ei-mata gaura-śyāme, dońhe ṭhelāṭheli
svarathe śyāmere rākhe gaura mahā-balī
ei-mata — takto; gaura-śyāme — Pánem Jagannāthem a Pánem Śrī Caitanyou Mahāprabhuem; doṅhe — mezi Nimi; ṭhelāṭheli — soutĕž v přetlačování; sva-rathe — ve vlastním voze; śyāmere — Pána Jagannātha; rākhe — drží; gaura — Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu; mahā-balī — nesmírnĕ mocný.
Mezi Caitanyou Mahaprabhuem a Pánem Jagannathem tak vypukla soutĕž o to, kdo povede. Caitanya Mahaprabhu však svou silou způsobil, že na Nĕho musel Pán Jagannatha ve svém voze čekat.
Ve své Anubhasyi popisuje Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura extázi Sri Caitanyi Mahaprabhua takto: Poté, co Sri Krsna, syn Maharaje Nandy, opustil společnost gopi ve Vrindávanu, vĕnoval se svým zábavám ve Dvárace. Když jel Krsna se svým bratrem, sestrou a dalšími obyvateli Dváraky na Kurukšétru, znovu se s obyvateli Vrindávanu potkal. Sri Caitanya Mahaprabhu je radha-bhava-dyuti-suvalita, což znamená, že Krsna samotný přijímá roli Srimati Radharani, aby poznal Krsnu. Pán Jagannatha-deva je Krsna a Sri Krsna Caitanya Mahaprabhu je Srimati Radharani. To, jak Caitanya Mahaprabhu vedl Pána Jagannatha do chrámu Gundici, odpovídá tomu, jak vedla Srimati Radharani Krsnu do Vrindávanu. Šrí Kšétra, Džagannáth Purí, byla brána jako království Dváraky neboli místo, kde si Krsna užívá svrchovaného bohatství. Nyní Ho však Sri Caitanya Mahaprabhu odvádĕl do Vrindávanu, prosté vesnice, kde jsou všichni obyvatelé naplnĕni extatickou láskou ke Krsnovi. Tak, jako je Vrindávan místem madhurya-lily, je Šrí Kšétra místem aisvarya-lily. Zdržení Sri Caitanyi Mahaprabhua za vozem vyjadřovalo, že Pán Jagannatha, Krsna, zapomínal na obyvatele Vrindávanu. I když je Krsna opomíjel, zapomenout na nĕ nemohl. Bĕhem své honosné Ratha-yatry se tedy vracel do Vrindávanu. Sri Caitanya Mahaprabhu se v roli Srimati Radharani přesvĕdčoval, jestli si Pán na obyvatele Vrindávanu stále ještĕ vzpomíná. Jakmile Caitanya Mahaprabhu zůstal za vozem, Jagannatha-deva, samotný Krsna, pochopil, na co Srimati Radharani myslí, a proto se nĕkdy za tancem Sri Caitanyi Mahaprabhua zpozdil, aby Srimati Radharani naznačil, že nezapomnĕl. Zastavil pohyb rathy a zůstal stát na místĕ. Pán Jagannatha tak dal najevo, že by bez extáze Srimati Radharani nemohl být spokojený. Když takto Jagannatha čekal, Gaurasundara, Caitanya Mahaprabhu, ve své extázi Srimati Radharani okamžitĕ přispĕchal ke Krsnovi, a tehdy se Pán Jagannatha zase pomalu rozjel vpřed. Všechny tyto soutĕživé výmĕny patřily k láskyplným vztahům mezi Krsnou a Srimati Radharani. V této soutĕži extáze Pána Caitanyi vůči Jagannathovi a Jagannathovy extáze vůči Srimati Radharani Caitanya Mahaprabhu vítĕzil.
