Text* 1: S úctou se klaním Pánu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi přirovnávanému k mraku, jenž dává vodu obilným polím, která jsou jako oddaní trpící nedostatkem deštĕ. Odloučení od Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua je jako sucho, ale když se Pán vrátí, Jeho přítomnost působí jako déšť nektaru padající na veškeré obilí, které je tak zachránĕno před uhynutím.

Text* 2: Všechna sláva Pánu Sri Caitanyovi! Sláva Nityanandovi Prabhuovi! Sláva Advaitacandrovi! Sláva všem oddaným Pána Caitanyi!

Text* 3: Po odchodu Sri Caitanyi Mahaprabhua na pouť po jižní Indii zavolal král Prataparudra do svého paláce Sarvabhaumu Bhattacaryu.

Text* 4: Když se setkali, král nabídl Sarvabhaumovi Bhattacaryovi s veškerou úctou místo na sezení a ptal se na novinky o Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi.

Text* 5: Král Bhattacaryovi řekl: „Slyšel jsem, že sem z Bengálska přišla nĕjaká velká osobnost a že bydlí ve tvém domĕ. Slyšel jsem také, že je nesmírnĕ milostivý.“

Text* 6: „Prý ti tato velká osobnost prokázala neobyčejnou přízeň. To jsem slyšel od mnoha různých lidí. Nyní ke mnĕ buď milostivý a prokaž mi laskavost tím, že mi s Ním zařídíš rozhovor.“

Text* 7: Bhattacarya odpovĕdĕl: „Vše, co jsi slyšel, je pravda, ale co se týče rozhovoru, to půjde zařídit velice tĕžko.“

Text* 8: „Sri Caitanya Mahaprabhu je totiž ve stavu odříkání a je naprosto odpoutaný od svĕtských záležitostí. Zdržuje se v ústraní a ani ve snu by nepromluvil s králem.“

Text* 9: „I přesto bych se ti však pokusil ten rozhovor domluvit, kdyby ovšem před nedávnem neodešel do jižní Indie.“

Text 10: Král se zeptal: „Proč opustil Džagannáth Purí?“

Text* 11: „Velcí svĕtci chodí na svatá poutní místa, aby je očistili. To je důvod, proč Caitanya Mahaprabhu navštĕvuje mnohé tirthy a osvobozuje velké množství podmínĕných duší.“

Text 12: „,Svĕtci tvé velikosti jsou sami o sobĕ poutními místy. Díky své čistotĕ jsou neustálými společníky Pána, a proto mohou očistit dokonce i poutní místa.̀“

Text 13: „Vaisnava putuje na svatá poutní místa, aby je očistil a osvobodil pokleslé podmínĕné duše. To je jedna z povinností vaisnavy. Sri Caitanya Mahaprabhu ve skutečnosti není obyčejná živá bytost, ale samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Je tedy zcela nezávislým vládcem, a přesto ve své roli oddaného jedná jako oddaný.“

Text* 14: Když to král slyšel, odpovĕdĕl: „Proč jsi Mu dovolil odejít? Proč jsi nepadl k Jeho lotosovým nohám a nezadržel Ho?“

Text* 15: Sarvabhauma Bhattacarya odpovĕdĕl: „Sri Caitanya Mahaprabhu je samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, a je zcela nezávislý. Protože je samotný Krsna, na nikom nezávisí.“

Text* 16: „Přesto jsem se Ho zde ze všech sil snažil udržet, ale protože je Nejvyšší Osobnost Božství a zcela nezávislý, nebyl jsem úspĕšný.“

Text 17: Král řekl: „Bhattacaryo, jsi ta nejvzdĕlanĕjší a nejzkušenĕjší osoba, kterou znám. Pokud tedy oslovuješ Sri Caitanyu Mahaprabhua jako Pána Krsnu, přijímám to jako pravdu.“

Text* 18: „Až se Sri Caitanya Mahaprabhu vrátí, chci Ho alespoň jednou spatřit a tak učinit svůj zrak dokonalým.“

Text* 19: Sarvabhauma Bhattacarya odpovĕdĕl: „Jeho Svatost Pán Sri Caitanya Mahaprabhu se vrátí velice brzy. Chtĕl bych pro Nĕho mít připravené hezké a klidné místo v ústraní.“

Text* 20: „Sídlo Pána Caitanyi by mĕlo být osamocené a zároveň blízko chrámu Pána Jagannatha. Zvaž prosím tento plán a dej mi pro Nĕho nĕjaké hezké místo.“

Text* 21: Král odpovĕdĕl: „Dům Kasiho Misry je přesnĕ to, co potřebuješ. Je blízko chrámu, v ústraní a je tam ticho a klid.“

Text* 22: Po této rozmluvĕ začal král velmi dychtit, aby se Pán vrátil. Sarvabhauma Bhattacarya šel Kasimu Misrovi vyřídit královo přání.

