Text* 1: Sri Caitanya Mahaprabhu si v jasném svitu podzimního mĕsíce spletl moře s řekou Jamunou. Hluboce soužený odloučením od Krsny utíkal a skočil do moře, v jehož vodách strávil v bezvĕdomí celou noc. Ráno Ho našli Jeho oddaní. Nechť nás tento Sri Caitanya Mahaprabhu, syn matky Saci, ochrání svými transcendentálními zábavami.

Text* 2: Sláva Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi! Sláva Nityanandovi Prabhuovi! Sláva Advaitovi Ācaryovi! Sláva všem oddaným Sri Caitanyi Mahaprabhua!

Text* 3: Když takto Sri Caitanya Mahaprabhu žil v Džagannáth Purí, plaval dnem i nocí v oceánu odloučení od Krsny.

Text* 4: Jedné podzimní noci, když bylo vše osvĕtleno mĕsícem v úplňku, se Sri Caitanya Mahaprabhu celou noc procházel se svými oddanými.

Text* 5: Chodil z jedné zahrady do druhé, před očima mĕl zábavy Pána Krsny a poslouchal i přednášel písnĕ a verše týkající se rasa-lily.

Text* 6: Zpíval a tančil v extázi lásky a nĕkdy v emocionální extázi napodoboval tanec rasa.

Text* 7: Nĕkdy v extatickém šílenství bĕhal sem a tam, a nĕkdy padal a válel se po zemi. Jindy naprosto ztratil vĕdomí.

Text* 8: Když slyšel Svarupu Damodara recitovat verš týkající se tance rasa nebo sám takový verš recitoval, osobnĕ ho vysvĕtlil, jako to už dĕlal dřív.

Text* 9: Takto vysvĕtlil význam každého verše týkajícího se rasa-lily. Nĕkdy byl velmi zkroušený a nĕkdy velmi šťastný.

Text* 10: Úplný popis všech tĕchto veršů a všech promĕn, které se v Pánovĕ tĕle odehrály, by zabral velké množství stránek.

Text* 11: Abych tedy nezvĕtšoval tloušťku této knihy, nepopsal jsem všechny Pánovy zábavy, protože se odehrávaly v každém okamžiku, každý den, po dvanáct let.

Text* 12: Jak jsem již dříve naznačil, popisuji zde Pánovu šílenou mluvu a Jeho tĕlesné promĕny pouze v krátkosti.

Text* 13: I kdyby se tisícihlavý Ananta snažil popsat byť jen jeden den zábav Sri Caitanyi Mahaprabhua, zjistil by, že zcela je popsat nedokáže.

Text* 14: I kdyby se Ganesa, syn Pána Sivy a zkušený zapisovatel polobohů, po milióny vĕků snažil dokonale popsat jeden den Pánových zábav, nedokázal by se dobrat jejich konce.

Text* 15: Dokonce i Pán Krsna žasne při pohledu na extatické promĕny svých oddaných. Pokud tedy ani samotný Pán Krsna nedokáže odhadnout hranice tĕchto emocí, jak by to mohli dokázat jiní?

Text* 16: Krishna Himself cannot fully understand the conditions, the mode of progress, the happiness and unhappiness, and the moods of ecstatic love of His devotees. He therefore accepts the role of a devotee to taste these emotions fully.

Text* 18: Extatická láska ke Krsnovi roztančí jak Krsnu, tak i Jeho oddané, a sama také tančí. Všichni tři tak tančí na jednom místĕ.

Text* 19: Ten, kdo chce popsat promĕny extatické lásky ke Krsnovi, je jako trpaslík, který se snaží chytit mĕsíc na nebi.

Text* 20: Tak jako vítr může odnést z oceánu jen kapku vody, může se živá bytost dotknout jen kapky z oceánu lásky ke Krsnovi.

Text* 21: V tomto oceánu lásky se každým okamžikem zvedá nekonečné množství vln. Jak by mohla nepatrná živá bytost odhadnout jejich rozsah?

Text* 22: Co si Pán Sri Caitanya Mahaprabhu vychutnává ve své lásce ke Krsnovi, to může plnĕ chápat jedinĕ ten, kdo je na úrovni Svarupy Damodara Gosvamiho.

