vaiṣṇavera ei haya eka svabhāva niścala
teńho jīva nahena, hana svatantra īśvara
vaiṣṇavera — vznešeného oddaného; ei — toto; haya — je; eka — jeden; svabhāva — povaha; niścala — neochvĕjný; teṅho — On; jīva — podmínĕná duše; nahena — není; hana — je; svatantra — nezávislý; īśvara — vládce.
„Vaisnava putuje na svatá poutní místa, aby je očistil a osvobodil pokleslé podmínĕné duše. To je jedna z povinností vaisnavy. Sri Caitanya Mahaprabhu ve skutečnosti není obyčejná živá bytost, ale samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Je tedy zcela nezávislým vládcem, a přesto ve své roli oddaného jedná jako oddaný.“
Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura poznamenává, že na svatých místech trvale bydlí mnoho lidí, kteří nejsou přísní v dodržování usmĕrňujících zásad pro život na svatých místech. Pro nápravu tĕchto lidí musí tato místa navštĕvovat vznešení oddaní. To je poslání vaisnavy. Vaisnava je nešťastný, když vidí, jak jsou druzí zapletení v hmotném životĕ. Sri Caitanya Mahaprabhu učil tĕmto vaisnavským činnostem i přesto, že je uctívaným Božstvem všech vaisnavů, úplným a nezávislým Nejvyšším Pánem, Osobností Božství. Je purnah suddho nitya-muktah – úplný, ničím neznečištĕný a vĕčnĕ osvobozený. Je sanatana, protože nemá začátek ani konec.
