Text* 1: Sanatana Gosvami se vrátil z Vrindávanu a Sri Caitanya Mahaprabhu ho láskyplnĕ zachránil od jeho odhodlání spáchat sebevraždu. Poté, co jej vyzkoušel, Sri Caitanya Mahaprabhu očistil jeho tĕlo.

Text* 2: Sláva Pánu Caitanyovi! Sláva Pánu Nityanandovi! Sláva Advaitacandrovi! Sláva všem oddaným Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua!

Text* 3: Zatímco se Srila Rupa Gosvami vracel z Džagannáth Purí do Bengálska, Sanatana Gosvami šel z Mathury do Džagannáth Purí navštívit Sri Caitanyu Mahaprabhua.

Text* 4: Sanatana Gosvami šel sám cestou přes les Džhárkhand ve střední Indii. Nĕkdy se postil a nĕkdy jedl.

Text* 5: Ze špatné vody v lese Džhárkhand a z půstů dostal Sanatana Gosvami nemoc, která způsobovala svĕdĕní a hnisající boláky po celém tĕle.

Text* 6: Sanatana Gosvami zklamanĕ uvažoval: „Jsem nízké kasty a moje tĕlo se nedá použít pro oddanou službu.“

Text* 7: „Pokud půjdu do Džagannáth Purí, nebudu moci navštívit Pána Jagannatha a Sri Caitanyu Mahaprabhua také nebudu moci vždy vidĕt.“

Text* 8: „Slyšel jsem, že Sri Caitanya Mahaprabhu bydlí nedaleko Jagannathova chrámu. Já ale nebudu mít sílu se k chrámu přiblížit.“

Text* 9: „Obvykle tam chodí za svými povinnostmi služebníci Pána Jagannatha, a kdyby se mĕ dotkli, dopustil bych se přestupku.“

Text* 10: „Pokud své tĕlo obĕtuji na dobrém místĕ, s mým neštĕstím bude konec a dosáhnu vznešené další existence.“

Text* 11: „Vzdám se tohoto tĕla pod koly vozu Pána Jagannatha při slavnosti Ratha-yatra, kdy Pán vychází z chrámu.“

Text* 12: „Po zhlédnutí Pána Jagannatha se vzdám svého tĕla pod koly vozu v přítomnosti Sri Caitanyi Mahaprabhua. To bude nejvĕtší požehnání mého života.“

Text* 13: S tímto rozhodnutím šel Sanatana Gosvami do Níláčaly. Tam se od lidí nechal nasmĕrovat až k obydlí Haridase Thakura.

Text* 14: Uctil lotosové nohy Haridase Thakura, který ho znal, a tak ho obejmul.

Text* 15: Sanatana Gosvami nesmírnĕ toužil zhlédnout lotosové nohy Sri Caitanyi Mahaprabhua. Haridasa Thakura proto řekl: „Pán sem brzy přijde.“

Text* 16: A právĕ v tu chvíli tam společnĕ se svými dalšími oddanými přišel Sri Caitanya Mahaprabhu navštívit Haridase Thakura poté, co se byl v chrámu Pána Jagannatha podívat na obĕtování upala-bhogy (ranního občerstvení).

Text* 17: Jakmile Haridasa Thakura a Sanatana Gosvami uvidĕli Pána Sri Caitanyu Mahaprabhua, okamžitĕ padli k zemi jako tyče, aby se Pánu poklonili. Pán zvedl Haridase a obejmul ho.

Text* 18: Haridasa Thakura řekl Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi: „Zde se Ti klaní Sanatana Gosvami.“ Pán Caitanya byl velice překvapený, že tam Sanatanu Gosvamiho vidí.

Text* 19: Sri Caitanya Mahaprabhu vykročil, aby obejmul i Sanatanu, ale on ustoupil a promluvil následovnĕ:

Text* 20: „Můj Pane, prosím nedotýkej se mĕ. Padám ke Tvým lotosovým nohám. Jsem nejnižší z lidí, protože jsem se narodil v nízké kastĕ. Kromĕ toho mám po celém tĕle infekci.“

Text* 21: Sri Caitanya Mahaprabhu však Sanatanu Gosvamiho násilím objal a tekutina z mokvajících boláků se tak dotkla Jeho transcendentálního tĕla.

Text* 22: Pán představil Sanatanovi Gosvamimu všechny oddané, a ten se s úctou poklonil u lotosových nohou každého z nich.

Text* 23: Pán se se svými oddanými posadil na vyvýšené místo a Haridasa Thakura se Sanatanou Gosvamim si sedli níž.

Text* 24: Sri Caitanya Mahaprabhu se Sanatany Gosvamiho zeptal, jak se mu daří, a Sanatana odpovĕdĕl: „Protože jsem teď spatřil Tvé lotosové nohy, všechno je příznivé.“

Text* 25: Pán se zeptal, jak se daří všem vaisnavům z Mathury, a Sanatana Gosvami Mu sdĕlil, že jsou všichni zdraví a šťastní.

Text* 26: Sri Caitanya Mahaprabhu sdĕlil Sanatanovi Gosvamimu: „Srila Rupa Gosvami tu byl deset mĕsíců a právĕ před deseti dny odešel do Bengálska.“

Text* 27: „Tvůj bratr Anupama je nyní po smrti. Byl to velmi dobrý oddaný, který mĕl pevnou víru v Raghunatha (Pána Ramacandru).“

Text* 28: Sanatana Gosvami řekl: „Narodil jsem se v nízké rodinĕ, která se dopouští různých bezbožných činností, jež porušují nařízení písem.“

Text* 29: „Můj Pane, Tys mĕ bez nenávisti vůči naší rodinĕ přijal za svého služebníka. Je to jen Tvoje milost, že mou rodinu potkalo štĕstí.“

Text* 30: „Můj mladší bratr Anupama byl již od útlého dĕtství velkým oddaným Raghunatha (Pána Ramacandry) a uctíval Ho s nesmírným odhodláním.“

Text* 31: „Neustále zpíval svaté jméno Raghunatha a meditoval o Nĕm. Bez ustání naslouchal o Pánových činnostech z Ramayany a opĕvoval je.“

