āpani karimu bhakta-bhāva ańgīkāre
āpani ācari' bhakti śikhāimu sabāre
āpani — osobnĕ; karimu — učiním; bhakta-bhāva — postavení oddaného; aṅgīkāre — přijetí; āpani — osobnĕ; ācari' — vykonávající; bhakti — oddanou službu; śikhāimu — budu učit; sabāre — všechny.
Budeme-li se sdružovat s čistým oddaným, udĕláme takový pokrok, že se nebudeme snažit dosáhnout osvobození sarsti, sarupya, samipya ani salokya, jelikož je budeme vnímat jako určitý druh smyslového požitku. Čistí oddaní nežádají od Pána nic pro svůj osobní prospĕch. Nepřijmou osobní výhody dokonce ani tehdy, jsou-li jim nabídnuty, protože jejich jedinou touhou je uspokojovat transcendentální láskyplnou službou Nejvyšší Osobnost Božství. Tuto nejvyšší podobu oddané služby nemůže učit nikdo jiný než samotný Pán. Když tedy Pán přijal roli inkarnace pro Kali- -yugu, aby šířil slávu zpívání Hare Krsna – způsobu uctívání doporučeného pro tento vĕk – rozdával zároveň proces oddané služby na úrovni spontánní transcendentální lásky. Pán se zjevil v podobĕ oddaného jako Pán Caitanya, aby učil nejvyšší zásady duchovního života.