Text* 1: Nechť je oslavován Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Sri Krsna Caitanya, který tančil před vozem Sri Jagannatha! Jeho tančení ohromilo celý vesmír a žasl i samotný Pán Jagannatha.

Text* 2: Sláva Sri Krsnovi Caitanyovi a Prabhuovi Nityanandovi! A sláva Advaitacandrovi! Sláva oddaným Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua!

Text* 3: Sláva posluchačům Sri Caitanya-caritamrty! Poslechnĕte si prosím popis tance Pána Caitanyi Mahaprabhua při slavnosti Ratha-yatra. Jeho tanec byl nesmírnĕ okouzlující. Naslouchejte o nĕm prosím s napjatou pozorností.

Text* 4: Dalšího dne vstal Sri Caitanya Mahaprabhu i Jeho společníci ještĕ za šera a pečlivĕ vykonali svou ranní koupel.

Text* 5: Poté šel Sri Caitanya Mahaprabhu se svými osobními společníky zhlédnout obřad Pandu-vijaya. Při tomto obřadu Pán Jagannatha opouští svůj trůn a vystupuje na vůz.

Text* 6: Král Prataparudra sám a stejnĕ tak i jeho doprovod dovolili všem společníkům Sri Caitanyi Mahaprabhua zhlédnout obřad Pandu-vijaya.

Text* 7: Sri Caitanya Mahaprabhu a Jeho přední oddaní jako Advaita Ācarya, Nityananda Prabhu a další byli nesmírnĕ šťastní, že mohou být u toho, když Pán Jagannatha zahajuje Ratha-yatru.

Text 8: Dobře stavĕní dayitové (ti, kdo nosí Božstvo Jagannatha) mĕli sílu jako opilí sloni a vlastnoručnĕ Pána Jagannatha odnesli z trůnu na vůz.

Text* 9: Nĕkteří z dayitů drželi při přenášení Božstvo Pána Jagannatha za ramena, jiní uchopili Jeho lotosové nohy.

Text* 10: Božstvo Pána Jagannatha mĕlo okolo pasu uvázané pevné a tlusté hedvábné lano. Dayitové za tento provaz vzali z obou stran a Božstvo zvedli.

Text* 11: Pevné a nadýchané bavlnĕné polštáře zvané tuli byly rozprostřeny od trůnu k vozu a dayitové přenášeli tĕžké Božstvo Pána Jagannatha z jednoho polštáře na druhý.

Text* 12: Když dayitové přenášeli tĕžké Božstvo Jagannatha z polštáře na polštář, nĕkteré z nich za hlasitého lupnutí praskly a do vzduchu se vznesla bavlna, kterou byly vycpány.

Text* 13: Pán Jagannatha je udržovatelem celého vesmíru. Kdo by Jej mohl nosit z místa na místo? Pán se pohybuje ze své vlastní vůle jen proto, aby se bavil.

Text 14: Zatímco byl Pán přepravován z trůnu na vůz, všude okolo se rozléhal ohlušující zvuk různých hudebních nástrojů. Sri Caitanya Mahaprabhu volal „Manima! Manima!“, ale nebylo Ho slyšet.

Text* 15: Král Prataparudra se bĕhem přepravy Pána z trůnu na vůz osobnĕ zapojil do Jeho služby tím, že zametal cestu koštĕtem se zlatou násadou.

Text* 16: Král kropil cestu vodou navonĕnou santálem. Přestože vlastnil královský trůn, vĕnoval se této obyčejné službĕ Pánu Jagannathovi.

Text* 17: I když byl král tou nejvznešenĕjší váženou osobou, přesto pro Pána přijal tu nejobyčejnĕjší službu; tak se stal vhodným uchazečem o získání Pánovy milosti.

Text 18: Když Sri Caitanya Mahaprabhu vidĕl krále při tak obyčejné službĕ, velmi Ho to potĕšilo. Pouhým konáním této služby král obdržel Pánovu milost.

Text 19: Všichni žasli, když vidĕli výzdobu vozu. Vůz vypadal jako právĕ vyrobený ze zlata a byl vysoký jako hora Sumeru.

Text* 20: K ozdobám patřila třpytící se zrcadla a stovky camar (bílých ovívadel z jačích ohonů). Na vrcholu vozu byl čistý baldachýn a překrásná vlajka.

Text* 21: Vůz byl ozdobený také hedvábnými látkami a různými obrázky a zvonilo na nĕm mnoho mosazných zvonů, gongů a rolniček.

Text* 22: Pán Jagannatha vystoupil na vůz, aby provádĕl zábavu, kterou je slavnost Ratha-yatra, a Jeho sestra Subhadra spolu se starším bratrem Balaramou nastoupili na další dva vozy.

Text 23: Patnáct dní Pán zůstával na osamĕlém místĕ s nejvyšší bohyní štĕstí a vĕnoval se s ní svým zábavám.

Text 24: Se svolením bohynĕ štĕstí Pán vyšel ven, aby odjel na svém voze a vĕnoval se zábavám pro potĕšení oddaných.

Text* 25: Jemný bílý písek na cestĕ připomínal břehy Jamuny a malé zahrádky po obou stranách vypadaly přesnĕ jako ty ve Vrindávanu.

Text* 26: Jak Pán Jagannatha jel na svém voze a sledoval krásu po obou stranách, naplňovalo to Jeho mysl štĕstím.

Text* 27: Tĕm, kdo táhnou vůz, se říká gaudové. Tito gaudové vůz táhli s velkou radostí. Vůz však jel nĕkdy rychle a nĕkdy pomalu.

Text* 28: Nĕkdy se vůz zastavil a nehnul se, ani když všichni silnĕ táhli. Vůz se tedy pohyboval vůlí Pána, a ne silou nĕjakého obyčejného človĕka.