Text* 32: „Rupa a já jsme jeho starší bratři. Byl neustále s námi.“

Text* 33: „Poslouchal s námi Srimad-Bhagavatam a hovory o Pánu Krsnovi a my jsme ho oba zkoušeli.“

Text* 34: „Říkali jsme mu: ,Drahý Vallabho, prosím poslouchej. Pán Krsna je svrchovanĕ přitažlivý. Jeho krása, sladkost a láskyplné zábavy jsou neomezené.̀  “

Text* 35: „  ,Vĕnuj se s námi oddané službĕ Krsnovi. My tři bratři budeme zůstávat spolu a budeme se tĕšit z rozhovorů o zábavách Pána Krsny.̀  “

Text* 36: „Znovu a znovu jsme k nĕmu takto promlouvali a on díky tomuto přesvĕdčování a z úcty k nám nĕjak obrátil svou mysl k našim pokynům.“

Text* 37: „Vallabha odpovĕdĕl: ,Moji drazí bratři, jak bych mohl neuposlechnout vaše pokyny? Zasvĕťte mĕ do Krsna-mantry, abych mohl vykonávat oddanou službu Pánu Krsnovi.̀  “

Text* 38: „V noci potom, co to řekl, uvažoval: ,Jak se dokáži vzdát lotosových nohou Pána Raghunatha?̀  “

Text* 39: „Celou noc byl vzhůru a plakal. Ráno za námi přišel a přednesl svoji žádost.

Text* 40: „  ,Prodal jsem svou hlavu lotosovým nohám Pána Ramacandry a teď ji nedokážu vzít zpĕt. Bylo by to pro mĕ příliš bolestivé.̀  “

Text* 41: „  ,Buďte ke mnĕ prosím oba milostiví a dejte mi takové pokyny, abych mohl život za životem sloužit lotosovým nohám Pána Raghunatha.̀  “

Text* 42: „  ,Já se lotosových nohou Pána Raghunatha nedokáži vzdát. Srdce mi puká už při pomyšlení na to, že bych se jich mĕl vzdát.̀  “

Text* 43: „Když jsme to vyslechli, oba jsme ho objali a povzbudili jsme ho slovy: ,Jsi velký svatý oddaný, protože tvoje odhodlání v oddané službĕ je pevné.̀ Takto jsme ho chválili.“

Text* 44: „Můj drahý Pane, rodina, které udĕlíš byť jen trochu své milosti, je vždy požehnaná, protože tato milost odstraní veškeré utrpení.“

Text* 45: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Podobná vĕc se stala s Murarim Guptou. Kdysi jsem ho zkoušel a jeho odhodlání bylo stejné.“

Text* 46: „Slavný je takový oddaný, který se nevzdá útočištĕ u svého Pána, a slavný je takový Pán, který neopustí svého služebníka.“

Text* 47: „Jestliže služebník nešťastnou náhodou poklesne a odejde nĕkam jinam, slavný je pak ten pán, který ho chytí za vlasy a přivede zpátky.“

Text* 48: „Je velmi dobře, že jsi sem přišel. Nyní zůstaň v této místnosti s Haridasem Thakurem.“

Text* 49: „Oba jste odborníky v chápání nálad oddané služby Pánu Krsnovi. Mĕli byste si proto i nadále vychutnávat tyto činnosti a zpívat Hare Krsna maha-mantru.“

Text* 50: Sri Caitanya Mahaprabhu domluvil, a potom se zvedl a odešel. Po Govindovi jim poslal prasadam.

Text* 51: Sanatana Gosvami tak zůstal v péči Sri Caitanyi Mahaprabhua. Často se díval na kolo na vrcholku Jagannathova chrámu a s úctou se klanĕl.

Text* 52: Sri Caitanya Mahaprabhu chodil každý den na návštĕvu k tĕmto dvĕma velkým oddaným a nĕjakou dobu s nimi vždy probíral témata o Krsnovi.

Text* 53: Prasadam z chrámu Pána Jagannatha bylo té nejvyšší kvality. Sri Caitanya Mahaprabhu je vždy přinesl a dal tĕmto dvĕma oddaným.

Text* 54: Jednoho dne, když za nimi Pán přišel, začal znenadání promlouvat k Sanatanovi Gosvamimu:

Text* 55: „Můj drahý Sanatano,“ řekl, „kdybych mohl dosáhnout Krsny spácháním sebevraždy, neváhal bych ani okamžik vzdát se miliónů tĕl.“

Text* 56: „Mĕl bys vĕdĕt, že Krsny není možné dosáhnout pouhým vzdáním se tĕla. Krsny lze dosáhnout oddanou službou. Jiný způsob, jak Ho dosáhnout, neexistuje.“

Text* 57: „Činnosti, jako je sebevražda, jsou ovlivnĕné kvalitou nevĕdomosti, a pod vlivem nevĕdomosti a vášnĕ nelze pochopit, kdo je Krsna.“

Text* 58: „Bez vykonávání oddané služby nelze probudit svou spící lásku ke Krsnovi, a jiný způsob, jak Jej dosáhnout, než probuzení této dřímající lásky neexistuje.“

Text 59: „(Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství, pravil:) ,Můj milý Uddhavo, ani prostřednictvím astanga-yogy (systému mystické yogy pro ovládnutí smyslů), ani neosobním monismem nebo analytickým studiem Absolutní Pravdy, ani studiem Véd, askezí, rozdáváním milodarů či přijetím sannyasu Mĕ nelze potĕšit tak, jako rozvinutím ryzí oddané služby Mnĕ.̀  “

Text* 60: „Kroky, jako je sebevražda, jsou příčinami hříchu. Takovými činy oddaný nikdy útočištĕ u lotosových nohou Krsny nezíská.“

Text* 61: „Vznešený oddaný si nĕkdy chce vzít život z pocitu odloučení od Krsny. Díky této extatické lásce se však s Krsnou setká, a tehdy už si život vzít nemůže.“

Text* 62: „Ten, kdo je do Krsny hluboce zamilovaný, nedokáže snést odloučení od Pána. Takový oddaný chce proto zemřít.“

