yaḥ — ta samá osoba, která; kaumāra-haraḥ — zlodĕj mého srdce v mládí; saḥ — on; eva hi — jistĕ; varaḥ — milenec; tāḥ — tyto; eva — zajisté; caitra-kṣapāḥ — mĕsíčné noci období Caitra; te — tyto; ca — a; unmīlita — uzrály; mālatī — kvĕtů mālatī; surabhayaḥ — vůnĕ; prauḍhāḥ — plné; kadamba — vůní kvĕtů kadamba; anilāḥ — vánky; sā — ta samá; ca — také; eva — zajisté; asmi — jsem; tathā api — přesto; tatra — tam; surata-vyāpāra — v důvĕrném jednání; līlā — zábav; vidhau — způsobem; revā — řeky jménem Réva; rodhasi — na břehu; vetasī — jménem Vetasī; taru-tale — pod stromem; cetaḥ — moje mysl; samutkaṇṭhate — velmi dychtí jít.

„Ta samá osoba, která mi v mládí ukradla srdce, je nyní znovu mým pánem. Jsou zde ty samé lunou ozářené noci mĕsíce Caitra, ta samá vůnĕ kvĕtů malati a z kadambového lesa vanou ty samé sladké vánky. V našem důvĕrném vztahu jsem ta samá milenka, ale moje mysl tu přesto není šťastná. Přeji si vrátit se na to místo na břehu Révy pod stromem Vetasi. To je má touha.“