keśāgra-śata-bhāgasya

śatāḿśa-sadṛśātmakaḥ

jivaḥ sūkṣma-svarūpo 'yaḿ

sańkhyātīto hi cit-kaṇaḥ

keśa-agra — koneček vlasu; śata-bhāgasya — setiny; śata-aṁśa — setina; sadṛśa — rovná se; ātmakaḥ — jejíž povaha; jīvaḥ — živá bytost; sūkṣma — velmi jemná; svarūpaḥ — totožnost; ayam — této; saṅkhya-atītaḥ — nespočet; hi — zajisté; cit-kaṇaḥ — duchovní částečka.


Text

„  ,Když koneček vlasu rozdĕlíme na sto částí a jednu z nich na dalších sto částí, ten nepatrný výsledný díl bude představovat velikost jedné z nesčetných živých bytostí. Ty jsou všechny cit-kana, částečky ducha, nikoliv hmoty.̀  “

Purport

Toto je citát z komentáře k části Srimad-Bhagavatamu, kde se zosobnĕné Védy klaní Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán Krsna tento výrok potvrzuje v Bhagavad-gitĕ (15.7): mamaivamso jiva-loke jiva-bhutah sanatanah – „Živé bytosti v tomto podmínĕném svĕtĕ jsou Mé vĕčné dílčí části.“

Pán Sri Krsna se osobnĕ ztotožňuje s nepatrnými živými bytostmi. Pán Krsna je nejvyšší duše, Nadduše, a živé bytosti jsou Jeho nepatrné dílčí části. Koneček vlasu se samozřejmĕ nedá rozdĕlit na tak nepatrné dílky, ale duchovnĕ tak malé částečky mohou existovat. Duchovní síla je tak mocná, že pouhá atomická částečka ducha může být tím nejvĕtším mozkem v hmotném svĕtĕ. Ta samá duchovní jiskra je v mravenci i v tĕle Brahmy. Podle své karmy neboli hmotných činností obdrží tato duchovní jiskra určitý druh tĕla. Hmotné činnosti se odehrávají pod vlivem dobra, vášnĕ, nevĕdomosti nebo jejich smĕsi. Živé bytosti je udĕlen určitý druh tĕla právĕ podle této smĕsi kvalit hmotné přírody. Takový je závĕr.