Text* 1: Nesčetní slavní následovníci Sri Caitanyi Mahaprabhua přivedli do poušti podobných srdcí nešťastných lidí trvalou povodeň záplavou extatické lásky.

Text* 2: Sláva Pánu Sri Krsnovi Caitanyovi Mahaprabhuovi, nejmilostivĕjší ze všech inkarnací! Sláva Pánu Nityanandovi, jehož srdce je vždy plné soucitu!

Text* 3: Sláva nesmírnĕ milostivému Advaitovi Ācaryovi! Sláva oddaným Sri Caitanyi Mahaprabhua, kteří jsou neustále zaplaveni transcendentální blažeností!

Text* 4: Sri Caitanya Mahaprabhu tak žil se svými společníky v Níláčale (Džagannáth Purí), neustále pohroužený v extatické lásce ke Krsnovi.

Text* 5: Sri Caitanya Mahaprabhu neustále pociťoval vlny odloučení od Krsny, uvnitř i vnĕ, a Jeho mysl i tĕlo byly rozrušené různými duchovními promĕnami.

Text* 6: Ve dne zpíval, tančil a hledĕl v chrámu na Pána Jagannatha. V noci si ve společnosti Ramanandy Raye a Svarupy Damodara vychutnával transcendentální blaženost.

Text* 7: Sri Caitanyu Mahaprabhua chodili navštĕvovat lidé ze všech tří svĕtů. Každý, kdo Ho vidĕl, získal transcendentální poklad lásky ke Krsnovi.

Text* 8: Převlečeni za lidské bytosti navštĕvovali Sri Caitanyu Mahaprabhua obyvatelé sedmi vyšších planetárních soustav, včetnĕ polobohů, Gandharvů a Kinnarů, a také obyvatelé sedmi nižších planetárních soustav (Patalaloky), včetnĕ démonů a hadích bytostí.

Text* 9: Za Sri Caitanyou Mahaprabhuem chodili různĕ odĕní lidé ze sedmi ostrovů a devíti khand.

Text 10: Sri Caitanyu Mahaprabhua přišli navštívit Prahlada Maharaja, Bali Maharaja, Vyasadeva, Sukadeva Gosvami a další velcí mudrci. Když Ho vidĕli, upadli v extázi lásky ke Krsnovi do bezvĕdomí.

Text* 11: Jelikož lidé, kteří nebyli v místnosti, nemohli Sri Caitanyu Mahaprabhua spatřit, dĕlali velký hluk. Sri Caitanya Mahaprabhu proto občas vyšel ven a řekl jim: „Zpívejte Hare Krsna.“

Text* 12: Pána chodili navštívit lidé všeho druhu, a když Ho uvidĕli, zaplavila je extatická láska ke Krsnovi. Takto trávil Sri Caitanya Mahaprabhu své dny a noci.

Text 13: Jednoho dne za Sri Caitanyou Mahaprabhuem znenadání přišli lidé a řekli Mu: „Bada-jana, králův nejstarší syn, odsoudil Gopinatha Pattanayaku, syna Bhavanandy Raye, k trestu smrti a postavil ho na caṅgu.“

Text* 14: „Bada-jana dal pod plošinu meče,“ říkali, „a Gopinatha na nĕ svrhne. Ó Pane, jedinĕ Ty ho můžeš zachránit.“

Text* 15: „Bhavananda Raya i celá jeho rodina jsou Tvoji služebníci, proto se sluší, abys Bhavanandova syna zachránil.“

Text* 16: Sri Caitanya Mahaprabhu se zeptal: „Proč ho král trestá?“ Lidé Mu potom vylíčili celý incident.

Text* 17: Lidé řekli: „Gopinatha Pattanayaka, bratr Ramanandy Raye, byl vždy vládním pokladníkem.“

Text* 18: „Sloužil v místĕ zvaném Máldžáthjá Dandapát. Vybíral tam peníze, které ukládal do vládní pokladny.“

Text* 19: „Jednou uložil vybrané peníze, ale 200 000 kahan lasturek scházelo. Král od nĕho tedy tento obnos požadoval.“

Text* 20: „Gopinatha Pattanayaka odpovĕdĕl: ,Momentálnĕ nemám hotovost, kterou bych ti mohl vrátit. Dej mi prosím čas, a já postupnĕ tvoji pokladnu naplním z nákupu a prodeje svého zboží.̀  “

