Tento verš pochází z Mahabharaty (Dana-dharmy, Visnu- -sahasra-nama-stotry). Srila Baladeva Vidyabhusana ve svém komentáři k Visnu-sahasra-nama-stotře zvaném Namartha-sudha ve významu k tomuto verši tvrdí, že podle důkazů v Upanisadách je Pán Caitanya Nejvyšší Osobnost Božství. Vysvĕtluje, že suvarna-varnah znamená „zlatá pleť“. Cituje též védský verš yada pasyah pasyate rukma-varnam kartaram isam purusam brahma-yonim (Mundaka Up. 3.1.3). Rukma-varnam kartaram isam se vztahuje na Nejvyšší Osobnost Božství s barvou pleti připomínající tekuté zlato. Purusam znamená Nejvyšší Pán a brahma-yonim vyjadřuje, že je také Nejvyšší Brahman. Tento odkaz tedy rovnĕž potvrzuje, že Pán Caitanya je Nejvyšší Osobnost Božství, Krsna. Jiný význam pasáží, ve kterých se mluví o Pánovĕ zlaté pleti, je, že osobnost Pána Caitanyi je stejnĕ úchvatná, jako je zlato přitažlivé. Srila Baladeva Vidyabhusana také vysvĕtlil, že slovo varaṅga znamená „neobyčejnĕ krásný“.

Pán Caitanya přijal sannyas a opustil rodinný život proto, aby kázal svoji misi. Je vyrovnaný v různých významech. Jednak vysvĕtluje důvĕrnou pravdu o Osobnosti Božství a za druhé každého uspokojuje poznáním a připoutaností ke Krsnovi. Klidný je proto, že se vyhýbá všem tématům, která se nevztahují ke službĕ Krsnovi. Srila Baladeva Vidyabhusana vysvĕtlil, že slovo nistha vyjadřuje, že je neochvĕjnĕ zamĕřený na zpívání svatého jména Krsny. Pán Caitanya porazil všechny odpůrce oddané služby, zvláštĕ monisty, kteří cítí přímo odpor k osobnímu rysu Nejvyššího Pána.