Pán Caitanya zůstal hospodářem pouze do konce svého dvacátého čtvrtého roku života. Potom vstoupil do stavu odříkání a v tomto hmotném svĕtĕ zůstal projevený do svých čtyřiceti osmi let. Jeho sesa-lila neboli závĕrečná část Jeho činností tedy trvala dvacet čtyři let.

Nĕkteří takzvaní vaisnavové říkají, že ve vaisnavské sampradayi neboli učednické posloupnosti se až do doby Pána Caitanyi stav odříkání nepřijímal. To není příliš inteligentní tvrzení. Sri Caitanya Mahaprabhu přijal sannyas od Sripady Kesavy Bharatiho, příslušníka Saṅkarovy školy, která pro sannyasi schvaluje pouze deset jmen. Řád sannyasa však existoval již dlouho před příchodem Sripady Saṅkaracaryi, a to ve vaisnavské posloupnosti od Visnu Svamiho. V sampradayi Visnu Svamiho existuje deset různých druhů jmen sannyasich a 108 různých jmen pro sannyasi, kteří přijali tri-dandu neboli trojitou tyč sannyasiho. To je schváleno védskými pravidly. Vaisnavský sannyas tedy existoval už před zjevením Saṅkaracaryi, ale ti, kdo o tom nic nevĕdí, zbytečnĕ prohlašují, že ve vaisnavské sampradayi sannyas neexistuje.

V dobĕ Pána Caitanyi mĕl Saṅkaracarya ve společnosti velmi silný vliv. Lidé si mysleli, že sannyas lze přijmout pouze v Saṅkarovĕ učednické posloupnosti. Pán Caitanya sice mohl provádĕt svoje misionářské činnosti jako hospodář, ale shledal, že život hospodáře je pro Jeho misi překážkou. Rozhodl se tedy přijmout sannyas, stav odříkání. A protože mĕlo Jeho přijetí sannyasu upoutat pozornost veřejnosti a nechtĕl narušovat společenské konvence, přijal stav odříkání od sannyasiho z Saṅkaracaryovy učednické posloupnosti, i když bylo možné přijmout sannyas i ve vaisnavské sampradayi.

Sannyasim v Saṅkarovĕ sampradayi je udĕlováno deset různých jmen: (1) Tirtha, (2) Āsrama, (3) Vana, (4) Aranya, (5) Giri, (6) Parvata, (7) Sagara, (8) Sarasvati, (9) Bharati a (10) Puri. Předtím, než nĕkdo přijme sannyas, má nĕkteré ze jmen náležících brahmacarimu, asistentovi sannyasiho. Sannyasi s tituly Tirtha a Āsrama obvykle sídlí ve Dvárace a jejich jméno jako brahmacari je Svarupa. Ti, kdo jsou známí pod jmény Vana a Aranya, sídlí v Purušóttamĕ neboli Džagannáth Purí a jejich jméno jako brahmacari je Prakasa. Ti, kteří mají jména Giri, Parvata a Sagara, sídlí obvykle v Badarikášramu a jejich jméno jako brahmacari je Ānanda. Ti, kdo mají tituly Sarasvati, Bharati a Puri, sídlí obvykle v Šringérí v jižní Indii a jejich jméno jako brahmacari je Caitanya.

Sripada Saṅkaracarya založil v Indii čtyři kláštery na čtyřech svĕtových stranách (sever, jih, východ a západ) a svĕřil je čtyřem sannyasim, kteří byli jeho žáky. Pod vedením tĕchto čtyř hlavních klášterů dnes existují stovky jejich odnoží. I když mezi nimi existuje oficiální soulad, v jejich jednání je mnoho rozdílů. V tĕchto klášterech existují čtyři hlavní smĕry, známé jako Ānandavara, Bhogavara, Kitavara a Bhumivara, které postupem času rozvinuly různá pojetí a slogany.

Podle pravidel učednické posloupnosti musí ten, kdo chce vstoupit do odříkavého stavu Saṅkaracaryovy školy, nejprve projít výcvikem jako brahmacari pod vedením pravého sannyasiho. Brahmacari dostane jméno podle skupiny, ke které patří sannyasi, jemuž asistuje. Pán Caitanya přijal sannyas od Kesavy Bharatiho. Když k nĕmu poprvé přišel, byl přijat jako brahmacari se jménem Sri Krsna Caitanya Brahmacari. Po přijetí sannyasu se rozhodl, že si jméno Krsna Caitanya ponechá.

Vysvĕtlení toho, proč Pán Caitanya poté, co přijal sannyas od Bharatiho, odmítl přijmout jméno Bharati, nepředložily velké autority v učednické posloupnosti až do doby, kdy s ním sám od sebe vystoupil Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Gosvami Maharaja. Vysvĕtlil, že v Saṅkarovĕ sampradayi si sannyasi myslí, že se stal Nejvyšším, a protože se chtĕl Pán Caitanya tomuto mylnému pojetí vyhnout, ponechal si jméno Sri Krsna Caitanya, aby zdůraznil svoje postavení vĕčného služebníka. Brahmacari má sloužit duchovnímu mistrovi, a On proto nechtĕl tento vztah služby svému duchovnímu mistrovi popírat. To vztahu mezi žákem a duchovním mistrem prospívá.

Hodnovĕrné biografie se také zmiňují o tom, že Pán Caitanya při zasvĕcení do sannyasu přijal jeho symboly, jako je danda (tyč) a nádoba na žebrání.