Text* 1: Ó oddaní, nechť se vždy s nesmírným štĕstím naslouchá, zpívá a také medituje o transcendentálním životĕ a vlastnostech Sri Caitanyi Mahaprabhua!

Text* 2: Sláva dokonale milostivému Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi! Sláva Nityanandovi Prabhuovi, který je oceánem milosti!

Text* 3: Sláva Advaitovi Ācaryovi, jenž je také oceánem milosti! Sláva všem oddaným Sri Caitanyi Mahaprabhua, jejichž srdce jsou vždy plná milosti!

Text* 4: Mysl Sri Caitanyi Mahaprabhua byla vždy zarmoucená zneustále se vynořujících pocitů odloučení od Krsny.

Text* 5: Pán naříkal: „Ó Můj Pane Krsno, duše Mého života! Ó synu Maharaje Nandy, kam mám jít? Kde Tĕ naleznu? Ó Nejvyšší Osobnosti, hrající na flétnu u svých rtů!“

Text* 6: V tomto stavu se nacházel dnem i nocí. Nenacházel klid mysli, a tak trávil noci s velkými tĕžkostmi ve společnosti Svarupy Damodara a Ramanandy Raye.

Text* 7: Mezitím se ze svých domovů vydali navštívit Sri Caitanyu Mahaprabhua všichni oddaní z Bengálska.

Text* 8: Pod vedením Sivanandy Seny, Advaity Ācaryi a dalších se všichni oddaní shromáždili v Navadvípu.

Text* 9: Obyvatelé Kulína-grámu a vesnice Khandy se také sešli v Navadvípu.

Text* 10: Protože Nityananda Prabhu kázal v Bengálsku, Sri Caitanya Mahaprabhu Mu nařídil, aby do Džagannáth Purí nechodil. Tento rok se však s celou skupinou vydal za Pánem.

Text* 11: Srivasa Thakura šel se svými třemi bratry a svou ženou Malini. Ācaryaratnu také doprovázela jeho manželka.

Text* 12: Přišla i manželka Sivanandy Seny se svými třemi syny a připojil se k nim i Raghava Pandita se svými slavnými balíčky jídla.

Text* 13: Sri Caitanyu Mahaprabhua šli navštívit Vasudeva Datta, Murari Gupta, Vidyanidhi a mnoho dalších oddaných. Celkem jich bylo dvĕ až tři sta.

Text* 14: Oddaní nejdříve navštívili Sacimatu, vyžádali si od ní svolení a potom se s velkou radostí za společného zpívání svatého jména Pána vydali do Džagannáth Purí.

Text 15: Sivananda Sena na různých místech vyřizoval placení mýta. O každého pečoval a s radostí všechny oddané vedl.

Text* 16: Sivananda Sena se o všechny staral a každému oddanému zajišťoval ubytování. Znal všechny cesty do Urísy.

Text* 17: Když jednoho dne skupinu zastavil výbĕrčí mýta, oddaní mohli pokračovat, ale Sivananda Sena se zdržel, aby za všechny zaplatil.

Text* 18: Oddaní přišli do vesnice a čekali pod stromem, protože nikdo jiný než Sivananda Sena nedokázal zajistit ubytování.

Text* 19: Nityananda Prabhu mezitím dostal velký hlad a rozčílil se. A protože nemĕl ani vhodné ubytování, začal na Sivanandu Senu nadávat.

Text* 20: Stĕžoval si: „Sivananda Sena Mi nezařídil ubytování a mám takový hlad, že snad umřu. Protože stále nepřichází, proklínám jeho tři syny, aby zemřeli.“

Text* 21: Jakmile manželka Sivanandy Seny uslyšela prokletí, začala plakat. Právĕ v tu chvíli se od mýta vrátil Sivananda Sena.

Text* 22: Jeho žena mu s pláčem řekla: „Protože Pán Nityananda nedostal ubytování, proklel naše syny, aby zemřeli.“

Text* 23: Sivananda Sena odpovĕdĕl: „Ty pošetilá ženo, proč zbytečnĕ naříkáš? Ať moji tři synové zemřou za všechno to nepohodlí, které jsme Nityanandovi Prabhuovi způsobili.“

Text* 24: Po tĕchto slovech Sivananda Sena šel za Pánem Nityanandou, který hned vstal a kopl ho.

Text* 25: Sivananda Sena mĕl z toho kopance velkou radost a rychle Pánovi zařídil ubytování v domĕ mlékaře.