Text* 23: Když zábavy Sri Caitanyi Mahaprabhua popisuje nĕjaká obyčejná živá bytost, dotkne se jedné kapky tohoto velkého oceánu a tím se očistí.

Text* 24: Tak byly předneseny všechny verše o tanci rasa, a nakonec byl recitován verš týkající se vodních zábav.

Text 25: „Tak jako nezávislý vůdce slonů vstupuje do vody obklopen slonicemi, vstoupil Krsna, který stojí nad védskými morálními zásadami, do vod Jamuny obklopen gopimi. Když svou hrudí třel o jejich ňadra, rozmačkala se Mu girlanda a kuṅkumovým práškem se obarvila do červena. Vůnĕ této girlandy přitahovala bzučící čmeláky, kteří Krsnu následovali jako nebešťané z Gandharvaloky. Tímto způsobem Pán Krsna odstranil únavu z tance rasa.“

Text* 26: Při toulkách u chrámu Āitota Sri Caitanya Mahaprabhu najednou spatřil moře.

Text* 27: Vzedmuté vlny moře se v mĕsíčním svĕtle třpytily jako vody řeky Jamuny.

Text* 28: Pán, který si spletl moře s Jamunou, se velkou rychlostí rozbĕhl a nikým nevidĕn skočil do vody.

Text* 29: Po pádu do moře ztratil vĕdomí a nechápal, kde se nachází. Chvílemi byl pod vodou a chvílemi se vznášel na vlnách.

Text* 30: Vlny Ho nesly sem a tam jako kus suchého dřeva. Kdo dokáže toto divadelní představení Sri Caitanyi Mahaprabhua pochopit?

Text 31: Vlny Pána chvílemi potápĕly a chvílemi nadnášely, a tak Jej nesly k chrámu Konarka.

Text* 32: Sri Caitanya Mahaprabhu se zcela pohroužil do zábav, kterým se Pán Krsna oddával s gopimi ve vodách Jamuny.

Text* 33: Mezitím Sri Caitanya Mahaprabhu zmizel oddaným vedeným Svarupou Damodarem z dohledu. Udivení oddaní Ho začali hledat a ptali se: „Kam Pán šel?“

Text* 34: Sri Caitanya Mahaprabhu utekl rychlostí mysli. Nikdo Ho nevidĕl. Všichni byli proto zmatení, kde může být.

Text* 35: „Šel Pán do Jagannathova chrámu nebo v šílenství upadl v nĕjaké zahradĕ?“

Text* 36: „Možná, že šel do chrámu Gundici, nebo k jezeru Naréndra nebo k Čatak-parvatu. Možná šel do chrámu v Konárce.“

Text* 37: Takto spolu oddaní rozmlouvali a přitom hledali Pána, kde se dalo. Nakonec přišli v doprovodu mnoha dalších lidí na pláž.

Text* 38: Zatímco hledali Pána, noc skončila, a všichni si tedy řekli: „Pán Sri Caitanya Mahaprabhu již není mezi námi.“

Text* 39: Všichni mĕli v odloučení od Pána pocit, jako kdyby přišli o život. Oddaní došli k závĕru, že muselo dojít k nĕjakému neštĕstí. Nic jiného je nenapadalo.

Text 40: „Příbuzný nebo důvĕrný přítel má vždy obavy, aby se jeho milému nic nestalo.“

Text* 41: Když přišli na pláž, poradili se spolu. Nĕkteří z nich se vydali hledat Sri Caitanyu Mahaprabhua k Čatak-parvatu.

Text* 42: Svarupa Damodara šel ještĕ s dalšími na východ, kde Pána hledal na pláži i ve vodĕ.

Text* 43: Všichni byli skleslí a témĕř v bezvĕdomí, ale z extatické lásky dál chodili z místa na místo a pokračovali v hledání Pána.

Text* 44: Když tak šli po pláži, vidĕli přicházet nĕjakého rybáře se sítí přes rameno. Smál se, plakal, tančil, zpíval a neustále opakoval svaté jméno „Hari, Hari“.

Text* 45: Všichni při pohledu na rybářovo počínání žasli. Svarupa Damodara Gosvami se ho proto zeptal, co se stalo.