Text 23: Kasi Misra si plán vyslechl a řekl: „Mám velké štĕstí, že v mém domĕ bude bydlet Sri Caitanya Mahaprabhu, Pán všech prabhuů.“

Text* 24: Všichni obyvatelé Džagannáth Purí, kterému se také říká Purušóttama, dychtivĕ toužili opĕt vidĕt Sri Caitanyu Mahaprabhua.

Text* 25: Když dychtivá touha všech obyvatel Džagannáth Purí setkat se znovu s Pánem dosáhla vrcholu, Pán se vrátil z jižní Indie.

Text* 26: Jakmile se lidé doslechli o Pánovĕ příchodu, mĕli velkou radost. Vydali se všichni za Sarvabhaumou Bhattacaryou a promluvili k nĕmu.

Text* 27: „Zařiď nám prosím setkání se Sri Caitanyou Mahaprabhuem. Jedinĕ tvou milostí můžeme získat útočištĕ u Pánových lotosových nohou.“

Text* 28: Bhattacarya lidem odpovĕdĕl: „Zítra bude Pán v domĕ Kasiho Misry. Postarám se, abyste se s Ním všichni setkali.“

Text* 29: Dalšího dne Sri Caitanya Mahaprabhu přišel a s velkým nadšením šel se Sarvabhaumou Bhattacaryou navštívit chrám Pána Jagannatha.

Text* 30: Všichni služebníci Pána Jagannatha dali Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi zbytky Pánova jídla a Caitanya Mahaprabhu je na oplátku všechny objal.

Text* 31: Po zhlédnutí Pána Jagannatha pak Sri Caitanya Mahaprabhu opustil chrám. Bhattacarya Ho potom odvedl do domu Kasiho Misry.

Text* 32: Jakmile Sri Caitanya Mahaprabhu přišel do jeho domu, Kasi Misra okamžitĕ padl u Jeho lotosových nohou a odevzdal se Mu i s veškerým svým majetkem.

Text* 33: Sri Caitanya Mahaprabhu tehdy Kasimu Misrovi ukázal svou čtyřrukou podobu a poté ho objal, čímž ho přijal do své služby.

Text* 34: Sri Caitanya Mahaprabhu se posadil na připravené sedátko a všichni ostatní oddaní, v čele s Pánem Nityanandou Prabhuem, si sedli kolem Nĕho.

Text* 35: Sri Caitanya Mahaprabhu mĕl velkou radost, když vidĕl prostory, kde bude bydlet, vybavené vším potřebným.

Text* 36: Sarvabhauma Bhattacarya řekl: „Toto místo je přesnĕ pro Tebe. Prosím přijmi je. Kasi Misra doufá, že neodmítneš.“

Text* 37: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Mé tĕlo patří vám všem, proto souhlasím se vším, co řekneš.“

Text* 38: Sarvabhauma Bhattacarya potom usedl po Pánovĕ pravici a začal představovat všechny obyvatele Purušóttamy, Džagannáth Purí.

Text* 39: Bhattacarya řekl: „Můj drahý Pane, všichni tito lidé žijí v Níláčale, Džagannáth Purí, a velmi dychtili se s Tebou setkat.“

Text* 40: „Ve Tvé nepřítomnosti všichni tito lidé naříkali zklamáním jako žízniví ptáci cataka. Prosím přijmi je.“

Text 41: Sri Sarvabhauma Bhattacarya jako prvního představil Janardana. Řekl: „Zde je Janardana, služebník Pána Jagannatha. Slouží Pánu, když přijde čas obnovit Jeho transcendentální tĕlo.“

Text 42: Sarvabhauma Bhattacarya pokračoval: „Toto je Krsnadasa, který nosí zlatou hůl, a toto je písař Sikhi Mahiti.“

Text 43: „Toto je Pradyumna Misra, nejpřednĕjší ze všech vaisnavů. Je velkým služebníkem Jagannatha a jmenuje se Dasa.“

Text* 44: „Toto je Murari Mahiti, bratr Sikhiho Mahitiho. Nemá nic jiného než Tvé lotosové nohy.“

Text* 45: „Zde jsou Candanesvara, Simhesvara, Murari Brahmana a Visnudasa, neustále pohroužení v meditaci o Tvých lotosových nohou.“

Text 46: „Toto je Paramananda Prahararaja, který je také známý jako Mahapatra a je nesmírnĕ inteligentní.“

Text* 47: „Všichni tito čistí oddaní jsou ozdobami Džagannáth Purí. Neustále bez odchýlení rozjímají o Tvých lotosových nohou.“

Text* 48: Poté, co byli představeni, padli všichni na zem jako tyče. Sri Caitanya Mahaprabhu k nim byl velice milostivý a každého z nich objal.

