śrī-rūpa kahena, — "āmi kichui nā jāni
yei mahāprabhu kahāna, sei kahi vāṇī"
śrī-rūpa kahena — Śrīla Rūpa Gosvāmī odpovídá; āmi — já; kichui nā jāni — nic nevím; yei — cokoliv; mahāprabhu kahāna — Śrī Caitanya Mahāprabhu mĕ přimĕje říci či napsat; sei — to; kahi — říkám; vāṇī — transcendentální slova.
Sri Rupa Gosvami řekl: „Já nic nevím. Jediná transcendentální slova, jež jsem schopen vyslovit, jsou ta, která mi do úst vkládá Sri Caitanya Mahaprabhu.“
Básník či spisovatel píšící na transcendentální témata není obyčejným spisovatelem či překladatelem. Vše, co píše, bude mít velký účinek, protože je zmocnĕn Nejvyšší Osobností Božství. Zmocnĕní Nejvyšší Osobností Božství je podstatné. Materialistický básník, jehož poezie pojednává o materialistických činnostech mužů a žen, není schopen popsat transcendentální zábavy Pána ani transcendentální závĕry oddané služby. Srila Sanatana Gosvami proto všechny začínající oddané varoval, aby nenaslouchali neoddaným:
avaisnava-mukhodgirnam
putam hari-kathamrtam
sravanam naiva kartavyam
sarpocchistam yatha payah
(Padma Purana)
„Od neoddaného bychom nemĕli naslouchat ničemu o Krsnovi. Mléko, kterého se dotkla hadí tlama, má jedovaté účinky. Podobnĕ jedovaté jsou i výklady o Krsnovi vyřčené neoddaným.“
Dokud človĕk není naprosto čistým oddaným Pána, nemĕl by se snažit o básnické líčení Krsnových zábav, protože to bude jen svĕtské. Existuje mnoho podání Krsnovy Bhagavad-gity napsaných lidmi se svĕtským vĕdomím, kteří se nekvalifikovali čistou oddaností. I když se pokoušeli psát transcendentální literaturu, nedokázali ve službĕ Krsnovi zamĕstnat ani jednoho oddaného. Sri Sanatana Gosvami nás tedy varuje, že taková literatura je svĕtská, a my bychom se jí proto nemĕli ani dotknout.
