Text* 1: S úctou se klaním Nejvyšší Osobnosti Božství (brahmanya-devovi), který se zjevil jako Saksi-gopala, aby pomohl brahmanovi. Pĕšky cestoval sto dní napříč celou zemí, a proto jsou Jeho činnosti úžasné.

Text* 2: Sláva Pánu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi! Sláva Pánu Nityanandovi Prabhuovi! Sláva Sri Advaitovi Prabhuovi! Sláva všem oddaným Sri Caitanyi Mahaprabhua!

Text* 3: Sri Caitanya Mahaprabhu šel a šel, až s celou skupinou došel do Jádžapuru na břehu řeky Vaitaraní. Tam navštívil chrám Varahadevy, kterému složil své poklony.

Text* 4: Ve Varahadevovĕ chrámu Sri Caitanya Mahaprabhu zpíval, tančil a pronášel modlitby. Strávil v tomto chrámu celou noc.

Text* 5: Sri Caitanya Mahaprabhu potom šel do mĕsta Kataku, aby navštívil chrám svĕdka Gopala. Když Božstvo Gopala uvidĕl, velmi Ho potĕšila Jeho krása.

Text* 6: Sri Caitanya Mahaprabhu tam nĕjakou dobu zpíval a tančil a v extázi Gopalovi přednášel mnoho modliteb.

Text* 7: Té noci zůstal Sri Caitanya Mahaprabhu v Gopalovĕ chrámu a s velkou radostí vyslechl společnĕ se všemi oddanými vyprávĕní o svĕdkovi Gopalovi.

Text* 8: Když dříve Nityananda Prabhu cestoval po poutních místech celé Indie, přišel také do Kataku, aby zhlédl Saksi-gopala.

Text 9: Nityananda Prabhu tehdy od místních lidí vyslechl příbĕh o Saksi-gopalovi a nyní ho znovu vyprávĕl. Pán Caitanya Mahaprabhu s velkou radostí poslouchal.

Text* 10: Dříve žili ve Vidjánagaru v jižní Indii dva brahmanové, kteří se vydali na dlouhou cestu po různých poutních místech.

Text* 11: Nejdříve navštívili Gaju, potom Káší a Prajág. Nakonec přišli s velkou radostí do Mathury.

Text 12: Po příchodu do Mathury putovali skrze různé vrindávanské lesy a přišli také ke kopci Góvardhanu. Zhlédli všech dvanáct lesů (vanů) a nakonec dorazili do mĕsta Vrindávanu.

Text* 13: Ve vesnici Paňčakróší Vrindávanu, na místĕ, kde dnes stojí chrám Govindy, stál dříve velký chrám, ve kterém se honosnĕ uctíval Gopala.

Text* 14: Oba poutníci pak poté, co se v Jamunĕ vykoupali na různých k tomu určených místech, jako je Kéší-ghát a Kálíja-ghát, navštívili Gopalův chrám. V tomto chrámu si také odpočinuli.

Text* 15: Jejich mysli byly uchvácené krásou Gopalova Božstva a s pocity velkého štĕstí tam zůstali dva nebo čtyři dny.

Text* 16: Jeden z tĕchto dvou brahmanů byl starý muž a druhý byl mladík, který tomu starému pomáhal.

Text* 17: Mladý brahmana staršímu neustále sloužil a ten z nĕho mĕl radost, protože byl s jeho službou velice spokojený.

Text* 18: Starší muž řekl mladšímu: „Při všech našich cestách na poutní místa jsi mi různými způsoby sloužil a pomáhal.“

Text* 19: „Ani můj vlastní syn mi tak neslouží. Tvou milostí mĕ tato pouť vůbec neunavila.“

Text* 20: „Byl bych nevdĕčník, kdybych ti neprokázal žádnou úctu. Proto slibuji, že ti dám svoji dceru.“

Text* 21: Mladší brahmana odpovĕdĕl: „Drahý pane, prosím poslouchej. Říkáš nĕco velice zvláštního. Takové vĕci se nedĕjí.“

Text 22: „Jsi velice urozený človĕk, máš dobré vzdĕlání a velké bohatství. Já nejsem ani urozený, ani vzdĕlaný a žádné bohatství nemám.“

Text 23: „Já nejsem vhodný manžel pro tvoji dceru. Sloužím ti jen proto, aby byl Krsna spokojený.“