Text 49: Tehdy se tam objevil Bhavananda Raya se čtyřmi ze svých synů a ti všichni padli k lotosovým nohám Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 50: Sarvabhauma Bhattacarya pokračoval: „Toto je Bhavananda Raya, otec Sri Ramanandy Raye. Ten je jeho prvním synem.“

Text* 51: Sri Caitanya Mahaprabhu Bhavanandu Raye objal a s velkou úctou hovořil o jeho synovi Ramanandovi Rayovi.

Text* 52: Sri Caitanya Mahaprabhu projevil úctu Bhavanandovi Rayovi tĕmito slovy: „Sláva toho, kdo má za syna takový drahokam, jakým je Ramananda Raya, se v tomto svĕtĕ smrtelníků nedá ani popsat.“

Text* 53: „Jsi samotný Maharaja Pandu a tvoje manželka je Kuntidevi. Všichni tvoji vysoce inteligentní synové jsou zástupci pĕti Panduovců.“

Text 54: Bhavananda Raya po vyslechnutí chvály od Sri Caitanyi Mahaprabhua řekl: „Patřím ke čtvrté společenské třídĕ a zabývám se svĕtskými záležitostmi. Ty ses mne však dotkl i přesto, že jsem velmi pokleslý. To dokazuje, že jsi Nejvyšší Osobnost Božství.“

Text 55: Bhavananda Raya ocenil přízeň Sri Caitanyi Mahaprabhua a dále řekl: „Odevzdávám se u Tvých lotosových nohou i se svým domovem, majetkem, služebníky a pĕti syny.“

Text* 56: „Tento syn, Vaninatha, zůstane u Tvých lotosových nohou, aby vždy okamžitĕ vykonal Tvé pokyny a sloužil Ti.“

Text* 57: „Můj drahý Pane, prosím považuj mne za svého příbuzného. Neváhej a podle své touhy mi cokoliv a kdykoliv přikaž.“

Text* 58: Sri Caitanya Mahaprabhu nabídku Bhavanandy Raye přijal se slovy: „Bez váhání přijímám, protože ty nejsi cizí. Život za životem Mi sloužíš i se svými rodinnými příslušníky.“

Text* 59: „Bĕhem pĕti až sedmi dnů přijde Sri Ramananda Raya. Jakmile se tu objeví, všechny Mé touhy se naplní. V jeho společnosti jsem naprosto šťastný.“

Text* 60: Když to Sri Caitanya Mahaprabhu dořekl, objal Bhavanandu Raye a poté se svýma lotosovýma nohama dotkl hlav jeho synů.

Text* 61: Sri Caitanya Mahaprabhu potom poslal Bhavanandu Raye zpátky domů a pouze Vaninatha Pattanayaku si ponechal pro svou osobní službu.

Text* 62: Sarvabhauma Bhattacarya potom všechny požádal, aby odešli. Sri Caitanya Mahaprabhu pak nechal zavolat Kalu Krsnadase, který Ho doprovázel bĕhem pouti po jižní Indii.

Text* 63: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Můj drahý Bhattacaryo, jen zvaž, co je tento muž, který se Mnou šel do jižní Indie, za človĕka.“

Text* 64: „Opustil Mou společnost, aby se sdružoval s Bhattathariji, ale Já jsem ho z jejich společnosti vysvobodil a přivedl sem.“

Text 65: „Nyní, když jsem ho dovedl až sem, ho žádám, aby odešel. Teď si může jít, kam chce, protože už za nĕho dále nenesu zodpovĕdnost.“

Text* 66: Když Kala Krsnadasa uslyšel, že ho Pán zavrhl, rozplakal se. Pán Sri Caitanya Mahaprabhu se však o nĕho nestaral a okamžitĕ se odešel naobĕdvat.

Text 67: Ostatní oddaní v čele s Nityanandou Prabhuem, Jagadanandou, Mukundou a Damodarem pak začali zvažovat určitý plán.

Text* 68: Tito čtyři Pánovi oddaní uvažovali: „Potřebujeme nĕkoho, kdo půjde do Bengálska a řekne Sacimatĕ o příchodu Sri Caitanyi Mahaprabhua do Džagannáth Purí.“

Text* 69: „Až oddaní jako Advaita a Srivasa uslyší zprávu o příchodu Sri Caitanyi Mahaprabhua, jistĕ Ho přijdou navštívit.“

Text 70: „Pošleme tedy Kalu Krsnadase do Bengálska.“ Tak Krsnadase ponechali ve službĕ Pánu a dodali mu jistotu.

Text* 71: Dalšího dne všichni oddaní požádali Sri Caitanyu Mahaprabhua: „Dovol prosím, abychom jednoho človĕka poslali do Bengálska.“

Text* 72: „Matka Saci a všichni oddaní v čele s Advaitou Prabhuem jsou velice nešťastní, že nemají žádné zprávy o Tvém návratu z pouti po jižní Indii.“

Text 73: „Jeden človĕk by mĕl jít do Bengálska a sdĕlit jim tu příznivou novinu o Tvém návratu do Džagannáth Purí.“

Text* 74: Tak byl Kala Krsnadasa poslán do Bengálska s dostatečným množstvím zbytků jídla Pána Jagannatha, aby je tam rozdal.

