Text* 1: S úctou se klaním Sri Krsnovi Caitanyovi Mahaprabhuovi, jehož milostí může i chromý překročit horu a nĕmý přednášet védskou literaturu.

Text* 2: Moje cesta je velice tĕžká. Jsem slepý a neustále klopýtám. Nechť mi proto svĕtci pomohou tím, že mi jako oporu podají hůl své milosti.

Text* 3: I pray to the lotus feet of the six Gosvamis -- Sri Rupa, Sanatana, Bhatta Raghunatha, Sri Jiva, Gopala Bhatta and Dasa Raghunatha -- so that all impediments to my writing this literature will be annihilated and my real desire will be fulfilled.

Text* 5: Sláva Radĕ a Madana-mohanovi, kteří jsou nekonečnĕ milostiví! Vedou mne, i když jsem chromý a pošetilý, a Jejich lotosové nohy jsou pro mne vším.

Text* 6: Sri Sri Radha-Govinda sedí ve Vrindávanu na zářícím trůnu v chrámu z drahokamů, pod stromem, který plní všechna přání, a obsluhují Je Jejich nejdůvĕrnĕjší společnice. Pokornĕ se Jim klaním.

Text* 7: Sri Srila Gopinatha, který je původcem transcendentální nálady tance rasa, stojí na břehu u Vanšívatu a tóny své slavné flétny poutá pozornost pasaček krav. Nechť nám všichni dají svá požehnání.

Text* 8: Sláva Pánu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi! Sláva Pánu Nityanandovi! Sláva Advaitovi Ācaryovi! Sláva všem oddaným Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua!

Text* 9: Stručnĕ jsem popsal zábavy Sri Caitanyi Mahaprabhua známé jako madhya-lila. Nyní se pokusím vyprávĕt nĕco z Jeho posledních zábav, známých jako antya-lila.

Text* 10: Stručný přehled antya-lily jsem již předložil v rámci popisu madhya-lily.

Text 11: Stáří ze mne udĕlalo témĕř invalidu a vím, že mohu každou chvíli umřít. Proto jsem už nĕkteré části antya-lily popsal.

Text* 12: Nyní obšírnĕ popíši vše, o čem jsem se v dříve uvedeném přehledu nezmínil.

Text* 13: Když se Sri Caitanya Mahaprabhu vrátil z Vrindávanu do Džagannáth Purí, Svarupa Damodara Gosañi okamžitĕ poslal oddaným do Bengálska zprávu o Pánovĕ návratu.

Text* 14: Jakmile se to dozvĕdĕla matka Saci a všichni ostatní oddaní z Navadvípu, mĕli nesmírnou radost a společnĕ se vydali na cestu do Níláčaly (Džagannáth Purí).

Text* 15: Všichni oddaní z Kulína-grámu a Šrí Khandy se sešli s Advaitou Ācaryou, aby společnĕ vyhledali Sivanandu Senu.

Text* 16: Sivananda Sena zařídil cestu a každého zásoboval vším potřebným, včetnĕ ubytování.

Text* 17: Po cestĕ do Džagannáth Purí Sivananda Sena dovolil, aby se k nĕmu přidal pes, kterému pak dával jíst a staral se o nĕho.

Text* 18: Jednoho dne, když se potřebovali dostat přes řeku, nedovolil převozník, který byl z Urísy, psovi nastoupit na loď.

Text 19: Sivananda Sena byl nešťastný, že tam musí psa nechat, a tak převozníkovi zaplatil deset pana lasturek, aby psa převezl přes řeku.

Text* 20: Jednoho dne Sivanandu Senu zdržel výbĕrčí mýtného a služebník zapomnĕl dát psovi jeho vařenou rýži.

Text* 21: V noci se Sivananda Sena vrátil a při jídle se zeptal služebníka, jestli pes dostal najíst.

Text* 22: Jakmile se dozvĕdĕl, že v jeho nepřítomnosti nedostal pes najíst, byl velmi nešťastný a okamžitĕ poslal deset lidí, aby ho našli.

Text* 23: Muži se vrátili bez úspĕchu a Sivanandu Senu to tak zarmoutilo, že celou noc držel půst.

Text 24: Ráno psa hledali znovu, ale nemohli ho nikde najít. Všichni vaisnavové nad tím žasli.

Text* 25: Všichni tak šli s velkou úzkostí do Džagannáth Purí, kde se s nimi jako obvykle setkal Sri Caitanya Mahaprabhu.

Text* 26: Sri Caitanya Mahaprabhu s nimi šel do chrámu zhlédnout Pána, a toho dne ve společnosti všech tĕchto oddaných také poobĕdval.

Text* 27: Stejnĕ jako dříve Pán každému z nich přidĕlil místo k bydlení. Dalšího dne ráno přišli všichni oddaní za Pánem.

Text* 28: Když oddaní přišli do domu Sri Caitanyi Mahaprabhua, všichni vidĕli, jak kousek od Pána sedí ten samý pes.

Text* 29: Sri Caitanya Mahaprabhu mu navíc házel zbytky dužiny zeleného kokosového ořechu. Usmíval se přitom a říkal psovi: „Zpívej svatá jména ,Ramà, ,Krsnà a ,Harì.“

Text* 30: Všichni přítomní oddaní se nestačili divit, když vidĕli, jak pes jí dužinu zeleného kokosového ořechu a znovu a znovu pronáší „Krsna, Krsna.“

Text* 31: Když Sivananda vidĕl, jak tam ten pes sedí a pronáší Krsnovo jméno, okamžitĕ se mu ze své přirozené pokory poklonil, aby se očistil od přestupků, kterých se vůči nĕmu dopustil.

Text 32: Dalšího dne už toho psa nikdo nespatřil, protože dostal duchovní tĕlo a odešel na Vaikunthu, do duchovního království.

Text* 33: Takové jsou transcendentální zábavy Sri Caitanyi Mahaprabhua, syna matky Saci. Dokonce i psa osvobodil jednoduše tím, že ho přimĕl opakovat maha-mantru Hare Krsna.

Text* 34: Srila Rupa Gosvami se mezitím na pokyn Sri Caitanyi Mahaprabhua vrátil do Vrindávanu. Chtĕl napsat divadelní hry o zábavách Pána Krsny.

Text 35: Ve Vrindávanu začal Rupa Gosvami psát divadelní hru. Složil tam zvláštĕ úvodní verše pro vzývání příznĕ.

Text* 36: Rupa Gosvami cestou do Gaudadéše přemýšlel o tom, jak napsat dĕj hry. Udĕlal si tedy nĕjaké poznámky a začal psát.

Text 37: Oba bratři, Rupa a Anupama, tak dorazili do Bengálska, Anupama však po příchodu zemřel.

