Text* 1: Následovníci Sri Advaity Prabhua byli dvou druhů. Jedni byli skuteční následovníci a druzí byli falešní. Ty nepravé odmítám a s úctou se klaním skutečným následovníkům Sri Advaity Ācaryi, pro které byl Sri Caitanya Mahaprabhu vším.

Text* 2: Sláva Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi! Sláva Pánu Nityanandovi! Sláva Sri Advaitovi Prabhuovi! Všichni tři jsou slavní.

Text* 3: Uctivĕ se klaním úžasnému Advaitovi Prabhuovi, který tvoří druhou vĕtev vĕčného Caitanyova stromu, a také Jeho následovníkům, kteří tvoří Jeho vedlejší vĕtve.

Text* 4: Sri Advaita Prabhu byl druhá velká vĕtev tohoto stromu, která má také mnoho vedlejších vĕtví, ale není možné je všechny zmínit.

Text* 5: Sri Caitanya Mahaprabhu byl také zahradníkem, a když tento strom zaléval vodou své milosti, všechny hlavní i vedlejší vĕtve den za dnem rostly.

Text* 6: Plody lásky k Bohu, které vyrůstaly na tĕchto vĕtvích Caitanyova stromu, byly tak velké, že celý svĕt zaplavily láskou ke Krsnovi.

Text* 7: Při tomto zalévání kmene a vĕtví se hlavní i vedlejší vĕtve bujnĕ rozrůstaly a strom se obsypával plody a kvĕty.

Text 8: Na počátku byli všichni následovníci Advaity Ācaryi stejného názoru, ale pozdĕji se vůlí prozřetelnosti v názorech rozdĕlili na dvĕ skupiny.

Text 9: Nĕkteří žáci bez výhrad přijali acaryovy pokyny, ale jiní se odchýlili a pod vlivem daivi-mayi si nezávisle vymýšleli vlastní názory.

Text 10: Nařízení duchovního mistra je činnou složkou duchovního života. Kdokoliv se vzpírá pokynu duchovního mistra, je okamžitĕ k ničemu.

Text* 11: Ty, kteří jsou k ničemu, není třeba jmenovat. Zmínil jsem se o nich jen proto, abych je odlišil od užitečných oddaných.

Text 12: Rýže je původnĕ smíchaná se slámou a je třeba ji provívat, aby se sláma od rýže oddĕlila.

Text* 13: Velkou vĕtví Advaity Ācaryi byl Jeho syn Acyutananda. Už od raného dĕtství sloužil lotosovým nohám Pána Caitanyi.

Text* 14: Když Acyutananda od svého otce slyšel, že duchovním mistrem Pána Caitanyi Mahaprabhua je Kesava Bharati, byl z toho velice nešťastný.

Text* 15: Řekl otci: „Tvoje učení, že Kesava Bharati je duchovním mistrem Caitanyi Mahaprabhua, zničí celou tuto zemi.“

Text* 16: „Pán Caitanya Mahaprabhu je duchovní mistr čtrnácti svĕtů, ale Ty říkáš, že nĕkdo další je Jeho duchovní mistr. To nepodporuje žádné zjevené písmo.“

Text 17: Když Advaita Ācarya uslyšel tato slova svého pĕtiletého syna Acyutanandy, mĕl z jeho konečného úsudku velikou radost.

Text 18: Krsna Misra byl jiný syn Advaity Ācaryi. Pán Caitanya Mahaprabhu neustále sedĕl v jeho srdci.

Text 19: Sri Gopala byl další syn Sri Advaity Ācaryi Prabhua. Slyšte nyní o jeho vlastnostech, protože jsou úžasné.

Text 20: Když Pán Caitanya osobnĕ čistil Gundica-mandir v Džagannáth Purí, Gopala před Ním s velkou láskou a radostí tančil.

