priyaḥ — nesmírnĕ drahý; saḥ — On; ayam — tento; kṛṣṇaḥ — Pán Kṛṣṇa; saha-cari — ó Má drahá přítelkynĕ; kuru-kṣetra-militaḥ — se kterým jsem se setkala na Kurukšétře; tathā — také; aham — Já; sā — tato; rādhā — Rādhārāṇī; tat — tato; idam — toto; ubhayoḥ — Nás obou; saṅgama-sukham — štĕstí ze setkání; tathā api — přesto; antaḥ — v nitru; khelan — hrající; madhura — sladkou; muralī — flétny; pañcama — pátou notu; juṣe — která tĕší; manaḥ — mysl; me — Moje; kālindī — řeky Jamuny; pulina — na břehu; vipināya — stromy; spṛhayati — touží.

„Moje milá přítelkynĕ, nyní jsem zde na Kurukšétře potkala svého dávného a drahého přítele Krsnu. Já jsem ta samá Radharani a nyní jsme se opĕt shledali, což je velmi příjemné. Radĕji bych ale šla k Jamunĕ, pod stromy v lese na jejím břehu. Přála bych si znovu slyšet tóny Jeho sladké flétny, když v tom vrindávanském lese hraje pátou notu.“