Text* 46: „Můj drahý rybáři,“ řekl mu, „proč se takto chováš? Vidĕl jsi tu nĕkoho? Co je příčinou tvého chování? Prosím prozraď nám to.“

Text* 47: Rybář odpovĕdĕl: „Nevidĕl jsem tu nikoho, ale když jsem do vody hodil svou síť, chytil jsem jednu mrtvolu.“

Text* 48: „Opatrnĕ jsem ji vytáhl v domnĕní, že to je velká ryba, ale jakmile jsem zjistil, že je to mrtvola, dostal jsem velký strach.“

Text* 49: „Když jsem se snažil síť uvolnit, dotkl jsem se toho tĕla a vzápĕtí do mého srdce vstoupil duch.“

Text* 50: „Třásl jsem se strachem a ronil slzy. Zalykal se mi hlas a zježily se mi chlupy po celém tĕle.“

Text* 51: „Nevím, jestli ta mrtvola, kterou jsem vylovil, byla duchem mrtvého brahmany nebo obyčejného človĕka, ale jakmile na ni človĕk pohlédne, vstoupí mu do tĕla duch.“

Text* 52: „Tĕlo toho ducha je velmi dlouhé, pĕt až sedm loktů, a každá z jeho končetin je dlouhá skoro tři lokty.“

Text* 53: „Jeho klouby jsou od sebe pod kůží oddĕlené a kůže je úplnĕ uvolnĕná. Ten, kdo to spatří, nemůže zůstat naživu.“

Text* 54: „Ten duch přijal podobu mrtvoly, ale má stále otevřené oči. Chvílemi vydává zvuk ,goṅ-goṅ̀ a chvílemi je v bezvĕdomí.“

Text* 55: „Toho ducha jsem vidĕl na vlastní oči a On mĕ posedl. Pokud však zemřu, kdo se postará o mou ženu a dĕti?“

Text* 56: „O tomto duchovi je velmi tĕžké hovořit, ale právĕ jdu k vyhanĕči duchů, abych se ho zeptal, zda mĕ toho dokáže zbavit.“

Text* 57: „V noci se toulám sám a na odlehlých místech zabíjím ryby. A jelikož přitom vzpomínám na modlitbu k Pánu Nrsimhovi, duchové se mĕ nikdy nedotknou.“

Text* 58: „Tento duch mĕ však přepadá dvojnásobnou silou, když pronáším Nrsimha mantru. Už jen při pohledu na podobu toho ducha se mé mysli zmocňuje velký strach.“

Text* 59: „Nechoďte tam, zakazuji vám to. Jestli tam půjdete, ten duch se vás všech zmocní.“

Text* 60: Po vyslechnutí tĕchto slov Svarupa Damodara pochopil celou pravdu a sladkými slovy k rybáři promluvil.

Text* 61: „Já jsem známý vyhanĕč duchů,“ řekl, „a vím, jak tĕ toho ducha zbavit.“ Potom pronesl nĕjaké mantry a položil ruku rybáři na hlavu.

Text* 62: Dal rybáři tři facky a řekl: „Nyní již duch odešel. Neboj se.“ Tĕmito slovy rybáře uklidnil.

Text* 63: Rybář byl ovlivnĕný extatickou láskou k Bohu, ale mĕl také strach. Byl tedy dvojnásobnĕ rozrušený. Nyní však jeho strach opadl, a tak se trochu uklidnil.

Text* 64: Svarupa Damodara rybáři řekl: „Můj drahý pane, ta osoba, kterou považuješ za ducha, ve skutečnosti není duch, ale Nejvyšší Osobnost Božství, Sri Krsna Caitanya Mahaprabhu.“

Text* 65: „Pán spadl v extázi lásky do moře a ty jsi Ho chytil do sítĕ a vytáhl ven.“

Text* 66: „Pouhým dotekem Jeho tĕla se v tobĕ probudila tvá spící láska ke Krsnovi, ale protože jsi Ho považoval za ducha, mĕl jsi z Nĕho velký strach.“

Text* 67: „Teď, když je tvůj strach pryč a máš klidnou mysl, mi prosím ukaž, kde je.“

Text* 68: Rybář odpovĕdĕl: „Pána jsem vidĕl mnohokrát, ale to není On. Toto tĕlo je velmi znetvořené.“

Text* 69: Svarupa Damodara řekl: „Pánovi se mĕní tĕlo Jeho láskou k Bohu. Nĕkdy se Mu oddĕlí klouby a tĕlo se prodlouží.“

Text* 70: Rybáři tato slova udĕlala velkou radost. Vzal všechny oddané s sebou a ukázal jim Sri Caitanyu Mahaprabhua.

