stotram — chválu; yatra — ve které; taṭa-sthatām — neutralitu; prakaṭayat — projevující; cittasya — srdci; dhatte — dává; vyathām — bolestivé následky; nindā — pomlouvání; api — také; pramadam — radost; prayacchati — dodává; parīhāsa — žertování; śriyam — krásu; bibhratī — přednášející; doṣeṇa — nařknutím; kṣayitām — zmenšování; guṇena — dobrými vlastnostmi; gurutām — důležitost; kena api — jakoukoliv; anātanvatī — nezvĕtšující; premṇaḥ — lásky k Bohu; svārasikasya — spontánní; kasyacit — jakékoliv; iyam — toto; vikrīḍati — působí v srdci; prakriyā — způsob jednání.

„  ,Když jeden z milenců slyší, jak ho druhý chválí, je navenek klidný, ale v srdci pociťuje bolest. Když slyší, jak ho ten druhý z nĕčeho obviňuje, považuje to za žerty a činí mu to potĕšení. Když u svého drahého protĕjšku najde jeden z milenců nĕjaké chyby, jeho lásku to nijak nezmenší, ale stejnĕ tak ani dobré vlastnosti milovaného protĕjšku nezvĕtší jeho spontánní náklonnost. Spontánní láska tak pokračuje za každých okolností. Takto působí spontánní láska k Bohu v srdci.̀  “