Text 63: „  ,Ó Ty s lotosovýma očima, velké osobnosti jako Pána Siva touží po koupeli v prachu Tvých lotosových nohou, aby odehnaly nevĕdomost. Když nedostanu Tvou milost, přijmu sliby, které zkrátí délku mého života, a je-li tak možné dosáhnout Tvé milosti, budu se takto vzdávat tĕl po stovky životů.̀  “

Text 64: „  ,Drahý Krsno, svými úsmĕvnými pohledy a melodickou řečí jsi v našich srdcích zažehl oheň chtivých tužeb. Nyní bys mĕl tento oheň uhasit proudem nektaru ze svých rtů tak, že nás budeš líbat. Udĕlej to prosím. Jinak, drahý příteli, z odloučení od Tebe spálí oheň, který máme v srdcích, naše tĕla na popel. V meditaci si pak budeme činit nároky na útočištĕ u Tvých lotosových nohou.̀  “

Text* 65: Caitanya Mahaprabhu řekl Sanatanovi Gosvamimu: „Vzdej se všech svých nesmyslných tužeb, protože ty nejsou příznivé pro získání útočištĕ u Krsnových lotosových nohou. Vĕnuj se zpívání a naslouchání! Potom nepochybnĕ brzy dosáhneš útočištĕ u Krsny.“

Text* 66: „Neznamená to, že ten, kdo se narodil v nízké rodinĕ, nemůže vykonávat oddanou službu Pánu Krsnovi, ale človĕk také není způsobilý k oddané službĕ jen tím, že se narodil v urozené rodinĕ brahmanů.“

Text* 67: „Každý, kdo začne s oddanou službou, je vznešený, kdežto neoddaný je vždy odsouzeníhodný a odporný. Při vykonávání oddané služby Pánu se proto postavení rodiny človĕka nebere v úvahu.“

Text* 68: „Pán Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství, je vždy příznivĕ naklonĕný pokorným, ale aristokraté, učenci a boháči jsou neustále pyšní na svá postavení.“

Text 69: „  ,Pokud se nĕkdo narodil v rodinĕ brahmanů a má všech dvanáct brahmanských vlastností, ale není oddaný lotosovým nohám Pána Krsny, jenž má pupek podobný lotosu, nevyrovná se candalovi, který svoji mysl, slova, činy, majetek a život zasvĕtil službĕ Pánu. Pouze se narodit v rodinĕ brahmanů nebo mít brahmanské vlastnosti nestačí. Človĕk se musí stát čistým oddaným Pána. Sva-paca neboli candala, který je oddaným, osvobodí nejen sebe, ale také celou svoji rodinu, kdežto neoddaný brahmana, který má jen brahmanské vlastnosti, nedokáže očistit ani sebe, natož svoji rodinu.̀  “

Text 70: „Mezi způsoby oddané služby je devĕt předepsaných druhů tĕmi nejlepšími, protože mají velkou moc předat Krsnu a extatickou lásku k Nĕmu.“

Text 71: „Nejdůležitĕjším z tĕchto devíti způsobů oddané služby je neustálé zpívání svatého jména Pána. Ten, kdo to dĕlá a vyhýbá se zároveň deseti druhům přestupků, snadno dosáhne té nejcennĕjší lásky k Bohu.“

Text* 72: Když to Sanatana Gosvami slyšel, nesmírnĕ ho to překvapilo. Pochopil: „Sri Caitanya Mahaprabhu příliš neoceňuje moje rozhodnutí spáchat sebevraždu.“

Text* 73: Sanatana Gosvami dospĕl k závĕru: „Pán Sri Caitanya Mahaprabhu, který zná vše z minulosti, současnosti i budoucnosti, mi zakázal spáchat sebevraždu.“ Potom padl na zem, dotkl se lotosových nohou Pána a řekl následující slova:

Text* 74: „Můj Pane, jsi vševĕdoucí, milostivý, nezávislý Nejvyšší Pán. Jako dřevĕný nástroj tančím, jak mĕ vedeš.“

Text* 75: „Jsem nízkého původu. Ve skutečnosti jsem ten nejnižší. Jsem zatracen, protože mám všechny vlastnosti hříšného človĕka. K čemu bude dobré, když mne budeš udržovat naživu?“

Text* 76: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Tvoje tĕlo je Můj majetek. Už ses Mi odevzdal, a proto na své tĕlo už nemáš nárok.“

Text* 77: „Proč chceš zničit majetek nĕkoho jiného? Nevíš snad, co je správné, a co ne?“

Text* 78: „Tvoje tĕlo je Můj hlavní nástroj pro vykonání mnoha potřebných činností. Skrze tvé tĕlo splním mnoho úkolů.“

Text* 79: „Definuješ hlavní zásady oddaného, oddané služby, lásky k Bohu, vaisnavské povinnosti a vaisnavské vlastnosti.“

Text* 80: „Vysvĕtlíš také oddanou službu Krsnovi, založíš střediska pro rozvíjení lásky ke Krsnovi, odhalíš ztracená poutní místa a budeš učit lidi, jak přijmout stav odříkání.“

Text 81: „Mathura-Vrindávan je Moje vlastní, Mnĕ velmi drahé sídlo. Je toho hodnĕ, co tam chci vykonat pro kázání vĕdomí Krsny.“

Text* 82: „Na pokyn své matky jsem se usadil tady v Džagannáth Purí. Proto nemohu jít do Mathury nebo Vrindávanu učit tam lidi žít podle náboženských zásad.“

Text* 83: „Veškerou tuto práci musím vykonat skrze tvé tĕlo, ale ty se ho chceš vzdát. Jak to mohu tolerovat?“

Text* 84: Sanatana Gosvami tehdy Pánu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi řekl: „S úctou se Ti klaním. Nikdo nerozumí hlubokým myšlenkám, které rozvíjíš ve svém srdci.“

Text* 85: „Dřevĕná loutka zpívá a tančí podle vůle kouzelníka, aniž by vĕdĕla, jak se to dĕje.“