Text* 29: Zatímco vůz stál, Sri Caitanya Mahaprabhu shromáždil všechny své oddané a vlastnoručnĕ je ozdobil kvĕtinovými girlandami a santálovou pastou.

Text* 30: Paramananda Puri a Brahmananda Bharati dostali girlandy a santálovou pastu přímo z rukou Sri Caitanyi Mahaprabhua, což zvĕtšilo jejich transcendentální štĕstí.

Text* 31: I Advaita Ācarya a Nityananda Prabhu byli nesmírnĕ šťastní, když pocítili dotek transcendentální ruky Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 32: Pán dal girlandy a santálovou pastu také tĕm, kdo provádĕli saṅkirtan. Dvĕma hlavními byli Svarupa Damodara a Srivasa Thakura.

Text* 33: Ti, kdo provádĕli kirtan, byli rozdĕleni do čtyř skupin a celkem jich zpívalo dvacet čtyři. V každé skupinĕ byli také dva hráči na mrdaṅgu, což je osm dalších osob.

Text* 34: Když byly vytvořeny tyto čtyři skupiny, Sri Caitanya Mahaprabhu se na chvíli zamyslel a pak rozdĕlil zpĕváky.

Text* 35: Sri Caitanya Mahaprabhu nařídil Nityanandovi Prabhuovi, Advaitovi Ācaryovi, Haridasovi Thakurovi a Vakresvarovi Panditovi, aby každý z nich tančil v jedné z tĕchto čtyř skupin.

Text* 36: Svarupa Damodara byl vybrán jako vedoucí první skupiny a dostal pĕt dalších, kteří budou opakovat to, co předzpívával.

Text* 37: Tĕch pĕt, kteří zpívali se Svarupou Damodarem, byli Damodara Pandita, Narayana, Govinda Datta, Raghava Pandita a Sri Govindananda.

Text 38: Advaita Ācarya Prabhu dostal pokyn tančit v první skupinĕ. Pán potom sestavil další skupinu v čele se Srivasem Thakurem.

Text* 39: Pĕt doprovodných zpĕváků Srivase Thakura byli Gaṅgadasa, Haridasa, Sriman, Subhananda a Sri Rama Pandita. Sri Nityananda Prabhu byl povolán jako tanečník.

Text* 40: Sestavena byla i další skupina, do které patřili Vasudeva, Gopinatha a Murari. Ti odpovídali hlavnímu zpĕvákovi Mukundovi.

Text 41: K nim se připojili další dva zpĕváci, Srikanta a Vallabha Sena. V této skupinĕ byl tanečníkem Haridasa starší (Haridasa Thakura).

Text* 42: Pán potom sestavil další skupinu, ve které určil jako hlavního zpĕváka Govindu Ghose. Doprovodnými zpĕváky byli Haridasa mladší, Visnudasa a Raghava.

Text* 43: K této skupinĕ se jako doprovodní zpĕváci přidali také bratři Madhava Ghosa a Vasudeva Ghosa a Vakresvara Pandita v ní byl tanečníkem.

Text* 44: Byla tam také saṅkirtanová skupina z vesnice zvané Kulína-grám a Ramananda se Satyarajem mĕli v této skupinĕ tančit.

Text* 45: Skupinu pocházející ze Šántipuru sestavil Advaita Ācarya. V ní tančil Acyutananda a ostatní zpívali.

Text* 46: Další skupinu tvořili oddaní z Khandy, kteří zpívali zase na jiném místĕ. Tanečníky v této skupinĕ byli Narahari Prabhu a Raghunandana.

Text* 47: Čtyři skupiny zpívaly a tančily před Pánem Jagannathem, jedna po Jeho levé stranĕ, jedna po pravé a ještĕ jedna vzadu.

Text* 48: Dohromady bylo sedm saṅkirtanových skupin a v každé hrály dvĕ mrdaṅgy. Celkem jich tedy hrálo čtrnáct najednou, což vytvářelo ohlušující zvuk, při kterém všichni oddaní šíleli.

Text* 49: Všichni vaisnavové se sešli dohromady, jako když se shluknou mraky, a ve velké extázi zpívali svatá jména. Z očí jim přitom tekly slzy jako déšť.

Text* 50: Saṅkirtanová vibrace naplňovala tři svĕty a nikdo neslyšel žádný jiný zvuk ani hudební nástroj než sankirtan.

Text* 51: Pán Caitanya Mahaprabhu procházel všemi sedmi skupinami a zpíval svatá jména „Hari, Hari!“. S rukama nad hlavou křičel „Sláva Pánu Jagannathovi!“

Text* 52: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu tehdy projevil další mystickou sílu tím, že své zábavy provádĕl ve všech sedmi skupinách zároveň.

Text* 53: Každý říkal: „Pán Caitanya Mahaprabhu je přítomný v mé skupinĕ a nikam jinam nejde. Tak udílí svou milost nám.“

Text* 54: Nikdo ve skutečnosti Pánovu nepochopitelnou moc nevidĕl. Rozumĕli tomu pouze ti nejdůvĕrnĕjší oddaní, pohroužení v čisté oddané službĕ.

Text* 55: Pána Jagannatha saṅkirtan nesmírnĕ potĕšil, a tak zastavil svůj vůz, aby se mohl dívat.

Text* 56: Král Prataparudra při pohledu na saṅkirtan také žasl. Zcela ustrnul a upadl do extáze lásky ke Krsnovi.

Text* 57: Král řekl Kasimu Misrovi o slávĕ Pána, a ten odpovĕdĕl: „Ó králi, tvé štĕstí nezná hranic!“

Text* 58: Král i Sarvabhauma Bhattacarya si byli Pánových činností vĕdomi, nikdo jiný však triky Pána Caitanyi Mahaprabhua vidĕt nemohl.

Text* 59: Pochopit to může pouze ten, kdo dostal Pánovu milost. Bez Pánovy milosti to nepochopí ani polobozi v čele s Pánem Brahmou.

