Text* 1: S úctou se klaním Haridasovi Thakurovi a jeho pánovi, Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi, který tančil s tĕlem Haridase Thakura v náručí.

Text* 2: Sláva nanejvýš milostivému Pánu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi, který je nesmírnĕ drahý Advaitovi Ācaryovi a Pánu Nityanandovi!

Text* 3: Sláva pánovi Srinivase Thakura! Sláva pánovi Haridase Thakura! Sláva drahému pánovi Gadadhara Pandita! Sláva pánovi života Svarupy Damodara!

Text* 4: Sláva Pánu Sri Caitanyovi, který je nesmírnĕ drahý Kasimu Misrovi! Je pánem života Jagadanandy a pánem Rupy Gosvamiho, Sanatany Gosvamiho a Raghunatha dase Gosvamiho.

Text* 5: Sláva transcendentální podobĕ Sri Caitanyi Mahaprabhua, který je samotný Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství! Můj drahý Pane, dej mi prosím ze své bezpříčinné milosti útočištĕ u svých lotosových nohou.

Text* 6: Sláva Pánu Nityanandovi, který je životem Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua! Můj drahý Pane, dej mi prosím oddanou službu Tvým lotosovým nohám.

Text* 7: Sláva Advaitovi Ācaryovi, vůči nĕmuž se Sri Caitanya Mahaprabhu pro Jeho vĕk a váženost chová jako ke svému představenému! Dej mi prosím službu u Tvých lotosových nohou.

Text* 8: Sláva všem oddaným Sri Caitanyi Mahaprabhua, protože Pán je jejich životem! Obdařte mne prosím všichni oddanou službou.

Text* 9: Všechna sláva Rupovi Gosvamimu, Sanatanovi Gosvamimu, Jivovi Gosvamimu, Raghunathovi dasovi Gosvamimu, Raghunathovi Bhattovi Gosvamimu a Gopalovi Bhattovi Gosvamimu, šesti Gosvamim z Vrindávanu! Ti všichni jsou mými pány.

Text* 10: Toto vyprávĕní o zábavách a vznešených vlastnostech Pána píši díky milosti Sri Caitanyi Mahaprabhua a Jeho společníků. Nevím, jak psát správnĕ, ale tím, že píši tato vyprávĕní, se očišťuji.

Text* 11: Sri Caitanya Mahaprabhu tak společnĕ se svými oddanými sídlil v Džagannáth Purí a tĕšil se ze společného zpívání Hare Krsna maha-mantry.

Text* 12: Přes den Sri Caitanya Mahaprabhu tančil, zpíval a navštĕvoval chrám Pána Jagannatha a v noci si ve společnosti svých nejdůvĕrnĕjších oddaných, jako byl Ramananda Raya a Svarupa Damodara Gosvami, vychutnával nektar transcendentálních nálad zábav Pána Sri Krsny.

Text* 13: Sri Caitanya Mahaprabhu své dny šťastnĕ trávil v Níláčale, Džagannáth Purí. Vlivem pocitů odloučení od Krsny projevoval po celém tĕle mnoho transcendentálních příznaků.

Text* 14: Tyto příznaky se den za dnem zintenzivňovaly a v noci ještĕ více. Všechny příznaky, jako je transcendentální úzkost, neklid a bláznivá mluva, byly přítomné přesnĕ tak, jak jsou popsané v sastrach.

Text* 15: Hlavní pomocníci v zábavách Sri Caitanyi Mahaprabhua, Svarupa Damodara Gosvami a Ramananda Raya, byli s Pánem ve dne v noci.

Text* 16: Jednoho dne šel Govinda, osobní služebník Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua, s velkou radostí odnést zbytky jídla Pána Jagannatha Haridasovi Thakurovi.

Text* 17: Když Govinda přišel k Haridasovi Thakurovi, uvidĕl ho, jak leží na zádech a velmi pomalu zpívá svoje kola.

Text 18: Govinda řekl: „Prosím vstaň a přijmi toto maha-prasadam.“

Text* 19: „Jak bych mohl jíst, když jsem nedokončil svůj pravidelný počet kol? Ty jsi ale přinesl maha-prasadam, a to nemohu odmítnout.“

Text 20: Po tĕchto slovech se k maha-prasadam pomodlil, kousíček si vzal a snĕdl.