Text* 86: „Můj drahý Pane, ten, koho roztančíš, tančí podle Tvého přání, ale sám neví, jak tančí ani kdo ho roztančil.“

Text* 87: Sri Caitanya Mahaprabhu potom řekl Haridasovi Thakurovi: „Můj drahý Haridasi, prosím poslouchej. Tento ušlechtilý muž chce zničit majetek nĕkoho jiného.“

Text* 88: „Ten, komu je svĕřen cizí majetek, ho nerozdá ani nepoužije pro své vlastní účely. Řekni mu proto, aby takové nezákonné vĕci nedĕlal.“

Text* 89: Haridasa Thakura odpovĕdĕl: „Jsme neprávem pyšní na svoje schopnosti. Ve skutečnosti nechápeme Tvoje hluboké zámĕry.“

Text* 90: „Dokud nám to nesdĕlíš, nebudeme vĕdĕt, jaký je Tvůj zámĕr ani co chceš skrze koho vykonat.“

Text* 91: „Můj drahý Pane, protože jsi Ty, velká osobnost, Sanatanu Gosvamiho přijal, je velmi požehnaný. Nikdo nemá takové štĕstí jako on.“

Text* 92: Sri Caitanya Mahaprabhu nato Haridase Thakura i Sanatanu Gosvamiho objal a poté vstal a odešel vykonat své polední povinnosti.

Text* 93: „Můj drahý Sanatano,“ řekl Haridasa Thakura a obejmul ho, „tvé štĕstí nezná hranic.“

Text* 94: „Sri Caitanya Mahaprabhu považuje tvé tĕlo za své vlastnictví. Nikdo proto nemůže mít stejné štĕstí jako ty.“

Text* 95: „To, co Sri Caitanya Mahaprabhu nemůže udĕlat vlastním tĕlem, chce učinit skrze tebe a chce to udĕlat v Mathuře.“

Text* 96: „Vše, co si Nejvyšší Osobnost Božství přeje, abychom učinili, bude úspĕšné. Podle mého zralého názoru je to tvé velké štĕstí.“

Text* 97: „Ze slov Sri Caitanyi Mahaprabhua je mi jasné, že chce, abys napsal knihy o závĕrech oddané služby a o usmĕrňujících zásadách zjištĕných ze zjevených písem.“

Text 98: „Moje tĕlo se ke službĕ Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi použít nedalo. Je proto k ničemu, přestože se narodilo v Indii.“

Text* 99: Sanatana Gosvami odpovĕdĕl: „Ó Haridasi Thakure, kdo se ti vyrovná? Jsi jedním ze společníků Sri Caitanyi Mahaprabhua, a proto jsi nejpožehnanĕjší ze všech.“

Text* 100: „Misí Sri Caitanyi Mahaprabhua, kvůli které sestoupil jako inkarnace, je šířit důležitost zpívání svatého jména Pána. Nyní, místo aby to dĕlal sám, ji šíří skrze tebe.“

Text* 101: „Můj drahý pane, každý den pronášíš 300 000 svatých jmen a každému říkáš o důležitosti tohoto zpívání.“

Text* 102: „Nĕkteří se chovají příkladnĕ, ale nešíří vĕdomí Krsny, zatímco jiní kážou, ale nechovají se správnĕ.“

Text 103: „Ty však svým chováním a svým kázáním vykonáváš obĕ povinnosti najednou. Jsi proto duchovním mistrem celého svĕta, neboť jsi ten nejpokročilejší oddaný na svĕtĕ.“

Text* 104: Oba trávili čas rozhovory o tématech týkajících se Krsny, a tak společnĕ zakoušeli radost ze života.

Text* 105: Bĕhem Ratha-yatry přišli všichni oddaní z Bengálska, aby se této slavnosti vozů zúčastnili, tak jako dříve.

Text* 106: Při slavnosti Ratha-yatra Sri Caitanya Mahaprabhu znovu tančil před Jagannathovým vozem. Když to Sanatana Gosvami vidĕl, jeho mysl byla naplnĕna úžasem.

Text* 107: Pánovi oddaní z Bengálska zůstali v Džagannáth Purí po čtyři mĕsíce období dešťů a Pán Sri Caitanya Mahaprabhu jim všem Sanatanu Gosvamiho představil.

Text* 108: Sri Caitanya Mahaprabhu introduced Sanatana Gosvami to these and other selected devotees: Advaita Acarya, Nityananda Prabhu, Srivasa Thakura, Vakresvara Pandita, Vasudeva Datta, Murari Gupta, Raghava Pandita, Damodara Pandita, Paramananda Puri, Brahmananda Bharati, Svarupa Damodara, Gadadhara Pandita, Sarvabhauma Bhattacarya, Ramananda Raya, Jagadananda Pandita, Sankara Pandita, Kasisvara and Govinda.

Text* 111: Pán Sanatanu Gosvamiho požádal, aby se každému z oddaných náležitým způsobem poklonil. Tak jim všem Sanatanu Gosvamiho představil jen proto, aby ho učinil příjemcem jejich milosti.

Text* 112: Sanatana Gosvami byl všem drahý díky svým vznešeným vlastnostem a učenosti. Podle svého postavení jej tedy obdařili svou milostí, přátelstvím a úctou.

Text* 113: Po slavnosti Ratha-yatra se všichni ostatní oddaní vrátili do Bengálska a Sanatana Gosvami zůstal pod ochranou lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 114: Sanatana Gosvami s Pánem Sri Caitanyou Mahaprabhuem zhlédl slavnost Dola-yatra. Tak se v Pánovĕ společnosti zvĕtšovala jeho blaženost.

Text* 115: Sanatana Gosvami přišel do Džagannáth Purí navštívit Sri Caitanyu Mahaprabhua na přelomu dubna a kvĕtna, a v kvĕtnu až červnu ho Sri Caitanya Mahaprabhu zkoušel.

Text* 116: V tom samém mĕsíci přišel Sri Caitanya Mahaprabhu do zahrady Yamesvary (Pána Sivy), kde na žádost oddaných přijal prasadam.

Text* 117: V poledne, když přišel čas obĕda, Pán zavolal Sanatanu Gosvamiho, jehož radost se tím ještĕ zvĕtšila.