Text* 38: Rupa Gosvami poté odešel za Sri Caitanyou Mahaprabhuem, protože Ho velmi dychtil vidĕt.

Text* 39: Rupa Gosvami se kvůli Anupamovĕ smrti opozdil, a proto když přišel za oddanými do Bengálska, nemohl se s nimi setkat, neboť už odešli.

Text 40: V Uríse je místo zvané Satjabháma-pur. V této vesnici Srila Rupa Gosvami na své cestĕ do Džagannáth Purí přenocoval.

Text* 41: Když nocoval v Satjabháma-puru, mĕl sen, ve kterém se mu zjevila nebesky krásná žena a milostivĕ mu dala následující pokyn.

Text* 42: „Napiš o mnĕ samostatnou divadelní hru,“ řekla. „Mojí milostí bude neobyčejnĕ krásná.“

Text* 43: Po probuzení Srila Rupa Gosvami přemítal o svém snu: „Satyabhama mi nařídila, abych o ní napsal samostatnou hru.“

Text* 44: „Doposud jsem v jednom díle shromažďoval všechny zábavy Pána Krsny z Vrindávanu i Dváraky. Nyní je rozdĕlím do dvou her.“

Text* 45: Pohroužen v tĕchto myšlenkách rychle dorazil do Džagannáth Purí. Tam hned navštívil chýši Haridase Thakura.

Text* 46: Haridasa Thakura z lásky a milosti řekl Srilovi Rupovi Gosvamimu: „Sri Caitanya Mahaprabhu mi už řekl, že sem přijdeš.“

Text* 47: Po zhlédnutí obřadu upala-bhoga v Jagannathovĕ chrámu chodil Sri Caitanya Mahaprabhu pravidelnĕ každý den navštívit Haridase. Najednou se tam tedy objevil.

Text* 48: Jakmile Pán přišel, Rupa Gosvami se Mu poklonil. Haridasa Pánu řekl: „Zde se Ti klaní Rupa Gosvami,“ a Pán Rupu okamžitĕ obejmul.

Text* 49: Sri Caitanya Mahaprabhu se poté s Haridasem i Rupou Gosvamim posadil. Nĕjakou dobu se jeden druhého ptali na příznivé novinky a hovořili spolu.

Text* 50: Sri Caitanya Mahaprabhu se zeptal na Sanatanu Gosvamiho a Rupa Gosvami odpovĕdĕl: „Nepotkal jsem ho.“

Text* 51: „Přišel jsem cestou po břehu Gangy, kdežto Sanatana Gosvami šel po hlavní cestĕ. Proto jsme se nepotkali.“

Text* 52: „V Prajágu jsem se dozvĕdĕl, že již odešel do Vrindávanu.“ Rupa Gosvami řekl Pánu také o smrti Anupamy.

Text* 53: Sri Caitanya Mahaprabhu přidĕlil Rupovi Gosvamimu místo k bydlení a odešel. Potom Srilu Rupu Gosvamiho navštívili všichni Pánovi osobní společníci.

Text* 54: Dalšího dne se Sri Caitanya Mahaprabhu setkal s Rupou Gosvamim znovu a s velkou milostí ho představil všem oddaným.

Text* 55: Srila Rupa Gosvami se s úctou poklonil u lotosových nohou jich všech a každý oddaný jej zase milostivĕ obejmul.

Text* 56: Advaitovi Ācaryovi a Nityanandovi Prabhuovi Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Oba dva Rupovi Gosvamimu z celého srdce prokažte svou milost.

Text* 57: „Nechť vaší milostí Rupa Gosvami získá takovou moc, aby dokázal popsat transcendentální nálady oddané služby.“

Text* 58: Rupa Gosvami se tak stal předmĕtem lásky a náklonnosti všech oddaných Pána, ať už tĕch, kteří přišli z Bengálska, nebo tĕch, kteří pobývali v Uríse.

Text* 59: Sri Caitanya Mahaprabhu navštĕvoval Rupu Gosvamiho každý den a dával jemu a také Haridasovi Thakurovi veškeré prasadam, které dostal v chrámu.

Text* 60: Nĕjakou dobu s nimi vždy hovořil a poté odešel, aby vykonal své polední povinnosti.

Text* 61: Takto s nimi Sri Caitanya Mahaprabhu jednal každý den. Rupa Gosvami tak získával Pánovu transcendentální přízeň, a díky tomu pociťoval nekonečnou radost.

Text* 62: Sri Caitanya Mahaprabhu vzal všechny své oddané, aby společnĕ provedli Gundica-marjanu (mytí a úklid Gundicina chrámu), a potom šli do zahrady zvané Áitóta, kde mĕli občerstvení s prasadam.

Text* 63: Haridasa Thakura a Rupa Gosvami mĕli velkou radost, když vidĕli všechny oddané přijímat prasadam a zpívat svaté jméno Hariho.

Text* 64: Govinda jim obĕma donesl zbytky prasadam Sri Caitanyi Mahaprabhua, a když je uctili, začali tančit v extázi.

Text* 65: Dalšího dne, když šel vševĕdoucí Pán Sri Caitanya Mahaprabhu navštívit Rupu Gosvamiho, promluvil následovnĕ.

Text* 66: „Nesnaž se odvést Krsnu z Vrindávanu, protože On nikdy nikam neodchází.“

Text 67: „  ,Krsna známý jako Yadu-kumara je Vasudeva Krsna a liší se od Krsny, který je synem Nandy Maharaje. Yadu-kumara Krsna projevuje své zábavy ve mĕstech, v Mathuře a Dvárace, ale Krsna, syn Nandy Maharaje, nikdy neopouští Vrindávan.̀  “

Text* 68: Když to Sri Caitanya Mahaprabhu řekl, odešel, aby vykonal své polední povinnosti, a zanechal tam Srilu Rupu Gosvamiho ponĕkud překvapeného.

Text* 69: Srila Rupa Gosvami uvažoval: „Satyabhama mi nařídila napsat dvĕ různé hry. Nyní je mi jasné, že Sri Caitanya Mahaprabhu potvrdil toto nařízení.“

Text* 70: „Původnĕ jsem psal obĕ hry jako jedno dílo. Nyní je ale rozdĕlím a všechny události popíši ve dvou samostatných hrách.“

Text 71: „Napíši dvojí vzývání příznĕ a dva úvody. Budu o tom hluboce přemýšlet, a potom popíši dva různé sledy událostí.“

Text* 72: Při slavnosti Ratha-yatra vidĕl Rupa Gosvami Pána Jagannatha. Vidĕl také, jak Pán Caitanya Mahaprabhu před rathou tančil a zpíval.

Text* 73: Když Rupa Gosvami slyšel verš, který při slavnosti recitoval Sri Caitanya Mahaprabhu, okamžitĕ na stejné téma složil další verš.