Text* 26: Sivananda Sena se dotkl Nityanandových lotosových nohou a zavedl Ho do Jeho sídla. Když Pána ubytoval, mĕl velkou radost a promluvil následovnĕ.

Text* 27: „Dnes jsi mĕ přijal za svého služebníka a správnĕ jsi mĕ za můj přestupek potrestal.“

Text* 28: „Můj drahý Pane, to, že jsi mĕ potrestal, je Tvá bezpříčinná milost. Kdo ve třech svĕtech dokáže pochopit Tvou skutečnou povahu?“

Text* 29: „Prach z Tvých lotosových nohou je tĕžko dosažitelný dokonce i pro Pána Brahmu, a přesto se Tvé lotosové nohy dotkly mého odporného tĕla.“

Text* 30: „Dnes se mé zrození, rodina i činnosti staly úspĕšnými. Dnes jsem dosáhl naplnĕní náboženských zásad, ekonomického rozvoje, uspokojení smyslů a nakonec i oddané služby Pánu Krsnovi.“

Text* 31: Pán Nityananda mĕl velkou radost, když to slyšel. Vstal a s láskou Sivanandu Senu obejmul.

Text* 32: Nesmírnĕ potĕšený chováním Nityanandy Prabhua začal Sivananda Sena zařizovat ubytování pro všechny vaisnavy, v čele s Advaitou Ācaryou.

Text* 33: Jednou zpříznačných vlastností Sri Nityanandy Prabhua je Jeho rozporuplná povaha. Když se rozzlobí a nĕkoho kopne, má z toho dotyčná osoba ve skutečnosti prospĕch.

Text* 34: Srikanta, syn sestry Sivanandy Seny, se cítil uražený a v nepřítomnosti svého strýce o celé vĕci promluvil takto:

Text* 35: „Můj strýc je dobře známý jako jeden ze společníků Sri Caitanyi Mahaprabhua, ale Pán Nityananda Prabhu mu dává najevo svoji nadřazenost tím, že ho kope.“

Text* 36: Srikanta, který byl ještĕ chlapec, po tĕchto slovech opustil skupinu a sám se vydal za Sri Caitanyou Mahaprabhuem.

Text 37: Když se Srikanta klanĕl Pánu, mĕl na sobĕ košili a kabát. Govinda mu proto řekl: „Můj drahý Srikanto, sundej si nejprve ty šaty.“

Text* 38: Když Govinda takto Srikantu upozorňoval, Pán Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Nech ho být. Přišel sem nešťastný, tak ať se chová, jak chce.“

Text* 39: Sri Caitanya Mahaprabhu se Srikanty ptal na všechny vaisnavy a chlapec Pánu jednoho po druhém jmenoval a o každém Mu nĕco sdĕlil.

Text* 40: Když Srikanta Sena slyšel Pána říkat, „Nĕco ho trápí,“ pochopil, že Pán je vševĕdoucí.

Text* 41: O tom, jak Pán Nityananda kopl Sivanandu Senu, se tedy bĕhem svého vyprávĕní o vaisnavech nezmínil. Mezitím dorazili všichni oddaní a přišli se přivítat s Pánem.

Text* 42: Sri Caitanya Mahaprabhu je všechny přijal stejnĕ jako v minulých letech. Ženy se však na Pána dívaly zpovzdálí.

Text* 43: Pán opĕt pro všechny oddané zařídil ubytování a poté je zavolal k přijímání zbytků jídla obĕtovaného Pánu Jagannathovi.

Text* 44: Sivananda Sena představil Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi své tři syny, a protože to byli jeho synové, Pán jim prokázal spoustu milosti.

Text* 45: Pán Caitanya se zeptal na jméno nejmladšího syna a Sivananda Sena Pánovi sdĕlil, že se jmenuje Paramananda dasa.

Text* 46: Once before when Sivananda Sena had visited Sri Caitanya Mahaprabhu at His residence, the Lord had told him, "When this son is born, give him the name Puri dasa."

Text* 48: Ten syn byl v lůnĕ Sivanandovy ženy, a když se Sivananda vrátil domů, syn se narodil.

Text* 49: Dítĕ bylo v souladu s Pánovým nařízením pojmenováno Paramananda dasa a Pán mu z legrace říkal Puri dasa.

Text 50: Poté, co Sivananda Sena představil dítĕ Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi, Pán strčil dítĕti do pusy svůj palec u nohy.

Text* 51: Oceán štĕstí Sivanandy Seny nedokáže nikdo překročit, protože celou Sivanandovu rodinu považoval Pán za svou.