Text 60: Sri Caitanya Mahaprabhu vidĕl, jak král přijal podřadnou práci zametání ulice, a to Ho velmi potĕšilo. Za svoji pokoru král získal Jeho milost, díky které mohl vidĕt tajemství činností Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text 61: Králi bylo sice odepřeno setkání, ale nepřímo dostal bezpříčinnou milost. Kdo může porozumĕt vnitřní energii Sri Caitanyi Mahaprabhua?

Text* 62: Dvĕ vznešené osobnosti, Sarvabhauma Bhattacarya a Kasi Misra, žasli nad bezpříčinnou milostí, kterou Caitanya Mahaprabhu králi udĕlil.

Text* 63: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu se po nĕjakou dobu takto vĕnoval svým zábavám, při kterých osobnĕ zpíval a roztančil své společníky.

Text* 64: Pán podle potřeby projevil nĕkdy jednu podobu a jindy mnoho podob. Vykonávala to Jeho vnitřní energie.

Text 65: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se při svých zábavách zcela zapomnĕl, ale Jeho vnitřní energie (lila-sakti) zařídila vše potřebné, protože znala Jeho touhy.

Text* 66: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu v každém okamžiku provádĕl neobvyklé zábavy, tak jako předtím ve Vrindávanu provádĕl Pán Sri Krsna tanec rasa-lila a další zábavy.

Text 67: Tančení Sri Caitanyi Mahaprabhua před ratha-yatrovým vozem mohli vidĕt pouze čistí oddaní. Nikdo jiný tomu nerozumĕl. Popisy neobyčejného tance Pána Krsny lze najít ve zjeveném písmu Srimad-Bhagavatamu.

Text* 68: Sri Caitanya Mahaprabhu tak s velkou radostí tančil a všechny lidi zaplavoval vlnami extatické lásky.

Text* 69: Takto Pán Jagannatha nastoupil na vůz a Pán Sri Caitanya Mahaprabhu inspiroval všechny své oddané, aby před vozem tančili.

Text* 70: Nyní prosím naslouchejte, jak jel Pán Jagannatha do chrámu Gundici, zatímco Sri Caitanya Mahaprabhu tančil před Jeho vozem.

Text* 71: Pán nĕjakou dobu zpíval kirtan a Jeho osobní snaha povzbudila všechny oddané k tanci.

Text* 72: Když chtĕl tančit samotný Pán, všech sedm skupin se spojilo dohromady.

Text* 73: Spojili se všichni Pánovi oddaní včetnĕ Srivase, Ramaie, Raghua, Govindy, Mukundy, Haridase, Govindanandy, Madhavy a Govindy.

Text* 74: Když chtĕl Sri Caitanya Mahaprabhu při tanci skákat do výšky, svĕřil tĕchto devĕt osob do péče Svarupy Damodara.

Text* 75: Tito oddaní (Svarupa Damodara a oddaní, kteří mu byli svĕřeni) zpívali s Pánem a utíkali vedle Nĕho. Všechny ostatní skupiny také zpívaly.

Text* 76: Sri Caitanya Mahaprabhu se klanĕl Pánu se sepjatýma rukama. Potom vzhlédl k Jagannathovi a přednesl následující modlitby.

Text 77: „,S úctou se klaním Pánu Krsnovi, Božstvu uctívanému všemi brahmansky založenými lidmi, dobrodinci krav a brahmanů, který vždy přináší dobro celému svĕtu. Znovu a znovu se klaním Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, známému jako Krsna a Govinda.̀“

Text 78: „,Sláva Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, který je známý jako syn Devaki! Sláva Nejvyššímu Pánu, který je známý jako svĕtlo vrsniovské dynastie! Sláva Nejvyššímu Pánu, jehož tĕlo má barvu čerstvého mraku a je jemné jako lotosový kvĕt! Sláva Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, který se objevil na této planetĕ proto, aby svĕt zbavil břemene démonů, a který může každému udĕlit osvobození!̀“

Text 79: „,Pán Sri Krsna je známý jako jana-nivasa neboli konečné útočištĕ všech živých bytostí a také jako Devaki-nandana nebo Yasoda-nandana, syn Devaki a Yasody. Je vůdcem yaduovské dynastie a svýma mocnýma rukama zabíjí vše neblahé a také všechny bezbožné lidi. Svou přítomností ničí vše, co je nepříznivé pro veškeré pohyblivé i nehybné živé bytosti. Jeho blažená, usmívající se tvář neustále zvĕtšuje chtivé touhy gopi z Vrindávanu. Nechť je vždy slavný a šťastný!̀“

Text 80: „,Nejsem brahmana, ksatriya, vaisya ani sudra. Nejsem ani brahmacari, hospodář, vanaprastha nebo sannyasi. Považuji se pouze za služebníka služebníka služebníka lotosových nohou Pána Sri Krsny, udržovatele gopi. Je jako oceán nektaru a je příčinou vesmírné transcendentální blaženosti. A Jeho existence vždy září.̀“

Text* 81: Po přednesení tĕchto veršů z písem se Pán znovu poklonil a všichni oddaní se také se sepjatýma rukama modlili k Nejvyšší Osobnosti Božství.

Text 82: Sri Caitanya Mahaprabhu tančil, skákal do výšky a hřímal. Přitom se točil dokola, a tak vypadal jako ohnivý kruh.

Text* 83: Kdykoliv se Sri Caitanya Mahaprabhu při tanci dotkl nohou zemĕ, zdálo se, že se celá planeta i se svými horami a oceány naklání.

Text* 84: Caitanya Mahaprabhu při svém tančení projevoval různé blažené transcendentální tĕlesné zmĕny. Chvílemi to vypadalo, jako by ztuhl, a chvílemi se Mu ježily chlupy na tĕle. Chvílemi se potil, plakal, třásl se a mĕnil barvy, jindy zase projevoval příznaky bezmocnosti, pýchy, nevázanosti a pokory.