Text* 118: V poledne byl písek na pláži rozpálený jako oheň, ale Sanatana Gosvami si přesto zvolil tuto cestu.

Text* 119: Jelikož byl Sanatana Gosvami celý bez sebe radostí z toho, že ho Pán zavolal, ani necítil, že ho do nohou pálí horký písek.

Text* 120: Kvůli žáru mĕl nohy samý puchýř, ale přesto šel za Sri Caitanyou Mahaprabhuem. Tam zjistil, že Pán odpočívá po obĕdĕ.

Text* 121: Govinda dal Sanatanovi Gosvamimu podnos se zbytky jídla Pána Caitanyi. Ten prasadam snĕdl a odebral se za Pánem Sri Caitanyou Mahaprabhuem.

Text* 122: Pán se zeptal: „Kterou cestou jsi přišel?“ Sanatana Gosvami odpovĕdĕl: „Přišel jsem cestou po pláži.“

Text 123: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Jak to, že jsi šel po pláži, když je tam tak horký písek? Proč jsi nepřišel cestou okolo brány Simha-dvára, která je příjemnĕ chladivá?“

Text* 124: „Musíš mít z toho horkého písku na chodidlech puchýře. A teď nemůžeš chodit. Jak jsi to mohl vydržet?“

Text* 125: Sanatana Gosvami odpovĕdĕl: „Necítil jsem žádnou velkou bolest. Ani jsem nevĕdĕl, že se mi nĕjaké puchýře ztoho žáru udĕlaly.“

Text* 126: „Já nemám právo chodit okolo Simha-dváry, protože tam neustále přecházejí služebníci Pána Jagannatha.“

Text 127: „Tito služebníci bez přestání přicházejí a odcházejí. Kdybych se jich dotkl, byl by se mnou konec.“

Text* 128: Když si Sri Caitanya Mahaprabhu vyslechl všechny tyto podrobnosti, s velkým potĕšením řekl toto:

Text* 129: "My dear Sanatana, although you are the deliverer of the entire universe and although even the demigods and great saints are purified by touching you, it is the characteristic of a devotee to observe and protect the Vaishnava etiquette. Maintenance of the Vaishnava etiquette is the ornament of a devotee.

Text* 131: „Z toho, kdo porušuje pravidla etikety, si lidé tropí žerty, a to je jeho konec v tomto i příštím svĕtĕ.“

Text* 132: „Dodržováním etikety jsi potĕšil Mou mysl. Kdo jiný než ty by mohl dát tento příklad?“

Text* 133: Sri Caitanya Mahaprabhu pak Sanatanu Gosvamiho obejmul, a hnis vytékající z boláků na Sanatanovĕ tĕle potřísnil tĕlo Pána.

Text* 134: Sri Caitanya Mahaprabhu Sanatanu Gosvamiho objímal, i když Mu to Sanatana opakovanĕ zakazoval. Jeho tĕlo tak bylo potřísnĕné hnisem ze Sanatanova tĕla, což Sanatanu nesmírnĕ rmoutilo.

Text* 135: Služebník i Pán se potom vrátili do svých obydlí. Dalšího dne přišel Sanatanu Gosvamiho navštívit Jagadananda Pandita.

Text* 136: Jagadananda Pandita a Sanatana Gosvami si spolu sedli, a když začali hovořit o Krsnovi, Sanatana Gosvami řekl Jagadanandovi Panditovi o příčinĕ svého neštĕstí.

Text* 137: „Přišel jsem, abych pohledem na Sri Caitanyu Mahaprabhua zmenšil své utrpení, ale Pán mi nedovolil udĕlat, co jsem mĕl na mysli.“

Text* 138: „I když Mu to zakazuji, Sri Caitanya Mahaprabhu mĕ přesto objímá, a Jeho tĕlo je potom znečištĕné hnisem z mých boláků.“

Text* 139: „Dopouštím se tak přestupků u Jeho lotosových nohou, od kterých mĕ nic neosvobodí. Zároveň nemohu vidĕt Pána Jagannatha, a to mi způsobuje velký zármutek.“

Text* 140: „Přišel jsem vzájmu svého dobra, ale nyní vidím, že získávám naprostý opak. Nevím, ani nejsem schopen zjistit, jaký prospĕch z toho budu mít.“

Text* 141: Jagadananda Pandita řekl: „Nejvhodnĕjším místem pro tebe je Vrindávan. Po slavnosti Ratha-yatra se tam můžeš vrátit.“

Text* 142: „Pán vám obĕma bratrům již nařídil, abyste se usadili ve Vrindávanu. Tam dosáhnete veškerého štĕstí.“

Text* 143: „Účel tvého příchodu už je splnĕný, protože jsi vidĕl lotosové nohy Pána. Po zhlédnutí Pána Jagannatha na ratha-yatrovém voze tedy můžeš odejít.“

Text 144: Sanatana Gosvami odpovĕdĕl: „Dobře jsi mi poradil. Zajisté tam půjdu, protože to je místo, které mi Pán přidĕlil, abych tam žil.“

Text* 145: Po tomto rozhovoru se Sanatana Gosvami i Jagadananda Pandita vrátili ke svým povinnostem. Následující den přišel Sri Caitanya Mahaprabhu navštívit Haridase a Sanatanu Gosvamiho.

Text* 146: Haridasa Thakura se uctivĕ poklonil u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua a Pán jej v extázi lásky objal.

Text* 147: Sanatana Gosvami skládal poklony a dandavaty na dálku, ale Pán Sri Caitanya Mahaprabhu ho znovu a znovu volal, aby ho mohl obejmout.

Text* 148: Sanatana Gosvami se obával, aby se nedopouštĕl nĕjakých přestupků, a tak se ke Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi nepřibližoval. Pán se však vydal za ním.

Text* 149: Sanatana Gosvami couval, ale Sri Caitanya Mahaprabhu ho chytil a násilím ho obejmul.

Text* 150: Pán je potom oba vzal a posadili se na posvĕceném místĕ. Sanatana Gosvami, jenž byl pokročilý v odříkání, potom promluvil.