Text* 75: Kala Krsnadasa se tedy vydal do Bengálska a nejdříve šel do Navadvípu navštívit matku Saci.

Text* 76: Po příchodu k Sacimatĕ se Kala Krsnadasa nejdříve poklonil a předal zbytky jídla (maha-prasadam). Potom jí sdĕlil dobrou zprávu, že se Sri Caitanya Mahaprabhu vrátil z pouti po jižní Indii.

Text* 77: Tato dobrá zpráva matku Saci i všechny ostatní oddané z Navadvípu v čele se Srivasem Thakurem velmi potĕšila.

Text* 78: Všichni mĕli z Pánova návratu do Purí nesmírnou radost. Krsnadasa šel potom do domu Advaity Ācaryi.

Text* 79: Krsnadasa se Sri Advaitovi Ācaryovi uctivĕ poklonil a předal Mu maha-prasadam. Potom Mu dopodrobna vyprávĕl novinky o Pánu Caitanyovi.

Text* 80: Když Advaita Ācarya Gosvami uslyšel o návratu Sri Caitanyi Mahaprabhua, udĕlalo Mu to nesmírnou radost. Ve své velké extázi lásky vydával hřímavý zvuk a dlouho tančil a zpíval.

Text* 81: I Haridasa Thakura mĕl velkou radost, když slyšel tuto příznivou zprávu, a Vasudeva Datta, Murari Gupta a Sivananda Sena také.

Text* 82: I Ācaryaratna, Vakresvara Pandita, Ācaryanidhi a Gadadhara Pandita byli velmi šťastní, že to slyší.

Text* 83: Srirama Pandita, Damodara Pandita, Sriman Pandita, Vijaya a Sridhara se z toho, co slyšeli, také radovali.

Text* 84: Raghava Pandita, Nandana Ācarya a všichni ostatní oddaní byli nadmíru spokojení. Kolik jich mohu vyjmenovat?

Text* 85: Každý se velice radoval a všichni se sešli v domĕ Advaity Ācaryi.

Text* 86: Všichni oddaní se s úctou poklonili u lotosových nohou Advaity Ācaryi a Advaita Ācarya je na oplátku všechny objal.

Text* 87: Advaita Ācarya pak uspořádal dva nebo tři dny trvající oslavy a potom se všichni pevnĕ rozhodli, že půjdou do Džagannáth Purí.

Text* 88: Všichni oddaní se shromáždili v Navadvípu a se svolením matky Saci odešli do Níládri, Džagannáth Purí.

Text* 89: Přišli obyvatelé Kulína-grámu – Satyaraja, Ramananda a všichni ostatní tamní oddaní – a připojili se k Advaitovi Ācaryovi.

Text* 90: I Mukunda, Narahari, Raghunandana a všichni ostatní z Khandy přišli do domu Advaity Ācaryi, aby Ho doprovázeli do Džagannáth Purí.

Text* 91: Tehdy přišel z jižní Indie Paramananda Puri. Putoval podél břehu Gangy, až došel do Nadie.

Text* 92: V Navadvípu se Paramananda Puri ubytoval a stravoval v domĕ Sacimaty, která se o nĕho starala s velkou úctou.

Text* 93: Za svého pobytu v domĕ Sacimaty se Paramananda Puri doslechl o návratu Sri Caitanyi Mahaprabhua do Džagannáth Purí, a tak se rozhodl tam co nejdříve odejít.

Text* 94: Paramananda Puri s sebou vzal do Džagannáth Purí jednoho oddaného Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua, který se jmenoval Dvija Kamalakanta.

Text* 95: Paramananda Puri brzy došel až do domu Sri Caitanyi Mahaprabhua. Pán byl velmi šťastný, že ho vidí.

Text* 96: Pán ve velké extázi lásky uctíval lotosové nohy Paramanandy Puriho a ten zase Pána ve velké extázi objal.

Text* 97: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Prokaž Mi prosím laskavost a zůstaň se Mnou zde v Džagannáth Purí.“

Text* 98: Paramananda Puri odpovĕdĕl: „Já si také přeji zůstat s Tebou. Proto jsem přišel z Bengálska, Gaudy, do Džagannáth Purí.“

Text* 99: „Matka Saci a všichni ostatní oddaní v Navadvípu mĕli velkou radost, když se doslechli o Tvém návratu z jižní Indie.“

Text* 100: „Všichni se vydali na cestu sem, aby se s Tebou setkali. Vidĕl jsem ale, že postupují pomalu, tak jsem velmi rychle přišel sám.“

Text* 101: V domĕ Kasiho Misry byla jedna osamocená místnost a Sri Caitanya Mahaprabhu ji dal Paramanandovi Purimu. Dal mu také jednoho služebníka.