Text* 74: Všechny tyto události jsem již popsal, ale přesto si přeji krátce nĕco dodat.

Text* 75: Sri Caitanya Mahaprabhu obvykle bĕhem zpĕvu a tance před rathou recitoval jeden verš, ale nikdo nevĕdĕl, proč recituje právĕ tento verš.

Text* 76: Pouze Svarupa Damodara Gosvami vĕdĕl, proč Pán recituje tento verš. Podle Pánova rozpoložení proto recitoval další verše, aby Pánovi umožnil vychutnávat si různé nálady.

Text* 77: Rupa Gosvami však znal Pánův zámĕr, a tak složil další verš, který se Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi líbil.

Text 78: „Ta samá osoba, která mi v mládí ukradla srdce, je nyní znovu mým pánem. Jsou zde ty samé lunou ozářené noci mĕsíce Caitra, ta samá vůnĕ kvĕtů malati a z kadambového lesa vanou ty samé sladké vánky. V našem důvĕrném vztahu jsem ta samá milenka, ale moje mysl tu přesto není šťastná. Přeji si vrátit se na to místo na břehu Révy pod stromem Vetasi. To je má touha.“

Text 79: „Moje milá přítelkynĕ, nyní jsem zde na Kurukšétře potkala svého dávného a drahého přítele Krsnu. Já jsem ta samá Radharani a nyní jsme se opĕt shledali, což je velmi příjemné. Radĕji bych ale šla k Jamunĕ, pod stromy v lese na jejím břehu. Přála bych si znovu slyšet tóny Jeho sladké flétny, když v tom vrindávanském lese hraje pátou notu.“

Text* 80: Po sepsání tohoto verše na palmový list ho Rupa Gosvami připevnil na svoji doškovou střechu a odešel se vykoupat do moře.

Text* 81: Tehdy ho přišel navštívit Sri Caitanya Mahaprabhu, a když na střeše uvidĕl připevnĕný list s napsaným veršem, začal si ho číst.

Text* 82: Sri Caitanya Mahaprabhu byl po přečtení tohoto verše zaplaven extází lásky, a právĕ v tu chvíli se po koupeli v moři vrátil Rupa Gosvami.

Text* 83: Jakmile Sri Rupa Gosvami uvidĕl Pána, padl ve dvoře na zem, aby se Mu poklonil. Pán ho jemnĕ s láskou plácl a promluvil.

Text* 84: „Moje srdce je velmi tajemné. Jak to, že jsi vĕdĕl, na co myslím?“ Když to Pán dořekl, pevnĕ Rupu Gosvamiho obejmul.

Text* 85: Sri Caitanya Mahaprabhu si ten verš vzal a ukázal ho Svarupovi Damodarovi, aby ho zkontroloval. Potom se ho zeptal.

Text 86: Pán se otázal: „Jak mohl Rupa Gosvami rozumĕt Mému srdci?“

Text* 87: „Nikdo by jinak tento význam nepochopil. Z toho usuzuji, že jsi mu již dříve udĕlil svou bezpříčinnou milost.“

Text* 88: Sri Caitanya Mahaprabhu odpovĕdĕl: „Rupa Gosvami se se Mnou setkal v Prajágu. A protože jsem vĕdĕl, že je vhodnou osobou, přirozenĕ jsem ho obdařil svou milostí.“

Text* 89: „Potom jsem ho obdařil svou transcendentální silou. Nyní bys mu mĕl dát pokyny i ty. Pouč ho zvláštĕ o transcendentálních náladách.“

Text* 90: Svarupa Damodara řekl: „Jakmile jsem uvidĕl jedinečnou skladbu tohoto verše, bylo mi hned jasné, že jsi mu udĕlil svou zvláštní milost.“

Text 91: „  ,Podle výsledku lze poznat jeho příčinu.̀  “

Text 92: „  ,V Ganze, která protéká nebeskými planetami, je spousta zlatých lotosů a my, obyvatelé tĕchto planet, jíme jejich stonky. Jsme proto krásnĕjší než obyvatelé ostatních planet. To způsobuje zákon příčiny a následku, protože pokud nĕkdo jí jídlo, jež spadá do kvality dobra, tato kvalita zvĕtší krásu jeho tĕla.̀  “

Text* 93: Po čtyřech mĕsících Caturmasyi (Sravana, Bhadra, Āsvina a Kartika) se všichni bengálští vaisnavové vrátili do svých domovů, ale Srila Rupa Gosvami zůstal v Džagannáth Purí pod ochranou lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 94: Jednoho dne psal Rupa Gosvami svoji knihu, a najednou se tam objevil Sri Caitanya Mahaprabhu.

Text* 95: Jakmile Haridasa Thakura a Rupa Gosvami vidĕli Pána přicházet, povstali a pak padli na zem, aby se Mu s úctou poklonili. Sri Caitanya Mahaprabhu je oba obejmul a potom se posadil.

Text* 96: Pán se zeptal: „Co to píšeš za knihu?“ Vzal do ruky palmový list, jenž byl jednou ze stran rukopisu, a uvidĕl krásné písmo, které potĕšilo Jeho mysl.

Text* 97: Pán byl spokojený a písmo pochválil slovy: „Písmo Rupy Gosvamiho je jako řady perel.“

Text* 98: Při čtení rukopisu uvidĕl Sri Caitanya Mahaprabhu na stránce verš, a jakmile si ho přečetl, zaplavila Ho extáze lásky.

Text 99: „Nevím, kolik nektaru tyto dvĕ slabiky ,Krs-nà vytvářejí. Když se zpívá Krsnovo svaté jméno, zdá se, že tančí v ústech, a my pak chceme mít mnoho úst. Když toto jméno vstoupí do ušních dírek, chceme mít milióny uší, a když tančí na nádvoří srdce, přemáhá činnosti mysli, a všechny smysly tak ustrnou.“

Text* 100: Když Sri Caitanya Mahaprabhu pronesl tento verš, zaslechl to Haridasa Thakura, a ten mĕl z verše takovou radost, že začal vychvalovat jeho význam a tančit.

Text 101: O kráse a transcendentálním postavení svatého jména Pána se musíme dozvĕdĕt poslechem zjevených písem z úst oddaných. Nikde jinde se o sladkosti Pánova svatého jména nedozvíme.

Text* 102: Sri Caitanya Mahaprabhu potom Haridase i Rupu Gosvamiho obejmul a odešel k moři vykonat své polední povinnosti.

Text* 103: On the next day, after visiting the temple of Jagannatha as usual, Sri Caitanya Mahaprabhu met Sarvabhauma Bhattacarya, Ramananda Raya and Svarupa Damodara. They all went together to Srila Rupa Gosvami, and on the way the Lord greatly praised his qualities.

