aniṣṭā — nĕjakého neštĕstí; śaṅkīni — s obavami; bandhu — přátel a příbuzných; hṛdayāni — srdce; bhavanti — stává se; hi — zajisté.

„Příbuzný nebo důvĕrný přítel má vždy obavy, aby se jeho milému nic nestalo.“