Text 102: Dalšího dne přišel také Svarupa Damodara, důvĕrný přítel Sri Caitanyi Mahaprabhua a oceán transcendentálních nálad.

Text* 103: Za svého pobytu v Navadvípu pod ochranou Sri Caitanyi Mahaprabhua se Svarupa Damodara jmenoval Purusottama Ācarya.

Text* 104: Když Purusottama Ācarya vidĕl, že Sri Caitanya Mahaprabhu přijal sannyas, začal se chovat jako šílenec a okamžitĕ odešel do Váránasí, aby také přijal sannyas.

Text* 105: Po zasvĕcení do sannyasu mu jeho duchovní mistr Caitanyananda Bharati nařídil: „Čti Vedanta-sutru a uč ji všechny ostatní.“

Text* 106: Svarupa Damodara byl nesmírnĕ odříkavý a také velký učenec. Celým svým srdcem a duší přijal útočištĕ u Nejvyšší Osobnosti Božství, Sri Krsny.

Text* 107: Byl velice nadšený nerušenĕ uctívat Sri Krsnu, a proto témĕř šílený přijal sannyas.

Text 108: Purusottama Ācarya po přijetí sannyasu následoval usmĕrňující zásady tím, že se vzdal pramene vlasů i posvátné šňůry, ale šafránové roucho nepřijal. Nepřijal ale ani titul sannyasiho a nadále žil jako naisthika-brahmacari.

Text* 109: Se svolením svého sannyas-gurua odešel Svarupa Damodara do Níláčaly, aby přijal útočištĕ u Sri Caitanyi Mahaprabhua. Dnem i nocí pak v extázi lásky ke Krsnovi prožíval transcendentální nálady láskyplné služby Pánu.

Text* 110: I když Svarupa Damodara představoval meze veškeré učenosti, s nikým nemluvil. Jen přebýval na odlehlém místĕ a nikdo nevĕdĕl kde.

Text* 111: Sri Svarupa Damodara byl zosobnĕním extatické lásky, plnĕ si vĕdomý transcendentálních nálad ve vztahu s Krsnou. Byl přímým zastoupením Sri Caitanyi Mahaprabhua jako Jeho druhá expanze.

Text* 112: Pokud chtĕl nĕkdo Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi představit nĕjakou knihu, verše či píseň, kterou napsal, Svarupa Damodara je nejdříve prozkoumal a potom správnĕ přednesl. Jedinĕ tehdy Sri Caitanya Mahaprabhu souhlasil, že si je vyslechne.

Text 113: Sri Caitanyu Mahaprabhua nikdy netĕšilo naslouchání knihám či veršům, které byly v rozporu se závĕry oddané služby. Pán nerad poslouchal rasabhasu, překrývání transcendentálních nálad.

Text 114: Svarupa Damodara Gosvami pravidelnĕ zkoumal veškerou literaturu, aby zjistil, zda jsou její závĕry správné. Teprve potom dovolil, aby ji slyšel Sri Caitanya Mahaprabhu.

Text* 115: Sri Svarupa Damodara často četl básnĕ Vidyapatiho a Candidase i Sri Gita-govindu od Jayadevy Gosvamiho. Zpíváním tĕchto písní Sri Caitanyu Mahaprabhua vždy potĕšil.

Text 116: Sri Svarupa Damodara se jako hudebník vyrovnal Gandharvům a při rozhovorech o písmech byl jako Brhaspati, knĕz nebeských bohů. Závĕr tedy je, že žádná velká osobnost se Svarupovi Damodarovi nemohla vyrovnat.

Text* 117: Sri Svarupa Damodara byl velice drahý Advaitovi Ācaryovi a Nityanandovi Prabhuovi a byl duší všech oddaných v čele se Srivasem Thakurem.

Text* 118: Když Svarupa Damodara přišel do Džagannáth Purí, padl celým tĕlem na zem u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua, aby se Mu poklonil, a přednesl jeden verš.

Text 119: „Ó oceáne milosti, Sri Caitanyo Mahaprabhu! Nechť se probudí Tvá příznivá milost, která vše činí čistým a blaženým, a tak snadno odhání všechny druhy hmotných nářků. Tvá milost ve skutečnosti probouzí transcendentální blaženost a zastiňuje všechny svĕtské radosti. Tvou příznivou milostí jsou odstranĕny rozpory mezi různými písmy. Ze Tvé příznivé milosti proudí transcendentální nálady, z nichž srdce jásá. Tvá milost je plná radosti, vždy povzbuzuje k oddané službĕ a oslavuje milostnou lásku k Bohu. Nechť se Tvou bezpříčinnou milostí tato transcendentální blaženost probudí v mém srdci.“

Text* 120: Sri Caitanya Mahaprabhu postavil Svarupu Damodara na nohy a objal ho. Oba pocítili extázi lásky a upadli do bezvĕdomí.

Text* 121: Když se uklidnili, Sri Caitanya Mahaprabhu promluvil.