Text 24: „Služba brahmanům Pána Krsnu velice tĕší. A je-li Pán spokojený, bohatství naší oddané služby roste.“

Text* 25: Starší brahmana na to řekl: „Můj drahý chlapče, nepochybuj o tom, co říkám. Svoji dceru ti dám. Už jsem se rozhodl.“

Text* 26: Mladý brahmana odpovĕdĕl: „Máš ženu a syny a také široký okruh příbuzných a přátel.“

Text* 27: „Není možné, abys mi daroval svoji dceru, pokud s tím nebudou souhlasit všichni tví přátelé a příbuzní. Vzpomeň si na příbĕh královny Rukmini a jejího otce Bhismaky.“

Text 28: „Král Bhismaka chtĕl dát svoji dceru Rukmini Krsnovi, ale Rukmi, jeho nejstarší syn, s tím nesouhlasil, a proto král nemohl své rozhodnutí uskutečnit.“

Text* 29: Starší brahmana řekl: „Moje dcera mi patří. Rozhodnu-li se nĕkomu dát svoje vlastnictví, kdo mi v tom může zabránit?“

Text* 30: „Můj milý chlapče, dám ti svoji dceru, a co řeknou ostatní, mĕ nezajímá. Nepochybuj o tom a přijmi můj návrh.“

Text* 31: Mladší brahmana odpovĕdĕl: „Jestliže ses rozhodl dát mi svoji mladou dceru, pak to řekni před Gopalovým Božstvem.“

Text 32: Starší brahmana předstoupil před Gopala a řekl: „Můj drahý Pane, buď prosím svĕdkem toho, že tomuto chlapci dávám svoji dceru.“

Text* 33: Mladší brahmana oslovil Božstvo: „Můj drahý Pane, jsi mým svĕdkem. Pokud pak bude třeba, zavolám Tĕ, abys svĕdčil.“

Text* 34: Po tomto rozhovoru se oba brahmanové vydali k domovu. Mladší brahmana doprovázel staršího jako předtím, jako kdyby to byl jeho guru (duchovní mistr), a různými způsoby mu sloužil.

Text* 35: Oba brahmanové se po návratu do Vidjánagaru rozešli do svých domovů. Staršího brahmanu začala po nĕjaké dobĕ trápit velká úzkost.

Text* 36: Uvažoval: „Na svatém místĕ jsem dal čestné slovo brahmanovi, a co jsem slíbil, se zaručenĕ stane. Musím to teď říci své ženĕ, synům, dalším příbuzným a přátelům.“

Text* 37: Jednoho dne tedy starší brahmana svolal všechny své příbuzné a přátele a vyložil jim, co se před Gopalem odehrálo.

Text* 38: Jakmile členové rodinného kruhu vyslechli příbĕh starého brahmany, projevili hlasitĕ své zklamání a požádali ho, aby už víckrát takový slib nedával.

Text* 39: Všichni svornĕ prohlásili: „Dáš-li svou dceru do nízké rodiny, tvoje společenské postavení bude zničeno. Až se to lidé dozvĕdí, budou si z tebe dĕlat legraci.“

Text* 40: Starší brahmana řekl: „Jak mohu porušit slib daný na svatém poutním místĕ? Ať se stane cokoliv, svoji dceru mu musím dát.“

Text* 41: Příbuzní mu jednomyslnĕ řekli: „Jestliže dáš svou dceru tomu chlapci, tak s tebou přerušíme veškeré styky.“ Jeho žena a synové navíc prohlásili: „Jestli to udĕláš, otrávíme se.“

Text* 42: Starší brahmana řekl: „Pokud tomu mladému brahmanovi svou dceru nedám, zavolá Sri Gopalajiho jako svĕdka. Dceru si pak vezme násilím, a v takovém případĕ ztratí mé náboženské zásady význam.“

Text* 43: Jeho syn odpovĕdĕl: „Božstvo sice může být svĕdek, ale nachází se v daleké zemi. Jak tedy může přijít, aby proti tobĕ svĕdčilo? Proč si s tím dĕláš takové starosti?“

Text* 44: „Nemusíš přímo popírat, co jsi slíbil. Není nutné, abys takto lhal. Jednoduše prohlas, že si nevzpomínáš, co jsi říkal.“

Text 45: „Ty jenom řekni ,Na nic si nevzpomínám,̀ a o ostatní se postarám já. Porazím toho mladého brahmanu argumenty.“

Text* 46: Když to starší brahmana uslyšel, jeho mysl to velice rozrušilo, a tak s pocitem bezmocnosti upřel svoji pozornost na lotosové nohy Gopala.