Text* 151: „Přišel jsem získat nĕjaký prospĕch,“ řekl, „ale vidím, že získávám pravý opak. Nejsem způsobilý sloužit. Den za dnem se jen dopouštím přestupků.“

Text* 152: „Jsem nízkého původu a jsem nečistým zdrojem hříšných činností. Jestli se mne Pane dotkneš, dojde zmé strany kvelkému přestupku.“

Text* 153: „Z mých svĕdících boláků navíc vytéká krev, která třísní Tvé tĕlo, ale Ty se mne přesto násilím dotýkáš.“

Text* 154: „Můj drahý Pane, ani trochu se neštítíš dotýkat se mého tĕla, které je v hrozném stavu. Tento přestupek zničí vše, co pro mne bylo příznivé.“

Text* 155: „Proto vidím, že pobytem zde nic příznivého nezískám. Dovol mi prosím, abych se po slavnosti Ratha-yatra mohl vrátit do Vrindávanu.“

Text* 156: „Ptal jsem se na názor Jagadanandy Pandita a on mi také poradil, abych se vrátil do Vrindávanu.“

Text* 157: Když to Sri Caitanya Mahaprabhu uslyšel, rozhnĕval se a začal Jagadanandu Pandita kárat.

Text* 158: „Jaga (Jagadananda Pandita) je pouze nový hoch, ale tak zpyšnĕl, že se považuje za způsobilého poučovat osoby, jako jsi ty.“

Text* 159: „Jak v oblasti duchovního pokroku, tak i v bĕžných záležitostech jsi na úrovni jeho duchovního mistra. On však, aniž by znal svou cenu, se tĕ opovažuje poučovat.“

Text* 160: „Můj drahý Sanatano, protože jsi autorizovaná osoba, jsi na úrovni Mého rádce. Jaga tĕ ale chce poučovat, a to není nic jiného než drzost nevychovaného chlapce.“

Text* 161: Jak Sri Caitanya Mahaprabhu takto Jagadanandu Pandita káral, Sanatana Gosvami padl k Pánovým nohám a řekl: „Nyní chápu, jaké štĕstí Jagadananda má.“

Text* 162: „Chápu také své neštĕstí. V tomto svĕtĕ nemá nikdo takové štĕstí jako Jagadananda.“

Text* 163: „Pane, Jagadanandovi umožňuješ pít nektar láskyplných vztahů, kdežto mnĕ, tím že mne uctivým způsobem opĕvuješ, dáváš pít hořký džus plodů nimba a nisinda.“

Text* 164: „To je mým neštĕstím, že jsi mne nepřijal za jednoho ze svých blízkých. Ty jsi však zcela nezávislý Nejvyšší Pán, Osobnost Božství.“

Text* 165: Když to Sri Caitanya Mahaprabhu slyšel, trochu se zastydĕl. Jen proto, aby Sanatanu Gosvamiho uspokojil, řekl následující slova.

Text* 166: „Můj drahý Sanatano, prosím nemysli si, že je Mi Jagadananda dražší než ty. Porušování etikety však nemohu snášet.“

Text* 167: „Ty jsi zkušenou autoritou na sastry, kdežto Jaga je jen pouhý mladý chlapec.“

Text* 168: „Ty máš schopnost přesvĕdčit i Mĕ. Tolikrát už jsi Mĕ přesvĕdčil ohlednĕ bĕžného chování i oddané služby.“

Text* 169: „To, že tĕ Jaga poučuje, je pro Mĕ nesnesitelné, proto ho kárám.“

Text* 170: „Nechválím tĕ proto, že bys se Mnou postrádal důvĕrný vztah, ale proto, že jsi skutečnĕ tak kvalifikovaný, že človĕk nemůže jinak než chválit tvé vznešené vlastnosti.“

Text* 171: „I když človĕk cítí náklonnost vůči mnoha osobám, podle povahy jednotlivých vztahů se probouzejí různé druhy extatické lásky.“

Text* 172: „Ty své tĕlo považuješ za nebezpečné a dĕsivé, ale Já si myslím, že je jako nektar.“

Text 173: „Tvé tĕlo je ve skutečnosti transcendentální, nikdy ne hmotné. Ty však o nĕm uvažuješ v rámci hmotného pojetí.“

Text 174: „Tvé tĕlo bych neopomíjel, ani kdyby bylo hmotné, protože hmotné tĕlo by se nemĕlo považovat ani za dobré, ani za špatné.“

Text 175: „  ,Cokoliv, co nevnímáme ve vztahu s Krsnou, je třeba chápat jako iluzi (mayu). Žádná z iluzí vyřčených slovy nebo vnímaných myslí není skutečná. A protože je iluze neskutečná, není rozdíl mezi tím, co považujeme za dobré a co za špatné. V hovorech o Absolutní Pravdĕ takové spekulace nemají místo.`  “

Text 176: „Veškerá pojetí dobra a zla v hmotném svĕtĕ jsou mentální spekulace. Říkat o nĕčem ,To je dobré̀ a o nĕčem ,To je špatné̀, je proto vždy chyba.“

Text 177: „  ,Díky pravému poznání vidí pokorní mudrci stejnĕ učeného a mírného brahmanu, krávu, slona, psa i pojídače psů.̀  “

Text 178: „  ,Ten, kdo je zcela spokojený díky získanému poznání, které prakticky uplatnil v životĕ, je neustále odhodlaný a neochvĕjný ve svém duchovním postavení, zcela ovládá své smysly a vidí hroudy, kameny a zlato na stejné úrovni, je dokonalý yogi.̀  “

Text 179: ,  „Jsem ve stavu odříkání, a proto je Mou povinností nerozlišovat a být vyrovnaný. Se svým poznáním musím stejnĕ přistupovat k santálové pastĕ i špinavému blátu.̀  “

Text* 180: „Z toho důvodu tĕ nemohu zavrhnout. Kdybych k tobĕ choval zášť, odchýlil bych se od své předepsané povinnosti.“

Text* 181: Haridasa řekl: „Můj drahý Pane, to, co jsi řekl, se týká vnĕjších formalit a já to neuznávám.“