Text* 52: Pán potom se všemi oddanými společnĕ poobĕdval. Po obĕdĕ si umyl ruce a ústa a dal pokyn Govindovi.

Text* 53: „Dokud žena a synové Sivanandy Seny budou v Džagannáth Purí,“ řekl, „musí dostávat zbytky Mého jídla.“

Text* 54: V Nadii bydlel jistý Paramesvara, cukrář žijící nedaleko domu Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 55: Jako chlapec Pán navštĕvoval dům Paramesvary Modaky každou chvíli. Cukrář Mu dával mléko a sladkosti a Pán je pak jedl.

Text* 56: Paramesvara Modaka mĕl Pána rád již od Jeho dĕtství a byl jedním z tĕch, kdo toho roku přišli Pána navštívit do Džagannáth Purí.

Text* 57: Pánovi se poklonil a řekl: „Já jsem ten samý Paramesvara.“ Když ho Pán uvidĕl, s láskou se ho začal vyptávat.

Text 58: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Buď požehnaný, Paramesvaro. To je velmi dobře, že jsi sem přišel.“

Text 59: Sri Caitanya Mahaprabhu se při zaslechnutí jména Mukundara Maty trochu zarazil, ale z náklonnosti k Paramesvarovi nic neřekl.

Text 60: V důvĕrném vztahu nĕkdy dochází k porušení formální etikety. Paramesvara proto ve skutečnosti Pána svým prostým a milým chováním v srdci potĕšil.

Text* 61: Všichni oddaní se zapojili do obřadu čištĕní chrámu Gundici a tance před ratha-yatrovým vozem stejnĕ jako v minulosti.

Text* 62: Čtyři mĕsíce za sebou se oddaní zúčastňovali všech slavností a jejich ženy, jako například Malini, zvaly Sri Caitanyu Mahaprabhua na obĕd.

Text* 63: Oddaní z Bengálska s sebou přinesli různá bengálská jídla, která mĕl Sri Caitanya Mahaprabhu rád. Doma také uvařili různé druhy obilovin a zeleniny, které pak obĕtovali Pánovi.

Text* 64: Ve dne se Sri Caitanya Mahaprabhu zabýval různými činnostmi v kruhu svých oddaných, ale v noci pociťoval velké odloučení od Krsny a naříkal.

Text* 65: Pán takto strávil čtyři mĕsíce období dešťů různými zábavami a pak bengálským oddaným nařídil, aby se vrátili domů.

Text* 66: Všichni oddaní z Bengálska pravidelnĕ zvali Sri Caitanyu Mahaprabhua na obĕd a Pán s nimi sladce hovořil.

Text* 67: Pán řekl: „Všichni Mĕ přicházíte každý rok navštívit. Cesta sem a zpátky vám určitĕ působí mnoho nepříjemností.“

Text* 68: „Chtĕl bych vám to zakázat, ale je Mi s vámi tak dobře, že moje touha po vaší společnosti jen stále roste.“

Text* 69: „Sri Nityanandovi Prabhuovi jsem nařídil, aby neopouštĕl Bengálsko, ale On za Mnou stejnĕ přišel a porušil Moje nařízení. Co na to mohu říct?“

Text* 70: „Ze své bezpříčinné milosti vůči Mnĕ sem přišel i Advaita Ācarya. Jsem u Nĕho za Jeho náklonnost zadlužený a nejsem schopný tento dluh splatit.“

Text* 71: „Všichni Moji oddaní sem chodí jen kvůli Mnĕ. Opouštĕjí svoje domovy a rodiny, a spĕchají sem po tĕžko schůdných cestách.“

Text* 72: „Mĕ to nestojí žádnou únavu ani nesnáze, protože zůstávám tady v Níláčale, Džagannáth Purí, a nikam nechodím. To je projev příznĕ vás všech.“

Text* 73: „Jsem žebravý mnich a nemám žádné peníze. Jak budu moci splatit dluh za přízeň, kterou Mi prokazujete?“

Text* 74: „Mám jen toto tĕlo, a proto vám ho odevzdávám. Nyní, jestli chcete, ho můžete prodat, kdekoliv si budete přát. Patří vám.“

Text* 75: Když všichni oddaní slyšeli tato sladká slova Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua, srdce jim roztála a z očí se jim řinuly nepřetržité proudy slz.

Text* 76: Pán své oddané objímal a plakal a plakal.

Text* 77: Všichni tam strávili dalších pĕt až sedm dní, neschopni odejít.