Text* 21: Dalšího dne za Haridasem přišel Sri Caitanya Mahaprabhu a zeptal se ho: „Jsi v pořádku, Haridasi?“

Text* 22: Haridasa se Pánu poklonil a odpovĕdĕl: „Moje tĕlo je v pořádku, ale mysl a inteligence jsou nemocné.“

Text 23: Sri Caitanya Mahaprabhu se Haridase dále zeptal: „Víš, co máš za nemoc?“
Haridasa Thakura odpovĕdĕl: „Mou nemocí je neschopnost dokončit stanovený počet kol.“

Text 24: „Už jsi zestárl,“ řekl Pán, „tak můžeš snížit počet kol, která každý den zpíváš. Ty jsi již osvobozený, takže nemusíš tak přísnĕ dodržovat usmĕrňující zásady.“

Text 25: „Tvojí rolí v této inkarnaci bylo osvobozovat obyčejné lidi. Už jsi kázal slávu svatého jména Pána v tomto svĕtĕ dostatečnĕ.“

Text 26: Pán na závĕr řekl: „Nyní prosím sniž počet Hare Krsna maha-manter, které pravidelnĕ zpíváš.“

Text* 27: „Narodil jsem se v nízké rodinĕ, mám odporné tĕlo a neustále se vĕnuji nízkým činnostem. Jsem proto nejnižší a nejzavrženíhodnĕjší z lidí.“

Text* 28: „Nikdo by mĕ nemĕl spatřit a jsem nedotknutelný, ale Ty jsi mne přijal jako svého služebníka. To znamená, že jsi mne vysvobodil z pekelných podmínek a pozvedl na úroveň Vaikunthy.“

Text* 29: „Můj drahý Pane, jsi zcela nezávislá Nejvyšší Osobnost Božství a jednáš podle své svobodné vůle. Způsobuješ, že celý svĕt tančí a jedná tak, jak Ty si přeješ.“

Text 30: „Můj drahý Pane, ze své milosti jsi mne roztančil mnoha způsoby. Dostal jsem například sraddha-patru, která mĕla být nabídnuta prvotřídním brahmanům. Jedl jsem ji i přesto, že jsem se narodil v rodinĕ pojídačů masa.“

Text* 31: „Již velmi dlouhou dobu mám jednu touhu. Myslím, můj Pane, že již brzy ukončíš své zábavy v tomto hmotném svĕtĕ.“

Text* 32: „Přeji si, abys mi neukazoval tuto závĕrečnou kapitolu svých zábav. Nech prosím moje tĕlo padnout ve Tvé přítomnosti dřív, než k tomu dojde.“

Text* 33: „Chtĕl bych polapit Tvé lotosové nohy do svého srdce a hledĕt na Tvou mĕsíci podobnou tvář.“

Text* 34: „Svým jazykem budu zpívat Tvé svaté jméno, ,Sri Krsna Caitanya!̀ To je má touha. Prosím nech mĕ vzdát se tĕla tímto způsobem.“

Text* 35: „Ó nejmilostivĕjší Pane, pokud to Tvá milost umožní, splň mi prosím tuto moji touhu.“

Text* 36: „Nechť toto tĕlo nízkého původu padne před Tebou. Díky Tobĕ je dosažení této dokonalosti všech mých tužeb možné.“

Text* 37: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Můj drahý Haridasi, Krsna je tak milostivý, že musí vykonat vše, po čem toužíš.“

Text* 38: „Ale Já za všechno své štĕstí vdĕčím tvé společnosti. Není to od tebe pĕkné, že chceš odejít a nechat Mĕ tu.“

Text* 39: Haridasa Thakura se chytil lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua a řekl: „Můj Pane, nevytvářej iluzi! Musíš mi prokázat tuto milost, i když jsem tak pokleslý!“

Text* 40: „Můj Pane, jsou tu mnohé úctyhodné osobnosti, milióny oddaných, kteří by mi mohli sedĕt na hlavĕ. Ti všichni Ti pomáhají ve Tvých zábavách.“

Text* 41: „Můj Pane, co je to za ztrátu, když zemře nepatrný hmyz, jako jsem já? Co je to za ztrátu pro hmotný svĕt, když zemře jeden mravenec?“

Text* 42: „Můj Pane, ke svým oddaným chováš neustálou náklonnost. Já jsem sice jen napodobenina oddaného, ale přesto si přeji, abys mi splnil mou touhu. To je má nadĕje.“

Text* 43: Sri Caitanya Mahaprabhu musel odejít, aby vykonal své polední povinnosti, ale domluvili se, že příštího dne po zhlédnutí Pána Jagannatha opĕt přijde Haridase Thakura navštívit.