Text* 47: Starší brahmana se modlil: „Můj drahý Pane Gopale, přijal jsem útočištĕ u Tvých lotosových nohou, a proto Tĕ žádám, abys ochránil mé náboženské zásady a zároveň zabránil smrti mých příbuzných.“

Text* 48: Dalšího dne, právĕ ve chvíli, kdy starší brahmana o tĕchto vĕcech hluboce přemýšlel, přišel ten mladší do jeho domu.

Text* 49: Mladý brahmana k nĕmu přistoupil, s úctou se mu poklonil a potom s velkou pokorou a se sepjatýma rukama promluvil.

Text* 50: „Slíbil jsi, že mi dáš svou dceru, ale nyní mlčíš. Jaký je tvůj závĕr?“

Text* 51: Starší brahmana na to nic neřekl. Toho využil jeho syn a okamžitĕ vyšel ven s holí v ruce, aby mladíka uhodil.

Text* 52: Syn řekl: „Ty jsi tak pokleslý! Chceš se oženit s mou sestrou! Jsi jako trpaslík, který se snaží chytit mĕsíc!“

Text* 53: Když mladší brahmana uvidĕl v jeho ruce hůl, utekl. Druhého dne však shromáždil všechny lidi z vesnice.

Text* 54: Vesničané potom zavolali staršího brahmanu a přivedli ho do shromáždĕní. Mladý brahmana pak přede všemi promluvil.

Text* 55: „Tento urozený muž mi slíbil svoji dceru, ale nyní svůj slib nechce dodržet. Zeptejte se ho prosím, proč tak jedná.“

Text* 56: Shromáždĕní lidé se staršího brahmany zeptali: „Pokud jsi mu svoji dceru již slíbil, proč teď neplníš svůj slib? Dal jsi mu své čestné slovo.“

Text* 57: Starší brahmana řekl: „Moji drazí přátelé, slyšte, co k tomu mohu říct. Já se nepamatuji, že bych nĕco takového slíbil.“

Text* 58: Jakmile to uslyšel syn staršího brahmany, okamžitĕ toho využil a začal manipulovat se slovy. Postavil se před shromáždĕní a promlouval nestoudné lži.

Text* 59: „Můj otec mĕl s sebou na poutní cestĕ hodnĕ penĕz. Když je tento ničema vidĕl, rozhodl se, že mu je ukradne.“

Text* 60: „Nikdo další tam s nimi nebyl a tento zlodĕj toho využil. Dal mému otci sníst drogu zvanou dhutura a tak ho přivedl do stavu šílenství.“

Text* 61: „Poté, co tento darebák mého otce okradl, vymyslel si, že to byl nĕjaký zlodĕj, a teď ještĕ tvrdí, že mu můj otec slíbil svoji dceru.“

Text* 62: „Vy všichni zde shromáždĕní jste urození lidé. Posuďte tedy prosím, je-li vhodné tomuto chudému brahmanovi darovat dceru mého otce.“

Text* 63: Když lidé vše vyslechli, byli na pochybách. Připadalo jim docela možné, že kvůli penĕzům človĕk nĕkdy poruší i náboženské zásady.

Text* 64: Mladý brahmana ale řekl: „Vážení, prosím poslouchejte. On lže, protože chce zvítĕzit ve sporu.“

Text* 65: „Tento brahmana byl spokojený s mou službou, a tak mi sám od sebe slíbil: ,Dám ti svoji dceru.̀“

Text* 66: „Já jsem mu to tehdy rozmlouval a říkal jsem mu: ,Ó nejlepší z brahmanů, já nejsem vhodný manžel pro tvoji dceru.̀“

Text* 67: „,Zatímco ty jsi učenec a zámožný človĕk urozeného původu, já jsem nevzdĕlaný chudák, který má k urozenosti daleko.̀“

