dharmācāri-madhye bahuta 'karma-niṣṭha'
koṭi-karma-niṣṭha-madhye eka 'jñānī' śreṣṭha
dharma-ācāri-madhye — z tĕch, kdo opravdu následují védské zásady nebo náboženský systém; bahuta — mnoho z nich; karma-niṣṭha — připoután k plodonosným činnostem; koṭi-karma-niṣṭha-madhye — z mnoha miliónů tĕch, kdo konají plodonosné činnosti podle védských zásad; eka — jeden; jñānī — moudrý človĕk; śreṣṭha — hlavní.
Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura říká, že slovo karma-nistha označuje toho, kdo si chce užívat výsledků svých dobrých skutků a zbožných činností. Nĕkteří následovníci védských zásad obĕtují vše Absolutní Pravdĕ a nemají za cíl užívat si výsledků svých zbožných činností. Ti jsou také považováni za karma-nisthy. Nĕkdy vidíme, jak zbožní lidé tĕžce vydĕlají nĕjaké peníze a potom je vĕnují na nĕjakou zbožnou vĕc zakládáním charit, škol a nemocnic. Ať človĕk vydĕlává peníze pro sebe, či pro veřejný prospĕch, nazývá se karma-nistha. Mezi mnoha milióny karma-nisthů se najde možná jeden, který je moudrý. Ti, kdo se snaží vyhýbat plodonosným činnostem, a proto umlknou, aby splynuli s duchovní Absolutní Pravdou, se obvykle nazývají jñani neboli moudří lidé. Nezajímají je plodonosné činnosti, ale splynutí s Nejvyšším. Karma-nisthové i jñani se však zajímají o osobní prospĕch. Karmi mají zájem přímo o osobní prospĕch v tomto hmotném svĕtĕ a jñani se zajímají o splynutí s Nejvyšším. Jñani tvrdí, že plodonosné jednání je nedokonalé. Pro nĕ je dokonalostí vzdát se činností a splynout s Nejvyšším. To je jejich životní cíl. Jñani chce odstranit rozdíl mezi poznáním, znalcem a poznávaným. Této filosofii se říká monismus neboli jednota a je charakteristická duchovním mlčením.