Text* 85: Nĕkdy Sri Caitanya Mahaprabhu při tanci se zadunĕním upadl a začal se válet po zemi. Tehdy to vypadalo, že se po zemi válí zlatá hora.

Text* 86: Pán bĕhal sem a tam a Nityananda Prabhu rozpřahoval ruce, aby Ho chytil.

Text* 87: Advaita Ācarya chodil za Pánem a znovu a znovu hlasitĕ volal „Haribol! Haribol!“

Text* 88: Aby oddaní Pána uchránili před davy lidí, vytvořili okolo Nĕho tři kruhy. První kruh vedl Nityananda Prabhu, který je samotný Balarama, vlastník velké síly.

Text* 89: Všichni oddaní vedení Kasisvarou a Govindou se uchopili za ruce a vytvořili okolo Pána druhý kruh.

Text* 90: Maharaja Prataparudra se svými osobními pomocníky vytvořili okolo dvou vnitřních kruhů třetí kruh, aby zabránili davům dostat se příliš blízko.

Text* 91: Král Prataparudra, rukama opřený o ramena Haricandany, vidĕl, jak Pán Caitanya Mahaprabhu tančí, a prožíval velkou extázi.

Text* 92: Zatímco král hledĕl na Pánovo tančení, Srivasa Thakura, který stál před králem, při sledování tance Sri Caitanyi Mahaprabhua upadl do extáze.

Text* 93: Haricandana vidĕl, že Srivasa Thakura stojí před králem, a tak se ho dotkl rukou a požádal ho, aby se postavil stranou.

Text* 94: Srivasa Thakura byl pohroužený do sledování tance Sri Caitanyi Mahaprabhua a nechápal, proč do nĕho nĕkdo strká. Po nĕkolikátém šťouchnutí se již rozzlobil.

Text* 95: Srivasa Thakura dal Haricandanovi políček, aby ho přestal odstrkovat, což zase rozzlobilo Haricandanu.

Text* 96: Nahnĕvaný Haricandana se chystal Srivasovi Thakurovi nĕco říci, ale Maharaja Prataparudra ho osobnĕ zastavil.

Text* 97: Král Prataparudra řekl: „Máš velké štĕstí, že jsi byl poctĕn dotekem Srivase Thakura. Já takové štĕstí nemám. Mĕl bys mu být vdĕčný.“

Text* 98: Každý nad tancem Caitanyi Mahaprabhua žasl, a dokonce i samotný Pán Jagannatha byl nesmírnĕ šťastný, že Ho vidí.

Text* 99: Vůz se úplnĕ zastavil a Pán Jagannatha se nemrkajícíma očima díval, jak Sri Caitanya Mahaprabhu tančí.

Text* 100: Jak bohynĕ štĕstí Subhadra, tak Pán Balarama ve svém srdci cítili velké štĕstí a extázi. Bylo přímo vidĕt, jak se nad tancem usmívají.

Text* 101: Sri Caitanya Mahaprabhu tančil a vyskakoval do výšky a přitom bylo na Jeho tĕle vidĕt osm druhů úžasných promĕn svĕdčících o božské extázi. Všechny tyto příznaky byly vidĕt zároveň.

Text* 102: Po celém Jeho tĕle vyrazila husí kůže a zježily se Mu chlupy na tĕle. Jeho tĕlo připomínalo strom simuli (kapok vlnatý), který je celý pokrytý trny.

Text* 103: Lidé dostávali strach už při pohledu na to, jak Pánu jektají zuby, a dokonce si mysleli, že Mu vypadají.

Text* 104: Sri Caitanya Mahaprabhu mĕl celé tĕlo zalité potem a zároveň z nĕj prosakovala krev. Hlasem zalknutým extází vydával zvuky „jaja gaga jaja gaga“.

Text* 105: Slzy stříkaly z Pánových očí jako ze stříkačky a všichni lidé okolo Nĕho byli mokří.

Text* 106: Každý vidĕl, jak se barva Jeho pleti mĕnila z bílé na růžovou, takže svým tĕlesným leskem připomínal kvĕt mallika.

Text* 107: Chvílemi vypadal jako ztuhlý a chvílemi se válel po zemi. Chvílemi mĕl nohy a ruce tvrdé jako suché dřevo a vůbec se nehýbal.

Text* 108: Když Pán nĕkdy při pádu na zem témĕř přestal dýchat a oddaní to vidĕli, jejich životní energie také ochabla.

Text* 109: Z očí a chvílemi i z nosních dírek Mu tekl proud vody a od úst Mu odpadávala pĕna. Tyto proudy vypadaly jako nektar stékající z mĕsíce.

Text* 110: Pĕnu odpadávající od úst Sri Caitanyi Mahaprabhua sbíral a pil Subhananda, protože byl velmi požehnaný a umĕl dobře vychutnávat nálady extatické lásky ke Krsnovi.

Text* 111: Poté, co Sri Caitanya Mahaprabhu nĕjakou dobu tančil svůj tanec zničení, vstoupila Jeho mysl do určité nálady extatické lásky.

Text* 112: Pán přestal tančit a nařídil Svarupovi Damodarovi, aby zpíval. Svarupa Damodara pochopil, na co Pán myslí, a začal takto zpívat:

Text 113: „,Nyní jsem získala Pána svého života, v jehož nepřítomnosti Mĕ spaloval Amor a chřadla jsem.̀“

Text* 114: Když Svarupa Damodara zpíval nahlas tento refrén, Sri Caitanya Mahaprabhu začal znovu rytmicky tančit ve stavu transcendentální blaženosti.

Text* 115: Vůz Pána Jagannatha se začal pomalu pohybovat, zatímco syn matky Saci šel dopředu a tančil před ním.

