prāṇa-nātha, śuna mora satya nivedana
vraja — āmāra sadana, tāhāń tomāra sańgama,
nā pāile nā rahe jīvana
prāṇa-nātha — ó Můj Pane, vládce Mého života; śuna — prosím vyslechni; mora — Můj; satya — opravdový; nivedana — návrh; vraja — Vrindávan; āmāra — Moje; sadana — místo; tāhāṅ — tam; tomāra — Tvoji; saṅgama — společnost; nā pāile — když nezískám; nā — ne; rahe — zůstane; jīvana — život.
„Můj drahý Pane, vyslechni si prosím, co Ti popravdĕ řeknu. Mým domovem je Vrindávan a Já si přeji být tam s Tebou. Pokud se tak nestane, bude pro Mĕ velice tĕžké zůstat naživu.“
Po společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství může človĕk toužit až tehdy, když je jeho mysl zbavená všech označení. Mysl musí být nĕčím zamĕstnaná. Pokud se má nĕkdo zbavit hmotných vĕcí, nemůže mít prázdnou mysl, ale musí mít nĕjaké námĕty pro myšlení, cítĕní a chtĕní. Dokud mysl není naplnĕná myšlenkami na Krsnu, pocity vůči Krsnovi a touhou sloužit Krsnovi, bude plná hmotných činností. Ti, kdo se vzdali všech hmotných činností a přestali na nĕ myslet, by si neustále mĕli udržovat touhu myslet na Krsnu. Bez Krsny nelze žít, tak jako človĕk nemůže žít bez nĕjakého požitku pro svoji mysl.