Text* 78: Advaita Prabhu a Pán Nityananda Prabhu přednesli u lotosových nohou Pána tato slova: „Celý svĕt je Ti přirozenĕ zavázaný za Tvé transcendentální vlastnosti.“

Text* 79: „A přesto znovu poutáš své oddané svými slovy. Kdo by za tĕchto okolností dokázal nĕkam odejít?“

Text* 80: Potom je Sri Caitanya Mahaprabhu uklidnil a s každým se rozloučil.

Text* 81: Pán zvláštĕ poučil Nityanandu Prabhua: „Nemĕl bys sem stále chodit. Budeš mít Moji společnost v Bengálsku.“

Text* 82: Oddaní Sri Caitanyi Mahaprabhua se s pláčem vydali na cestu a Pán zůstal smutný ve svém sídle.

Text* 83: Pán každého spoutal svou transcendentální milostí. Kdo dokáže splatit Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi svůj dluh za Jeho milost?

Text* 84: Sri Caitanya Mahaprabhu je zcela nezávislá Osobnost Božství a každého roztančí podle svého přání. Všichni oddaní proto opustili Jeho společnost a vrátili se do svých domovů v různých částech zemĕ.

Text* 85: Vše se dĕje na základĕ Pánovy vůle, stejnĕ jako dřevĕná loutka tančí podle vůle loutkáře. Kdo dokáže pochopit vlastnosti Nejvyšší Osobnosti Božství?

Text* 86: Minulý rok se na Pánův příkaz Jagadananda Pandita vrátil do mĕsta Nadie, aby navštívil Sacimatu.

Text* 87: Když tam přišel, přednesl modlitby u jejích lotosových nohou a pak jí předal látku a prasadam od Pána Jagannatha.

Text* 88: Jménem Pána Caitanyi Mahaprabhua se Sacimatĕ poklonil a vyřídil jí všechny Pánovy pokorné modlitby.

Text* 89: Jagadanandův příchod matku Saci nesmírnĕ potĕšil. Když mluvil o Pánu Caitanyovi Mahaprabhuovi, poslouchala ho celé dny a noci.

Text* 90: Jagadananda Pandita řekl: „Má drahá matko, Pán sem nĕkdy přichází a jí vše, co Mu obĕtuješ.“

Text* 91: „Po jídle Pán říká: ,Dnes Mĕ matka nakrmila až po krk.̀  “

Text* 92: „  ,Chodím tam a jím jídlo, které Mi matka nabízí. Ona však neví, že je jím přímo, a myslí si, že to je sen.“

Text* 93: Sacimata řekla: „Přeji si, aby Nimai snĕdl všechnu tu dobrou zeleninu, kterou pro Nĕho vařím. To je má touha.“

Text* 94: „Nĕkdy si myslím, že to Nimai snĕdl, ale potom si říkám, že to byl jenom sen.“

Text* 95: Jagadananda Pandita a matka Saci tak dnem i nocí hovořili o štĕstí Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 96: Jagadananda Pandita se setkal se všemi oddanými z Nadie, a ti mĕli velkou radost, že je s nimi.

Text* 97: Poté šel Jagadananda navštívit Advaitu Ācaryu. Také On mĕl velkou radost, že ho vidí.

Text* 98: Vasudevu Dattu a Murariho Guptu přítomnost Jagadanandy tolik tĕšila, že ho nechtĕli nechat odejít ze svých domovů.

Text* 99: Z úst Jagadanandy Pandita poslouchali důvĕrná vyprávĕní o Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi, až se úplnĕ zapomnĕli ve velkém štĕstí, které jim toto naslouchání o Pánu přinášelo.

Text* 100: Kdykoliv šel Jagadananda Pandita navštívit dům nĕjakého oddaného, ten oddaný se okamžitĕ zapomnĕl ve velkém štĕstí.

Text* 101: Sláva Jagadanandovi Panditovi! Sri Caitanya Mahaprabhu mu prokazuje takovou přízeň, že každý, kdo ho potká, si pomyslí: „Nyní jsem získal přímou společnost Sri Caitanyi Mahaprabhua.“

Text* 102: Jagadananda Pandita zůstal nĕjaký čas v domĕ Sivanandy Seny, a tehdy tam připravili asi patnáct kilogramů vonného santálového oleje.

Text* 103: Tímto aromatickým olejem naplnili velkou hlinĕnou nádobu a Jagadananda Pandita ji s velkou péčí přinesl do Níláčaly, Džagannáth Purí.

