tvaḿ bhakti-yoga-paribhāvita-hṛt-saroja
āsse śrutekṣita-patho nanu nātha puḿsām
yad yad dhiyā ta urugāya vibhāvayanti
tat tad vapuḥ praṇayase sad-anugrahāya
tvam — Ty; bhakti-yoga — oddanou službou; paribhāvita — nasycen; hṛt — srdce; saroje — na lotosu; āsse — sídlíš; śruta — slyšen; īkṣita — vidĕn; pathaḥ — jehož cesta; nanu — jistĕ; nātha — ó Pane; puṁsām — oddanými; yat yat — cokoliv; dhiyā — myslí; te — oni; uru-gāyā — ó Pane, jenž jsi oslavován vznešenými způsoby; vibhāvayanti — rozjímají o; tat tat — této; vapuḥ — podobĕ; praṇayase — projevuješ; sat — svým oddaným; anugrahāya — prokázat přízeň.
„Ó můj Pane, vždy sídlíš na dohled a doslech svých čistých oddaných. Žiješ také v jejich lotosům podobných srdcích, jež jsou očištĕna oddanou službou. Ó můj Pane, jenž jsi oslavován vznešenými modlitbami, prokazuješ svým oddaným zvláštní přízeň tím, že se projevuješ ve vĕčných podobách, ve kterých Tĕ vítají.“
Tento text ze Srimad-Bhagavatamu (3.9.11) je modlitba Pána Brahmy k Nejvyšší Osobnosti Božství Krsnovi, ve které žádá o požehnání, aby mohl tvořit. Poznání o Nejvyšší Osobnosti Božství lze získat z popisů védských písem. Brahma-samhita (5.29) například uvádí, že ve svém sídle z kamene cintamani (zázračného kamene) Pán Krsna jedná jako pasáček krav a obsluhují Ho stovky a tisíce bohyní štĕstí. Mayavadi se domnívají, že oddaní si Krsnovu podobu vymysleli, ale popisy Krsny a Jeho různých transcendentálních podob se nacházejí v hodnovĕrných védských písmech.
Slovo sruta ve sruteksita-pathah znamená Védy a slovo iksita vyjadřuje, že způsobem, jak poznat Nejvyšší Osobnost Božství, je správné studium védských písem. Boha nebo Jeho podoby si nemůžeme vymýšlet. Ti, kdo mají vážný zájem o osvícení, žádné výmysly neberou v potaz. Zde Brahma říká, že Krsnu lze poznat cestou správného pochopení védských textů. Je- -li človĕk na základĕ studia podoby, jména, vlastností, zábav a doprovodu Osobnosti Božství přitahován k Pánu, může provádĕt oddanou službu. Pánova podoba se otiskne do jeho srdce a zůstane tam transcendentálnĕ umístĕna. Dokud oddaný nerozvine transcendentální lásku k Pánu, nebude moci na Pána v srdci neustále myslet. Toto neustálé myšlení na Pána je vznešenou dokonalostí jógového procesu, jak je potvrzeno v Bhagavad-gitĕ (6.47), kde stojí, že kdokoliv, kdo je pohroužen v takových myšlenkách, je nejlepší ze všech yogich. Tato transcendentální pohrouženost se nazývá samadhi. Čistý oddaný, který vždy myslí na Nejvyšší Osobnost Božství, je kvalifikovaný Pána vidĕt.
O Urugayovi (Pánu, jenž je oslavován vznešenými modlitbami) nemůže nikdo mluvit, dokud není transcendentálnĕ pokročilý. Brahma-samhita (5.33) potvrzuje, že Pán má nespočet podob (advaitam acyutam anadim ananta-rupam). Pán se expanduje do nesčetného množství podob zvaných svamsa. Když oddaný poté, co o nich slyšel, k jedné přilne a vždy na ni myslí, Pán se mu v ní zjeví. Pán Krsna tĕší zvláštĕ ty oddané, v jejichž srdcích sídlí díky jejich vznešené transcendentální lásce.