Text* 68: „Tento brahmana však stále naléhal. Opakovanĕ mĕ prosil, abych jeho návrh přijal, a říkal: ,Dávám ti svou dceru, tak ji prosím přijmi.̀“

Text* 69: „Já jsem mu na to řekl: ,Poslouchej mĕ prosím, ty jsi učený brahmana. Tvoje žena, přátelé a příbuzní s tímto návrhem nebudou nikdy souhlasit.̀“

Text* 70: „,Můj drahý pane, nebudeš schopen dostát svému slibu a bude porušen.̀ On však svůj slib znovu a znovu opakoval.“

Text* 71: „,Dal jsem ti svou dceru, tak neváhej. Je to moje dcera a já ti ji dávám. Kdo mi v tom může zabránit?̀“

Text* 72: „Tehdy jsem se soustředĕnou myslí požádal tohoto brahmanu, aby mi to slíbil před Božstvem Gopala.“

Text* 73: „Tento urozený muž potom před Božstvem Gopala řekl: ,Můj drahý Pane, buď prosím svĕdkem toho, že tomuto brahmanovi daruji svoji dceru.̀“

Text* 74: „Přijal jsem Božstvo Gopala jako svého svĕdka a požádal u Jeho lotosových nohou o toto:“

Text* 75: „,Pokud se, můj drahý Pane, bude tento brahmana pozdĕji zdráhat dát mi svoji dceru, povolám Tĕ jako svého svĕdka. Vezmi to prosím na vĕdomí.̀“

Text 76: „Přizval jsem tedy k této domluvĕ velkou osobnost. Požádal jsem o svĕdectví Nejvyššího Pána. Slova Nejvyšší Osobnosti Božství přijímá celý svĕt.“

Text 77-78: Starší brahmana využil této příležitosti a okamžitĕ potvrdil, že to je pravda. Řekl: „Pokud sem Gopala osobnĕ přijde jako svĕdek, pak tomu mladému brahmanovi svoji dceru určitĕ dám.“

Text* 79: Starší brahmana si myslel: „Pán Krsna je velice milostivý, a tak jistĕ přijde můj výrok potvrdit.“

Text* 80: Ateistický syn uvažoval: „Není možné, aby Gopala přišel a svĕdčil.“ S tímto rozdílným pochopením tedy otec i syn došli ke shodĕ.

Text* 81: Mladý brahmana využil příležitosti a řekl: „Zapiš to prosím, ať to máme černé na bílém, abys svoje čestné slovo zase nezmĕnil.“

Text* 82: Všichni shromáždĕní se tak stali prostředníky. Dohodu zapsali na list papíru a dali ji obĕma podepsat.

Text* 83: Mladý brahmana potom řekl: „Vážení, můžete mne ještĕ vyslechnout? Tento starší brahmana je jistĕ pravdomluvný a následuje náboženské zásady.“

Text* 84: „On svůj slib nechtĕl porušit, ale mĕl strach, aby příbuzní nespáchali sebevraždu, a proto se odchýlil od pravdy.“

Text* 85: „Díky zbožnosti tohoto staršího brahmany zavolám Nejvyšší Osobnost Božství jako svĕdka. Tak zachovám pravdivost jeho slibu.“

Text* 86: Nĕkteří ateisté ve shromáždĕní po vyslechnutí rozhodných slov mladého brahmany začali vtipkovat. Nĕkdo jiný však řekl: „Pán je koneckonců milostivý, a jestli chce, tak může přijít.“

Text* 87: Poté, co se shromáždĕní rozešlo, se mladý brahmana vydal do Vrindávanu. Když tam přišel, nejdříve se poklonil Božstvu a potom o všem dopodrobna vyprávĕl.

Text* 88: Řekl: „Můj Pane, jsi ochránce brahmanské kultury a jsi také velice milostivý. Prokaž proto prosím svoji velkou milost tím, že ochráníš náboženské zásady nás dvou brahmanů.“

Text 89: „Můj drahý Pane, nehledám štĕstí v tom, že dostanu jeho dceru za ženu. Trápí mĕ jen, že tento brahmana porušil svůj slib.“

Text 90: Mladý brahmana pokračoval: „Můj drahý Pane, jsi velice milostivý a víš všechno. Buď proto prosím v tomto případĕ svĕdkem. Ten, kdo ví, jak se vĕci mají, a přesto nesvĕdčí, se zaplétá do hříšných činností.“