Text 105: Sri Caitanya Mahaprabhu recitoval ty dva důležité verše a pociťoval přitom velkou radost. Začal tedy svého oddaného opĕvovat, jako kdyby mĕl patero úst.

Text* 106: Aby Pán Sarvabhaumu Bhattacaryu a Ramanandu Raye vyzkoušel, začal před nimi vychvalovat transcendentální vlastnosti Sri Rupy Gosvamiho.

Text* 107: Příznačné pro Nejvyšší Osobnost Božství je, že přestupky, kterých se dopustí Jeho čistý oddaný, nebere vážnĕ. Pán od oddaného přijme každou nepatrnou službu a považuje ji za tak velkou, že je připravený mu za ni dát i sám sebe, o jiných požehnáních ani nemluvĕ.

Text 108: „Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, známý jako Purusottama neboli nejvznešenĕjší ze všech osobností, má čistou mysl. Je tak laskavý, že nebere příliš vážnĕ ani to, když se Jeho služebník dopustí velkého přestupku. I malou službu svého služebníka Pán přijme jako velikou. Dokonce i když Pána nĕkdo závistivý pomlouvá, Pán vůči nĕmu nikdy neprojeví svůj hnĕv. Takové jsou Jeho vznešené vlastnosti.“

Text* 109: Jakmile Haridasa Thakura a Rupa Gosvami vidĕli přicházet Sri Caitanyu Mahaprabhua a Jeho společníky, okamžitĕ padli jako klády na zem a modlili se k jejich lotosovým nohám.

Text* 110: Tak se Sri Caitanya Mahaprabhu a Jeho společníci setkali s Rupou Gosvamim a Haridasem Thakurem. Pán se potom se svými oddanými posadil na vyvýšené místo.

Text* 111: Rupa Gosvami a Haridasa Thakura sedĕli na zemi pod stupínkem, na kterém sedĕl Sri Caitanya Mahaprabhu. I když je všichni žádali, aby si sedli na stejnou úroveň jako Pán a Jeho společníci, oni to neudĕlali.

Text* 112: Sri Caitanya Mahaprabhu Rupovi Gosvamimu nařídil, aby přečetl verš, který předtím vyslechli, ale Rupa Gosvami se velmi stydĕl, a tak ho nepřečetl a dál mlčel.

Text* 113: Potom tedy ten verš přednesl Svarupa Damodara Gosvami a všichni oddaní žasli, když ho slyšeli.

Text* 114: „Moje milá přítelkynĕ, nyní jsem zde na Kurukšétře potkala svého dávného a drahého přítele Krsnu. Já jsem ta samá Radharani a nyní jsme se opĕt shledali, což je velmi příjemné. Radĕji bych ale šla k Jamunĕ, pod stromy v lese na jejím břehu. Přála bych si znovu slyšet tóny Jeho sladké flétny, když v tom vrindávanském lese hraje pátou notu.“

Text* 115: Ramananda Raya a Sarvabhauma Bhattacarya po vyslechnutí verše řekli Caitanyovi Mahaprabhuovi: „Jak mohl tento Rupa Gosvami pochopit Tvou mysl, aniž bys mu udĕlil svou zvláštní milost?“

Text* 116: Srila Ramananda Raya řekl, že Sri Caitanya Mahaprabhu v minulosti zplnomocnil jeho srdce takovým způsobem, že dokázal vyjádřit vznešené a konečné výroky, ke kterým nemá přístup ani Pán Brahma.

Text 117: Řekli: „Kdybys mu dříve nebyl udĕlil svou milost, nebylo by možné, aby dokázal vyjádřit Tvé vnitřní pocity.“

Text* 118: Sri Caitanya Mahaprabhu potom řekl: „Můj drahý Rupo, přednes prosím ten verš ze tvé divadelní hry, který všechny lidi zbavuje neštĕstí a nářku, když si ho vyslechnou.“

Text* 119: Na Pánovo opakované naléhání pak Rupa Gosvami verš přednesl (viz dále).

Text* 120: „Nevím, kolik nektaru tyto dvĕ slabiky ,Krs-nà vytvářejí. Když se zpívá Krsnovo svaté jméno, zdá se, že tančí v ústech, a my pak chceme mít mnoho úst. Když toto jméno vstoupí do ušních dírek, chceme mít milióny uší, a když tančí na nádvoří srdce, přemáhá činnosti mysli, a všechny smysly tak ustrnou.“

Text* 121: Všichni společníci Sri Caitanyi Mahaprabhua, zvláštĕ Ramananda Raya, byli po vyslechnutí tohoto verše naplnĕni transcendentální blažeností a údivem.

Text* 122: Každý z nich přiznal, že již slyšel mnoho výroků opĕvujících Pánovo svaté jméno, ale ještĕ nikdy neslyšel tak sladké popisy jako ty od Rupy Gosvamiho.

Text* 123: Ramananda Raya se zeptal: „Jakou hru to píšeš? Je nám jasné, že je to důl konečných závĕrů.“

Text* 124: Svarupa Damodara odpovĕdĕl místo Srily Rupy Gosvamiho: „Chtĕl napsat hru o zábavách Pána Krsny. Mĕl v plánu popsat v jedné knize zábavy ve Vrindávanu i zábavy ve Dvárace a Mathuře.“

Text* 125: „Původnĕ začal tímto způsobem, ale nyní na pokyn Sri Caitanyi Mahaprabhua knihu rozdĕlil, takže píše dvĕ hry. Jedna bude o zábavách v Mathuře a Dvárace a druhá se bude týkat vrindávanských zábav.“

Text 126: „Tyto dvĕ hry se jmenují Vidagdha-madhava a Lalita-madhava. Obĕ dvĕ úžasným způsobem popisují extatickou emotivní lásku k Bohu.“

Text* 127: Ramananda Raya řekl: „Přednes teď prosím úvodní verš Vidagdha-madhavy, ať si ho mohu poslechnout a zkontrolovat.“ Sri Rupa Gosvami tak na pokyn Sri Caitanyi Mahaprabhua verš (1.1) přednesl.

Text* 128: „  ,Nechť zábavy Sri Krsny zmenší utrpení hmotného svĕta a odstraní všechny nežádoucí touhy. Zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství jsou jako sikharini, smĕs jogurtu a cukrkandlu. Překonávají i pýchu nektaru vytvářeného na Mĕsíci, neboť šíří sladkou vůni zhuštĕných láskyplných zábav Srimati Radharani a gopi.̀  “

Text* 129: Ramananda Raya řekl: „Nyní prosím popiš slávu Božstva, jež uctíváš.“ Rupa Gosvami se však zdráhal, protože se před Sri Caitanyou Mahaprabhuem stydĕl.