Text* 182: „Můj Pane, jsme všichni pokleslí, ale Ty jsi nás přijal, protože máš tu vlastnost, že jsi milostivý k pokleslým. To je známé po celém svĕtĕ.“

Text* 183: Pán Caitanya se usmál a řekl: „Haridasi a Sanatano, poslouchejte. Nyní řeknu pravdu o tom, jak je k vám Moje mysl připoutaná.“

Text 184: „Můj drahý Haridasi a Sanatano, pro Mĕ jste malí chlapci, které musím opatrovat. Opatrovatel nikdy nebere vážnĕ přestupky toho, koho opatruje.“

Text* 185: „O sobĕ si vždy myslím, že si nezasloužím žádnou úctu, ale vás vždy z náklonnosti považuji za své malé dĕti.“

Text* 186: „Když se výkaly a moč dítĕte dotýkají tĕla matky, necítí k dítĕti žádnou nenávist. Naopak je šťastná, že je může umýt.“

Text* 187: „Výkaly a moč dítĕte připadají matce jako santálová pasta. Podobnĕ ani Já nechovám k Sanatanovi nenávist, i když se Mého tĕla dotýká odporný hnis vytékající z jeho boláků.“

Text* 188: Haridasa Thakura řekl: „Můj drahý Pane, jsi Nejvyšší Osobnost Božství a jsi k nám nesmírnĕ milostivý. Nikdo nemůže pochopit, co se nachází ve Tvém hluboce milujícím srdci.“

Text* 189: „Objal jsi i Vasudevu, který mĕl lepru a tĕlo zachvácené červy. Jsi tak laskavý, že jsi ho objal i v takovém stavu.“

Text* 190: „Tvým objetím získal tĕlo tak krásné, jako má Amor. Nedokážeme pochopit vlny Tvé milosti.“

Text 191: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Tĕlo oddaného není nikdy hmotné. Je považováno za transcendentální, plné duchovní blaženosti.“

Text* 192: „V čase zasvĕcení, když se oddaný zcela odevzdá službĕ Pánu, ho Krsna přijme za stejnĕ dobrého, jako je On sám.“

Text* 193: „Oddaný pak v tomto tĕle, které bylo přemĕnĕno na transcendentální, slouží lotosovým nohám Pána.“

Text 194: „  ,Živá bytost podléhající zrození a smrti dosáhne nesmrtelnosti, když se vzdá všech hmotných činností, zasvĕtí svůj život plnĕní Mých nařízení a jedná podle Mých rad. Tak dosáhne způsobilosti vychutnávat si transcendentální blaženost pocházející z výmĕny láskyplných nálad se Mnou.̀  “

Text* 195: „Krsna nĕjakým způsobem projevil na tĕle Sanatany Gosvamiho tyto boláky a poslal ho sem, aby Mĕ vyzkoušel.“

Text* 196: „Kdybych cítil k Sanatanovi Gosvamimu odpor a neobjal ho, byl bych jistĕ potrestán za přestupky vůči Krsnovi.“

Text 197: „Sanatana Gosvami je jedním z Krsnových společníků. Na jeho tĕle nemůže nic zapáchat. Hned první den, kdy jsem ho objal, jsem ucítil vůni catuhsamy (smĕsi santálové pasty, kafru, aguru a pižma).“

Text* 198: Ve skutečnosti však tĕlo Sanatany Gosvamiho vydávalo vůni santálové pasty teprve poté, co ho Sri Caitanya Mahaprabhu obejmul.

Text* 199: Sri Caitanya Mahaprabhu pokračoval: „Můj drahý Sanatano, nebuď smutný, protože kdykoliv tĕ obejmu, zažívám velkou radost.“

Text* 200: „Zůstaň jeden rok se Mnou v Džagannáth Purí a potom tĕ pošlu do Vrindávanu.“

Text* 201: Po tĕchto slovech Sri Caitanya Mahaprabhu Sanatanu Gosvamiho znovu obejmul. Sanatanovy boláky tak okamžitĕ zmizely a celé jeho tĕlo získalo barvu zlata.

Text* 202: Když Haridasa Thakura vidĕl tu zmĕnu, s úžasem Pánovi řekl: „To je Tvoje zábava.“

Text* 203: „Můj drahý Pane, Ty jsi přimĕl Sanatanu Gosvamiho, aby pil vodu z Džárkhandu, a ve skutečnosti jsi to byl Ty, kdo na jeho tĕle následnĕ projevil ty svĕdící boláky.“

Text* 204: „Vyvolal jsi tyto svĕdící boláky, a tak jsi Sanatanu Gosvamiho zkoušel. Tvým transcendentálním zábavám nemůže nikdo porozumĕt.“

Text* 205: Sri Caitanya Mahaprabhu Haridase Thakura i Sanatanu Gosvamiho objal a vrátil se do svého sídla. Haridasa Thakura se Sanatanou Gosvamim pak ve velké extázi lásky hovořil o Pánových transcendentálních vlastnostech.

Text* 206: Sanatana Gosvami takto zůstal v péči Sri Caitanyi Mahaprabhua a rozmlouval s Haridasem Thakurem o Jeho transcendentálních vlastnostech.

Text* 207: Po zhlédnutí slavnosti Dola-yatra Caitanya Mahaprabhu Sanatanu Gosvamiho beze zbytku poučil o tom, co má ve Vrindávanu dĕlat, a rozloučil se s ním.

Text* 208: Výjev odloučení, který se odehrál, když se Sanatana Gosvami a Sri Caitanya Mahaprabhu rozešli, byl tak dojemný, že se to zde nedá popsat.

Text* 209: Sanatana Gosvami se rozhodl jít do Vrindávanu stejnou lesní cestou, kterou šel předtím Sri Caitanya Mahaprabhu.

Text* 210: Sanatana Gosvami si podle vyprávĕní Balabhadry Bhattacaryi zapsal všechny vesnice, řeky a hory, kde Sri Caitanya Mahaprabhu provádĕl své zábavy.