Text* 21: Jakmile Pán Caitanya Mahaprabhu a Advaita Prabhu zpívali Hare Krsna mantru a tančili, objevovaly se na Jejich tĕlech různé příznaky extáze a Jejich mysli překypovaly radostí.

Text* 22: Když všichni tančili, Gopala omdlel a v bezvĕdomí upadl na zem.

Text* 23: Advaita Ācarya Prabhu byl tehdy velice nešťastný. Položil si syna na klín a začal na jeho ochranu pronášet mantru Pána Nrsimhy.

Text* 24: Advaita Ācarya zpíval různé mantry, ale Gopala se z bezvĕdomí neprobral. Všichni vaisnavové naříkali nad jeho vážným stavem.

Text* 25: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu potom položil svoji ruku na Gopalovu hruď a řekl: „Můj milý Gopale, vstaň a zpívej svaté jméno Pána!“

Text* 26: Jakmile Gopala uslyšel tento zvuk a ucítil dotek Pánovy ruky, okamžitĕ vstal, a všichni vaisnavové začali radostnĕ zpívat Hare Krsna maha-mantru.

Text 27: Dalšími syny Advaity Ācaryi byli Sri Balarama, Svarupa a Jagadisa.

Text 28: Kamalakanta Visvasa byl velmi důvĕrným služebníkem Sri Advaity Ācaryi a vĕdĕl vše o Jeho činnostech.

Text* 29: Když byl Kamalakanta v Džagannáth Purí, poslal po nĕkom dopis Maharajovi Prataparudrovi.

Text* 30: Nikdo o tomto dopisu nevĕdĕl, ale přesto se nĕjak dostal do rukou Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 31: Tento dopis ustanovoval Advaitu Ācaryu za inkarnaci Nejvyšší Osobnosti Božství.

Text* 32: Byla tam však také zmínka o tom, že se Advaita Ācarya nedávno zadlužil asi třemi sty rupiemi, a Kamalakanta Visvasa chtĕl tento dluh vyrovnat.

Text* 33: Když si Pán Sri Caitanya Mahaprabhu tento dopis přečetl, nemĕl z nĕho vůbec radost, přestože Jeho tvář i nadále zářila jasnĕ jako mĕsíc. S úsmĕvem promluvil.

Text* 34: „On tady prohlašuje, že Advaita Ācarya je inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství. Na tom není nic špatného, neboť je to doopravdy samotný Pán.“

Text 35: „Jelikož ale dĕlá z inkarnace Boha chudého žebráka, potrestám ho, abych ho napravil.“

Text 36: Pán nařídil Govindovi: „Ode dneška nedovol tomu baulovi Kamalakantovi Visvasovi sem chodit.“

Text 37: Jakmile se Kamalakanta Visvasa doslechl o trestu, který mu udĕlil Sri Caitanya Mahaprabhu, byl velice nešťastný. Když se o nĕm však dozvĕdĕl Advaita Prabhu, velice Ho to potĕšilo.

Text 38: Když Advaita Ācarya Prabhu vidĕl Kamalakantu Visvase smutného, řekl mu: „Máš obrovské štĕstí, že tĕ potrestal Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Pán Caitanya Mahaprabhu.“

Text* 39: „Mĕ dříve Pán Sri Caitanya Mahaprabhu stále uctíval jako staršího, ale Mnĕ se tato úcta nelíbila. Moje mysl tím trpĕla, a tak jsem vymyslel plán.“

Text 40: „Začal jsem tedy vykládat Yoga-vasisthu, která považuje osvobození za konečný cíl života. Pán se na Mĕ kvůli tomu rozzlobil a navenek se Mnou jednal s neúctou.“

Text 41: „Když jsem byl od Pána Caitanyi potrestán, byl jsem šťastný, že Mĕ potrestal podobnĕ jako Sri Mukundu.“

Text 42: „Podobnĕ byla potrestána i matka Sacidevi. Kdo by mohl mít vĕtší štĕstí než ona, když dostala takový trest?“

Text* 43: Sri Advaita Ācarya Prabhu takto Kamalakantu Visvase uklidnil a potom šel navštívit Caitanyu Mahaprabhua.