Text* 130: Pán ale Rupu Gosvamiho povzbudil slovy: „Proč se stydíš? Mĕl bys ji přednést, aby si oddaní mohli vyslechnout dobré ovoce tvého psaní.“

Text* 131: Rupa Gosvami tedy verš přednesl, ale Sri Caitanya Mahaprabhu ho neschválil, protože pojednával o Jeho slávĕ. Řekl, že je to přehnaný výklad.

Text 132: „  ,Nechť se tento Nejvyšší Pán, známý jako syn Srimati Sacidevi, transcendentálnĕ usídlí v hloubi vašeho srdce. Ze své bezpříčinné milosti se zjevil v tomto vĕku Kali, zářící jako tekuté zlato, aby udĕlil to, co žádná inkarnace nikdy předtím: nejvznešenĕjší náladu oddané služby, náladu milostné lásky.̀  “

Text* 133: Všichni přítomní oddaní tento verš natolik oceňovali, že vyjádřili Sri Rupovi Gosvamimu za jeho transcendentální recitaci svoji vdĕčnost.

Text 134: Ramananda Raya se zeptal: „Jak jsi představil herecký sbor?“

Text 135: „Když je nástup herců uveden do pohybu příchodem příhodného okamžiku, říká se mu pravartaka.“

Text 136: „  ,Přišlo jaro, a úplnĕk v tomto období inspiroval Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, jenž je ve všech ohledech úplný, novou touhou po nočním setkání s překrásnou Srimati Radharani, aby zvĕtšili krásu svých zábav.̀  “

Text 137: Ramananda Raya řekl: „Přednes teď prosím část zvanou prarocana, abych si ji mohl poslechnout a zkontrolovat.“

Text 138: „  ,Zde přítomní oddaní neustále myslí na Nejvyššího Pána, a proto jsou velmi pokročilí. Toto dílo s názvem Vidagdha-madhava líčí charakteristické zábavy Pána Krsny spomocí ozdob básnických ornamentů. A vnitřní část vrindávanského lesa poskytuje vhodné místo pro Krsnův tanec s gopimi. Myslím si proto, že zbožné činnosti osob, jako jsme my, kteří se snaží pokročit v oddané službĕ, nyní dosáhly zralosti.̀  “

Text 139: „  ,Ó učení oddaní, jsem nízké a nevĕdomé povahy, ale přestože tato Vidagdha-madhava pochází ode mne, je plná popisů transcendentálních vlastností Nejvyšší Osobnosti Božství. Neumožní tedy toto dílo dosažení nejvyššího životního cíle? Zlato se dá očistit i v ohni, který zažehl nízký človĕk. Podobnĕ může tato kniha pomoci odstranit nečistoty ze srdcí zlatých oddaných, i když já jsem nízké povahy.̀  “

Text* 140: Ramananda Raya se dále Rupy Gosvamiho zeptal na příčiny láskyplných vztahů mezi Krsnou a gopimi, jako je prvotní připoutanost, promĕny lásky, snaha o lásku a výmĕny dopisů odhalujících připoutanost gopi ke Krsnovi.

Text 141: Srila Rupa Gosvami Ramanandovi Rayovi na všechny otázky postupnĕ odpovĕdĕl. Všichni oddaní Sri Caitanyi Mahaprabhua při poslechu jeho vysvĕtlení jen žasli.

Text 142: „(Srimati Radharani prožívala prvotní pouto ke Krsnovi (purva-raga) a myslela si:) ,Od té doby, co jsem uslyšela jméno toho, jemuž říkají Krsna, jsem se témĕř pomátla. Je tu také další osoba, která hraje na flétnu takovým způsobem, že se v Mém srdci při zaslechnutí tĕch tónů probouzí intenzivní šílenství. A pak je tu ještĕ třetí osoba, k níž Moje mysl přilne hned, jak na obrázku uvidím Její nádhernou záři podobnou blesku. Myslím si proto, že jsem zatracena, protože jsem připoutaná ke třem osobám najednou. Bylo by pro mne tedy nejlepší, kdybych zemřela.̀  “

Text 143: „  ,Má drahá přítelkynĕ, to bušení srdce Srimati Radharani je velmi tĕžké vyléčit. I kdyby se mu vĕnovala nĕjaká lékařská péče, skončilo by to ostudou.̀  “

Text 144: „  ,„Ó Ty líbezný, v mysli mám teď otištĕný Tvůj úchvatný umĕlecký obraz. A protože nyní sídlíš v Mojí mysli, ó Můj příteli, stavíš se Mi do cesty všude, kam chci utíkat, vzrušená myšlenkami na Tebe.“̀  “

Text 145: „  ,Tato dívka se při zahlédnutí pavího pera náhle začne třást. Když nĕkde uvidí náhrdelník z malých lasturek guñjí, začne ronit slzy a nahlas pláče. Nevím, co nového vstoupilo do srdce tohoto nebohého dĕvčete a mĕlo na Nĕ tak extatický vliv. Naplňuje Ji tanečním nadšením herce, jenž na jevišti předvádí úžasné a dosud nevídané tance.̀  “

Text 146: „(Srimati Radharani řekla své stálé společnici Visace:) ,Má drahá přítelkynĕ, nemusíš plakat, pokud ke Mnĕ bude Krsna krutý, protože to není tvoje chyba. Já budu muset zemřít, ale ty pro Mĕ potom prosím udĕlej jednu vĕc: vykonej Můj pohřební obřad tak, že Mé tĕlo postavíš k tamalovému stromu, aby ho Moje ruce objímaly jako popínavé rostliny a Já abych tak mohla nerušenĕ navždy zůstat ve Vrindávanu. To je Moje poslední přání.̀  “

Text 147: Ramananda Raya se zeptal: „Jaké jsou vlastnosti emotivní lásky?“

Text 148: „  ,Má drahá překrásná přítelkynĕ, v srdci toho, kdo rozvine lásku k Bohu – lásku ke Krsnovi, synovi Nandy Maharaje, se projeví všechny hořké i sladké vlivy této lásky. Tato láska k Bohu se projevuje dvĕma způsoby. Její jedovatý účinek překoná i prudký a čerstvý hadí jed. Zároveň z ní však proudí transcendentální blaženost, která překonává jak jedovaté účinky hadího jedu, tak štĕstí z toho, když si človĕk polévá hlavu nektarem. Lze u ní vnímat dvojí účinek – je zároveň jedovatá i nektarová.̀  “

Text 149: Ramananda Raya se dále zeptal: „Jaké jsou přirozené znaky probouzející se lásky k Bohu?“

Text 150: „  ,Když jeden z milenců slyší, jak ho druhý chválí, je navenek klidný, ale v srdci pociťuje bolest. Když slyší, jak ho ten druhý z nĕčeho obviňuje, považuje to za žerty a činí mu to potĕšení. Když u svého drahého protĕjšku najde jeden z milenců nĕjaké chyby, jeho lásku to nijak nezmenší, ale stejnĕ tak ani dobré vlastnosti milovaného protĕjšku nezvĕtší jeho spontánní náklonnost. Spontánní láska tak pokračuje za každých okolností. Takto působí spontánní láska k Bohu v srdci.̀  “