Text 211: Sanatana Gosvami se setkal se všemi oddanými Sri Caitanyi Mahaprabhua a potom putoval stejnou cestou, po které šel Sri Caitanya Mahaprabhu, a navštĕvoval místa, kterými Pán procházel.

Text* 212: Jakmile Sanatana Gosvami navštívil nĕjaké místo, kde Sri Caitanya Mahaprabhu cestou provádĕl své zábavy, ihned ho naplnila extatická láska.

Text* 213: Tak došel Sanatana Gosvami až do Vrindávanu. Pozdĕji přišel Rupa Gosvami a setkal se s ním.

Text 214: Srila Rupa Gosvami se zdržel rok v Bengálsku, protože své peníze rozdĕloval mezi příbuzné, které chtĕl zabezpečit v jejich postavení.

Text* 215: Vzal všechny peníze, které v Bengálsku našetřil, a rozdĕlil je mezi své příbuzné, brahmany a chrámy.

Text* 216: Poté, co dokončil všechny úkoly, které mĕl na mysli, se naprosto spokojený vrátil do Vrindávanu.

Text 217: Bratři se setkali ve Vrindávanu, kde potom zůstali, aby plnili vůli Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 218: Srila Rupa Gosvami a Sanatana Gosvami shromáždili mnoho zjevených písem a na základĕ důkazů z tĕchto písem odhalili všechna ztracená poutní místa. Tak založili chrámy pro uctívání Pána Krsny.

Text* 219: Srila Sanatana Gosvami sestavil Brhad-bhagavatamrtu. Z této knihy můžeme pochopit, kdo je oddaný, co je proces oddané služby a kdo je Krsna, Absolutní Pravda.

Text* 220: Srila Sanatana Gosvami napsal komentář k desátému zpĕvu známý jako Dasama-tippani, ze kterého můžeme porozumĕt transcendentálním zábavám a extatické lásce k Pánu Krsnovi.

Text 221: Sepsal také Hari-bhakti-vilasu, ze které můžeme porozumĕt standardnímu chování oddaného a plnému rozsahu povinností vaisnavy.

Text 222: Srila Sanatana Gosvami také sestavil mnoho dalších knih. Kdo je dokáže spočítat? Základním principem všech tĕchto knih je ukázat nám, jak milovat Madana-mohana a Govindajiho.

Text* 223: Také Srila Rupa Gosvami napsal mnoho knih a mezi nimi nejslavnĕjší je Bhakti-rasamrta-sindhu. Z této knihy můžeme pochopit podstatu oddané služby Krsnovi a transcendentální nálady, které lze z této služby získat.

Text* 224: Srila Rupa Gosvami dále napsal knihu jménem Ujjvala-nilamani, ze které můžeme do nejvyšší možné míry porozumĕt milostným vztahům Sri Sri Radhy a Krsny.

Text* 225: Srila Rupa Gosvami také složil dvĕ důležité divadelní hry s názvy Vidagdha-madhava a Lalita-madhava, ze kterých můžeme pochopit veškeré nálady pramenící ze zábav Pána Krsny.

Text 226: Srila Rupa Gosvami sestavil 100 000 veršů, počínaje knihou s názvem Dana-keli-kaumudi. Ve všech tĕchto písmech obšírnĕ vysvĕtlil transcendentální nálady vrindávanských činností.

Text* 227: Syn Sri Vallabhy neboli Anupamy, mladšího bratra Srily Rupy Gosvamiho, byl velký učenec jménem Srila Jiva Gosvami.

Text* 228: Srila Jiva Gosvami se všeho zřekl a odešel do Vrindávanu. Pozdĕji také napsal mnoho knih o oddané službĕ a rozšířil kázání.

Text* 229: Zásadním dílem Srily Jivy Gosvamiho je kniha s názvem Bhagavata-sandarbha neboli Ṣat-sandarbha, která je esencí všech písem. Z této knihy lze získat konečné pochopení oddané služby Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství.

Text* 230: Napsal také knihu s názvem Gopala-campu, která je esencí veškerých védských písem. V této knize vyjevil extatické láskyplné výmĕny a zábavy Radhy a Krsny ve Vrindávanu.

Text* 231: V Ṣat-sandarbĕ Srila Jiva Gosvami vysvĕtlil skutečnosti o transcendentální lásce ke Krsnovi. Ve všech svých knihách tak vypsal 400 000 veršů.

Text* 232: Když chtĕl Jiva Gosvami odejít z Bengálska do Mathury, požádal o svolení Srilu Nityanandu Prabhua.

Text* 233: Díky vztahu Jivy Gosvamiho s Rupou Gosvamim a Sanatanou Gosvamim, ke kterým Sri Caitanya Mahaprabhu choval velkou náklonnost, položil Pán Nityananda Prabhu své nohy na hlavu Srily Jivy Gosvamiho a obejmul ho.

Text* 234: Pán Nityananda Prabhu nařídil: „Ano, co nejdříve odejdi do Vrindávanu. To místo Sri Caitanya Mahaprabhu přidĕlil tvé rodinĕ, tvému otci a strýcům, a proto tam musíš okamžitĕ odejít.“

Text* 235: Na pokyn Nityanandy Prabhua tedy odešel do Vrindávanu a opravdu se mu podařilo dosáhnout ovoce tohoto pokynu, protože dlouhou dobu sepisoval mnoho knih a kázal odtamtud učení o bhakti.

Text* 236: Tito tři – Rupa Gosvami, Sanatana Gosvami a Jiva Gosvami – jsou mými duchovními mistry, stejnĕ jako Raghunatha dasa Gosvami. Modlím se proto u jejich lotosových nohou, neboť jsem jejich služebník.

Text* 237: Takto jsem popsal, jak se Pán znovu setkal se Sanatanou Gosvamim. Nasloucháním o této události mohu porozumĕt Pánovĕ touze.

Text* 238: Tyto vlastnosti Sri Caitanyi Mahaprabhua jsou jako cukrová třtina, kterou lze žvýkat a vychutnávat si tak transcendentální šťávu.

Text 239: Já, Krsnadasa, kráčím ve stopách Sri Rupy a Sri Raghunatha a vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.