Text* 91: Pán Krsna odpovĕdĕl: „Můj drahý brahmano, vrať se domů a svolej všechny lidi. Až budou pohromadĕ, snaž se na Mĕ vzpomínat.“

Text* 92: „Já se tam jistĕ zjevím a svým svĕdectvím potvrdím daný slib, abych ochránil čest vás dvou brahmanů.“

Text* 93: Mladý brahmana odpovĕdĕl: „Můj drahý Pane, i kdyby ses tam zjevil jako čtyřruké Božstvo Visnua, nikdo z tĕch lidí nebude Tvým slovům vĕřit.“

Text* 94: „Jen pokud tam přijdeš v této podobĕ Gopala a ta slova vyjdou z Tvé překrásné tváře, všichni lidé Tvé svĕdectví vyslechnou.“

Text 95: Pán Krsna řekl: „Nikdy jsem neslyšel, že by Božstvo chodilo z místa na místo.“

Text* 96: „Můj drahý Pane, Ty nejsi socha; jsi přímo syn Nandy Maharaje. Nyní bys mohl pro toho starého brahmanu udĕlat nĕco, co jsi dosud ještĕ nikdy neudĕlal.“

Text 97: Sri Gopalaji se usmál a řekl: „Poslouchej, Můj drahý brahmano, půjdu s tebou, ale tak, že budu kráčet za tebou.“

Text* 98: Pán pokračoval: „Nesnaž se otáčet, aby ses na Mĕ podíval, protože jakmile Mĕ spatříš, zastavím se a na tom místĕ už zůstanu.“

Text* 99: „Že za tebou jdu, poznáš podle zvuku Mých nákotníčků.“

Text* 100: „Každý den uvař kilo rýže a obĕtuj Mi ji. Budu jíst tuto rýži a půjdu za tebou.“

Text* 101: Dalšího dne brahmana požádal Gopala o svolení a vydal se na cestu do své zemĕ. Gopala ho krok za krokem následoval.“

Text* 102: Jak Gopala šel za mladým brahmanou, bylo slyšet cinkání Jeho nákotníčků. Brahmana mĕl velkou radost a vařil pro Gopala k jídlu prvotřídní rýži.

Text* 103: Mladý brahmana takto šel a šel, až nakonec dorazil do své zemĕ. Když se blížil ke své vesnici, uvažoval.

Text* 104: „Nyní už jsem ve své vesnici. Půjdu domů a povím všem, že přišel svĕdek.“

Text* 105: Brahmana si říkal, že pokud lidé neuvidí Božstvo Gopala na vlastní oči, neuvĕří, že přišel. „I kdyby však Gopala zůstal tady,“ myslel si, „není se čeho bát.“

Text* 106: S tĕmito myšlenkami se brahmana ohlédl a uvidĕl Gopala, Nejvyšší Osobnost Božství, jak tam stojí s úsmĕvem na tváři.

Text* 107: Pán brahmanovi řekl: „Nyní můžeš jít domů. Já zůstanu tady a nikam neodejdu.“

Text* 108: Mladý brahmana pak odešel do mĕsta a oznámil všem Gopalův příchod. Lidé žasli, když to slyšeli.

Text* 109: Všichni lidé z mĕsta se šli na svĕdka Gopala podívat, a když vidĕli, že tam Pán opravdu stojí, všichni se Mu s úctou poklonili.

Text* 110: Byli blažení z pohledu na Jeho krásu a překvapení, když slyšeli, že tam Gopala opravdu přišel.

Text* 111: Starší brahmana potom s velkou radostí předstoupil před ostatní a okamžitĕ padl před Gopalem na zem jako tyč.

Text* 112: Před všemi mĕšťany tak Pán Gopala dosvĕdčil, že starší brahmana daroval svoji dceru mladému brahmanovi.

Text 113: Po vykonané svatbĕ Pán obĕma brahmanům řekl: „Vy dva brahmanové jste zrození za zrozením Mými vĕčnými služebníky.“

Text* 114: Pán pokračoval: „Svou pravdomluvností jste Mĕ velice potĕšili. Teď můžete požádat o nĕjaké požehnání.“ Oba brahmanové si tedy s velkou radostí vyžádali požehnání.