Text* 71: Pán ležel na zemi s protaženým tĕlem, vybĕleným vodou. Od hlavy až k patĕ byl celý od písku.

Text* 72: Pánovo tĕlo bylo protáhlé a ochablá kůže na nĕm jen visela. Zvednout Ho a odnést takovou dálku domů by bylo nemožné.

Text* 73: Oddaní Pánovi sundali Jeho mokré spodní prádlo a oblékli suché. Poté Ho položili na svrchní část odĕvu a odstranili Mu z tĕla písek.

Text* 74: Všichni nahlas provádĕli saṅkirtan a hlasitĕ zpívali svaté jméno Krsny Pánovi do ucha.

Text* 75: Po nĕjaké dobĕ pronikl zvuk svatého jména Pánovi do ucha a On okamžitĕ vstal a hlasitĕ zakřičel.

Text* 76: Jakmile vstal, Jeho kosti se vrátily na svá místa, a napůl při vĕdomí se rozhlížel kolem.

Text* 77: Pán se neustále nacházel v jednom ze tří stavů vĕdomí: vnitřním, vnĕjším a napůl vnĕjším.

Text* 78: Když byl Pán hluboce pohroužený ve vnitřním vĕdomí, ale přesto navenek projevoval trochu vnĕjšího vĕdomí, oddaní Jeho stavu říkali ardha-bahya neboli napůl vnĕjší vĕdomí.

Text* 79: Při tomto napůl vnĕjším vĕdomí Sri Caitanya Mahaprabhu hovořil jako blázen. Oddaní Ho zřetelnĕ slyšeli, jak mluví do nebe.

Text* 80: „Když jsem uvidĕl řeku Jamunu,“ řekl Pán, „šel jsem do Vrindávanu, a tam jsem vidĕl syna Nandy Maharaje oddávat se vodním radovánkám.“

Text* 81: „Pán Krsna byl ve vodĕ Jamuny ve společnosti gopi v čele se Srimati Radharani. V hravém rozpoložení se tam oddávali zábavám.“

Text* 82: „Spolu s gopimi jsem stál na břehu Jamuny a sledoval tuto zábavu. Jedna gopi ukazovala druhým vodní hrátky Radhy a Krsny.“

Text* 83: „Gopi svĕřily své hedvábné šaty a ozdoby do rukou svých přítelkyň a oblékly si jemné bílé šaty. Pán Krsna vzal své milované gopi a ve vodách Jamuny se s nimi koupal a oddával překrásným zábavám.“

Text* 84: „Mé drahé přítelkynĕ, jen pohleďte na Krsnovy vodní zábavy! Krsnovy neklidné dlanĕ připomínají lotosové kvĕty. Je jako vůdce šílených slonů a gopi, které Ho obklopují, jsou jako slonice.“

Text* 85: „Vodní hrátky začaly a všichni po sobĕ navzájem začali stříkat vodou. V tĕch přívalech vody nebylo jisté, která strana vyhrává, a která prohrává. Tato vodní bitva se neomezenĕ zvĕtšovala.“

Text* 86: „Gopi vypadaly jako nepřerušované výboje blesku a Krsna připomínal černý mrak. Blesky začaly stříkat vodu na mrak a mrak zase na blesky. Oči gopi šťastnĕ pily nektarovou vodu z tohoto mraku jako žízniví ptáci cataka.“

Text* 87: „Když bitva začala, navzájem po sobĕ cákali vodou. Potom bojovali ruka proti ruce, pak tvář proti tváři, hruď proti hrudi, zub proti zubu a nakonec nehet proti nehtu.“

Text* 88: „Tisíce rukou cákaly vodu a gopi se na Krsnu dívaly tisíci očí. Přibližovaly se k Nĕmu na tisících nohou, líbaly Ho s tisíci tváří a tisíce tĕl Ho objímaly. Tisíci uší gopi poslouchaly Jeho žertovná slova.“

Text* 89: „Krsna odvlekl Radharani, zatáhl Ji až po krk do vody a pustil Ji až tam, kde byla voda velmi hluboká. Ona se však chytila Krsny okolo krku a plavala na hladinĕ jako lotosový kvĕt, který utrhl slon svým chobotem.“