Text* 21: „  ,Mám deset až dvanáct koní, které si můžeš za přimĕřenou cenu okamžitĕ nechat.̀ Poté, co to řekl, přivedl konĕ králi ke dveřím.“

Text* 22: „Jeden z princů byl dobrý vodhadu ceny koní. Král pro nĕho tedy nechal poslat, aby přišel i s jeho ministry a přáteli.“

Text* 23: „Princ ale konĕ zámĕrnĕ podhodnotil. Když Gopinatha Pattanayaka slyšel, o jaké mluví cenĕ, velmi se rozzlobil.“

Text* 24: „Charakteristickou vlastností tohoto prince bylo, že otáčel krk tak, že hledĕl nahoru do nebe a jeho oči neustále tĕkaly sem a tam.“

Text* 25: „Gopinatha Pattanayaka mĕl královu laskavou přízeň. Prince se proto nebál a kritizoval ho.“

Text* 26: „Gopinatha Pattanayaka řekl: ,Moji konĕ neotáčejí své krky a nedívají se nahoru, proto není dobré jejich cenu snižovat.̀  “

Text* 27: „Prince velmi rozzlobilo, když slyšel tuto kritiku. Šel za králem a napovídal mu o Gopinathovi Pattanayakovi mnoho lží.“

Text* 28: „Řekl: ,Ten Gopinatha Pattanayaka nechce svůj dluh splatit. Místo toho peníze pod nĕjakou záminkou promrhá. Pokud vydáš rozkaz, postavím ho na caṅgu a tak ty peníze dostanu.̀  “

Text* 29: „Král odpovĕdĕl: ,Udĕlej cokoliv, co považuješ za nejlepší. Jakýkoliv prostředek, který ti pomůže dostat zpátky peníze, je v pořádku.̀  “

Text* 30: „Princ se tedy vrátil, vyzvedl Gopinatha Pattanayaku na plošinu caṅgy a pod ní rozložil meče, na které mĕl být svržen.“

Text* 31: Sri Caitanya Mahaprabhu si to vyslechl a poté s láskyplným hnĕvem řekl: „Gopinatha Pattanayaka nechce vrátit peníze, které králi dluží. Co je tedy špatného na tom, že ho chce král potrestat?“

Text* 32: „Gopinatha Pattanayaka má vybírat peníze pro vládu, ale on je zneužívá. Z krále nemá strach a marnotratnĕ rozhazuje za dívání na tanečnice.“

Text* 33: „Inteligentní človĕk může sloužit vládĕ. Nejprve ať zaplatí příslušný obnos, a zbytek pak může utratit.“

Text* 34: V tu chvíli tam přibĕhl další človĕk se zprávou, že byl zatčen Vaninatha Raya a celá jeho rodina.

Text* 35: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Král musí osobnĕ zajistit chybĕjící peníze. Já jsem jen sannyasi, příslušník stavu odříkání. Co s tím nadĕlám?“

Text* 36: Tehdy všichni oddaní v čele se Svarupou Damodarem Gosvamim padli k lotosovým nohám Sri Caitanyi Mahaprabhua a přednesli následující žádost.

Text* 37: „Všichni v rodinĕ Ramanandy Raye jsou Tvoji vĕční služebníci. Teď jsou v nebezpečí, a proto se nehodí, abys k nim byl tak lhostejný.“

Text* 38: Po vyslechnutí tĕchto slov Sri Caitanya Mahaprabhu rozzlobenĕ promluvil: „Vy Mi chcete poručit, abych šel za králem.“

Text* 39: „Podle vás bych mĕl jít do králova paláce a rozprostřít tam svou látku, abych od nĕho vyžebral nĕjaké peníze.“

Text* 40: „Sannyasi nebo brahmana může samozřejmĕ žebrat až do výše pĕti gand. Proč by mĕl ale dostat nepřimĕřený obnos 200 000 kahan lasturek?“

Text* 41: Tehdy přibĕhla další osoba s tím, že Gopinatha Pattanayaku už připravili ke svržení na hroty mečů.

Text* 42: Když to oddaní uslyšeli, znovu na Pána naléhali, ale Pán jim na to řekl: „Já jsem žebrák. Já s tím nemohu nic udĕlat.“

Text* 43: „Jestli ho tedy chcete zachránit, mĕli byste se všichni společnĕ modlit u lotosových nohou Jagannatha.“

Text* 44: „Pán Jagannatha je Nejvyšší Osobnost Božství, vlastník veškerých energií. Může proto jednat svobodnĕ a udĕlat či odvrátit, cokoliv se Mu zachce.“

Text* 45: Po této odpovĕdi Sri Caitanyi Mahaprabhua se úředník jménem Haricandana Patra vydal za králem a promluvil s ním.