Text* 122: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Vidĕl jsem tĕ přicházet ve snu, takže to je velmi příznivé. Byl jsem jako slepec, ale tvůj příchod Mi vrací zrak.“

Text* 123: Svarupa řekl: „Můj drahý Pane, promiň mi prosím můj přestupek. Opustil jsem Tvou společnost a šel nĕkam jinam. To byla má velká chyba.“

Text* 124: „Můj drahý Pane, necítím ani trochu lásky ke Tvým lotosovým nohám. Jak bych jinak mohl odejít do jiné zemĕ? To znamená, že jsem velký hříšník.“

Text* 125: „Já jsem Tĕ opustil, ale Ty ses mĕ nezřekl. Provaz své milosti jsi mi uvázal kolem krku a opĕt jsi mĕ přivedl ke svým lotosovým nohám.“

Text* 126: Svarupa Damodara potom uctíval lotosové nohy Nityanandy Prabhua a Nityananda Prabhu ho zase v extázi lásky objal.

Text* 127: Po uctĕní Sri Nityanandy Prabhua se Svarupa Damodara přivítal s Jagadanandou, Mukundou, Saṅkarou a Sarvabhaumou, jak náleží.

Text* 128: Svarupa Damodara také přednesl uctivé modlitby u lotosových nohou Paramanandy Puriho a ten ho na oplátku v extázi lásky objal.

Text* 129: Sri Caitanya Mahaprabhu potom dal Svarupovi Damodarovi místnost v ústraní a nařídil jednomu služebníkovi, aby mu nosil vodu a vše potřebné.

Text* 130: Příštího dne si Pán Sri Caitanya Mahaprabhu sedl se všemi oddanými v čele se Sarvabhaumou Bhattacaryou a hovořili o Krsnových zábavách.

Text* 131: Tehdy se tam objevil Govinda, uctivĕ se poklonil a s pokorou promluvil.

Text* 132: „Já jsem služebník Īsvary Puriho a jmenuji se Govinda. Přicházím na pokyn svého duchovního mistra.“

Text* 133: „Īsvara Puri mi tĕsnĕ předtím, než opustil tento smrtelný svĕt, aby dosáhl nejvyšší dokonalosti, řekl, že mám jít za Sri Caitanyou Mahaprabhuem a sloužit Mu.“

Text* 134: „Kasisvara také přijde, až navštíví všechna svatá místa. Já jsem však na pokyn svého duchovního mistra spĕchal, abych byl u Tvých lotosových nohou.“

Text* 135: Sri Caitanya Mahaprabhu odpovĕdĕl: „Můj duchovní mistr, Īsvara Puri, Mĕ vždy obdařuje rodičovskou náklonností. Proto tĕ sem ze své bezpříčinné milosti poslal.“

Text 136: Když to slyšel Sarvabhauma Bhattacarya, zeptal se Sri Caitanyi Mahaprabhua: „Proč si Īsvara Puri držel služebníka, který pochází z rodiny sudrů?“

Text* 137: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Jak Nejvyšší Osobnost Božství, tak Můj duchovní mistr Īsvara Puri jsou naprosto nezávislí, a proto jejich milost není podřízená védským usmĕrňujícím zásadám.“

Text* 138: „Milost Nejvyšší Osobnosti Božství není omezená kastou či vyznáním. Vidura byl sudra, ale Krsna přesto přijal obĕd v jeho domĕ.“

Text 139: „Milost Pána Krsny závisí pouze na náklonnosti. Protože Pána Krsnu zavazuje pouze náklonnost, jedná velmi nezávisle.“

Text* 140: „Závĕr je, že jednání s Nejvyšší Osobností Božství, které je plné náklonnosti, přináší miliónkrát vĕtší štĕstí než jednání s Pánem v duchu úcty a báznĕ. Při pouhém zaslechnutí svatého jména zaplaví oddaného transcendentální blaženost.“

Text* 141: Když Sri Caitanya Mahaprabhu domluvil, objal Govindu a ten se s úctou poklonil u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 142: Sri Caitanya Mahaprabhu dále Sarvabhaumovi Bhattacaryovi řekl: „Jen to zvaž, služebník duchovního mistra je vždy hoden Mé úcty.“

Text 143: „Nehodí se proto, aby Mi služebník gurua osobnĕ sloužil. Je to ale příkaz Mého duchovního mistra, tak co mohu dĕlat?“

Text* 144: Sarvabhauma Bhattacarya řekl: „Nařízení duchovního mistra má velkou sílu a nelze ho neuposlechnout. Tak zní přikázání saster, zjevených písem.“

Text 145: „,Parasurama na pokyn svého otce zabil vlastní matku Renuku, jako kdyby to byl nepřítel. Když o tom slyšel Laksmana, mladší bratr Pána Ramacandry, okamžitĕ se oddal službĕ svému staršímu bratrovi a přijal Jeho nařízení. Nařízení duchovního mistra se musí bez váhání uposlechnout.̀“

Text* 146: „,Nařízení velké osobnosti, jako je otec, se musí bez váhání vykonat, protože takové nařízení nám obĕma přinese štĕstí, a Mnĕ obzvláštĕ.̀“

Text* 147: Po tomto prohlášení Sarvabhaumy Bhattacaryi Sri Caitanya Mahaprabhu Govindu objal a zamĕstnal ho službou svému tĕlu.