Text* 44: Sri Advaita Ācarya řekl Pánu Caitanyovi: „Nechápu Tvoje transcendentální zábavy. Kamalakantovi Visvasovi jsi prokázal vĕtší přízeň, než obvykle prokazuješ Mnĕ.“

Text 45: „Přízeň, kterou jsi obdařil Kamalakantu, je tak velká, že ani Mnĕ jsi takovou nikdy neprojevil. Jakého přestupku jsem se dopustil u Tvých lotosových nohou, že Mi takovou přízeň nechceš projevit?“

Text* 46: Jakmile to Pán Caitanya Mahaprabhu uslyšel, spokojenĕ se rozesmál a okamžitĕ zavolal Kamalakantu Visvase.

Text* 47: Advaita Ācarya potom Caitanyovi Mahaprabhuovi řekl: „Proč jsi ho zavolal zpátky a dovolil Mu, aby Tĕ zase mohl vidĕt? Nadvakrát Mĕ podvedl.“

Text* 48: Mysl Caitanyi Mahaprabhua byla spokojená, když to slyšel. Pouze Oni dva navzájem rozumĕli svým myšlenkám.

Text 49: Pán Caitanya Mahaprabhu Kamalakantu poučil: „Jsi bauliya – ten, kdo nezná vĕci takové, jaké jsou. Proč se takhle chováš? Proč narušuješ soukromí Advaity Ācaryi a poškozuješ Jeho náboženské zásady?“

Text 50: „Advaita Ācarya, Můj duchovní mistr, by nikdy nemĕl přijímat milodary od bohatých lidí nebo králů, neboť přijme-li duchovní mistr peníze či obilí od takových materialistů, jeho mysl se znečistí.“

Text 51: „Je-li mysl znečistĕná, je velice tĕžké vzpomínat na Krsnu, a když je myšlení na Krsnu narušeno, život nic nepřináší.“

Text* 52: „Človĕk přestane být oblíbený v očích veřejnosti, protože to zničí jeho zbožnost a dobrou povĕst. Vaisnava a zvláštĕ ten, kdo jedná jako duchovní mistr, se nesmí takto chovat. Této skutečnosti je třeba si být neustále vĕdom.“

Text* 53: Když Caitanya Mahaprabhu takto poučil Kamalakantu, všichni přítomní to přijali tak, že je to určeno každému. Advaita Ācarya z toho mĕl velikou radost.

Text* 54: Pouze Pán Caitanya Mahaprabhu rozumĕl zámĕrům Advaity Ācaryi a Advaita Ācarya ocenil důležitý pokyn Pána Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 55: V tomto výroku je obsaženo mnoho důvĕrných myšlenek, které nebudu všechny popisovat v obavách, abych zbytečnĕ nezvĕtšoval objem této knihy.

Text 56: Pátou vĕtví Advaity Ācaryi byl Sri Yadunandana Ācarya, který mĕl tolik vĕtví a jejich odnoží, že není možné o nich psát.

Text 57: Sri Yadunandana Ācarya byl žákem Vasudevy Datty a obdržel veškerou jeho milost. Proto byl schopen přijmout lotosové nohy Pána Caitanyi ze všech možných úhlů pohledu jako svrchované útočištĕ.

Text 58: Bhagavata Ācarya, Visnudasa Ācarya, Cakrapani Ācarya a Ananta Ācarya byli šestá, sedmá, osmá a devátá vĕtev Advaity Ācaryi.

Text* 59: Nandini, Kamadeva, Caitanya dasa, Durlabha Visvasa a Vanamali dasa byli desátá, jedenáctá, dvanáctá, třináctá a čtrnáctá vĕtev Sri Advaity Ācaryi.

