Text* 1: Skládám své uctivé poklony Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi. Útočištĕ u Jeho lotosových nohou má takovou moc, že i hlupákovi umožní nashromáždit z nalezišť zjevených písem vzácné drahokamy konečné pravdy.

Text* 2: Sláva Pánu Caitanyovi! Sláva Pánu Nityanandovi! Sláva Advaitacandrovi! Sláva všem oddaným Pána Caitanyi!

Text* 3: Vysvĕtlil jsem verš třetí a nyní, ó oddaní, vyslechnĕte prosím pozornĕ význam verše čtvrtého.

Text 4: „Nechť se tento Nejvyšší Pán, známý jako syn Srimati Sacidevi, transcendentálnĕ usídlí v hloubi vašeho srdce. Ze své bezpříčinné milosti se zjevil v tomto vĕku Kali, zářící jako tekuté zlato, aby udĕlil to, co žádná inkarnace nikdy předtím: nejvznešenĕjší náladu oddané služby, náladu milostné lásky.“

Text 5: Pán Krsna, syn krále Vradži, je Nejvyšší Pán. Ve svém vĕčném sídle Goloce, jež zahrnuje též Vradža-dhám, si vĕčnĕ užívá svých transcendentálních zábav.

Text* 6: Jednou za den Brahmy sestupuje do tohoto svĕta, aby své transcendentální zábavy projevil.

Text* 7: Víme, že existují čtyři vĕky (yugy) – Satya, Treta, Dvapara a Kali – které dohromady tvoří jednu divya-yugu.

Text 8: Sedmdesát jedna divya-yug představuje jednu manv-antaru. V jednom Brahmovĕ dni se vystřídá čtrnáct manv-antar.

Text 9: Současný Manu je sedmý a jmenuje se Vaivasvata (syn Vivasvana). Nyní již z jeho období uplynulo dvacet sedm divya-yug (27 x 4 320 000 slunečních let).

Text 10: Na konci Dvapara-yugy ve dvacáté osmé divya-yuze se na Zemi zjevuje Pán Krsna i s celým svým vĕčným Vradža-dhamem.

Text 11: Služebnictví (dasya), přátelství (sakhya), rodičovská náklonnost (vatsalya) a milostná láska (srṅgara) jsou čtyři transcendentální nálady (rasy) a oddaní, kteří je uchovávají ve svém srdci, si Pána podmaňují.

Text 12: Pán Sri Krsna si ve Vradži užívá se svými oddanými služebníky, přáteli, rodiči a milenkami, pohroužený v transcendentální lásce.

Text* 13: Pán Krsna se tĕší ze svých transcendentálních zábav tak dlouho, jak si přeje, a pak odejde. Poté však uvažuje takto:

Text 14: „Již dlouhou dobu jsem obyvatelům tohoto svĕta neudĕlil ryzí láskyplnou oddanou službu Mnĕ. Bez této láskyplné připoutanosti je tento hmotný svĕt k ničemu.“

Text* 15: „Všude na svĕtĕ Mne lidé uctívají podle nařízení písem. Pouhým následováním usmĕrňujících pravidel ale nelze dosáhnout láskyplných citů oddaných z Vradžabhúmi.“

Text 16: „Protože celý svĕt zná Moji vznešenost, hledí na Mne se zbožnou úctou a bázní. Oddanost oslabená touto úctou Mĕ ale nepřitahuje.“

Text* 17: „Vykonáváním usmĕrnĕné oddané služby s úctou a bázní lze dospĕt na Vaikunthu a získat čtyři druhy osvobození.“

Text 18: „Tato osvobození jsou: sarsti (mít stejný majestát, jako má Pán), sarupya (mít stejnou podobu, jako Pán), samipya (žít jako osobní společník Pána) a salokya (žít na Vaikuntĕ). Oddaní však nikdy nepřijmou osvobození sayujya, protože to znamená splynout s Brahmanem.“

