ei — tohoto; śloka — verše; artha — význam; ācārya — Advaita Ācārya; karena — činí; vicāraṇa — zvážení; kṛṣṇake — Pánu Kṛṣṇovi; tulasī-jala — tulasī a vodu; deya — dává; yei jana — ten, kdo; tāra — Jemu; ṛṇa — dluh; śodhite — splatit; kṛṣṇa — Pán Kṛṣṇa; karena — činí; cintana — uvažování; jala-tulasīra sama — rovnající se vodĕ a tulasī; kichu — jakékoliv; ghare — v domĕ; nāhi — není; dhana — bohatství.

Advaita Ācarya uvažoval o významu tohoto verše takto: „Pán Krsna nenachází způsob, jak splatit dluh tomu, kdo Mu obĕtuje lístek tulasi a vodu, a tak si myslí: ,Nevlastním bohatství, které by se vyrovnalo lístku tulasí a vodĕ.̀“