Text* 115: Brahmanové řekli: „Zůstaň prosím tady, aby lidé na celém svĕtĕ vĕdĕli, jak jsi milostivý ke svým služebníkům.“

Text* 116: Pán Gopala zůstal a oba brahmanové Mu sloužili. Mnoho lidí z různých zemí se o tomto příbĕhu dozvĕdĕlo a přicházelo Gopala navštívit.

Text* 117: Nakonec ten úžasný příbĕh uslyšel i král a také se přišel na Gopala podívat, což ho velmi uspokojilo.

Text* 118: Král postavil hezký chrám, ve kterém probíhala pravidelná služba. Gopala se proslavil pod jménem Saksi-gopala (svĕdek Gopala).

Text 119: Saksi-gopala tak zůstal ve Vidjánagaru a dlouhou dobu zde přijímal službu.

Text* 120: Po čase došlo k bitvĕ a tuto zemi dobyl král Purusottama-deva z Urísy.

Text* 121: Tento král porazil krále Vidjánagaru a zmocnil se jeho trůnu, zvaného Manikya-simhasana, vykládaného mnoha drahokamy.

Text* 122: Král Purusottama-deva byl velký oddaný a velmi kultivovaný Árja. Modlil se u Gopalových lotosových nohou: „Přijď prosím do mého království.“

Text* 123: Když král Gopala žádal, aby přišel do jeho království, Gopala jeho modlitbu přijal, protože mu byl zavázaný za jeho oddanou službu. Král tedy Božstvo vzal a odvezl do Kataku.

Text* 124: Poté, co se král Purusottama-deva zmocnil trůnu Manikya, vzal ho do Džagannáth Purí, kde ho daroval Pánu Jagannathovi. Mezitím také v Kataku zavedl pravidelné uctívání Božstva Gopala.

Text* 125: Po instalaci Božstva Gopala v Kataku Ho přišla navštívit královna Purusottama-devy a s velkou oddaností Mu darovala různé ozdoby.

Text* 126: Královna mĕla na nose drahocennou perlu, kterou chtĕla dát Gopalovi. Přemýšlela takto:

Text* 127: „Kdyby mĕlo Božstvo propíchnutý nos, mohla bych Mu tuto perlu darovat.“

Text* 128: S tĕmito myšlenkami se královna Gopalovi poklonila a vrátila se do svého paláce. Té noci se jí ve snu zjevil Gopala a promluvil k ní.

Text* 129: „Když jsem byl malý, matka Mi propíchla nos a s velkou námahou tam upevnila perlu.“

Text* 130: „Ta dírka tam stále je a ty do ní můžeš upevnit perlu, kterou jsi Mi chtĕla dát.“

Text* 131: Jakmile se královna probudila, vyprávĕla o svém snu králi. Oba manželé potom šli s perlou do chrámu.

Text* 132: V nose Božstva uvidĕli dírku, do které perlu umístili. A protože z toho mĕli nesmírnou radost, uspořádali velkou slavnost.“

Text* 133: Od té doby Gopala přebývá ve mĕstĕ Kataku a je pořád známý jako Saksi-gopala.

Text* 134: Takto Sri Caitanya Mahaprabhu vyslechl příbĕh o Gopalových skutcích. Jeho samotného i Jeho blízké oddané to velice potĕšilo.

Text* 135: Jak Sri Caitanya Mahaprabhu sedĕl před Božstvem Gopala, všichni oddaní vidĕli, že On i Božstvo mají jednu a tu samou podobu.

Text* 136: Oba mĕli stejnou barvu pleti a obrovská tĕla. Oba mĕli na sobĕ šafránovĕ zbarvené šaty a oba byli velmi vážní.

Text* 137: Oddaní vidĕli, že Pán Caitanya Mahaprabhu i Gopala oslnivĕ září a mají oči jako lotosy. Oba byli pohroužení v extázi a Jejich tváře připomínaly mĕsíce v úplňku.

Text* 138: Když Pán Nityananda takto vidĕl Božstvo Gopala a Sri Caitanyu Mahaprabhua, vymĕňoval si s oddanými různé poznámky a všichni se smáli.

Text* 139: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu tak s velkou radostí strávil tu noc v chrámu. Ráno se po zhlédnutí maṅgala-arati opĕt vydal na cestu.