Text* 116: Oddaní tančili a zpívali před Pánem Jagannathem a nespouštĕli z Nĕho oči. Caitanya Mahaprabhu potom spolu se zpĕváky saṅkirtanu odešel na konec průvodu.

Text* 117: S očima a myslí plnĕ pohrouženými v Pánu Jagannathovi začal Caitanya Mahaprabhu pažemi ztvárňovat obsah písnĕ.

Text* 118: Zatímco Caitanya Mahaprabhu divadelnĕ zpodobňoval význam písnĕ, chvílemi se opožďoval za průvodem. Tehdy se Pán Jagannatha vždy zastavil, a když Caitanya Mahaprabhu opĕt vykročil vpřed, Jeho vůz se znovu pomalu rozjel.

Text 119: Mezi Caitanyou Mahaprabhuem a Pánem Jagannathem tak vypukla soutĕž o to, kdo povede. Caitanya Mahaprabhu však svou silou způsobil, že na Nĕho musel Pán Jagannatha ve svém voze čekat.

Text* 120: Bĕhem tance se extáze Sri Caitanyi Mahaprabhua zmĕnila. Zvedl ruce nad hlavu a nahlas recitoval následující verš.

Text 121: „,Ten, který mi ukradl v mládí srdce, je nyní znovu mým Pánem. Jsou zde ty samé mĕsíčné noci období Caitra, stejná vůnĕ kvĕtů malati a z kadambového háje vanou stejnĕ sladké vánky. Já jsem v našem důvĕrném vztahu ta samá milenka, a přesto zde má mysl není šťastná. Dychtím jít zpĕt k tomu místu na břehu řeky Révy pod stromem Vetasi. Taková je moje touha.̀“

Text* 122: Sri Caitanya Mahaprabhu tento verš opakoval znovu a znovu, ale kromĕ Svarupy Damodara nikdo nechápal jeho význam.

Text 123: Tento verš jsem již vysvĕtlil dříve, a tak ho nyní popíši pouze stručnĕ.

Text* 124: Všechny gopi z Vrindávanu mĕly tehdy ze setkání s Krsnou na posvátném místĕ Kurukšétře velkou radost.

Text* 125: U Sri Caitanyi Mahaprabhua se po spatření Pána Jagannatha probudila stejná extáze jako tenkrát u gopi. Pohroužený v této extázi požádal Svarupu Damodara, aby zpíval refrén.

Text* 126: Sri Caitanya Mahaprabhu promluvil k Pánu Jagannathovi: „Ty jsi ten samý Krsna a Já jsem ta samá Radharani. Setkáváme se nyní stejným způsobem jako na začátku našeho života.“

Text* 127: „I když jsme oba stejní, Moji mysl přesto přitahuje Vrindávan-dhám. Přála bych si, aby ses znovu se svýma lotosovýma nohama zjevil ve Vrindávanu.“

Text* 128: „Na Kurukšétře jsou davy lidí, slonů i koní a rachot kočárů. Ve Vrindávanu jsou však kvĕtinové zahrady a zní tam bzukot čmeláků a ptačí zpĕv.“

Text* 129: „Zde na Kurukšétře jsi oblečený jako princ a doprovázejí Tĕ velcí bojovníci. Ve Vrindávanu jsi však vypadal jako obyčejný pasáček krav doprovázený pouze svou flétnou.“

Text* 130: „Tady není ani kapka z oceánu transcendentálního štĕstí, kterého jsem si s Tebou užívala ve Vrindávanu.“

Text* 131: „Prosím Tĕ tedy, abys přišel do Vrindávanu a užíval si zábav se Mnou. Když to udĕláš, Mé touhy se naplní.“

Text* 132: Tento výrok Srimati Radharani ze Srimad-Bhagavatamu jsem již dříve v krátkosti popsal.

Text* 133: V této extatické náladĕ Sri Caitanya Mahaprabhu recitoval ještĕ mnoho dalších veršů, ale lidé nechápali jejich význam.

Text* 134: Význam tĕchto veršů znal Svarupa Damodara, ale ten ho neprozradil. Jejich význam nicménĕ rozhlásil Sri Rupa Gosvami.

Text* 135: Sri Caitanya Mahaprabhu začal bĕhem svého tance recitovat následující verš, který si vychutnával ve společnosti Svarupy Damodara Gosvamiho.

Text 136: „(Gopi řekly:) ,Drahý Pane, máš pupek jako lotosový kvĕt a Tvé lotosové nohy jsou jediným útočištĕm pro ty, kteří spadli do hluboké studny hmotné existence. Tvé nohy uctívají a meditují o nich velcí mystičtí yogi a vysoce učení filosofové. Přejeme si, aby se tyto lotosové nohy zjevily také v našich srdcích, přestože jsme jen obyčejné osoby zamĕstnané domácími povinnostmi.̀“

Text 137: Sri Caitanya Mahaprabhu promlouval v náladĕ Srimati Radharani: „U vĕtšiny lidí se od sebe mysl a srdce neliší. Protože však Moje mysl nikdy není oddĕlená od Vrindávanu, myslím, že je s Vrindávanem totožná. Moje mysl již je Vrindávan, a protože Ty máš Vrindávan rád, mohl bys do ní prosím umístit své lotosové nohy? Považoval bych to za projev Tvé plné milosti.“

Text 138: „Můj drahý Pane, vyslechni si prosím, co Ti popravdĕ řeknu. Mým domovem je Vrindávan a Já si přeji být tam s Tebou. Pokud se tak nestane, bude pro Mĕ velice tĕžké zůstat naživu.“