Text* 19: „Osobnĕ zavedu náboženství pro tento vĕk – nama-saṅkirtan neboli společné zpívání svatého jména. Tak celý svĕt roztančím v extázi, až pozná čtyři nálady láskyplné oddané služby.“

Text 20: „Přijmu roli oddaného a budu učit oddanou službu svým vlastním příkladem.“

Text* 21: „Dokud človĕk nekoná oddanou službu sám, nemůže ji učit ostatní. Tento závĕr je potvrzen v celé Gitĕ i Bhagavatamu.“

Text* 22: „Ó potomku Bharaty, kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženství a rozmach bezbožnosti, tehdy osobnĕ sestupuji.“

Text 23: „Zjevuji se vĕk za vĕkem, abych osvobodil zbožné, zničil bezbožné a ustanovil náboženské zásady.“

Text* 24: „Kdybych neukázal správné náboženské zásady, všechny tyto svĕty by zanikly. Stal bych se příčinou nežádoucího obyvatelstva a záhuby všech tĕchto živých bytostí.“

Text* 25: „Cokoliv vykoná velký človĕk, obyčejní lidé následují a vzor, který svým příkladem stanoví, si pak osvojí celý svĕt.“

Text* 26: „Zásady náboženství pro příslušný vĕk mohou ustanovit Moje úplné části. Nikdo jiný než Já však nemůže udĕlit takovou láskyplnou službu, jakou vykonávají obyvatelé Vradži.“

Text 27: „Třebaže existuje mnoho po všech stránkách příznivých inkarnací Osobnosti Božství, kdo jiný než Pán Sri Krsna může odevzdaným duším udĕlit lásku k Bohu?“

Text* 28: „Proto se ve společnosti svých oddaných zjevím na Zemi a budu provádĕt různé pestré zábavy.“

Text 29: Po tĕchto úvahách se Osobnost Božství Sri Krsna osobnĕ zjevil na začátku vĕku Kali v Nadii.

Text* 30: Tak se lvu podobný Pán Caitanya zjevil v Navadvípu. Mĕl krk jako lev, sílu jako lev a hlas mocný jako lev.

Text* 31: Nechť se tento lev usadí v srdci každé živé bytosti a svým pronikavým řevem zažene slony jejích hříchů.

Text* 32: Bĕhem svých dĕtských zábav je známý jako Visvambhara, protože zaplavuje svĕt nektarem oddanosti, a tím zachraňuje živé bytosti.

Text* 33: Slovní kořen ,dubhrñ̀ (což je základ slova ,visvambharà) vyjadřuje vyživování a udržování. On (Pán Caitanya) rozdáváním lásky k Bohu vyživuje a udržuje tři svĕty.

Text 34: Ve svých pozdĕjších zábavách je známý jako Sri Krsna Caitanya. Učením o jménu a slávĕ Pána Sri Krsny žehná celému svĕtu.

Text* 35: Protože Garga Muni vĕdĕl, že Pán Caitanya je inkarnací pro Kali- -yugu, předpovĕdĕl Jeho zjevení při obřadu udílení jména Krsnovi.

Text 36: „Když se tento chlapec (Krsna) zjevuje v různých vĕcích, má tři další barvy pleti – bílou, červenou a žlutou. Nyní se zjevil s transcendentální načernalou barvou.“

Text* 37: Bílá, červená a žlutá jsou tři zářící barvy pleti, které Pán, manžel bohynĕ štĕstí, postupnĕ přijímá ve vĕcích Satya, Treta a Kali.

Text* 38: Nyní, ve Dvapara-yuze, Pán sestoupil s načernalou barvou pleti. To je podstata výroků Puran a ostatních védských textů s ohledem na dané souvislosti.

Text 39: „Ve Dvapara-yuze se Pán zjevuje s načernalou barvou pleti. Obléká se do žlutých šatů, drží v rukou své osobní zbranĕ, je ozdoben drahokamem Kaustubha a znakem Srivatsa. Tak jsou popsány Jeho znaky.“

Text 40: Náboženstvím vĕku Kali je šířit slávu svatého jména. Jen proto Pán sestoupil se žlutou barvou pleti jako Pán Caitanya.