Text* 44: Sri Caitanya Mahaprabhu ho obejmul a odešel k moři, aby se tam vykoupal a vykonal své polední povinnosti.

Text* 45: Příští den ráno, po návštĕvĕ Jagannathova chrámu, šel Sri Caitanya Mahaprabhu v doprovodu všech svých oddaných rychle navštívit Haridase Thakura.

Text* 46: Sri Caitanya Mahaprabhu a oddaní přišli k Haridasovi Thakurovi, a ten se poklonil u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua a všech vaisnavů.

Text 47: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu se zeptal: „Můj drahý Haridasi, co je nového?“

Text* 48: Když to Sri Caitanya Mahaprabhu uslyšel, okamžitĕ na dvoře zahájil velké společné zpívání. Vakresvara Pandita byl hlavním tanečníkem.

Text* 49: Všichni oddaní Sri Caitanyi Mahaprabhua v čele se Svarupou Damodarem Gosvamim obklopili Haridase Thakura a začali se společným zpíváním.

Text* 50: Sri Caitanya Mahaprabhu začal před všemi velkými oddanými, jako byl Ramananda Raya a Sarvabhauma Bhattacarya, popisovat svaté vlastnosti Haridase Thakura.

Text* 51: Když Sri Caitanya Mahaprabhu popisoval transcendentální vlastnosti Haridase Thakura, vypadalo to, jako by mĕl pĕt úst. Čím víc hovořil, tím víc narůstala Jeho blaženost.

Text* 52: Po naslouchání o transcendentálních vlastnostech Haridase Thakura všichni přítomní oddaní užasli a s úctou se klanĕli u jeho lotosových nohou.

Text* 53: Haridasa Thakura usadil Sri Caitanyu Mahaprabhua před sebou a potom upřel své oči jako dva čmeláky na Pánovu lotosovou tvář.

Text* 54: Lotosové nohy Sri Caitanyi Mahaprabhua držel na svém srdci a pak sebral prach z nohou všech přítomných oddaných a dal si ho na hlavu.

Text* 55: Znovu a znovu opakoval svaté jméno Sri Krsny Caitanyi, a jak pil sladkost Pánovy tváře, z očí mu bez ustání tekly slzy.

Text* 56: Za pronášení svatého jména „Sri Krsna Caitanya“ jeho životní vzduch opustil tĕlo.

Text* 57: Při pohledu na úžasnou smrt Haridase Thakura z vlastní vůle, která byla jako smrt velkého mystického yogiho, si všichni vzpomnĕli na odchod Bhismy.

Text* 58: Jak všichni volali svatá jména „Hari“ a „Krsna“, vytvářelo to velký hluk. Sri Caitanyu Mahaprabhua zaplavila extáze lásky.

Text* 59: Pán zvedl tĕlo Haridase Thakura a vzal je do náruče. Pak začal na dvoře tančit ve stavu extatické lásky.

Text* 60: Všichni oddaní byli z extáze lásky Sri Caitanyi Mahaprabhua bezmocní a začali také s extatickou láskou tančit a společnĕ zpívat.

Text* 61: Sri Caitanya Mahaprabhu nĕjakou dobu tančil a potom Mu Svarupa Damodara Gosvami řekl o dalších obřadech, které je třeba pro tĕlo Thakura Haridase vykonat.

Text* 62: Poté bylo tĕlo Haridase Thakura zvednuto na nosítka připomínající létající prostředek a za doprovodu společného zpívání odneseno na pláž.

Text* 63: Sri Caitanya Mahaprabhu tančil v čele průvodu a Vakresvara Pandita s ostatními oddanými zpíval a tančil vzadu.

