Praktickým náboženským systémem pro každého je v současném vĕku Kali zpívání jmen Boha. To v tomto vĕku zavedl Pán Caitanya. Bhakti-yoga ve skutečnosti začíná zpíváním svatých jmen, jak potvrzuje Madhvacarya ve svém komentáři k Mundaka Upanisadĕ, v nĕmž cituje verš z Narayana-samhity:

dvapariyair janair visnuh
pañcaratrais tu kevalaih
kalau tu nama-matrena
pujyate bhagavan harih

„Ve Dvapara-yuze by lidé mĕli uctívat Pána Visnua výhradnĕ podle usmĕrňujících zásad Narada-pañcaratry a dalších takových autorizovaných knih. Ve vĕku Kali by však mĕli pouze zpívat svatá jména Nejvyšší Osobnosti Božství.“ O Hare Krsna mantře je konkrétní zmínka v mnoha Upanisadách, například v Kalisantarana Upanisadĕ, kde stojí:

hare krsna hare krsna
krsna krsna hare hare
hare rama hare rama
rama rama hare hare

iti sodasakam namnam
kali-kalmasa-nasanam
natah parataropayah
sarva-vedesu drsyate

„Když prozkoumáme celou védskou literaturu, nenajdeme pro tento vĕk vznešenĕjší náboženský proces, než je zpívání Hare Krsna.“