovnání obyčejného mléka s kondenzovaným. Pokud tentýž oddaný překoná neosobní stádium a vychutnává si službu Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, v Jeho původní podobĕ sac-cid-ananda-vigrahy (Jeho transcendentálního, blaženého a vĕčného tĕla oplývajícího úplným poznáním), tato chuť se nazývá koncentrovaná (ghana) transcendentální blaženost. Nĕkdy oddaní v santa-rase po setkání s Nejvyšší Osobností Božství zakoušejí transcendentální blaženost, ale to nelze srovnávat s transcendentální blažeností zažívanou oddanými v dasya-rase, transcendentální náladĕ, s níž človĕk slouží Nejvyšší Osobnosti Božství.
Dasya-rasa neboli dasya-bhakti-rasa je popsána v Bhakti-rasamrta-sindhu (3.2.3–4) takto:
atmocitair vibhavadyaih
pritir asvadaniyatam
nita cetasi bhaktanam
priti-bhakti-raso matah
anugrahy asya dasatval
lalyatvad apy ayah dvidha
bhidyate sambhrama-prito
gaurava-prita ity api
Pokud živá bytost na základĕ svých tužeb rozvine lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství, toto počáteční stádium lásky se nazývá dasya-bhakti-rasa. Dĕlí se do dvou kategorií nazývajících se sambhrama-dasya a gaurava-dasya. V sambhrama-dasyi oddaný slouží Nejvyšší Osobnosti Božství s úctou, ale v pokročilejší gaurava-dasyi oddaný cítí, že dostává od Pána ochranu.
Sakhya-bhakti-rasa je popisována v knize Bhakti-rasamrta-sindhu (3.3.1) následovnĕ:
sthayi-bhavo vibhavadyaih
sakhyam atmocitair iha
nitas citte satam pustim
rasah preyan udiryate
„Extatické emoce se mohou v závislosti na původním vĕdomí osoby trvale projevovat v rámci přátelství. Když toto stádium vĕdomí Krsny dozraje, nazývá se preyo-rasa nebo sakhya-bhakti-rasa.“
Vatsalya-bhakti-rasa se popisuje v Bhakti-rasamrta-sindhu (3.4.1) takto:
vibhavadyais tu vatsalyah
sthayi pustim upagatah
esa vatsala-namatra
prokto bhakti-raso budhaih
„Když se vĕčná láska k Bohu promĕní v rodičovskou lásku a smísí se s odpovídajícími emocemi, učení oddaní toto stádium duchovní existence popisují jako vatsalya-bhakti-rasu.“
Madhura-bhakti-rasa se popisuje v Bhakti-rasamrta-sindhu (3.5.1) takto:
atmocitair vibhavadyaih
pustim nita satam hrdi
madhurakhyo bhaved bhakti-
raso 'sau madhura ratih
„Pokud v souladu s vlastním přirozeným rozvojem vĕdomí Krsny tíhne připoutanost v srdci oddaného k milostné lásce, nazývá se to připoutanost s milostnou láskou neboli madhura-rasa.“