Text 139: „Můj drahý Krsno, když jsi žil v Mathuře, poslal jsi Uddhavu, aby Mne učil spekulativnímu poznání a mystické yoze. Nyní říkáš osobnĕ to samé, ale Moje mysl to nepřijímá. V Mé mysli není pro jñana-yogu a dhyana-yogu místo. I když Mĕ velmi dobře znáš, přesto Mĕ poučuješ o jñana-yoze a dhyana-yoze, a to bys nemĕl dĕlat.“

Text 140: Caitanya Mahaprabhu pokračoval: „Chtĕl bych své vĕdomí odvrátit od Tebe a pohroužit je do svĕtských činností, ale nedaří se Mi to, i když se o to snažím. Přirozenĕ tíhnu pouze k Tobĕ. Tvoje pokyny, abych o Tobĕ meditoval, jsou tedy jednoduše smĕšné. A zabíjíš Mĕ tím. To není moc dobré, když o Mnĕ uvažuješ jako o vhodném uchazeči o Tvé pokyny.“

Text 141: „Gopi nejsou jako mystičtí yogi. Nikdy je neuspokojí meditace o Tvých lotosových nohou a napodobování takzvaných yogich. Učit gopi meditaci je jen další druh neupřímnosti. Když dostanou pokyn praktikovat mystickou yogu, nejsou vůbec spokojené. Naopak, jen se na Tebe budou více a více zlobit.“

Text 142: Sri Caitanya Mahaprabhu pokračoval: „Gopi spadly do velkého oceánu odloučení a jsou požírány rybami timiṅgila, které představují jejich nadĕje, že Ti budou sloužit. Gopi musí být z tlam tĕchto ryb timiṅgila vysvobozeny, protože jsou to čisté oddané. Proč by mĕly toužit po osvobození, když se jich hmotné pojetí života už netýká? Gopi nechtĕjí osvobození, po kterém touží yogi a jñani, protože již jsou osvobozeny z oceánu hmotné existence.“

Text* 143: „Jak jsi mohl tak zapomenout na vrindávanskou zem? A jak to, že jsi zapomnĕl na svého otce, matku a přátele? Jak je možné, že jsi zapomnĕl na kopec Góvardhan, břeh Jamuny a les, kde jsi prožíval tanec rasa?“

Text* 144: „Krsno, není pochyb o tom, že jsi džentlmen vytříbeného vkusu se všemi dobrými vlastnostmi. Máš dobré chování, mĕkké srdce a jsi milostivý. Vím, že nemáš ani ten sebemenší nedostatek. Přesto si Tvoje mysl ani nevzpomene na obyvatele Vrindávanu. To není nic jiného než Mé neštĕstí.“

Text* 145: „O své neštĕstí se nestarám, ale když vidím utrápenou tvář matky Yasody a jak kvůli Tobĕ všem obyvatelům Vrindávanu puká srdce, říkám si, jestli je snad nechceš všechny zabít. Nebo je snad chceš přivést k životu tím, že tam přijedeš? Proč je jen udržuješ při životĕ v takovém utrpení?“

Text* 146: „Obyvatelé Vrindávanu Tĕ nechtĕjí oblečeného jako prince, ani si nepřejí, aby ses stýkal s velkými bojovníky v jiné zemi. Oni nemohou opustit vrindávanskou zemi a bez Tvé přítomnosti všichni umírají. Co s nimi bude?“

Text 147: „Můj drahý Krsno, jsi životem Vrindávan-dhámu. Jsi zvláštĕ životem Nandy Maharaje. Jsi jediným bohatstvím vrindávanské zemĕ a jsi velmi milostivý. Prosím přijď a zachraň tak život všech vrindávanských obyvatel. Ponech prosím své lotosové nohy zase ve Vrindávanu.“

Text* 148: Vyslechnutí výroků Srimati Radharani v Pánu Krsnovi probudilo lásku k vrindávanským obyvatelům a Jeho tĕlo i mysl byly velmi rozrušené. Když slyšel o jejich lásce k Nĕmu, cítil se jim být trvale zadlužený. Krsna potom začal Srimati Radharani uklidňovat následujícími slovy:

Text 149: „Má nejdražší Srimati Radharani, prosím poslouchej Mĕ, říkám Ti pravdu. Celé dny a noci pláču, když na vás všechny, obyvatele Vrindávanu, vzpomínám. Nikdo neví, jak jsem z toho nešťastný.“

Text 150: Sri Krsna pokračoval: „Všichni obyvatelé Vrindávan-dhámu – Moje matka, otec, přátelé pasáčci krav a vše ostatní – jsou jako Můj život. Ze všech obyvatel Vrindávanu jsou gopi Mým samotným životem a mezi nimi jsi Ty, Srimati Radharani, nejpřednĕjší. Jsi proto životem Mého života.“

Text* 151: „Moje drahá Srimati Radharani, Já jsem vždy podřízený vašim láskyplným vztahům a pouze vy Mne ovládáte. Je Mé velké neštĕstí, že jsem od vás odloučený a bydlím v dalekých krajích.“

Text* 152: „Když je žena oddĕlena od muže, kterého miluje, nebo muž od své milé, ani jeden z nich nemůže žít. Ve skutečnosti žijí pouze jeden pro druhého, protože pokud jeden z nich zemře a druhý o tom uslyší, zemře také.“

Text* 153: „Taková milující počestná žena a milující manžel v odloučení přejí jeden druhému veškeré blaho a o své vlastní štĕstí se nestarají. Takový pár si navzájem přeje jen to nejlepší a jistĕ se brzy znovu setká.“

Text* 154: „Jsi Má nejdražší a Já vím, že v Mé nepřítomnosti nemůžeš žít ani okamžik. Abych Tĕ udržel naživu, uctívám Pána Narayana. Díky Jeho milostivé moci přicházím každý den do Vrindávanu, abych si s Tebou užíval zábav, a potom se vracím do Dváraka-dhámu. Tak můžeš neustále ve Vrindávanu pociťovat Moji přítomnost.“