Text* 148: Každý si Govindy vážil jako nejdražšího služebníka Sri Caitanyi Mahaprabhua. Govinda sloužil všem vaisnavům a staral se o vše, co potřebovali.

Text* 149: S Govindou bydleli hudebníci Haridasa starší a Haridasa mladší a také Ramai a Nandai.

Text* 150: Ti všichni byli s Govindou, aby sloužili Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi. Nikdo proto nedokáže odhadnout Govindovo štĕstí.

Text* 151: Dalšího dne řekl Mukunda Datta Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi: „Přišel Tĕ navštívit Brahmananda Bharati.“

Text 152: Mukunda Datta se Pána zeptal: „Mám ho sem přivést?“

Text* 153: Sri Caitanya Mahaprabhu potom i se svými oddanými přišel za Brahmanandou Bharatim.

Text 154: Když za ním Sri Caitanya Mahaprabhu a Jeho oddaní přišli, uvidĕli ho oblečeného v jelení kůži. Sri Caitanya Mahaprabhu z toho vůbec nemĕl radost.

Text* 155: Když Caitanya Mahaprabhu vidĕl Brahmanandu Bharatiho zahaleného v jelení kůži, předstíral, že ho nevidí. Místo toho se zeptal Mukundy Datty: „Kde je Brahmananda Bharati, Můj duchovní mistr?“

Text 156: Mukunda Datta odpovĕdĕl: „Brahmananda Bharati stojí zde před Tebou.“

Text* 157: „Ty asi mluvíš o nĕkom jiném, protože toto zcela jistĕ není Brahmananda Bharati. Jednoduše se ti nedostává poznání. Proč by Brahmananda Bharati nosil jelení kůži?“

Text* 158: Když to Brahmananda Bharati uslyšel, pomyslel si: „Sri Caitanya Mahaprabhu moji jelení kůži neschvaluje.“

Text* 159: Brahmananda Bharati tak uznal svou chybu a uvažoval: „Má pravdu, nosím jelení kůži jen kvůli uznání. Pouhým nošením jelení kůže oceán nevĕdomosti nepřekročím.“

Text* 160: „Ode dneška už tuto jelení kůži nosit nebudu.“ Jakmile se takto Brahmananda Bharati rozhodl, Sri Caitanya Mahaprabhu nechal přinést roucho sannyasiho, protože vĕdĕl, na co myslí.

Text* 161: Brahmananda Bharati se tedy vzdal své jelení kůže a oblékl si roucho sannyasiho. Sri Caitanya Mahaprabhu k nĕmu potom přišel a poklonil se u jeho lotosových nohou.

Text* 162: Brahmananda Bharati řekl: „Svým chováním učíš veřejnost. Neudĕlám nic, co by bylo proti Tvé vůli, protože jinak mi nebudeš prokazovat úctu, ale přestaneš si mne všímat. Toho se bojím.“

Text* 163: „V současnosti vidím dva Brahmany. Jeden Brahman je Pán Jagannatha, který se nehýbe, a druhý Brahman, který se hýbe, jsi Ty. Pán Jagannatha je arca-vigraha, uctívané Božstvo, a On je ten nehybný Brahman. Ty jsi ale Pán Sri Caitanya Mahaprabhu a pohybuješ se z místa na místo. Vy dva jste stejný Brahman, vládce hmotné přírody, ale hrajete dvĕ role – jednu nehybnou a jednu pohyblivou. Tak nyní v Džagannáth Purí, Purušóttamĕ, sídlí dva Brahmany.“

Text* 164: „Z tĕchto Brahmanů máš Ty svĕtlou barvu pleti a ten druhý, Pán Jagannatha, je načernalý. Oba dva osvobozujete celý svĕt.“

Text* 165: Pán Caitanya Mahaprabhu odpovĕdĕl: „Abych řekl pravdu, v Džagannáth Purí jsou nyní dva Brahmany díky tvé přítomnosti.“

Text 166: „Brahmananda a Gaurahari se pohybují, zatímco načernalý Pán Jagannatha sedí nehybnĕ.“

Text* 167: Brahmananda Bharati řekl: „Můj drahý Sarvabhaumo Bhattacaryo, staň se prosím prostředníkem v této logické při mezi Sri Caitanyou Mahaprabhuem a mnou.“

Text 168: Brahmananda Bharati pokračoval: „Živá bytost je lokalizovaná, zatímco Nejvyšší Brahman je všudypřítomný. Tak zní výrok zjevených písem.“