Text 140: Srila Vrndavana dasa Thakura (ve své knize Caitanya-bhagavata) obšírnĕ popsal místa, která Pán navštívil cestou do Bhuvanéšvaru.

Text 141: Když Sri Caitanya Mahaprabhu přišel do Kamalapuru, vykoupal se v říčce Bhárgínadí a svoji tyč sannyasiho zanechal v rukou Pána Nityanandy.

Text 142: When Lord Caitanya Mahaprabhu went to the temple of Lord Siva known as Kapotesvara, Nityananda Prabhu, who was keeping His sannyasa staff in custody, broke the staff in three parts and threw it into the river Bharginadi. Later this river became known as Danda-bhanga-nadi.

Text 144: Když Sri Caitanya Mahaprabhu uvidĕl zdálky Jagannathův chrám, okamžitĕ upadl do extáze. Poté, co se chrámu poklonil, začal tančit v extázi lásky k Bohu.

Text* 145: Všichni oddaní byli ve společnosti Pána Caitanyi nadšení. Jak šli po hlavní cestĕ, tančili a zpívali, pohroužení v lásce k Bohu.

Text 146: Sri Caitanya Mahaprabhu se smál, naříkal, tančil a vydával mnoho extatických výkřiků a zvuků. Chrám byl pouhých deset kilometrů daleko, ale Jemu to připadalo jako tisíce kilometrů.

Text 147: Takto Pán šel a šel, až došel na místo známé jako Átháranála. Tam se probral k vnĕjšímu vĕdomí a promluvil ke Sri Nityanandovi Prabhuovi.

Text 148: Poté, co se Pán Caitanya Mahaprabhu probral k vnĕjšímu vĕdomí, požádal Pána Nityanandu Prabhua: „Vrať Mi prosím Moji tyč.“

Text* 149: Nityananda Prabhu řekl: „V extázi jsi upadl, ale Já jsem Tĕ zachytil. Oba jsme však spadli na Tvou tyč.“

Text* 150: „Tyč se pod Námi rozlámala, a kam se podĕly ty kusy, to opravdu nevím.“

Text* 151: „Je to jistĕ kvůli Mému přestupku, že se Tvá tyč polámala. Nyní Mĕ za to můžeš potrestat, jak uznáš za vhodné.“

Text 152: Když Pán vyslechl příbĕh o tom, jak se Jeho tyč polámala, s trochou lítosti a trochou hnĕvu promluvil.

Text* 153: Caitanya Mahaprabhu řekl: „Tím, že jste Mĕ přivedli do Níláčaly, jste Mi všichni moc prospĕli. Neuhlídali jste však tyč, která byla Mým jediným vlastnictvím.“

Text* 154: „Jdĕte tedy všichni navštívit Pána Jagannatha přede Mnou nebo za Mnou. Já s vámi nepůjdu.“

Text* 155: Mukunda Datta řekl Pánu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi: „Můj Pane, mĕl bys kráčet před námi a my Tĕ budeme následovat. Nepůjdeme s Tebou.“

Text* 156: Sri Caitanya Mahaprabhu šel tedy velmi rychle před ostatními oddanými. Co bylo skutečným zámĕrem dvou Pánů, Caitanyi Mahaprabhua a Nityanandy Prabhua, nikdo nechápal.

Text* 157: Oddaní nechápali, proč Nityananda Prabhu tyč zlomil, proč Mu to Sri Caitanya Mahaprabhu dovolil, ani proč se Sri Caitanya Mahaprabhu rozzlobil, když Mu předtím dovolil tyč zlomit.

Text 158: Tato zábava se zlomenou tyčí je velmi hluboká. Pochopit ji může jedinĕ ten, kdo je obdařen neochvĕjnou oddaností lotosovým nohám tĕchto dvou Pánů.

Text 159: Sláva Pána Gopala, jenž je milostivý k brahmanům, je nesmírná. Příbĕh o Saksi-gopalovi vyprávĕl Nityananda Prabhu a Sri Caitanya Mahaprabhu byl posluchačem.

Text* 160: Ten, kdo poslouchá toto vyprávĕní o Pánu Gopalovi s vírou a láskou, velice brzy dosáhne lotosových nohou Pána Gopala.

Text 161: Já, Krsnadasa, vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu po vzoru Sri Rupy a Sri Raghunatha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.