Text* 41: Jas Jeho ohromného tĕla připomíná tekuté zlato a hluboký hlas překonává hřmĕní čerstvĕ seskupených mračen.

Text* 42: Ten, kdo podle délky své ruky mĕří čtyři lokty na výšku i na rozpažení, je oslavován jako velká osobnost.

Text 43: Taková osoba se nazývá nyagrodha-parimandala. Sri Caitanya Mahaprabhu, který je zosobnĕním všech dobrých vlastností, má právĕ takové tĕlo.

Text* 44: Jeho paže sahají až ke kolenům, Jeho oči jsou jako lotosové kvĕty, Jeho nos jako sezamový kvĕt a Jeho tvář je krásná jako mĕsíc.

Text* 45: Je klidný, sebeovládnutý a plnĕ odevzdaný transcendentální službĕ Pánu Sri Krsnovi. Je laskavý ke svým oddaným, jemný a žádným živým bytostem nestraní.

Text* 46: Je ozdobený nákotníčky, náramky ze santálového dřeva a santálovou pastou. Zvláštĕ se tak zdobí, když se chystá tančit při sri-krsna- -saṅkirtanu.

Text* 47: Když mudrc Vaisampayana zaznamenal všechny tyto vlastnosti Pána Caitanyi, zahrnul Jeho jméno do Visnu-sahasra-namy.

Text* 48: Zábavy Pána Caitanyi se dĕlí na dvĕ části – rané zábavy (adi-lila) a pozdĕjší zábavy (sesa-lila). V každé z nich má čtyři jména.

Text 49: „Ve svých raných zábavách vystupuje jako hospodář se zlatou barvou pleti. Jeho údy jsou překrásné a Jeho tĕlo, potřené pastou ze santálového dřeva, připomíná tekuté zlato. Ve svých pozdĕjších zábavách přijímá stav sannyas a je vyrovnaný a klidný. Je nejvyšším sídlem klidu a oddanosti, protože umlčuje neoddané impersonalisty.“

Text* 50: Ve Srimad-Bhagavatamu je opakovanĕ a jasnĕ řečeno, že podstatou náboženství ve vĕku Kali je zpívání svatých jmen Krsny.

Text 51: „Ó králi, takto lidé uctívali Pána vesmíru ve Dvapara-yuze. V Kali- -yuze Ho také uctívají podle pokynů zjevených písem. Nyní o tom ode mne prosím slyš.“

Text 52: „Ve vĕku Kali se inteligentní lidé vĕnují společnému zpívání, kterým uctívají inkarnaci Boha, jež bez ustání zpívá Krsnovo jméno. I když nemá načernalou pleť, je to samotný Krsna. Přišel v doprovodu svých společníků, služebníků, zbraní a důvĕrných přátel.“

Text* 53: Moji drazí bratři, naslouchejte prosím o veškeré této slávĕ Pána Caitanyi. Tento verš jasnĕ shrnuje Jeho činnosti a vlastnosti.

Text* 54: Dvĕ slabiky „krs-na“ jsou neustále v Jeho ústech; stále s velkou blažeností popisuje Krsnu.

Text* 55: Toto jsou dva významy slov „krsna-varna“. Nic jiného než Krsna ve skutečnosti z Jeho úst nevychází.

Text* 56: Snaží-li se Jej nĕkdo popsat jako osobu černé pleti, další přívlastek (tvisa akrsnam) mu v tom okamžitĕ zabrání.

Text* 57: Jeho barva rozhodnĕ není načernalá. A to, že není načernalý, naznačuje, že Jeho barva je žlutá.

Text 58: „Provádĕním obĕti v podobĕ společného zpívání svatého jména uctívají učení lidé vĕku Kali Pána Krsnu, jenž tentokrát není načernalý, neboť se v nĕm vzedmuly pocity Srimati Radharani. Je jediným uctívaným Božstvem paramahamsů, jež dosáhli nejvyšší úrovnĕ čtvrtého životního stavu (sannyasu). Nechť nám tento Pán Caitanya, Nejvyšší Osobnost Božství, prokáže svou nezmĕrnou bezpříčinnou milost.“

Text* 59: Každý může jasnĕ vidĕt Jeho zářivou pleť barvy tekutého zlata, která rozptyluje temnotu nevĕdomosti.