Text* 104: Olej byl svĕřen Govindovi a Jagadananda ho požádal: „Potírej prosím tímto olejem Pánovo tĕlo.“

Text* 105: Govinda proto Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi řekl: „Jagadananda Pandita přinesl nĕjaký vonný santálový olej.“

Text* 106: „Přeje si, aby si Tvoje Výsost trochou tohoto oleje potírala hlavu pro snížení krevního tlaku z přebytku žluči a vzduchu.“

Text* 107: „S velkou péčí přinesl celou velkou nádobu z Bengálska, kde olej vyrobil.“

Text 108: Pán odpovĕdĕl: „Sannyasi nemá, na co by olej použil, a zvláštĕ vonný olej, jako je tento. Okamžitĕ ho odnes.“

Text* 109: „Odnes ten olej do Jagannathova chrámu. Tam ho mohou pálit v lampách, a tak bude Jagadanandova námaha s jeho výrobou dokonale úspĕšná.“

Text* 110: Když Govinda sdĕlil tento vzkaz Jagadanandovi, Jagadananda mlčel a neřekl ani slovo.

Text* 111: Za deset dní řekl Govinda znovu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi: „Jagadananda Pandita by si přál, abys ten olej přijal.“

Text* 112: Když to Pán slyšel, rozzlobenĕ řekl: „Proč tedy rovnou nevydržovat maséra, aby Mĕ masíroval?“

Text 113: „Přijal jsem snad sannyas pro takové radosti? Pokud ten olej přijmu, zničí Mne to a všem vám budu pro smích.“

Text* 114: „Pokud nĕkdo jdoucí po cestĕ ucítí ten olej na Mé hlavĕ, bude si myslet, že jsem dari sannyasi, tantrický sannyasi, který si vydržuje ženy.“

Text* 115: Govinda po vyslechnutí tĕchto slov Sri Caitanyi Mahaprabhua mlčel. Druhý den ráno přišel Pána navštívit Jagadananda.

Text* 116: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl Jagadanandovi Panditovi: „Můj drahý Pandite, přinesl jsi Mi z Bengálska olej, ale Já ho nemohu přijmout, protože jsem ve stavu odříkání.“

Text* 117: „Odnes ten olej do Jagannathova chrámu, aby ho pálili v lampách. Tak tvoje námaha, se kterou jsi olej připravoval, přinese užitek.“

Text* 118: Jagadananda Pandita odpovĕdĕl: „Kdo Ti vypráví všechny ty vymyšlené příbĕhy? Já jsem žádný olej z Bengálska nikdy nepřinesl.“

Text* 119: Po tĕchto slovech vzal Jagadananda Pandita nádobu s olejem z místnosti a na dvoře ji před Sri Caitanyou Mahaprabhuem rozbil o zem.

Text* 120: Po rozbití nádoby se Jagadananda Pandita vrátil domů, dveře zavřel na petlici a lehl si.

Text* 121: Za tři dny přišel Sri Caitanya Mahaprabhu k jeho dveřím a říkal: „Můj drahý Jagadanando Pandite, prosím vstaň.“

Text* 122: „Chci, abys Mi dnes uvařil obĕd. Teď jdu do chrámu zhlédnout Pána Jagannatha a v poledne se vrátím.“

Text* 123: Poté, co Sri Caitanya Mahaprabhu takto promluvil a odešel, Jagadananda Pandita vstal z postele, vykoupal se a začal vařit různé druhy zeleniny.

Text* 124: Po dokončení svých poledních obřadů přišel Pán na obĕd. Jagadananda Pandita Pánovi umyl nohy a nabídl Mu místo k sezení.

Text* 125: Uvařil jemnou rýži s přímĕsí ghí a nakupil ji na banánový list. Uvařil také různé druhy zeleniny, které v miskách z banánové kůry rozmístil okolo.

Text* 126: Na rýži a zeleninĕ byly položené kvĕty tulasi a před Pánem ležely koláčky, sladká rýže a další Jagannathovo prasadam.

Text* 127: Pán řekl: „Připrav ještĕ jeden list s porcí rýže a zeleniny, abychom dnes mohli poobĕdvat společnĕ.“

Text* 128: Sri Caitanya Mahaprabhu držel ruce ve vzduchu a nejedl, dokud Jagadananda Pandita s velkou láskou a náklonností neřekl následující slova.

Text* 129: „Přijmi prosím nejprve prasadam Ty sám a já se najím pozdĕji. Jak bych mohl odmítnout Tvoji žádost?“

Text* 130: Poté Sri Caitanya Mahaprabhu obĕd s velkou radostí přijal. Jakmile ochutnal zeleninu, znovu promluvil.

