Stát se oddaným Pána pro splnĕní hmotných zámĕrů je velká chyba. Mnoho lidí se stává napodobeninami oddaných pro dosažení hmotných zisků. Materialisté nĕkdy ve skutečnosti přímo vykonávají profesionální oddanou službu a vydržují si Visnua, Nejvyšší Osobnost Božství, jako zdroj obživy. Nic z toho však není v pořádku. Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura zmiňuje, že v knize Sapta-sati se lze dozvĕdĕt, jak človĕk, který uctívá bohyni Durgu, prosí o různé druhy hmotného zisku. Takové činnosti jsou mezi obyčejnými lidmi velmi populární, ale jsou to jen pokusy hloupých, slepých lidí (sei jñana-andha).

Materialista neví, proč by se mĕl človĕk stát oddaným. Jediným zájmem oddaného je uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství. Čistou oddanou službu definuje Srila Rupa Gosvami:

anyabhilasita-sunyam
jñana-karmady-anavrtam
anukulyena krsnanu-
silanam bhaktir uttama

Oddaný by mĕl být zcela oproštĕný od všech hmotných tužeb a mĕl by Krsnovi sloužit jen proto, aby Ho potĕšil. Nĕkteří z tĕch, kdo se zajímají pouze o uspokojení svých vlastních smyslů (bhukti-mukti-siddhi-kami), si přejí v plné míře užívat tohoto hmotného svĕta, nĕkteří z nich touží po osvobození a splynutí s Brahmanem a jiní zase chtĕjí provádĕt kouzla na základĕ mystických sil a stát se tak inkarnacemi Boha. To vše je v rozporu se zásadami oddané služby. Všech hmotných tužeb je nutné se vzdát. Touha impersonalisty splynout s Brahmanem je také hmotná, protože takový impersonalista chce splynutím s Krsnou uspokojit svoje smysly, místo aby sloužil Jeho lotosovým nohám. Taková osoba poklesne zpátky do hmotné existence, i kdyby již splynula se září Brahmanu. Ve Srimad-Bhagavatamu (10.2.32) se uvádí:

aruhya krcchrena param padam tatah
patanty adho 'nadrta-yusmad-aṅghrayah

Mayavadští filosofové se dokonce i poté, co dosáhli osvobození od hmotných činností a splynuli se září Brahmanu, musí vrátit do tohoto hmotného svĕta, protože nevĕdí nic o transcendentální službĕ Pánu.