Text* 60: Hříšný život živých bytostí je výsledkem nevĕdomosti. Aby tuto nevĕdomost zničil, vzal si s sebou různé zbranĕ v podobĕ svých přímých společníků, svých oddaných a svatého jména.

Text* 61: Tu nejhlubší nevĕdomost tvoří činnosti, ať zbožné, či bezbožné, které jsou v rozporu s oddanou službou. Říká se jim hříchy (kalmasa).

Text* 62: Se zdviženýma rukama zpívá svaté jméno a na každého pohlíží s hlubokou láskou. Tím odhání veškeré hříchy a všechny zaplavuje láskou k Bohu.

Text 63: „Kéž nám Nejvyšší Osobnost Božství v podobĕ Pána Sri Caitanyi udĕlí svoji bezpříčinnou milost! Jeho usmĕvavý pohled ihned zahání všechny smutky tohoto svĕta a každé Jeho slovo rozvíjí lístky příznivých rostlinek oddanosti, a tak je probouzí k životu. Přijetí útočištĕ u Jeho lotosových nohou okamžitĕ vyvolává transcendentální lásku k Bohu.“

Text* 64: Každý, kdo pohlédne na Jeho překrásné tĕlo nebo na Jeho překrásnou tvář, se osvobodí od všech hříchů a získá bohatství lásky k Bohu.

Text* 65: V jiných inkarnacích Pán sestoupil s armádami a zbranĕmi, ale v této inkarnaci jsou Jeho vojáky Jeho úplné části a Jeho společníci.

Text 66: „Pán Sri Caitanya Mahaprabhu je vždy nejuctívanĕjším Božstvem polobohů, včetnĕ Pána Sivy a Pána Brahmy, kteří za Ním z lásky přišli v podobĕ obyčejných lidí. Pán své oddané poučuje o čisté oddané službĕ Jemu. Budu Jej moci znovu spatřit?“

Text* 67: Jeho úplné části a společníci vykonávají jako svoji osobní povinnost úlohu zbraní. Prosím, slyšte ode mne další význam slova „aṅga“.

Text* 68: Podle svĕdectví zjevených písem se část tĕla (aṅga) nazývá také část (amsa) a část určité části tĕla se nazývá částečná část (upaṅga).

Text 69: „Ó Pane všech pánů, sleduješ celé stvoření. Co více, jsi nejdražším životem každé bytosti. Nejsi tedy můj otec Narayana? ,Narayanà označuje toho, jehož sídlo je na vodĕ, která pochází z Nary (Garbhodakasayi Visnua), a tento Narayana je Tvoje úplná část. Všechny Tvé úplné části jsou transcendentální, absolutní a nejsou výtvory mayi.“

Text* 70: Expanze Narayana v srdci všech bytostí a také Narayana, který žije ve vodách (Karana, Garbha a Ksira), jsou Tvé úplné části. Původní Narayana jsi proto Ty.

Text 71: Slovo „aṅga“ se tedy vztahuje na úplné části. Tyto expanze by nikdy nemĕly být považovány za výtvory hmotné přírody, protože jsou všechny transcendentální, plné poznání a blaženosti.

Text* 72: Sri Advaita Prabhu i Sri Nityananda Prabhu jsou úplné části Pána Caitanyi. Jsou tedy části (aṅgy) Jeho tĕla. Části tĕchto dvou částí se nazývají upaṅgy.

Text 73: Takto je Pán vybavený ostrými zbranĕmi v podobĕ svých částí a úplných částí. Všechny tyto zbranĕ jsou schopny drtit ateisty.

Text* 74: Sri Nityananda Gosañi je přímo Haladhara (Pán Balarama) a Advaita Ācarya je samotný Pán, Osobnost Božství.