Text* 60: Jagannatha Kara, Bhavanatha Kara, Hrdayananda Sena a Bholanatha dasa byli patnáctá, šestnáctá, sedmnáctá a osmnáctá vĕtev Advaity Ācaryi.

Text* 61: Yadava dasa, Vijaya dasa, Janardana dasa, Ananta dasa, Kanu Pandita a Narayana dasa byli devatenáctá, dvacátá, dvacátá první, dvacátá druhá, dvacátá třetí a dvacátá čtvrtá vĕtev Advaity Ācaryi.

Text* 62: Srivatsa Pandita, Haridasa Brahmacari, Purusottama Brahmacari a Krsnadasa byli dvacátá pátá, dvacátá šestá, dvacátá sedmá a dvacátá osmá vĕtev Advaity Ācaryi.

Text* 63: Purusottama Pandita, Raghunatha, Vanamali Kavicandra a Vaidyanatha byli dvacátá devátá, třicátá, třicátá první a třicátá druhá vĕtev Advaity Ācaryi.

Text* 64: Lokanatha Pandita, Murari Pandita, Sri Haricarana a Madhava Pandita byli třicátá třetí, třicátá čtvrtá, třicátá pátá a třicátá šestá vĕtev Advaity Ācaryi.

Text 65: Vijaya Pandita a Srirama Pandita byly dvĕ důležité vĕtve Advaity Ācaryi. Vĕtví je nespočet, ale já je nejsem schopen všechny vyjmenovat.

Text 66: Vĕtev Advaity Ācaryi dostávala vodu od původního zahradníka, Sri Caitanyi Mahaprabhua. Tak byly vyživovány i její odnože, a plody a kvĕty na nich rostly v hojnosti.

Text* 67: Po odchodu Pána Caitanyi Mahaprabhua nĕkteré tyto vĕtve z nešťastných příčin opustily Jeho cestu.

Text* 68: Nĕkteré vĕtve neprojevily uznání původnímu kmeni, jenž vyživoval a udržoval celý strom. Za tento nevdĕk se na nĕ původní kmen rozzlobil.

Text* 69: Pán Caitanya je proto nekropil vodou své milosti, a tak postupnĕ vyschly a odumřely.

Text 70: Človĕk, který postrádá vĕdomí Krsny, není o nic lepší než suché dřevo nebo mrtvola. Je mrtvý, i když dosud ještĕ žije, a po smrti ho potrestá Yamaraja.

Text* 71: Za ateisty podléhající Yamarajovu trestu mají být považováni nejen svedení potomci Advaity Ācaryi, ale všichni, kdo se staví proti hnutí Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 72: Každému, kdo oponuje hnutí Sri Caitanyi Mahaprabhua – ať se jedná o vzdĕlaného učence, velkého asketu, úspĕšného hospodáře, či slavného sannyasiho – je souzeno vytrpĕt si trest, který mu Yamaraja udĕlí.

Text 73: Všichni potomkové Advaity Ācaryi, kteří přijali cestu Sri Acyutanandy, byli velcí oddaní.

Text* 74: Oddaní, kteří přísnĕ následovali cestu Caitanyi Mahaprabhua, milostí Advaity Ācaryi bez potíží získali útočištĕ u lotosových nohou Pána Caitanyi.

Text* 75: Závĕrem tedy je, že cesta Acyutanandy je podstatou duchovního života. Ti, kdo po této cestĕ nešli, zabloudili.

Text* 76: Proto se miliónkrát s úctou klaním skutečným následovníkům Acyutanandy, pro které byl Sri Caitanya Mahaprabhu vším.

Text* 77: Takto jsem v krátkosti popsal tři vĕtve (Acyutanandy, Krsny Misry a Gopala) potomků Sri Advaity Ācaryi.

Text* 78: Advaita Ācarya má rozmanité hlavní a vedlejší vĕtve. Vyjmenovat je všechny by bylo velmi tĕžké. Představil jsem jen letmý pohled na celý kmen, jeho vĕtve a jejich odnože.