Text* 46: „Gopinatha Pattanayaka je koneckonců tvůj vĕrný služebník,“ řekl. „Odsoudit služebníka k smrti není dobré chování.“

Text* 47: „Jeho jedinou chybou je, že vládĕ dluží nĕjaké peníze. Jaký však bude prospĕch z jeho zabití? Vláda prodĕlá, protože ty peníze už zpátky nedostane.“

Text* 48: „Lepší by bylo vzít od nĕho konĕ za správnou cenu a nechat ho postupnĕ splatit zbytek. Proč ho zbytečnĕ zabíjíš?“

Text* 49: Král překvapenĕ odpovĕdĕl: „O tom nic nevím. Proč by mĕl být připraven o život? Chci jenom jeho peníze.“

Text* 50: „Jdi tam a vše urovnej. Chci jen zaplatit, ne jeho život.“

Text* 51: Haricandana se pak vrátil a sdĕlil princi královo přání. Gopinatha Pattanayaka byl okamžitĕ z caṅgy sejmut.

Text* 52: Řekli mu, že král od nĕho chce peníze, které mu dluží, a že se ptá, jakým způsobem to splatí. „Vezmi si prosím moje konĕ za správnou cenu,“ odpovĕdĕl.

Text* 53: „Zbytek podle svých možností postupnĕ zaplatím. Ty jsi mne však chtĕl bez rozmyslu zabít. Co na to mám říct?“

Text* 54: Vláda si potom za správnou cenu vzala všechny jeho konĕ, bylo dohodnuto, kdy bude splacen zbytek, a Gopinatha Pattanayaka byl propuštĕn.

Text* 55: Sri Caitanya Mahaprabhu se posla zeptal: „Co dĕlal Vaninatha, když ho zatkli a odvedli?“

Text* 56: Posel odpovĕdĕl: „Neustále nebojácnĕ zpíval maha-mantru – Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare.“

Text* 57: „Počítal si mantry na prstech obou rukou a po každém tisíci si na tĕle udĕlal značku.“

Text* 58: Pána velice potĕšilo, když slyšel tuto zprávu. Kdo může pochopit milost, kterou Pán udĕluje svému oddanému?“

Text* 59: Tehdy do sídla Sri Caitanyi Mahaprabhua přišel Kasi Misra a Pán s ním ponĕkud znepokojenĕ hovořil.

Text* 60: „Už tady nemohu zůstat,“ řekl Pán. „Půjdu do Álálanáthu. Je tady příliš rušno a Já nemám klid.“

Text* 61: „Všichni členové rodiny Bhavanandy Raye slouží vládĕ, ale její příjmy všelijak utrácejí.“

Text* 62: „Jaké chyby se král dopustil? On chce vládní peníze. Oni to nejsou schopni zaplatit, a když je za to stihne trest, chodí za Mnou, abych je vysvobodil.“

Text* 63: „Když král postavil Gopinatha Pattanayaku na caṅgu, poslové Mi to přišli čtyřikrát oznámit.“

Text* 64: „Jako sannyasi, žebravý mnich, chci žít sám v ústraní. Tito lidé Mi však chodí vyprávĕt o svém neštĕstí a ruší Mĕ.“

Text 65: „Dnes ho Jagannatha zachránil před smrtí, ale pokud zítra znovu nezaplatí to, co pokladnĕ dluží, kdo ho ochrání?“

Text* 66: „Když naslouchám o činnostech materialistů, rozrušuje to Moji mysl. Není důvod, abych tu zůstával a nechával se takto rušit.“

Text* 67: Kasi Misra uchopil Pánovy lotosové nohy a řekl: „Proč by Tĕ mĕly tyto vĕci zneklidňovat?“

Text 68: „Jsi odříkavý sannyasi. Jaké Ty máš vztahy? Ten, kdo Tĕ uctívá s nĕjakým hmotným zámĕrem, je slepý vůči veškerému poznání.“

Text 69: Kasi Misra pokračoval: „Pokud nĕkdo vykonává oddanou službu pro Tvé uspokojení, jeho spící láska k Tobĕ se bude víc a víc probouzet. Ale ten, kdo Ti slouží pro hmotné účely, musí být považován za prvotřídního hlupáka.“

