harim uddiśate rajo-bharaḥ
purataḥ sańgamayaty amuḿ tamaḥ
vraja-vāma-dṛśāḿ na paddhatiḥ
prakaṭā sarva-dṛśaḥ śruter api
harim — Kṛṣṇu; uddiśate — poukazuje na; rajaḥ-bharaḥ — prach zvířený kravami; purataḥ — před; saṅgamayati — vybízí k setkání; amum — Kṛṣṇu; tamaḥ — temnota; vraja-vāma-dṛśām — dívek z Vrindávanu; na — ne; paddhatiḥ — bĕh činností; prakaṭā — projevený; sarva-dṛśaḥ — kteří vĕdí vše; śruteḥ — Véd; api — také.
„ ,Prach zvířený kopyty krav a telátek na cestĕ vytváří temnotu, která naznačuje, že se Krsna vrací domů z pastvin. Večerní temnota zase vybízí gopi k setkání s Krsnou. Zábavy Krsny a gopi jsou tak zahalené určitým druhem transcendentální temnoty, a proto je obyčejní védští učenci nemohou vidĕt.̀ “
Tento verš pochází z Lalita-madhavy (1.23) a vyslovila ho Paurnamasi při rozhovoru s Gargi.
V Bhagavad-gitĕ (2.45) Krsna říká: trai-gunya-visaya veda nistrai-gunyo bhavarjuna. Arjunovi tak radí, aby se povznesl nad kvality hmotné přírody, protože celý védský systém je plný popisů týkajících se sattva-guny, rajo-guny a tamo-guny. Lidé jsou obvykle zahaleni kvalitou rajo-guny, a proto nejsou schopni pochopit Krsnovy zábavy s gopimi ve Vradži. Navíc jejich pochopení ruší ještĕ kvalita tamo-guny. Ve Vrindávanu je to však jiné. I když je Krsna zahalený mračny prachu, gopi vĕdí, že v této prašné bouři je Krsna. Protože jsou Jeho nejvĕtší oddané, vidí Jeho ruku ve všem. Oddaní proto vĕdí, co Krsna dĕlá, i v temnotĕ nebo v oblacích prachu. Významem tohoto verše je, že Krsna se za žádných okolností neztrácí zrakům svých vznešených oddaných, jako jsou gopi.
