bhajanera madhye śreṣṭha nava-vidhā bhakti
'kṛṣṇa-prema', 'kṛṣṇa' dite dhare mahā-śakti
bhajanera madhye — v oddané službĕ; śreṣṭha — nejlepší; nava-vidhā bhakti — devĕt předepsaných způsobů oddané služby; kṛṣṇa-prema — extatickou lásku ke Kṛṣṇovi; kṛṣṇa — a Kṛṣṇu; dite — předat; dhare — vlastní; mahā-śakti — velkou moc.
O tĕchto devíti způsobech oddané služby se zmiňuje Srimad-Bhagavatam (7.5.23).
sravanam kirtanam visnoh
smaranam pada-sevanam
arcanam vandanam dasyam
sakhyam atma-nivedanam
Jedná se o naslouchání, opĕvování, vzpomínání na Krsnu, sloužení lotosovým nohám Krsny, uctívání v chrámu, přednášení modliteb, jednání jako služebník, přátelení se s Krsnou a bezvýhradné odevzdání se Krsnovi. Tĕchto devĕt způsobů oddané služby dokáže oddanému zpřístupnit Krsnu a extatickou lásku k Nĕmu. Na začátku musí oddaný vykonávat oddanou službu podle usmĕrňujících zásad, ale postupnĕ, jak se pro nĕho oddaná služba stává vším, dosáhne té nejvznešenĕjší úrovnĕ extatické lásky ke Krsnovi. Krsna je v konečném smyslu cílem života. Pro dosažení lotosových nohou Krsny není nutné narodit se v urozené brahmanské rodinĕ, a ani človĕk narozený v nízké rodinĕ není k dosažení lotosových nohou Krsny nezpůsobilý. Ve Srimad-Bhagavatamu (3.33.7) říká Devahuti Kapilovi:
aho bata sva-paco 'to gariyan
yaj-jihvagre vartate nama tubhyam
tepus tapas te juhuvuh sasnur arya
brahmanucur nama grnanti ye te
„Ó můj Pane, dokonce i človĕk narozený v nízké rodinĕ pojídačů psů je slavný, pokud neustále zpívá svaté jméno Pána. Takový človĕk již vykonal všechny druhy askeze a védských obĕtí, vykoupal se již ve všech svatých řekách a prostudoval celou védskou literaturu. Tak se stal vznešenou osobností.“ Podobnĕ promlouvá i Kuntidevi k Pánu Krsnovi:
janmaisvarya-sruta-sribhir
edhamana-madah puman
naivarhaty abhidhatum vai
tvam akiñcana-gocaram
„Ten, kdo je pyšný na svůj původ, bohatství, poznání a krásu, Tvých lotosových nohou nedosáhne. Jsi dostupný jen pokorným, nikoliv pyšným.“ (Bhagavatam 1.8.26).