Text* 79: Poté, co jsem popsal hlavní a vedlejší vĕtve Advaity Ācaryi, se nyní pokusím popsat nĕkteré z následovníků Sri Gadadhara Pandita, nejdůležitĕjší ze všech vĕtví.

Text 80: Hlavními vĕtvemi Sri Gadadhara Pandita byli (1) Sri Dhruvananda, (2) Sridhara Brahmacari, (3) Haridasa Brahmacari a (4) Raghunatha Bhagavata Ācarya.

Text 81: Pátou vĕtví byl Ananta Ācarya, šestou Kavi Datta, sedmou Nayana Misra, osmou Gaṅgamantri, devátou Mamu Thakura a desátou byl Kanthabharana.

Text 82: Jedenáctou vĕtví Gadadhara Gosvamiho byl Bhugarbha Gosañi a dvanáctou byl Bhagavata dasa. Oba dva odešli do Vrindávanu a tam strávili celý život.

Text 83: Třináctou vĕtví byl Vaninatha Brahmacari a čtrnáctou byl Vallabha- -caitanya dasa. Obĕ tyto vznešené osobnosti byly neustále naplnĕné láskou ke Krsnovi.

Text 84: Patnáctou vĕtví byl Srinatha Cakravarti, šestnáctou Uddhava, sedmnáctou Jitamitra a osmnáctou Jagannatha dasa.

Text 85: Devatenáctou vĕtev představoval Sri Hari Ācarya, dvacátou Sadipuriya Gopala, dvacátou první Krsnadasa Brahmacari a dvacátou druhou Puspagopala.

Text 86: Dvacátou třetí vĕtví byl Sriharsa, dvacátou čtvrtou Raghu Misra, dvacátou pátou Laksminatha Pandita, dvacátou šestou Baṅgavati Caitanya dasa a dvacátou sedmou Raghunatha.

Text 87: Dvacátou osmou vĕtví byl Amogha Pandita, dvacátou devátou Hastigopala, třicátou Caitanya-vallabha, třicátou první Yadu Gaṅguli a třicátou druhou Maṅgala Vaisnava.

Text 88: Třicátá třetí vĕtev, Sivananda Cakravarti, který žil neustále ve Vrindávanu, mĕl pevnou víru. Je považován za důležitou vĕtev Gadadhara Pandita.

Text* 89: Tak jsem v krátkosti popsal hlavní a vedlejší vĕtve Gadadhara Pandita. Je však ještĕ hodnĕ jiných, o kterých jsem se zde nezmínil.

Text* 90: Všichni následovníci Sri Gadadhara Pandita jsou považováni za vznešené oddané, neboť mĕli Pána Sri Caitanyu Mahaprabhua za svůj život a duši.

Text* 91: Pouhým vzpomínáním na jména všech tĕchto hlavních i vedlejších vĕtví tří kmenů, jež jsem popsal (Nityanandy, Advaity a Gadadhara), se človĕk vysvobodí ze zapletení v hmotném svĕtĕ.

Text* 92: Pouhým vzpomínáním na jména všech tĕchto vaisnavů se dá dospĕt k lotosovým nohám Sri Caitanyi Mahaprabhua. Prostým vzpomínáním na jejich svatá jména se dosáhne splnĕní všech tužeb.

Text* 93: Klaním se proto u lotosových nohou každého z nich, a nyní chronologicky popíši zábavy zahradníka, Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 94: Oceán zábav Pána Caitanyi Mahaprabhua je nezmĕřitelný a bezedný. Kdo by se ho opovážil mĕřit?

Text* 95: Do tohoto oceánu není možné se ponořit, ale jeho sladká a svĕží vůnĕ přitahuje moji mysl. Zůstávám proto stát na jeho břehu a snažím se ochutnat alespoň kapku.

Text 96: Já, Krsnadasa, kráčím ve stopách Sri Rupy a Sri Raghunatha a vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.