Text* 70: „Jen kvůli Tobĕ složil Ramananda Raya funkci guvernéra v jižní Indii a Sanatana Gosvami své postavení ministra.“

Text* 71: „Kvůli Tobĕ se vzdal Raghunatha dasa všech rodinných vztahů. Jeho otec sem poslal peníze a lidi, aby mu sloužili.“

Text* 72: „Protože však obdržel milost Tvých lotosových nohou, otcových penĕz se ani nedotkne. Místo toho žebrá u stánků, kde se rozdává jídlo, a to potom jí.“

Text* 73: „Gopinatha Pattanayaka je urozený muž a nechce od Tebe hmotné zisky.“

Text* 74: „Nebyl to Gopinatha, kdo za Tebou poslal všechny ty lidi, abys ho vysvobodil z nepříjemné situace, ve které se ocitl. Když však jeho přátelé a služebníci vidĕli, jaké neštĕstí ho postihlo, obrátili se na Tebe, protože vĕdĕli, že Gopinatha je Tobĕ odevzdaná duše.“

Text* 75: „Gopinatha Pattanayaka je čistý oddaný, který Tĕ uctívá jen pro Tvé potĕšení. O své osobní štĕstí či neštĕstí se nezajímá, protože to je cíl materialistů.“

Text* 76: „Ten, kdo Ti oddanĕ slouží dvacet čtyři hodin dennĕ a touží jen po Tvé milosti, velmi brzy dosáhne útočištĕ u Tvých lotosových nohou.“

Text 77: „  ,Ten, kdo s nadĕjí ve Tvůj soucit snáší vše nepříznivé, co ho potká kvůli karmĕ za jeho dřívĕjší jednání, vždy Ti oddanĕ slouží svou myslí, slovy i tĕlem a neustále se Ti klaní, je jistĕ vhodným uchazečem o postavení Tvého čistého oddaného.̀  “

Text* 78: „Prosím zůstaň zde v Džagannáth Purí. Proč bys chodil do Álálanáthu? Od teď už za Tebou s materialistickými záležitostmi nikdo nepřijde.“

Text* 79: Nakonec Kasi Misra Pánu řekl: „Jestliže chceš Gopinatha ochránit, tak ho Pán Jagannatha, který ho ochránil dnes, ochrání i v budoucnosti.“

Text* 80: Poté, co Kasi Misra takto promluvil, vrátil se z Pánova sídla do svého chrámu. V poledne k nĕmu domů přišel král Prataparudra.

Text* 81: Když byl král Prataparudra v Purušóttamĕ, mĕl jednu pravidelnou povinnost.

Text* 82: Každý den chodil do domu Kasiho Misry masírovat jeho lotosové nohy. Král od nĕho také naslouchal o tom, jak bohatĕ je Pán Jagannatha obsluhován.

Text* 83: Když král začal mačkat jeho lotosové nohy, Kasi Misra mu v náznacích nĕco sdĕlil.

Text* 84: „Můj drahý králi,“ řekl, „slyš prosím jednu nevšední novinku. Sri Caitanya Mahaprabhu chce opustit Džagannáth Purí a odejít do Álálanáthu.“

Text* 85: Jakmile král slyšel, že se Sri Caitanya Mahaprabhu chystá odejít do Álálanáthu, byl velmi nešťastný a zeptal se na důvod. Kasi Misra mu potom vylíčil všechny podrobnosti.

Text* 86: „Když byl Gopinatha Pattanayaka donucen vystoupit na caṅgu,“ řekl, „všichni jeho služebníci to utíkali říct Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi.“

Text* 87: „Když to Pán Sri Caitanya Mahaprabhu slyšel, v srdci Ho to velmi zarmoutilo a rozzlobenĕ Gopinatha Pattanayaku pokáral.“

Text* 88: „Pán říkal: ,Je vládním služebníkem, ale protože šílí po uspokojování smyslů, utrácí příjmy vlády za různé hříšné činnosti.̀  “

Text* 89: „  ,Vládní příjmy jsou posvátnĕjší než brahmanův majetek. Ten, kdo tyto prostředky zneužívá pro smyslový požitek, je velmi hříšný.̀  “

Text* 90: „  ,Ten, kdo slouží vládĕ, ale zneužívá vládní prostředky, si zaslouží králův trest. To je výrok všech zjevených písem.̀  “