Text 151: „  ,Až Radharani, která má tvář jako mĕsíc, uslyší, jak jsem k Ní krutý, může ve svém zarmouceném srdci zaujmout nĕjaký postoj tolerance. Potom by se ale mohla obrátit proti Mnĕ. Ve strachu z chtivých tužeb vyprovokovaných lukem hrozivého Amora by dokonce mohla ukončit svůj život. Bĕda! Jak pošetile jsem vytrhl tu křehkou rostlinku Její touhy právĕ ve chvíli, kdy byla připravena vydat plody.̀  “

Text 152: „  ,Má drahá přítelkynĕ, kvůli své touze po štĕstí z Jeho společnosti a objetí jsem nebrala na vĕdomí ani své nadřízené a chovala jsem se před nimi nestydatĕ a lehkovážnĕ. Navíc jsem tobĕ, své nejlepší přítelkyni, která je Mi dražší než vlastní život, způsobila tolik problémů. Zanedbala jsem dokonce i slib dodržovaný tĕmi nejvznešenĕjšími ženami, slib vĕrnosti svému manželovi. Ach bĕda! I když On Mĕ nyní zanedbává, jsem tak hříšná, že stále ještĕ žiji. Musím proto zatratit svou takzvanou trpĕlivost.̀  “

Text 153: „  ,Byla jsem doma zabraná do dĕtských her, a protože jsem byla nevinné dítĕ, nerozeznala jsem, co je dobré, a co ne. Je tedy od Tebe správné, že jsi Nás donutil se k Tobĕ tolik připoutat a potom jsi Nás opustil? Nyní se k Nám nehlásíš. Myslíš si, že je to správné?̀  “

Text 154: „  ,Naše srdce jsou tak znečištĕná utrpením, že určitĕ spĕjeme do pekelného království. Krsna však přesto se svými půvabnými láskyplnými úsmĕvy plnými falše nepřestane. Ó Srimati Radharani, jsi tak inteligentní. Jak ses mohla tolik zamilovat do tohoto proradného svůdníka z vesnice pastevců?̀  “

Text 155: „  ,Ó Pane Krsno, jsi jako oceán. Z velké vzdálenosti k Tobĕ dospĕla řeka Srimati Radharani, jež zanechala strom, kterým je Její manžel, daleko za sebou, prolomila most společenských konvencí a silou překonala hory starších příbuzných. Tato řeka sem dospĕla kvůli čerstvým pocitům lásky k Tobĕ a nyní získala útočištĕ u Tvých lotosových nohou, ale Ty se Ji vlnami svých nepříznivých slov snažíš obrátit zpĕt. Jak je možné, že teď rozvíjíš takový postoj?̀  “

Text* 156: Srila Ramananda Raya se dále zeptal: „Jak jsi popsal Vrindávan, melodii Krsnovy transcendentální flétny a také vztah mezi Krsnou a Radhikou?“

Text* 157: „Prosím povĕz mi o tom všem, neboť tvoje básnické schopnosti jsou úžasné.“ Rupa Gosvami se Ramanandovi Rayovi poklonil a postupnĕ začal odpovídat na jeho otázky.

Text 158: „  ,Sladký a voňavý med vytékající z čerstvých mangových pupenů znovu a znovu přitahuje roje čmeláků a celý les je rozechvíván jemnými vánky z malajských hor, které jsou plné santálových stromů. Tento vrindávanský les zvĕtšuje Mou transcendentální blaženost.̀  “

Text 159: „  ,Můj drahý příteli, podívej, jak je tento vrindávanský les plný transcendentálních rostlin a stromů. Vrcholky rostlin jsou plné kvĕtů, okolo kterých bzučí omámení čmeláci. Jejich písnĕ lahodí uchu, a překonávají dokonce i védské hymny.̀  “

Text 160: „  ,Můj drahý příteli, tento vrindávanský les velmi tĕší naše smysly různými způsoby. Nĕkde v rojích zpívají čmeláci a nĕkde je ovzduší ochlazováno jemnými vánky. Jinde zase tančí popínavé rostliny a vĕtve stromů, kvĕty mallika šíří svou vůni a z četných granátových jablíček neustále vytékají proudy šťávy.̀  “

Text 161: „  ,Flétna, kterou Krsna používá při svých zábavách, mĕří na délku tři prsty a je posázená drahokamy indranila. Na obou jejích koncích se krásnĕ třpytí drahokamy aruna (rubíny) a celá flétna je pozlacená a vykládaná žhnoucími diamanty. Tato příznivá flétna Krsnu tĕší a třpytí se v Jeho ruce transcendentální září.̀  “

Text 162: „  ,Má drahá přítelkynĕ flétno, zdá se, že ses narodila ve velmi dobré rodinĕ, protože sídlíš v rukách Sri Krsny. Už od narození jsi prostá a vůbec ne nečestná. Proč ses potom nechala zasvĕtit do této nebezpečné mantry, která očarovává shromáždĕné gopi?̀  “

Text 163: „  ,Má drahá přítelkynĕ flétno, máš v sobĕ ve skutečnosti spoustu dĕr neboli chyb. Jsi lehká, tvrdá, bez šťávy a se spoustou kolen. Jaké zbožné činnosti ti umožnily službu, při které tĕ Pán líbá a objímá svýma rukama?̀  “

Text 164: „  ,Transcendentální melodie Krsnovy flétny zastavila pohyb dešťových mraků, překvapila Gandharvy a vyrušila z meditace velké svĕtce, jako je Sanaka a Sanandana. V Pánu Brahmovi probudila údiv, mysl Baliho Maharaje, která byla jinak neochvĕjnĕ soustředĕná, zneklidnila zvĕdavostí, Maharaje Anantu, jenž nese planety, roztočila a také pronikla silnými pokryvy vesmíru. Melodie flétny v rukách Krsny tak vytvořila úžasnou situaci.̀  “

Text 165: „  ,Krása Krsnových očí překonává krásu bílých lotosů, Jeho žluté šaty předčí jas čerstvĕ nanesené kuṅkumy, Jeho ozdoby z vybraných lesních kvĕtů pokořují touhu po tĕch nejlepších šatech a Jeho tĕlesná krása svou nádherou přitahuje mysl víc než drahokamy zvané marakata-mani (smaragdy).̀  “

