Oddaný by se mĕl mít neustále na pozoru, aby si udržoval dobré rozpoložení mysli, aby mohl neustále myslet na Pána Sri Krsnu. Sastry říkají: smartavyah satatam visnuh – „Človĕk by mĕl v životĕ oddanosti stále vzpomínat na Pána Visnua.“ I Srila Sukadeva Gosvami doporučil Maharajovi Pariksitovi: smartavyo nityasah. V první kapitole druhého zpĕvu Srimad-Bhagavatamu Pariksitovi Maharajovi řekl Sukadeva Gosvami:

tasmad bharata sarvatma
bhagavan isvaro harih
srotavyah kirtitavyas ca
smartavyas cecchatabhayam

„Ó potomku krále Bharaty, ten, kdo se chce zbavit veškerého utrpení, musí naslouchat o Nejvyšším Pánu, oslavovat Ho a vzpomínat na Nĕj, Osobnost Božství, která je Nadduší, vládcem a zachráncem před veškerým utrpením.“ (Bhag. 2.1.5) To je souhrn všech činností vaisnavy a zde je zopakováno to samé (krsna-smrti vinu haya nisphala jivana). Srila Rupa Gosvami říká v Bhakti-rasamrta-sindhu: avyartha-kalatvam – vaisnava se musí mít stále na pozoru, aby nepromarnil ani jedinou sekundu svého drahocenného života. To je znakem vaisnavy. Společnost lidí, kteří si libují v penĕzích, neboli visayich, materialistů, které zajímá jen smyslový požitek, znečistí mysl a naruší neustálé vzpomínání na Pána Krsnu. Sri Caitanya Mahaprabhu proto řekl: asat-saṅga-tyaga —— ei vaisnava-acara – „Vaisnava by se nikdy nemĕl sdružovat s neoddanými a materialisty. To je správné chování vaisnavy.“ (Cc. Madhya 22.87). Této společnosti se lze vyhnout jednoduše neustálým vzpomínáním na Krsnu ve svém srdci.