Text* 64: Sri Caitanya Mahaprabhu vykoupal tĕlo Haridase Thakura v moři a prohlásil: „Ode dneška se toto moře stalo velkým poutním místem.“

Text* 65: Každý se napil vody, jež omyla lotosové nohy Haridase Thakura, a potom jeho tĕlo potřeli zbytky santálové pasty od Pána Jagannatha.

Text* 66: Poté, co byla v písku vyhloubena jáma, do ní uložili tĕlo Haridase Thakura a na nĕ položili zbytky od Pána Jagannatha, jako jsou Jeho hedvábná lana, santálovou pastu, jídlo a šaty.

Text* 67: Oddaní okolo tĕla zahájili společné zpívání a Vakresvara Pandita blaženĕ tančil.

Text* 68: Sri Caitanya Mahaprabhu sám svýma transcendentálníma rukama zasypal tĕlo Haridase Thakura pískem a volal přitom „Haribol! Haribol!“

Text* 69: Celé tĕlo Haridase Thakura pokryli oddaní pískem a nahoře vytvořili mohylu. Tu pak ze všech stran ohradili plotem.

Text* 70: Sri Caitanya Mahaprabhu okolo mohyly tančil a zpíval, až hlasitý zvuk svatého jména Hariho naplnil celý vesmír.

Text* 71: Po saṅkirtanu se Sri Caitanya Mahaprabhu spolu se svými oddanými vykoupal v moři. S velkou radostí tam plaval a vĕnoval se vodním hrám.

Text* 72: Sri Caitanya Mahaprabhu obřadnĕ obešel hrobku Haridase Thakura a pak odešel k bránĕ Simha-dvára u Jagannathova chrámu. Celé mĕsto se zapojilo do společného zpívání a jeho hlasitý zvuk se rozléhal mĕstem.

Text* 73: Sri Caitanya Mahaprabhu přišel k bránĕ Simha-dvára, rozprostřel část svého odĕvu a začal od tamních prodavačů žebrat prasadam.

Text* 74: „Žebrám prasadam na oslavu odchodu Haridase Thakura,“ říkal Pán. „Dejte Mi prosím almužnu.“

Text* 75: Jakmile to prodavači uslyšeli, přicházeli s velkými koši naplnĕnými prasadam, které s radostí předávali Pánu Caitanyovi.

Text* 76: Svarupa Damodara je však zastavil a prodavači se vrátili a posadili se i se svými koši do svých obchodů.

Text* 77: Svarupa Damodara poslal Sri Caitanyu Mahaprabhua zpátky do Jeho sídla a sám zůstal v doprovodu čtyř vaisnavů a čtyř služebníků.

Text* 78: Svarupa Damodara všem prodavačům řekl: „Dejte mi od každého druhu prasadam čtyři hrsti.“

Text* 79: Tak bylo shromáždĕno, zabaleno do různých balíků a na hlavách čtyř služebníků odneseno mnoho různého prasadam.

Text* 80: Kromĕ Svarupy Damodara Gosvamiho poslali velké množství prasadam také Vaninatha Pattanayaka a Kasi Misra.

Text* 81: Sri Caitanya Mahaprabhu usadil všechny oddané do řad a osobnĕ začal s pomocí čtyř dalších mužů rozdávat prasadam.

Text* 82: Sri Caitanya Mahaprabhu nebyl zvyklý přijímat prasadam v malých dávkách. Na každý list proto naložil tolik, kolik by snĕdlo alespoň pĕt lidí.

Text* 83: Svarupa Damodara Gosvami Sri Caitanyu Mahaprabhua požádal: „Posaď se prosím a dívej se. Prasadam budu rozdávat já a tito muži mi pomohou.“

Text* 84: Ti čtyři – Svarupa Damodara, Jagadananda, Kasisvara a Saṅkara – rozdávali prasadam bez zastavení.

Text* 85: Nikdo z oddaných nezačal jíst prasadam, dokud nezačal jíst Pán. Toho dne však Pána pozval Kasi Misra.

Text* 86: Kasi Misra tam tedy přišel a osobnĕ s velkou pozorností předložil prasadam Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi a pobídl Ho, ať jí.