Text 166: „  ,Ó nejkrásnĕjší z mých přítelkyň, přijmi prosím Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který před Tebou stojí plný transcendentální blaženosti. Jeho oči tĕkají ze strany na stranu a obočí se pomalu pohybuje na Jeho lotosu podobné tváři jako čmeláci. Stojí spravým chodidlem umístĕným pod kolenem své levé nohy, ve střední části tĕla třikrát prohnutý a s krkem vznešenĕ vychýleným do strany si k našpuleným rtům přikládá flétnu a svými prsty se po ní pohybuje sem a tam.̀  “

Text 167: „  ,Ó ty s půvabnou tváří, kdo je ta tvořivá osoba, která tu před námi stojí? Ostrými dláty svých milostných pohledů mnoha ženám štĕpí tvrdé kameny jejich oddanosti manželovi a svým tĕlesným leskem zářivĕjším než nespočet smaragdů zároveň buduje důvĕrná místa setkání pro své zábavy.̀  “

Text 168: „  ,Moje drahá přítelkynĕ, tento svĕže mladistvý Pán Sri Krsna, mĕsíc rodiny Nandy Maharaje, je tak krásný, že přemáhá krásu hromad vzácných drahokamů. Sláva melodii Jeho flétny, která prohnanĕ ruší klid cudných žen tím, že uvolňuje jejich opasky a pevnĕ utažené šaty.̀  “

Text 169: „  ,Krása očí Srimati Radharani násilím pohlcuje krásu čerstvĕ rozkvetlých modrých lotosových kvĕtů a krása Její tváře překonává krásu celého háje lotosů vplném kvĕtu. Zdá se, že Její tĕlesný lesk působí bolest dokonce i zlatu. Tak se ve Vrindávanu probouzí úžasná a nevídaná krása Srimati Radharani.̀  “

Text 170: „  ,Mĕsíc sice zpočátku v noci září, ale přes den pohasne. Lotos je zase pĕkný ve dne, ale na noc se zavírá. Ó Můj příteli, tvář Mé nejdražší Srimati Radharani je však jasná a krásná ve dne i v noci. K čemu ji tedy lze přirovnat?̀  “

Text 171: „  ,Když se Srimati Radharani usmĕje, po tvářích Jí stékají vlny radosti a Její prohnutá obočí tančí jako Amorův luk. Její kouzelný pohled připomíná nejistý tanec omámeného čmeláka. Ten čmelák Mĕ bodl do přeslenu Mého srdce.̀  “

Text* 172: Srila Ramananda Raya vyslechl tyto verše recitované Rupou Gosvamim a pak řekl: „Tvůj básnický přednes je jako neustálá sprška nektaru. Přednes mi prosím úvodní část druhé hry.“

Text* 173: Srila Rupa Gosvami řekl: „Ve tvé přítomnosti, která je jako sluneční záře, jsem nepatrný jako svĕtlo svĕtlušky.“

Text* 174: „Už jen otevřít před tebou ústa je ode mne drzé.“ Poté, co takto promluvil, přednesl úvodní verš Lalita-madhavy.

Text 175: „  ,Překrásná mĕsíci podobná sláva Mukundy sužuje lotosům podobné tváře manželek démonů i jejich vzedmutá ňadra, která jsou jako lesklí cakravakové. Oddaným, již připomínají ptáky cakora, je však Jeho sláva příjemná. Nechť vám všem tato sláva vĕčnĕ přináší radost.̀  “

Text* 176: Když se Srila Ramananda Raya zeptal na druhý úvodní verš, Srila Rupa Gosvami se trochu zdráhal, ale přesto ho přednesl.

Text 177: „  ,Mĕsíci podobný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, známý jako syn matky Saci, se nyní zjevil na zemi, aby šířil svoji oddanou lásku. Je vládcem společnosti brahmanů. Může odstranit veškerou temnotu nevĕdomosti a ovládnout mysl každého na svĕtĕ. Nechť nám všem tento vycházející mĕsíc udĕlí vše příznivé.̀  “

Text* 178: Třebaže mĕl Sri Caitanya Mahaprabhu v nitru velkou radost, když tento verš slyšel, navenek promluvil jakoby rozzlobenĕ.

Text* 179: „Tvoje vznešené poetické popisy nálad zábav Pána Krsny jsou jako oceán nektaru. Proč jsi tam ale vložil falešnou modlitbu o Mnĕ? Je to jako kapka odporné žíraviny.“

Text* 180: Srila Ramananda Raya namítl: „To, co přidal do nektaru své vznešené poezie, není vůbec žádná žíravina, jen trocha kafru.“

Text* 181: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Můj drahý Ramanando Rayi, tobĕ poslech této poezie přináší radost, ale Já se při jejím poslechu stydím, protože lidé si z toho, co je v tomto verši napsáno, budou tropit žerty.“

Text* 182: Ramananda Raya řekl: „Místo žertování budou lidé při poslechu této poezie pociťovat velkou radost, protože vzpomínka na uctívané Božstvo hned na začátku přináší štĕstí.“

Text* 183: Ramananda Raya se zeptal: „Jakým způsobem přicházejí herci?“ Rupa Gosvami potom začal hovořit konkrétnĕ o tomto tématu.

Text 184: „  ,Poté, co zabije vládce necivilizovaných lidí (Kamsu), bude Pán Krsna, mistr všech druhů umĕní, tančit na pódiu a v pravý čas přijme ruku Srimati Radharani, která oplývá všemi transcendentálními vlastnostmi.̀  “

Text 185: „Tomuto úvodu se odbornĕ říká udghatyaka a celá scéna se nazývá vithi. Ty jsi však vdramatickém vyjádření tak zkušený, že každý z mých výroků, které tu před tebou pronáším, je jako vlna z oceánu drzosti.“

Text 186: „  ,Pokud chtĕjí lidé vysvĕtlit nĕjaké nejasné slovo, spojí je obvykle s jinými slovy. Tomu se říká udghatyaka.̀  “

Text* 187: Ramananda Raya požádal Srilu Rupu Gosvamiho, aby dále popsal různé další části hry, a Srila Rupa Gosvami tedy krátce citoval ze své Lalita-madhavy.

Text 188: „  ,Prach zvířený kopyty krav a telátek na cestĕ vytváří temnotu, která naznačuje, že se Krsna vrací domů z pastvin. Večerní temnota zase vybízí gopi k setkání s Krsnou. Zábavy Krsny a gopi jsou tak zahalené určitým druhem transcendentální temnoty, a proto je obyčejní védští učenci nemohou vidĕt.̀  “

Text 189: „  ,Nechť je oslavován tento Krsnův autorizovaný posel, sladká melodie flétny, protože Srimati Radharani obratnĕ zbaví Jejího studu a vyláká Ji z domova do lesa.̀  “

Text 190: „  ,Moje drahá přítelkynĕ, kdo je tento nebojácný mladík? Září jako bleskem ozářený mrak a při svých kratochvílích se potuluje jako šílený slon. Odkud do Vrindávanu přišel? Bĕda, svými neklidnými pohyby a přitažlivými pohledy vykrádá z pokladnice Mého srdce poklad Mého odhodlání.̀  “

Text 191: „  ,Srimati Radharani je Ganga, ve které si slon Mé mysli užívá svých zábav. Pro Mé oči, které jsou jako ptáci cakora, je svitem podzimního úplňku. Na okraji nebe Mé hrudi je zářící ozdobou, jasným a krásným souhvĕzdím. Díky vysoce vznešenému stavu své mysli jsem dnes Srimati Radharani získal.̀  “

Text* 192: Když to Srila Ramananda Raya vyslechl, začal u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua vychvalovat jedinečnost poetického vyjadřování Srily Rupy Gosvamiho, jako kdyby mĕl tisíce úst.

