pūrve uddhava-dvāre, ebe sākṣāt āmāre,

yoga-jñāne kahilā upāya

tumi — vidagdha, kṛpāmaya, jānaha āmāra hṛdaya,

more aiche kahite nā yuyāya

pūrve — dříve; uddhava-dvāre — skrze Uddhavu; ebe — nyní; sākṣāt — přímo; āmāre — Mnĕ; yoga — mystická jógová meditace; jñāne — filosofická spekulace; kahilā — říkal jsi; upāya — způsob; tumi — Ty; vidagdha — vtipný; kṛpā-maya — milostivý; jānaha — znáš; āmāra — Moji; hṛdaya — mysl; more — ke Mnĕ; aiche — takto; kahite — mluvit; nā yuyāya — nehodí se.


Text

„Můj drahý Krsno, když jsi žil v Mathuře, poslal jsi Uddhavu, aby Mne učil spekulativnímu poznání a mystické yoze. Nyní říkáš osobnĕ to samé, ale Moje mysl to nepřijímá. V Mé mysli není pro jñana-yogu a dhyana-yogu místo. I když Mĕ velmi dobře znáš, přesto Mĕ poučuješ o jñana-yoze a dhyana-yoze, a to bys nemĕl dĕlat.“

Purport

Proces mystické yogy, spekulativní způsob hledání Nejvyšší Absolutní Pravdy, tomu, kdo je trvale pohroužený v myšlenkách na Krsnu, vůbec nic neříká. Oddaní se o spekulaci vůbec nezajímají. Oddaný by mĕl místo rozvíjení spekulativního poznání či praktikování mystické yogy uctívat Božstvo v chrámu a neustále Pánu sloužit. Realizace oddaných je, že uctívání Božstva v chrámu je stejné jako sloužit Pánu přímo. Božstvo je známé jako arca-vigraha nebo arca-avatara, inkarnace Nejvyššího Pána v podobĕ hmotných projevů (mosaz, kámen či dřevo). Mezi Krsnou projeveným ve hmotĕ a Krsnou projeveným v duchovní energii není z konečného hlediska rozdíl, protože obojí jsou Jeho energie. Pro Krsnu rozdíl mezi hmotnou a duchovní energií neexistuje. Jeho projevení v hmotné podobĕ je proto stejnĕ dobré jako Jeho původní podoba sac-cid-ananda-vigraha. Oddaný neustále zapojený v uctívání Božstva podle usmĕrňujících zásad uvedených v sastrách a předávaných duchovním mistrem postupnĕ realizuje, že je v přímém styku s Nejvyšší Osobností Božství, a tak ztrácí zájem o takzvanou meditaci, yogu či mentální spekulaci.