Text* 91: „  ,Král chtĕl zaplatit dluh, aniž by ho trestal, a proto je zajisté velmi zbožný. Gopinatha Pattanayaka je však velký podvodník.̀  “

Text* 92: „  ,Neplatí králi jeho příjmy, ale chce, abych ho vysvobodil. To je velmi hříšné a Já to zde už nemohu snášet.̀  “

Text* 93: „  ,Odejdu proto z Džagannáth Purí do Álálanáthu, kde budu klidnĕ žít, aniž bych musel naslouchat o všech tĕchto starostech materialistických lidí.̀  “

Text* 94: Král Prataparudra po vyslechnutí všech tĕchto podrobností cítil bolest ve své mysli. Řekl: „Pokud Sri Caitanya Mahaprabhu zůstane zde v Džagannáth Purí, pak odpustím Gopinathovi Pattanayakovi všechny dluhy.“

Text* 95: „Kdybych mohl alespoň na okamžik hovořit s Pánem Sri Caitanyou Mahaprabhuem, nezajímal by mĕ ani zisk miliónů kamenů cintamani.“

Text* 96: „Ta malá suma 200 000 kahan mĕ nezajímá. Vždyť já bych obĕtoval u lotosových nohou Pána všechno, včetnĕ mého života i království!“

Text* 97: Kasi Misra králi naznačil: „Pán netouží po tom, abys mu odpustil splacení dluhu. Je nešťastný jen z toho, že má celá rodina problémy.“

Text* 98: Král odpovĕdĕl: „Nemĕl jsem v úmyslu způsobit Gopinathovi Pattanayakovi a jeho rodinĕ bolest. Ani jsem nevĕdĕl, že byl vysazen na caṅgu a mĕl být svržen na meče a zabit.“

Text* 99: „On se vysmíval Purusottamovi Janovi, a princ ho chtĕl proto za trest vystrašit.“

Text* 100: „Osobnĕ jdi za Sri Caitanyou Mahaprabhuem a snaž se, jak to jen půjde, Ho zadržet v Džagannáth Purí. Gopinathovi Pattanayakovi odpouštím všechny dluhy.“

Text* 101: Kasi Misra řekl: „Pánovi nejde o to, abys Gopinathovi Pattanayakovi odpustil všechny dluhy. Když to udĕláš, bude z toho jen nešťastný.“

Text* 102: Král řekl: „Gopinathovi Pattanayakovi odpustím všechny dluhy, ale Pánovi o tom neříkej. Jen Mu řekni, že všichni členové rodiny Bhavanandy Raye včetnĕ Gopinatha Pattanayaky jsou přirozenĕ moji drazí přátelé.“

Text* 103: „Bhavananda Raya je hoden mého uctívání a úcty. K jeho synům proto vždy chovám přirozenou náklonnost.“

Text* 104: Král se Kasimu Misrovi poklonil a vrátil se do paláce. Tam si nechal zavolat Gopinatha Pattanayaku i nejstaršího prince.

Text* 105: Gopinathovi Pattanayakovi král řekl: „Vše, co dlužíš pokladnĕ, je ti odpuštĕno a místo zvané Máldžáthjá Dandapát je pro vybírání penĕz znovu tvoje.“

Text* 106: „Už nikdy vládní peníze nezneužívej. Pokud si myslíš, že máš příliš malý plat, ode dneška ti ho zdvojnásobuji.“

Text* 107: Král domluvil a na důkaz zmocnĕní mu vĕnoval hedvábný pléd přes ramena. Potom mu řekl: „Jdi za Sri Caitanyou Mahaprabhuem a požádej Ho o svolení vrátit se domů. Loučím se s tebou. Nyní můžeš jít.“

Text* 108: Milostí Sri Caitanyi Mahaprabhua lze zajisté udĕlat duchovní pokrok. Výsledky Jeho milosti ve skutečnosti nelze odhadnout.

Text* 109: Pouhým zábleskem Pánovy milosti dosáhl Gopinatha Pattanayaka královského bohatství. Úplnou hodnotu Jeho milosti proto nikdo nespočítá.

Text* 110: Gopinatha Pattanayaka byl postaven na caṅgu, aby byl popraven a byly mu zabaveny všechny peníze. Místo toho mu však byly všechny dluhy prominuty a byl jmenován výbĕrčím na stejném místĕ.

