Brahmananda Bharati přiznal, že v debatĕ mezi duchovním mistrem a žákem je duchovní mistr přirozenĕ vítĕzem, i když žák může předložit silné argumenty. Jinými slovy je bĕžné, že slova duchovního mistra jsou úctyhodnĕjší než slova žáka. Za tĕchto okolností Brahmananda Bharati zvítĕzil nad Sri Caitanyou Mahaprabhuem, protože byl v postavení duchovního mistra, kdežto Sri Caitanya Mahaprabhu se považoval za jeho žáka. Brahmananda Bharati však celou při otočil, postavil se do role oddaného a řekl, že Sri Caitanya Mahaprabhu je Nejvyšší Osobnost Božství, Krsna. To znamená, že Pán se nechal dobrovolnĕ porazit z lásky ke svému oddanému. Prohrál dobrovolnĕ, protože Nejvyššího Pána nikdo porazit nemůže. V této souvislosti jsou důležitá slova Bhismy ve Srimad-Bhagavatamu (1.9.37):

sva-nigamam apahaya mat-pratijñam
rtam adhikartum avapluto ratha-sthah
dhrta-ratha-carano 'bhyayac calad-gur
harir iva hantum ibham gatottariyah

„Seskočil z vozu, vzal kolo a rozbĕhl se ke mnĕ jako lev, který se chystá zabít slona, čímž splnil mou touhu a porušil svůj slib. Dokonce přitom ztratil svůj svrchní šat.“

Krsna slíbil, že v bitvĕ na Kurukšétře nebude bojovat, ale Bhisma Ho chtĕl donutit, aby svůj slib porušil, a tak napadl Arjunu s takovou silou, že Krsna musel vzít kolo od vozu a zaútočit na Bhismu. Pán tak učinil, aby ukázal, že ochrání svého oddaného i za cenu, že poruší vlastní slib. Brahmananda Bharati řekl: „Od začátku svého života jsem byl připoutaný k realizaci neosobního Brahmanu, ale jakmile jsem spatřil Tebe, rozvinul jsem velké pouto k Osobnosti Božství, Krsnovi.“ Sri Caitanya Mahaprabhu je tedy samotný Pán Krsna, a Brahmananda Bharati se tak stal Jeho oddaným.