Text 155: „Naše milostná láska je mocnĕjší díky Mému štĕstí, že jsem obdržel Narayanovu milost. To Mi umožňuje přicházet druhými nespatřen. Doufám, že Mĕ již brzy uvidí všichni.“

Text 156: „Již jsem zabil všechny podlé démony, nepřátelské vůči yaduovské dynastii, a zabil jsem také Kamsu i s jeho spojenci. Stále jsou však naživu dva nebo čtyři démoni, které chci ještĕ zabít, a potom se velmi brzy vrátím do Vrindávanu. Buď si tím prosím jistá.“

Text* 157: „Ve svém království setrvávám pouze proto, abych obyvatele Vrindávanu ochránil před útoky Mých nepřátel. Moje královské postavení Mĕ jinak nezajímá. Všechny manželky, synové a bohatství, které udržuji ve svém království, jsou tu pouze pro potĕšení Yaduovců.“

Text* 158: „Vlastnosti Tvé lásky Mĕ neustále vábí do Vrindávanu. Za deset či dvacet dní Mĕ tam opravdu dovedou, a až se vrátím, budu si ve dne i v noci užívat s Tebou i s ostatními dívkami z Vradžabhúmi.“

Text* 159: Bĕhem rozhovoru se Srimati Radharani se v Krsnovi probudila dychtivá touha vrátit se do Vrindávanu. Nechal Ji vyslechnout verš, který odehnal všechny Její problémy a který Ji ujistil, že Krsnu znovu získá.

Text 160: Pán Sri Krsna řekl: „Oddaná služba Mnĕ je jediný způsob, jak Mne dosáhnout. Mé drahé gopi, veškerá láska a náklonnost ke Mnĕ, kterou jste díky svému velkému štĕstí získaly, je jediný důvod, proč se k vám vracím.“

Text* 161: Sri Caitanya Mahaprabhu sedĕl dnem i nocí se Svarupou Damodarem ve svém pokoji a vychutnával obsah tĕchto veršů.

Text* 162: Sri Caitanya Mahaprabhu tančil zcela pohroužený v extatických emocích. Díval se do tváře Pána Jagannatha a přitom tančil a recitoval tyto verše.

Text* 163: Štĕstí Svarupy Damodara Gosvamiho nelze popsat, protože je svým tĕlem, myslí a slovy neustále pohroužený ve službĕ Pánu.

Text* 164: Smysly Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua byly totožné se Svarupovými smysly. Caitanya Mahaprabhu proto býval zcela pohroužený ve vychutnávání zpĕvu Svarupy Damodara.

Text* 165: Caitanya Mahaprabhu nĕkdy v emocionální extázi sedĕl na zemi a se sklopenýma očima psal prstem po zemi.

Text* 166: Ze strachu, že si Pán svůj prst poraní, když bude takto psát, Ho Svarupa Damodara vlastní rukou zastavil.

Text* 167: Svarupa Damodara zpíval vždy přesnĕ podle Pánových extatických emocí. Kdykoliv Sri Caitanya Mahaprabhu vychutnával určitou náladu, Svarupa Damodara ji svým zpĕvem zosobnil.

Text* 168: Sri Caitanya Mahaprabhu se díval na překrásnou, lotosu podobnou tvář Pána Jagannatha a na Jeho oči.

Text* 169: Pán Jagannatha mĕl na sobĕ girlandu, byl oblečený v hezkých šatech a ozdobený překrásnými šperky. Jeho tvář se třpytila ve slunečních paprscích a celé ovzduší bylo prodchnuté vůní.

Text* 170: V srdci Sri Caitanyi Mahaprabhua se vzedmul oceán transcendentální blaženosti a příznaky šílenství v okamžiku zesílily jako hurikán.

Text* 171: Toto šílenství transcendentální blaženosti vytvořilo vlny různých emocí, které vypadaly jako vojáci utkávající se v boji.

Text* 172: Docházelo k zesilování všech přirozených emotivních příznaků, a tak bylo vidĕt probouzení emocí, klid, přechody mezi emocemi, smíšené, transcendentální a převládající emoce i podnĕty k emocím.

Text* 173: Tĕlo Sri Caitanyi Mahaprabhua vypadalo jako transcendentální pohoří Himálaje s bohatĕ kvetoucími stromy emotivních extází.

Text* 174: Pohled na všechny tyto příznaky upoutával mysl a vĕdomí všech přítomných. Pán ve skutečnosti pokropil jejich mysli nektarem transcendentální lásky k Bohu.

Text* 175: Pokropil mysli služebníků Pána Jagannatha, vládních úředníků, poutníků, obyčejných lidí i všech obyvatel Džagannáth Purí.

Text* 176: Všichni, kdo vidĕli tanec a extatickou lásku Sri Caitanyi Mahaprabhua, jen žasli. Jejich srdce byla omámena láskou ke Krsnovi.

Text* 177: Všichni tančili a zpívali v extázi lásky a tak vytvářeli velký hluk. Při pohledu na tanec Sri Caitanyi Mahaprabhua všechny přemáhala transcendentální blaženost.

Text* 178: Vedle toho, co dĕlali ostatní, se dokonce i Pán Jagannatha a Pán Balarama při sledování tance Sri Caitanyi Mahaprabhua začali s velkou radostí pomalu pohybovat.

Text* 179: Pán Jagannatha a Pán Balarama chvílemi zastavovali svůj vůz a radostnĕ sledovali tanec Pána Caitanyi. Každý, kdo vidĕl, jak zastavili a dívali se na tanec, byl svĕdkem Jejich zábav.

Text* 180: Když Sri Caitanya Mahaprabhu takto tančil a chodil sem a tam, upadl na zem právĕ před Maharajem Prataparudrou.

Text* 181: Maharaja Prataparudra Pána s velkou úctou zvedl, ale jakmile Pán Caitanya Mahaprabhu uvidĕl krále, probral se k vnĕjšímu vĕdomí.