Text* 193: Srila Ramananda Raya řekl: „Toto není básnické představení, to je neustálá sprška nektaru. Ve skutečnosti je to podstata všech konečných realizací objevující se v podobĕ divadelních her.“

Text* 194: „Toto úžasné vyprávĕní Rupy Gosvamiho je vrcholný způsob, jak vyjádřit milostné vztahy. Srdce i uši každého, kdo je vyslechne, stáhne do víru transcendentální blaženosti.“

Text* 195: „  ,K čemu je lučištníkův šíp a básníkova poezie, pokud proniknou do srdce, ale nezpůsobí, že se človĕku zatočí hlava?̀  “

Text* 196: „Bez Tvé milosti není možné, aby obyčejná živá bytost napsala takové poetické obraty. Myslím, že Ty jsi mu k tomu dal moc.“

Text 197: Sri Caitanya Mahaprabhu odpovĕdĕl: „Srilu Rupu Gosvamiho jsem potkal v Prajágu. Upoutal Mne a uspokojil svými vlastnostmi.“

Text* 198: Sri Caitanya Mahaprabhu chválil metafory a další literární ozdoby transcendentální poezie Srily Rupy Gosvamiho. Řekl, že bez tĕchto poetických ozdob nelze kázat o transcendentálních náladách.

Text* 199: Sri Caitanya Mahaprabhu všechny své osobní společníky požádal, aby Rupovi Gosvamimu požehnali, a on tak mohl neustále psát o vrindávanských zábavách, které jsou plné emotivní lásky k Bohu.

Text* 200: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Sanatana Gosvami, starší bratr Srily Rupy Gosvamiho, je tak moudrý a učený, že se mu nikdo nevyrovná.“

Text* 201: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl Ramanandovi Rayovi: „Sanatana Gosvami se zříká hmotných styků stejnĕ jako ty a nalézají se u nĕho pokora, odříkání a znamenitá učenost zároveň.“

Text 202: „Oba tyto bratry jsem poslal do Vrindávanu a zmocnil je k rozšíření literatury o bhakti.“

Text* 203: Srila Ramananda Raya Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi odpovĕdĕl: „Můj Pane, Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství. Jestli chceš, můžeš roztančit i dřevĕnou loutku.“

Text* 204: „Vidím, že všechny ty pravdy týkající se transcendentálních nálad, které jsi projevil mými ústy, jsou vysvĕtleny ve spisech Srily Rupy Gosvamiho.“

Text 205: „Ze své bezpříčinné milosti vůči svým oddaným chceš popsat vrindávanské transcendentální zábavy. Každý, kdo je takto zmocnĕn, může přivést celý svĕt pod Tvůj vliv.“

Text* 206: Sri Caitanya Mahaprabhu potom Rupu Gosvamiho obejmul a požádal ho, aby se pomodlil u lotosových nohou všech přítomných oddaných.

Text* 207: Advaita Ācarya, Nityananda Prabhu a všichni ostatní oddaní Rupovi Gosvamimu prokázali svou bezpříčinnou milost tím, že ho na oplátku obejmuli.

Text* 208: Všichni oddaní žasli, když vidĕli osobní vlastnosti Srily Rupy Gosvamiho a zvláštní milost, kterou mu Sri Caitanya Mahaprabhu udĕlil.

Text* 209: Po odchodu Sri Caitanyi Mahaprabhua a všech oddaných Srilu Rupu Gosvamiho obejmul i Haridasa Thakura.

Text* 210: Haridasa Thakura mu řekl: „Tvé štĕstí nemá hranic. Nikdo nemůže pochopit slávu toho, co jsi popsal.“

Text 211: Sri Rupa Gosvami řekl: „Já nic nevím. Jediná transcendentální slova, jež jsem schopen vyslovit, jsou ta, která mi do úst vkládá Sri Caitanya Mahaprabhu.“

Text 212: „I když jsem nejnižší z lidí a nemám žádné poznání, Pán mi dal milostivĕ inspiraci psát transcendentální literaturu o oddané službĕ. Klaním se proto u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua, Nejvyšší Osobnosti Božství, který mi umožnil psát tyto knihy.“

Text* 213: V blízké společnosti Haridase Thakura tak Srila Rupa Gosvami s velkou radostí trávil čas rozhovory o Krsnových zábavách.

Text* 214: Všichni oddaní Sri Caitanyi Mahaprabhua s Ním strávili čtyři mĕsíce. Poté se s nimi Pán rozloučil a oni se vrátili do Bengálska.

Text* 215: Srila Rupa Gosvami však zůstal u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua a s velkou radostí ve společnosti Pána zhlédl slavnost Dola-yatra.

Text* 216: Sri Caitanya Mahaprabhu se po skončení slavnosti Dola-yatra rozloučil i s Rupou Gosvamim. Zmocnil ho a udĕlil mu veškerou milost.

Text* 217: Pán řekl: „Nyní jdi do Vrindávanu a zůstaň tam. Sem můžeš poslat svého staršího bratra Sanatanu.“

Text* 218: „Ve Vrindávanu piš transcendentální literaturu a odhaluj ztracená svatá místa.“

Text* 219: „Zaveď oddanou službu Pánu Krsnovi a vysvĕtluj její nálady. Já také Vrindávan ještĕ jednou navštívím.“

Text* 220: Po tĕchto slovech Sri Caitanya Mahaprabhu Rupu Gosvamiho obejmul. Rupa Gosvami si pak na hlavu položil Pánovy lotosové nohy.

Text* 221: Srila Rupa Gosvami se rozloučil se všemi oddanými Sri Caitanyi Mahaprabhua a přes Bengálsko se vrátil do Vrindávanu.

Text* 222: Tak jsem popsal druhé setkání Rupy Gosvamiho se Sri Caitanyou Mahaprabhuem. Každý, kdo to poslouchá, s jistotou dosáhne útočištĕ u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text 223: Já, Krsnadasa, kráčím ve stopách Sri Rupy a Sri Raghunatha a vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.