Text* 87: Sri Caitanya Mahaprabhu si sedl s Paramanandou Purim a Brahmanandou Bharatim a společnĕ přijali prasadam. Všichni ostatní vaisnavové začali jíst, když začal jíst On.

Text* 88: Každý byl plný až po krk, protože Sri Caitanya Mahaprabhu tĕm, kteří rozdávali, neustále říkal: „Dejte jim víc! Dejte jim víc!“

Text* 89: Když všichni oddaní dojedli a umyli si ruce a ústa, Sri Caitanya Mahaprabhu každého z nich ozdobil kvĕtinovou girlandou a santálovou pastou.

Text* 90: Sri Caitanya Mahaprabhu, zaplavený extází lásky, dal všem oddaným požehnání, a ti je vyslechli s velkým uspokojením.

Text* 91-93: Sri Caitanya Mahaprabhu dal toto požehnání: „Každý, kdo vidĕl oslavu odchodu Haridase Thakura, každý, kdo zde tančil a zpíval, každý, kdo na tĕlo Haridase Thakura sypal písek, a každý, kdo se k této oslavĕ připojil, aby přijal prasadam, získá velmi brzy Krsnovu přízeň. Takovou úžasnou moc má spatření Haridase Thakura.“

Text* 94: „Krsna ke Mnĕ byl milostivý, a dal Mi společnost Haridase Thakura. A protože je ve svých přáních nezávislý, nyní Mi tuto společnost zase vzal.“

Text* 95: „Když se Haridasa Thakura rozhodl opustit tento hmotný svĕt, nemĕl jsem sílu ho zadržet.“

Text* 96: „Haridasa Thakura se dokázal vzdát svého života pouhým přáním stejnĕ jako Bhisma, o kterém jsme ze sastry slyšeli, že zemřel jen proto, že si to přál.“

Text* 97: „Haridasa Thakura byl korunním klenotem na hlavĕ tohoto svĕta. Bez nĕho je nyní svĕt o tento vzácný drahokam připraven.“

Text* 98: Sri Caitanya Mahaprabhu potom všem řekl: „Řeknĕte ,Sláva Haridasovi Thakurovi!̀ a zpívejte svaté jméno Hariho.“ Po tĕchto slovech začal sám tančit.

Text* 99: Každý volal: „Sláva Haridasovi Thakurovi, který vyjevil důležitost zpívání svatého jména Pána!“

Text* 100: Sri Caitanya Mahaprabhu se potom se všemi oddanými rozloučil a se smíšenými pocity štĕstí i neštĕstí ulehl k odpočinku.

Text 101: Tak jsem promluvil o vítĕzném odchodu Haridase Thakura. Každý, kdo tomuto vyprávĕní naslouchá, zajisté pevnĕ upne svou mysl na oddanou službu Krsnovi.

Text* 102: Z této události odchodu Haridase Thakura a z velké pozornosti, kterou Sri Caitanya Mahaprabhu vĕnoval jeho oslavám, lze pochopit Jeho lásku ke svým oddaným. I když je nejvĕtším ze všech sannyasich, touhu Haridase Thakura zcela uspokojil.

Text* 103: Když Haridasa Thakura prožíval poslední okamžiky svého života, Sri Caitanya Mahaprabhu mu poskytl svou společnost a dovolil mu se Ho dotýkat. Potom vzal tĕlo Thakura Haridase do náruče a tančil s ním.

Text* 104: Ze své bezpříčinné milosti Pán osobnĕ zakryl tĕlo Haridase Thakura pískem a osobnĕ vyžebral od prodavačů almužnu. Potom uspořádal velkou slavnost na oslavu odchodu Haridase Thakura.

Text 105: Haridasa Thakura byl nejen nejvĕtší oddaný Pána, ale také velký učenec. Mĕl to velké štĕstí, že odešel dřív než Sri Caitanya Mahaprabhu.

Text* 106: Život a vlastnosti Sri Caitanyi Mahaprabhua jsou jako oceán nektaru, jehož jediná kapka dokáže uspokojit mysl i ucho.

Text* 107: Každý, kdo chce překročit oceán nevĕdomosti, nechť prosím s velkou vírou naslouchá o životĕ a vlastnostech Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text 108: Já, Krsnadasa, kráčím ve stopách Sri Rupy a Sri Raghunatha a vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.