kalau — ve vĕku Kali; yam — toho, jehož; vidvāṁsaḥ — učení lidé; sphuṭam — jasnĕ projeveného; abhiyajante — uctívají; dyuti-bharāt — díky přemíře tĕlesného jasu; akṛṣṇa-aṅgam — jehož tĕlo není načernalé; kṛṣṇam — Pána Kṛṣṇu; makha-vidhibhiḥ — provádĕním obĕti; utkīrtana-mayaiḥ — sestávající z hlasitého zpívání svatého jména; upāsyam — předmĕt uctívání; ca — a; prāhuḥ — řekli; yam — jemuž; akhila — všech; caturtha-āśrama-juṣām — tĕch, kdo jsou ve čtvrtém životním stádiu (sannyās); saḥ — On; devaḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; caitanya-ākṛtiḥ — v podobĕ Śrī Caitanyi Mahāprabhua; atitarām — nezmĕrnĕ; naḥ — nám; kṛpayatu — nechť prokáže svou milost.

„Provádĕním obĕti v podobĕ společného zpívání svatého jména uctívají učení lidé vĕku Kali Pána Krsnu, jenž tentokrát není načernalý, neboť se v nĕm vzedmuly pocity Srimati Radharani. Je jediným uctívaným Božstvem paramahamsů, jež dosáhli nejvyšší úrovnĕ čtvrtého životního stavu (sannyasu). Nechť nám tento Pán Caitanya, Nejvyšší Osobnost Božství, prokáže svou nezmĕrnou bezpříčinnou milost.“