Text* 182: Po zahlédnutí krále se Sri Caitanya Mahaprabhu odsoudil slovy: „Ach jak ohavné, že jsem se dotkl osoby, která se zajímá o svĕtské dĕní!“

Text* 183: Dokonce ani Pán Nityananda Prabhu, Kasisvara či Govinda se nepostarali o Pána Caitanyu Mahaprabhua, když upadl na zem. Nityananda byl ve velké extázi a Kasisvara i Govinda byli nĕkde jinde.

Text* 184: Sri Caitanya Mahaprabhu už byl uspokojený královým chováním, protože král přijal službu metaře Pána Jagannatha. Proto si Pán Caitanya Mahaprabhu ve skutečnosti přál se s králem setkat.

Text 185: Jen proto, aby varoval své společníky, však Sri Caitanya Mahaprabhu, Nejvyšší Osobnost Božství, navenek projevil svůj hnĕv.

Text* 186: Když se Pán Caitanya navenek rozzlobil, krále Prataparudru to vylekalo, ale Sarvabhauma Bhattacarya mu řekl: „Nemĕj obavy.“

Text 187: Sarvabhauma Bhattacarya sdĕlil králi: „Pán je s tebou velice spokojený. Tím, že na tebe poukázal, učí své osobní společníky, jak se vztahovat ke svĕtským lidem.“

Text* 188: Sarvabhauma Bhattacarya pokračoval: „Ve vhodném okamžiku předložím tvou žádost. Potom pro tebe bude snadné přijít a setkat se s Pánem.“

Text* 189: Sri Caitanya Mahaprabhu obešel Jagannatha kolem dokola a pak zašel za vůz a opřel se do nĕj hlavou.

Text* 190: Jakmile zatlačil, vůz se s rachotem rozjel a lidé všude okolo začali volat svaté jméno Pána, „Hari! Hari!“

Text* 191: Jakmile se dal vůz do pohybu, Sri Caitanya Mahaprabhu vzal své osobní společníky před vozy Pána Balarama a Subhadry, bohynĕ štĕstí, a s velkým nadšením se před nimi dal do tance.

Text* 192: Sri Caitanya Mahaprabhu pak svůj tanec před Pánem Baladevou a Subhadrou ukončil a odebral se před vůz Pána Jagannatha. Jakmile Pána Jagannatha spatřil, začal znovu tancovat.

Text* 193: Když dospĕl na místo zvané Balagandi, Pán Jagannatha svůj vůz zastavil a rozhlížel se vlevo i vpravo.

Text 194: Po levé stranĕ vidĕl Pán Jagannatha čtvrť brahmanů a kokosový háj. Po pravé stranĕ vidĕl hezké kvĕtinové zahrady, připomínající zahrady v posvátném Vrindávanu.

Text* 195: Sri Caitanya Mahaprabhu tančil se svými oddanými před vozem a Pán Jagannatha se na nĕ ze stojícího vozu díval.

Text* 196: Bylo zvykem nabídnout Pánu u vipra-sasany nĕjaké jídlo. Bylo Mu obĕtováno nespočetnĕ druhů jídel a Pán Jagannatha každé z nich ochutnal.

Text* 197: Všechny druhy oddaných Pána Jagannatha – od začátečníků až po ty nejpokročilejší – tam Pánu obĕtovaly svá nejlepší vařená jídla.

Text* 198: Mezi tĕmito oddanými byli i král se svými královnami, jeho ministři, přátelé a všichni ostatní malí i velcí obyvatelé Džagannáth Purí.

Text* 199: Všichni návštĕvníci, kteří přišli do Džagannáth Purí z různých zemí, jakož i místní oddaní nabízeli Pánu jídla, která osobnĕ připravili.

Text* 200: Oddaní obĕtovali svá jídla všude – před vozem, za vozem, po obou stranách i v kvĕtinové zahradĕ. Obĕtovali Pánu, kdekoliv to bylo možné, protože zde neplatila žádná přísná omezení.

Text* 201: Bĕhem obĕtování jídla se shromáždil velký dav lidí. Sri Caitanya Mahaprabhu tehdy přestal se svým tancem a šel do nedaleké zahrady.

Text* 202: Sri Caitanya Mahaprabhu vstoupil do zahrady a pohroužený v hlubokých extatických emocích tam padl na vyvýšeném místĕ k zemi.

Text* 203: Pán byl z tance velice unavený a potil se po celém tĕle. Kochal se proto voňavým chladným vánkem, který vanul zahradou.

Text* 204: Přišli tam i všichni oddaní, kteří se zúčastnili saṅkirtanu, a pod každým stromem odpočíval nĕkterý z nich.

Text* 205: Tak jsem popsal velké společné zpívání oddaných a Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua, když tančil před Jagannathovým vozem.

Text 206: Ve své modlitbĕ známé jako Caitanyastaka tento Pánův tanec před Jagannathovým vozem obšírnĕ popsal Srila Rupa Gosvami.

Text* 207: „Sri Caitanya Mahaprabhu ve velké extázi tančil po hlavní třídĕ před Pánem Jagannathem, vládcem Níláčaly, sedícím na svém voze. Přemožený transcendentální blažeností tance a obklopený vaisnavy, kteří zpívali svatá jména, projevoval vlny extatické lásky k Bohu. Kdy se Sri Caitanya Mahaprabhu znovu ukáže mému zraku?“

Text* 208: Každý, kdo poslouchá o této slavnosti vozů, dosáhne Sri Caitanyi Mahaprabhua. Dosáhne také vznešené úrovnĕ pevného přesvĕdčení o oddané službĕ a lásce k Bohu.

Text 209: Já, Krsnadasa, vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu po vzoru Sri Rupy a Sri Raghunatha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.