Text 169: „Sri Caitanya Mahaprabhu mĕ očistil tím, že mi vzal mou jelení kůži. To je důkaz toho, že je všudypřítomný a všemocný a já jsem Mu podřízený.“

Text 170: „,Má zlatou barvu pleti a celé Jeho tĕlo je jako tekuté zlato. Každá část Jeho tĕla je překrásnĕ stavĕná a potřená santálovou pastou. Pán přijal stav odříkání a je zcela vyrovnaný. Je neochvĕjný ve své misi zpívání Hare Krsna mantry, ve svých dualistických závĕrech a ve svém klidu.̀“

Text* 171: „Na tĕle Sri Caitanyi Mahaprabhua jsou viditelné všechny příznaky popsané v tomto verši z Visnu-sahasra-nama-stotry. Jeho paže zdobí santálová pasta a šňůra od Božstva Sri Jagannatha. To jsou Jeho ozdobné náramky.“

Text 172: Sarvabhauma Bhattacarya všechno vyslechl a pronesl svůj rozsudek: „Brahmanando Bharati, vidím, že jsi vyhrál.“

Text 173: Sri Caitanya Mahaprabhu se tak postavil do role žáka a Brahmanandu Bharatiho přijal za svého duchovního mistra. Poté řekl: „Když žák debatuje s duchovním mistrem, bude jistĕ poražen.“

Text* 174: „Přijmout porážku z rukou svého oddaného je Tvou přirozenou vlastností. Máš ještĕ další slavnou vlastnost – poslouchej prosím pozornĕ.“

Text 175: „Od narození jsem meditoval o neosobním Brahmanu, ale od chvíle, kdy jsem spatřil Tebe, zakouším plnĕ Krsnu.“

Text* 176: Brahmananda Bharati pokračoval: „Od chvíle, kdy jsem Tĕ spatřil, cítím ve své mysli přítomnost Pána Krsny a vidím Ho před svýma očima. Nyní chci zpívat Pánovo svaté jméno. Mimo to považuji ve svém srdci Tebe za Krsnu, a proto velmi dychtím Ti sloužit.“

Text 177: Bilvamaṅgala Thakura se vzdal své neosobní realizace kvůli realizaci Osobnosti Božství. Nyní vidím, že jsem na tom podobnĕ, protože už došlo k této zmĕnĕ.“

Text 178: Brahmananda Bharati nakonec řekl: „,I když jsem byl uctíván tĕmi, kdo jdou po cestĕ monismu, a byl jsem zasvĕcen do seberealizace skrze soustavu yogy, nĕjaký prohnaný chlapec, který neustále laškuje s gopimi, ze mne násilím udĕlal svoji služku.̀“

Text* 179: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu odpovĕdĕl: „Máš v sobĕ hlubokou extatickou lásku ke Krsnovi, a proto kamkoliv se podíváš, posiluje to tvé vĕdomí Krsny.“

Text* 180: Sarvabhauma Bhattacarya řekl: „Oba dva máte pravdu. Krsna svou přímou audienci udĕluje skrze svou milost.“

Text 181: „Bez extatické lásky ke Krsnovi Jej nelze přímo vidĕt. Brahmananda Bharati proto mohl Pána přímo spatřit milostí Sri Caitanyi Mahaprabhua.“

Text 182: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Sarvabhaumo Bhattacaryo, co to říkáš? Pane Visnu, zachraň Mĕ! Takové vychvalování je pouze jinou podobou pomluvy.“

Text* 183: Poté, co Sri Caitanya Mahaprabhu takto promluvil, vzal Brahmanandu Bharatiho do svého sídla a ten od té doby zůstal s Ním.“

Text* 184: Pozdĕji se k nim přidali Ramabhadra Ācarya a Bhagavan Ācarya. I oni se zřekli všech ostatních povinností a zůstali pod ochranou Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 185: Dalšího dne přišel Kasisvara Gosañi a také zůstal se Sri Caitanyou Mahaprabhuem, který ho přijal s velkou úctou.

Text* 186: Kasisvara doprovázel Sri Caitanyu Mahaprabhua do Jagannathova chrámu. V davu chodil před Pánem a bránil lidem v tom, aby se Ho dotýkali.

Text* 187: Tak jako všechny řeky tečou do moře, všichni oddaní z celé zemĕ nakonec přišli pod ochranu Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 188: Jelikož u Nĕho všichni oddaní vyhledali útočištĕ, prokázal jim Pán Sri Caitanya Mahaprabhu milost a ponechal je pod svou ochranou.

Text* 189: Takto jsem popsal setkání všech vaisnavů se Sri Caitanyou Mahaprabhuem. Každý, kdo naslouchá tomuto popisu, nakonec dosáhne útočištĕ u Jeho lotosových nohou.

Text 190: Já, Krsnadasa, vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu po vzoru Sri Rupy a Sri Raghunatha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.