Text* 111: Na jedné stranĕ Gopinatha Pattanayaka nedokázal splatit svůj dluh ani prodejem veškerého svého majetku, na druhou stranu dostal dvojnásobný plat a byl poctĕn hedvábným šálem.

Text* 112: Pán Caitanya Mahaprabhu si nepřál, aby byl Gopinatha Pattanayaka zbaven dluhů vládĕ, aby dostal dvojnásobný plat ani aby byl dosazen jako výbĕrčí na stejném místĕ.

Text* 113: Když za Sri Caitanyou Mahaprabhuem přišel služebník Gopinatha Pattanayaky a řekl Pánu o jeho nepříjemné situaci, Pán byl zneklidnĕný a nespokojený.

Text* 114: Pán nemĕl v úmyslu svému oddanému udĕlit štĕstí v podobĕ hmotného bohatství, ale stačilo, že Mu o všem řekli, a dostavil se ten neobyčejný výsledek.

Text* 115: Nikdo nedokáže odhadnout rozsah úžasných vlastností Sri Caitanyi Mahaprabhua. Ani Pán Brahma a Pán Siva nechápou Jeho úmysly.

Text* 116: Kasi Misra šel za Sri Caitanyou Mahaprabhuem a podrobnĕ Mu vylíčil všechny královy úmysly.

Text 117: Když si Sri Caitanya Mahaprabhu vyslechl, jaké taktiky Kasi Misra na krále použil, řekl mu: „Kasi Misro, co jsi to udĕlal? Způsobil jsi, že jsem nepřímo přijal pomoc od krále.“

Text* 118: Kasi Misra řekl: „Můj drahý Pane, král to udĕlal bez postranních úmyslů. Prosím poslouchej, co řekl.“

Text 119: „Král řekl: ,Mluv s Pánem tak, aby si nemyslel, „Kvůli Mĕ král odpustil 200 000 kahan kaudi.“̀  “

Text* 120: „  ,Řekni Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi, že všichni synové Bhavanandy Raye jsou mi zvláštĕ drazí. Považuji je za členy své rodiny.̀  “

Text* 121: „  ,Učinil jsem z nich proto výbĕrčí v různých místech, a přestože utrácejí vládní prostředky a jedí, pijí, zpronevĕřují a rozdávají je, jak se jim zachce, neberu to příliš vážnĕ.̀  “

Text 122: „  ,Ramanandu Raye jsem jmenoval správcem Rádžmandrí a prakticky neexistují záznamy o tom, kolik penĕz v této pozici přijal a rozdal.̀  “

Text* 123: „  ,Také Gopinatha jako výbĕrčí bĕžnĕ utrácí 200 000 až 400 000 kahan, jak se mu zachce.̀  “

Text* 124: „  ,Gopinatha Pattanayaka nĕco vybere, nĕco utratí po svém, ale já to neberu příliš vážnĕ. Tentokrát se však dostal do úzkých kvůli neshodĕ s princem.̀  “

Text* 125: „  ,Princ takovou situaci vytvořil bez mého vĕdomí, ale já ve skutečnosti beru všechny syny Bhavanandy Raye jako své příbuzné.̀  “

Text* 126: „  ,Díky mému důvĕrnému vztahu s nimi jsem Gopinathovi Pattanayakovi odpustil veškeré dluhy. Sri Caitanya Mahaprabhu o tom neví. Vše, co jsem udĕlal, jsem udĕlal na základĕ svého důvĕrného vztahu s rodinou Bhavanandy Raye.̀  “

Text* 127: Když Sri Caitanya Mahaprabhu vyslechl od Kasiho Misry všechny tyto popisy královy mentality, mĕl velkou radost. Tehdy tam přišel Bhavananda Raya.

Text* 128: Bhavananda Raya se svými pĕti syny padl k lotosovým nohám Sri Caitanyi Mahaprabhua. Pán jej zvedl a obejmul.

Text* 129: Ramananda Raya, všichni jeho bratři i otec se setkali se Sri Caitanyou Mahaprabhuem a Bhavananda Raya potom promluvil.