Text* 90: „Krsna se expandoval do tolika podob, kolik bylo gopi, a potom jim všem stáhl odĕvy, jimiž byly zahaleny. Voda řeky Jamuny byla křišťálovĕ čistá a Krsna se s radostí díval na jejich lesknoucí se tĕla.“

Text* 91: „Stonky lotosů byly přátelé gopi, a tak jim nabídly lotosové listy. Lotosy svýma rukama – vlnami Jamuny – rozprostřely po hladinĕ své velké oblé listy, aby zakryly tĕla gopi. Nĕkteré gopi si rozpustily vlasy a držely je před sebou jako prádlo zakrývající spodní část tĕla a rukama si jako živůtky zakrývaly ňadra.“

Text* 92: „Poté mĕl Krsna roztržku s Radharani, čehož všechny gopi využily k tomu, aby se ukryly mezi bílé lotosové kvĕty. Ponořily se až po krk do vody a nad hladinou se vznášely jen jejich tváře, které byly k nerozeznání od lotosů.“

Text* 93: „Pán Krsna se v nepřítomnosti ostatních gopi choval ke Srimati Radharani, jak se Mu zlíbilo. Když gopi začaly Krsnu hledat, Srimati Radharani se okamžitĕ přidala k nim, protože má velmi bystrou inteligenci a zná rozpoložení svých přítelkyň.“

Text* 94: „Na hladinĕ plavalo mnoho bílých lotosů a k nim se začalo přibližovat stejné množství modrých lotosů. Poté se bílé a modré lotosy srazily a začaly spolu bojovat. Gopi na břehu Jamuny to pobavenĕ sledovaly.“

Text* 95: „Když se zdvižená ňadra gopi, připomínající oblá tĕla ptáků cakravaků, vynořila v oddĕlených párech z vody, vynořily se i modré lotosy Krsnových rukou, aby je zakryly.“

Text* 96: „Ruce gopi, které připomínaly červené lotosové kvĕty, se v párech vynořily z vody, aby modré lotosy zastavily. Modré lotosy se snažily ukořistit bílé ptáky cakravaky a červené lotosy se je snažily ochránit. Proto se mezi nimi strhla bitva.“

Text 97: „Modré a červené lotosy jsou bezvĕdomé objekty, kdežto ptáci cakravakové jsou vĕdomí a živí. V extázi lásky si však modré lotosy začaly vychutnávat cakravaky, což je v rozporu s přirozeným chováním, nicménĕ v království Pána Krsny jsou takové zmĕny základem Jeho zábav.“

Text 98: „Modré lotosy jsou přátelé boha slunce a zde okrádají cakravaky, i když žijí všichni pohromadĕ. Červené lotosy však kvetou v noci, a jsou proto pro cakravaky cizinci či nepřáteli. V Krsnových zábavách jsou však červené lotosy neboli ruce gopi ochránci jejich cakravaků neboli ňader. Jedná se o odporující si přirovnání.“

Text* 99: Sri Caitanya Mahaprabhu pokračoval: „Ve svých zábavách Krsna projevil dvĕ ozdoby v podobĕ nadsázky a obráceného přirovnání. Jejich vychutnávání přineslo radost Mé mysli a zcela uspokojilo Moje uši a oči.“

Text* 100: „Poté, co se Pán Sri Krsna oddával tĕmto úžasným zábavám, vyšel i se všemi svými milovanými gopimi na břeh Jamuny. Gopi, které byly na břehu, Mu tam pak sloužily tím, že masírovaly Jeho tĕlo i tĕla ostatních gopi vonným olejem a potíraly je dření z ovoce amalaki.“

Text* 101: „Potom se všichni znovu vykoupali, a když se oblékli do suchých šatů, odebrali se do malého domku z drahokamů, kde pro nĕ gopi Vrnda zařídila lesní odĕv tím, že je přikrášlila voňavými kvĕty, zelenými listy a všemožnými dalšími ozdobami.“

Text* 102: „Vrindávanské stromy a rostliny jsou úžasné, protože po celý rok dávají ovoce a kvĕty všeho druhu. Gopi a služebné z vrindávanských stinných hájků tyto plody a kvĕty trhaly a nosily před Radhu a Krsnu.“