Text* 75: Tito dva kapitáni všude cestují se svými vojáky, jako je Srivasa Thakura, za zpĕvu svatého jména Pána.

Text* 76: Už samotné rysy Pána Nityanandy naznačují, že se jedná o pokořitele nevĕřících. Před hlasitými výkřiky Advaity Acaryi prchají všechny hříchy i ateisté.

Text* 77: Pán Sri Krsna Caitanya zavedl saṅkirtan (společné zpívání svatého jména Pána) a ten, kdo Jej saṅkirtanem uctívá, je vskutku požehnaný.

Text 78: Takový človĕk je opravdu inteligentní, ale ti, jejichž poznání je chabé, musejí zůstat v kolobĕhu opakovaného zrození a smrti. Ze všech obĕtí je zpívání svatého jména Pána tou nejvznešenĕjší.

Text 79: Ten, kdo říká, že deset miliónů obĕtí asvamedha se vyrovná zpívání svatého jména Pána Krsny, je ateista a Yamaraja ho zaručenĕ potrestá.

Text* 80: Srila Jiva Gosvami podal ve svém úvodním vzývání příznĕ ke knize Bhagavata-sandarbha jako vysvĕtlení následující verš.

Text 81: „Přijímám útočištĕ u Pána Sri Krsny Caitanyi Mahaprabhua, jenž má navenek svĕtlou barvu pleti, ale v nitru je samotný Krsna. V tomto vĕku Kali projevuje svoje expanze (svoje aṅgy a upaṅgy) při společném zpívání svatého jména Pána.“

Text* 82: Z Upapuran se dozvídáme, že Sri Krsna projevil Vyasadevovi milost tím, že k nĕmu promluvil následovnĕ.

Text* 83: „Ó učený brahmano, nĕkdy vstupuji do stavu odříkání, abych přimĕl pokleslé lidi vĕku Kali přijmout oddanou službu Pánu.“

Text* 84: Srimad-Bhagavatam, Mahabharata, Purany a další védská písma dokazují, že Pán Sri Krsna Caitanya Mahaprabhu je inkarnace Krsny.

Text* 85: Vliv, který Pán Caitanya projevil, je vidĕt také v Jeho neobyčejných činnostech a neobyčejných realizacích vĕdomí Krsny.

Text* 86: Nevĕřící však nejsou schopni vidĕt, co je zcela zřejmé, stejnĕ jako sovy nevidí sluneční paprsky.

Text 87: „Ó můj Pane, ti, kdo jsou ovlivnĕni démonskými principy, Tĕ nemohou poznat, i když je jasné, že jsi Nejvyšší, o čemž svĕdčí Tvé vznešené činnosti, podoby, Tvůj charakter a neobyčejná moc. To potvrzují všechna zjevená písma kvality dobra a také oslavovaní transcendentalisté božské povahy.“

Text* 88: Pán Sri Krsna se snaží různými způsoby skrýt, ale Jeho čistí oddaní Jej i přesto znají takového, jaký je.

Text 89: „Ó můj Pane, v hmotné přírodĕ je všechno omezené časem, prostorem a myšlenkou. Tvoje vlastnosti jsou však nesrovnatelné a nepřekonatelné a vždy transcendentální vůči tĕmto omezením. Nĕkdy tyto svoje vlastnosti skryješ svojí vlastní energií, avšak Tvoji čistí oddaní jsou schopni Tĕ vidĕt za všech okolností.“

Text 90: Ti, kdo mají démonskou povahu, Krsnu nikdy nepoznají, ale před svými čistými oddanými se nemůže skrýt.

Text 91: „V tomto stvořeném svĕtĕ jsou dva druhy lidí – jedni jsou démonští a druzí božští. Oddaní Pána Visnua jsou božské povahy a ti, kdo jsou jejich pravým opakem, se nazývají démoni.“

Text* 92: Advaita Ācarya Gosvami je inkarnace Pána v podobĕ oddaného. Jeho hlasité volání bylo příčinou Krsnova příchodu.