Text* 130: „Všichni tito členové mé rodiny,“ řekl, „jsou Tvoji vĕční služebníci. Ty jsi nás ochránil před tímto velkým nebezpečím, a tak sis nás koupil za správnou cenu.“

Text* 131: „Nyní jsi ukázal, jakou lásku chováš ke svým oddaným, podobnĕ jako jsi v minulosti zachránil pĕt Panduovců před velkým nebezpečím.“

Text* 132: S hlavou přikrytou šálem z hedvábí padl Gopinatha Pattanayaka k lotosovým nohám Sri Caitanyi Mahaprabhua a podrobnĕ Mu popsal milost, které se mu od krále dostalo.

Text* 133: „Král mi odpustil zbytek dluhu,“ řekl. „Znovu mĕ dosadil na mé místo udĕlením tohoto hedvábného šálu, a zdvojnásobil mi plat.“

Text* 134: „Byl jsem postaven na caṅgu, abych byl popraven, ale místo toho jsem byl poctĕn tímto hedvábným šálem. To vše je Tvá milost.“

Text* 135: „Na caṅze jsem začal meditovat o Tvých lotosových nohou a síla tohoto vzpomínání mi přinesla všechny tyto výsledky.“

Text* 136: „Lidé žasnou nad tím, co se mi přihodilo, a opĕvují velikost Tvé milosti.“

Text 137: „To však nejsou hlavní výsledky meditace o Tvých lotosových nohou, můj Pane. Hmotné bohatství je velmi pomíjivé, a proto je to jen záblesk výsledku Tvé milosti.“

Text* 138: „Tvou skutečnou milost dostali Ramananda Raya a Vaninatha, protože je jsi zbavil pout k veškerému hmotnému bohatství. Myslím, že mnĕ se takové milosti nedostalo.“

Text* 139: „Udĕl mi prosím svou čistou milost, abych se také stal odříkavým. Už nemám zájem o hmotný požitek.“

Text* 140: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Kdo bude živit vaši velkou rodinu, když všichni přijmete stav odříkání a ztratíte zájem zabývat se penĕzi?“

Text 141: „Ať už jste pohroužení v hmotných činnostech, nebo přijímáte naprosté odříkání, vás pĕt bratrů je život za životem Mými vĕčnými služebníky.“

Text 142: „Musíš ale uposlechnout jeden Můj příkaz. Neutrácej nic z králových příjmů.“

Text* 143: „Nejdříve králi zaplať, co mu patří, a zbytek potom můžeš utratit za zbožné a plodonosné činnosti.“

Text* 144: „Za hříšné činnosti neutrať ani haléř, protože tím přijdeš o všechno v tomto i příštím životĕ.“ Po tĕchto slovech se s nimi Sri Caitanya Mahaprabhu rozloučil.

Text 145: V rodinĕ Bhavanandy Raye se tak hovořilo o milosti Sri Caitanyi Mahaprabhua. I když to vypadalo jako nĕco jiného, jednalo se o jasný projev milosti.

Text* 146: Sri Caitanya Mahaprabhu je všechny obejmul a rozloučil se s nimi. Všichni oddaní pak vstali a za hlasitého zpĕvu svatého jména Hariho odešli.

Text* 147: Všichni ti, kdo vidĕli, jakou neobyčejnou milostí Pán obdařil rodinu Bhavanandy Raye, nevycházeli z údivu. Nemohli chování Sri Caitanyi Mahaprabhua pochopit.

Text 148: Pán totiž na žádosti všech oddaných o milost Gopinathovi Pattanayakovi odpovídal, že s tím nemůže nic dĕlat.

Text* 149: Popsal jsem potrestání Gopinatha Pattanayaky a nezájem Sri Caitanyi Mahaprabhua. Hluboký význam tohoto chování je však velmi tĕžké pochopit.

Text* 150: Sri Caitanya Mahaprabhu dal Gopinathovi Pattanayakovi tolik i bez toho, aby přímo o nĕco žádal Kasiho Misru či krále.

Text* 151: Zámĕry Sri Caitanyi Mahaprabhua jsou tak hluboké, že je může pochopit jedinĕ ten, kdo má naprostou víru ve službu lotosovým nohám Pána.

Text* 152: Ten, kdo naslouchá o této události týkající se činností Gopinatha Pattanayaky a bezpříčinné milosti, kterou mu Sri Caitanya Mahaprabhu udĕlil, bude zajisté povýšen na úroveň extatické lásky k Pánu a veškerá nebezpečí, která mu hrozí, budou odvrácena, ať to chápe, nebo ne.

Text 153: Já, Krsnadasa, kráčím ve stopách Sri Rupy a Sri Raghunatha a vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.

Text 154: Antya Concluding Words