Text* 103: „Gopi veškeré ovoce oloupaly a naskládaly je na velké podnosy na vyvýšeném stupínku v domĕ z drahokamů. Ovoce připravily k jídlu do úhledných řad a upravily před ním místo k sezení.“

Text* 104: „Mezi ovocem bylo mnoho druhů kokosů a manga, banánů, bobulí, chlebovníků, datlí, mandarinek, pomerančů, ostružin, santar, hroznového vína, mandlí a všemožného sušeného ovoce.“

Text* 105: „Byly tam melouny, ksiriky, palmýrové plody, kesury, vodní plody, lotosové plody, ovoce bilva, pilu, granátová jablka a mnoho dalších plodů. Nĕkteré druhy jsou v různých zemích známé pod různými názvy, ale ve Vrindávanu jsou všechny neustále dostupné v tolika tisících druhů, že je nikdo nedokáže v úplnosti popsat.“

Text* 106: „Srimati Radharani doma připravila různé druhy sladkostí z mléka a cukru, jako je gaṅgajala, amrtakeli, piyusagranthi, karpurakeli, sarapuri, amrti, padmacini a khanda-ksirisara-vrksa, a všechny je potom přinesla Krsnovi.“

Text* 107: „Když Krsna vidĕl krásnĕ připravené jídlo, radostnĕ usedl a udĕlal si piknik v lese. Srimati Radharani a Její přítelkynĕ gopi potom společnĕ snĕdly zbytky a nakonec Radha s Krsnou ulehli v domĕ z drahokamů.“

Text* 108: „Nĕkteré z gopi Radhu s Krsnou ovívaly, další masírovaly Jejich nohy a jiné Jim dávaly ke žvýkání betelové listy. Když Radha s Krsnou usnuli, všechny gopi také ulehly. Moje mysl byla velmi šťastná, když jsem to vidĕl.“

Text* 109: „Najednou jste spustili rámus, vzali jste Mĕ a přivedli sem. Kde je nyní řeka Jamuna? Kde je Vrindávan? Kde jsou Krsna a gopi? Přerušili jste Můj šťastný sen!“

Text* 110: Při tĕchto slovech se Sri Caitanya Mahaprabhu plnĕ vrátil k vnĕjšímu vĕdomí. Uvidĕl Svarupu Damodara Gosvamiho a obrátil se na nĕho s otázkou.

Text* 111: „Proč jsi Mĕ sem přivedl?“ zeptal se. Svarupa Damodara Mu na to odpovĕdĕl:

Text* 112: „Spletl sis moře s řekou Jamunou,“ řekl, „a skočil jsi do nĕho. Vlny Tĕ odnesly až sem.“

Text* 113: „Tento rybář Tĕ chytil do sítĕ a vytáhl z vody. Jelikož se Tĕ dotkl, šílí teď v extázi lásky ke Krsnovi.“

Text* 114: „Celou noc jsme Tĕ všude možnĕ hledali. Potom jsme vyslechli tohoto rybáře, přišli sem a našli jsme Tĕ.“

Text* 115: „Ty jsi ve stavu zdánlivého bezvĕdomí sledoval zábavy ve Vrindávanu, ale my jsme tu prožívali v mysli velká muka, když jsme Tĕ vidĕli v bezvĕdomí.“

Text* 116: „Díky našemu zpívání svatého jména Krsny jsi však částečnĕ nabyl vĕdomí a my všichni jsme Tĕ slyšeli bláznivĕ mluvit.“

Text* 117: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Ve snu jsem šel do Vrindávanu, kde jsem vidĕl Pána Krsnu tančit tanec rasa se všemi gopimi.“

Text* 118: „Po vodních radovánkách si Krsna pochutnával na pikniku. Chápu, že poté, co jsem to vidĕl, jsem musel mluvit jako blázen.“

Text* 119: Poté Svarupa Damodara Gosvami přimĕl Sri Caitanyu Mahaprabhua k tomu, aby se vykoupal v moři, a pak Ho s velkou radostí odvedl zpátky domů.

Text* 120: Tak jsem vyprávĕl o tom, jak Pán Sri Caitanya Mahaprabhu spadl do moře. Každý, kdo o této zábavĕ naslouchá, nepochybnĕ získá útočištĕ u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text 121: Já, Krsnadasa, kráčím ve stopách Sri Rupy a Sri Raghunatha a vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.