Text* 131: „To jídlo je velmi chutné,“ řekl Pán, „i když vaříš v hnĕvivé náladĕ. Z toho je vidĕt, jak je s tebou Krsna spokojený.“

Text* 132: „Krsna zařizuje, abys tak dobře vařil, protože to jídlo bude osobnĕ jíst.“

Text* 133: „Obĕtuješ Krsnovi takovou nektarovou rýži. Kdo dokáže odhadnout hranice tvého štĕstí?“

Text* 134: Jagadananda Pandita odpovĕdĕl: „To vařil ten, který to bude jíst. Co se mĕ týče, já jen shromažďuji suroviny.“

Text* 135: Jagadananda Pandita Pánovi dál podával různé druhy zeleniny, ale Pán ze strachu nic neřekl a s radostí pokračoval v jídle.“

Text* 136: Jagadananda Pandita Pána tak dychtivĕ pobízel k jídlu, že Pán snĕdl desetkrát víc než v jiné dny.

Text* 137: Znovu a znovu chtĕl Sri Caitanya Mahaprabhu vstát, ale Jagadananda Pandita Mu vždy přidal další zeleninu.

Text* 138: Sri Caitanya Mahaprabhu se neodvážil zakázat mu další přídavky, a tak jen pokračoval s jídlem v obavĕ, že by se Jagadananda postil, kdyby přestal.

Text* 139: Nakonec Pán uctivĕ řekl: „Můj drahý Jagadanando, už jsi Mĕ přimĕl sníst desetkrát tolik, co jím obvykle. Teď už prosím přestaň.“

Text* 140: Sri Caitanya Mahaprabhu se zvedl a umyl si ruce a ústa. Jagadananda Pandita zatím přinesl koření, girlandu a santálovou pastu.

Text* 141: Pán přijal santálovou pastu a girlandu, posadil se a řekl: „Teď se tu přede Mnou musíš najíst ty.“

Text* 142: Jagadananda odpovĕdĕl: „Můj Pane, jdi si odpočinout. Já ještĕ nĕco zařídím a potom přijmu prasadam.“

Text* 143: „Ramai Pandita a Raghunatha Bhatta vařili, a já jim chci dát nĕjakou rýži a zeleninu.“

Text* 144: Sri Caitanya Mahaprabhu tedy řekl Govindovi: „Ty tu zůstaň, a až se Pandita nají, přijď Mi to říct.“

Text* 145: Po tĕchto slovech Sri Caitanya Mahaprabhu odešel. Jagadananda potom promluvil ke Govindovi.

Text* 146: Řekl: „Bĕž rychle Pánovi masírovat nohy a řekni Mu: ,Pandita se právĕ posadil k jídlu.̀  “

Text* 147: „Schovám pro tebe nĕjaké zbytky Pánova jídla. Až Pán usne, přijď si sníst svou porci.“

Text* 148: Jagadananda Pandita takto rozdal zbytky Pánova jídla Ramaiovi, Nandaiovi, Govindovi a Raghunathovi Bhattovi.

Text* 149: Zbytky jídla po Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi snĕdl také on sám. Pán potom znovu poslal Govindu.

Text* 150: Pán mu řekl: „Jdi se podívat, jestli Jagadananda Pandita jí, a rychle Mi to přijď říct.“

Text* 151: Govinda vidĕl, že Jagadananda Pandita opravdu jí, a řekl to Pánovi. Pána tato zpráva uklidnila a šel si odpočinout.

Text* 152: Tyto láskyplné výmĕny mezi Jagadanandou Panditem a Pánem Sri Caitanyou Mahaprabhuem pokračovaly dál vtomto duchu – přesnĕ jako výmĕny mezi Satyabhamou a Pánem Krsnou, o kterých se vypráví ve Srimad-Bhagavatamu.

Text* 153: Kdo dokáže odhadnout hranice štĕstí Jagadanandy Pandita? Jen on sám je příkladem svého vlastního velkého štĕstí.

Text 154: Každý, kdo naslouchá o láskyplných výmĕnách mezi Jagadanandou Panditem a Sri Caitanyou Mahaprabhuem nebo čte Jagadanandovu knihu Prema-vivarta, může pochopit, co je láska, a navíc dosáhne extatické lásky ke Krsnovi.

Text 155: Já, Krsnadasa, kráčím ve stopách Sri Rupy a Sri Raghunatha a vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.