Text* 93: Kdykoliv si Sri Krsna přeje projevit na Zemi svoji inkarnaci, sešle nejdříve inkarnace svých úctyhodných předchůdců.

Text* 94: Proto se na Zemi nejprve narodí takové úctyhodné osobnosti, jako je Jeho otec, matka a duchovní mistr.

Text 95: S Advaitou Ācaryou se zjevil i Madhavendra Puri, Īsvara Puri, Srimati Sacimata a Srila Jagannatha Misra.

Text* 96: Když se v tomto svĕtĕ zjevil Advaita Ācarya, zjistil, že zde není ani stopy po oddané službĕ Sri Krsnovi, protože lidé byli pohrouženi v materialistických činnostech.

Text 97: Každý jen vyhledával hmotný požitek, bez ohledu na to, zda hříšný či ctnostný. O transcendentální službu Pánu, která může přinést naprostou úlevu od opakovaného zrození a smrti, se ale nikdo nezajímal.

Text 98: Když Ācarya vidĕl, co se na svĕtĕ dĕje, zmocnil se Ho soucit a začal uvažovat, jak by mohl lidem prospĕt.

Text* 99: (Advaita Ācarya uvažoval takto:) „Kdyby se Sri Krsna zjevil jako inkarnace, mohl by kázat oddanost svým osobním příkladem.“

Text* 100: „V tomto vĕku Kali není jiné náboženství než zpívání svatého jména Pána, ale jak se v tomto vĕku zjeví Pánova inkarnace?“

Text* 101: „Budu Krsnu uctívat s očištĕnou myslí a neustále se na Nĕj budu obracet s pokornou žádostí.“

Text 102: „Když se Mi podaří přimĕt Krsnu, aby zavedl hnutí zpívání svatého jména, budu hoden jména ,Advaità.“

Text* 103: Když takto přemýšlel, jak si uctíváním naklonit Krsnu, vybavil se Mu následující verš.

Text 104: „Pán Krsna, jenž je ke svým oddaným velice laskavý, se prodá oddanému, který Mu obĕtuje pouhý lístek tulasi a trochu vody v dlani.“

Text* 105-106: Advaita Ācarya uvažoval o významu tohoto verše takto: „Pán Krsna nenachází způsob, jak splatit dluh tomu, kdo Mu obĕtuje lístek tulasi a vodu, a tak si myslí: ,Nevlastním bohatství, které by se vyrovnalo lístku tulasí a vodĕ.̀“

Text 107: „Pán tedy splácí dluh tím, že oddanému nabídne sám sebe.“ Po tĕchto úvahách začal Ācarya Pána uctívat.

Text* 108: S myšlenkami na lotosové nohy Sri Krsny neustále obĕtoval poupata tulasi ve vodĕ z Gangy.

Text* 109: Naléhal na Sri Krsnu hlasitým voláním, a tak umožnil Jeho zjevení.

Text* 110: Toto naléhání Advaity Ācaryi je tedy hlavním důvodem sestoupení Sri Caitanyi. Pán, ochránce náboženství, se zjevuje díky touze svého oddaného.

Text 111: „Ó můj Pane, vždy sídlíš na dohled a doslech svých čistých oddaných. Žiješ také v jejich lotosům podobných srdcích, jež jsou očištĕna oddanou službou. Ó můj Pane, jenž jsi oslavován vznešenými modlitbami, prokazuješ svým oddaným zvláštní přízeň tím, že se projevuješ ve vĕčných podobách, ve kterých Tĕ vítají.“

Text* 112: Podstatou významu tohoto verše je, že Pán Krsna se zjevuje ve všech svých nesčetných vĕčných podobách na přání svých čistých oddaných.

Text* 113: Tak jsem s jistotou určil význam čtvrtého verše. Pán Gauraṅga (Pán Caitanya) se zjevil jako inkarnace, aby kázal ryzí lásku k Bohu.

Text 114: Já, Krsnadasa, kráčím ve stopách Sri Rupy a Sri Raghunatha a vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.