Text* 1: Snažím se psát o transcendentálních činnostech a duchovním šílenství Pána Gauracandry, které jsou úžasné a neobyčejné. Opovažuji se o nich psát jen proto, že jsem o nich slyšel z úst tĕch, kdo je osobnĕ vidĕli.

Text* 2: Sláva Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi! Sláva Pánu Nityanandovi! Sláva Advaitacandrovi! Sláva všem oddaným Pána!

Text* 3: Sri Caitanya Mahaprabhu byl pohroužený v extázi a dnem i nocí se choval a mluvil jako blázen.

Text* 4: Jednou Sri Caitanya Mahaprabhu strávil polovinu noci ve společnosti Svarupy Damodara Gosvamiho a Ramanandy Raye hovory o zábavách Pána Krsny.

Text* 5: Při tĕchto hovorech o Krsnovi zpíval Svarupa Damodara Gosvami písnĕ, které dokonale souznĕly s transcendentálními emocemi Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 6: Aby extázi Sri Caitanyi Mahaprabhua doplnil, citoval Ramananda Raya verše z knih Vidyapatiho, Candidase a zvláštĕ z Gita-govindy od Jayadevy Gosvamiho.

Text* 7: Sri Caitanya Mahaprabhu čas od času také recitoval nĕjaký verš a potom ho s velkým nářkem vysvĕtloval.

Text* 8: Takto strávil Sri Caitanya Mahaprabhu polovinu noci zakoušením různých emocí. Svarupa Damodara a Ramananda Raya nakonec Pána přimĕli ulehnout na lůžko a odešli domů.

Text* 9: Osobní služebník Sri Caitanyi Mahaprabhua Govinda si lehl ke dveřím Pánova pokoje. Pán celou noc hlasitĕ zpíval Hare Krsna maha-mantru.

Text* 10: Najednou Sri Caitanya Mahaprabhu uslyšel melodii Krsnovy flétny a v extázi odešel, aby vidĕl Pána Krsnu.

Text* 11: Všechny troje dveře byly jako obvykle zamčené, ale Sri Caitanya Mahaprabhu se přesto ve velké extázi dostal ze svého pokoje a vyšel z domu.

Text* 12: Dostal se až do kravína na jižní stranĕ Simha-dváry, kde v bezvĕdomí upadl na zem mezi krávy ztailangské oblasti.

Text* 13: Mezitím Govinda, který neslyšel od Sri Caitanyi Mahaprabhua vycházet žádné zvuky, okamžitĕ poslal pro Svarupu Damodara a otevřel dveře.

Text* 14: Svarupa Damodara Gosvami potom zapálil pochodeň a se všemi oddanými se vydal Sri Caitanyu Mahaprabhua hledat.

Text* 15: Hledali všude možnĕ, až nakonec přišli do kravína u Simha-dváry, kde uvidĕli Sri Caitanyu Mahaprabhua, jak leží v bezvĕdomí mezi krávami.

Text* 16: Ruce a nohy mĕl vtažené do tĕla jako želva. V ústech mĕl pĕnu, na celém tĕle zježené chlupy a z očí Mu tekly slzy.

Text* 17: Když tam tak Pán v bezvĕdomí ležel, Jeho tĕlo vypadalo jako velká tykev. Navenek byl zcela netečný, ale uvnitř cítil obrovskou transcendentální blaženost.

Text* 18: Všechny krávy okolo Pána čichaly k Jeho transcendentálnímu tĕlu, a když se jim v tom oddaní snažili zabránit, odmítaly se styku s transcendentálním tĕlem Sri Caitanyi Mahaprabhua vzdát.

Text* 19: Oddaní se Pána snažili různými způsoby probudit, ale vĕdomí se Mu stále nevracelo, tak Ho zvedli a odnesli domů.

Text* 20: Všichni oddaní pak začali hlasitĕ zpívat Pánovi do uší Hare Krsna mantru a po dlouhé dobĕ přišel Sri Caitanya Mahaprabhu k vĕdomí.

Text* 21: Jakmile se vrátil k vĕdomí, ruce a nohy vyšly z tĕla ven, a celé Jeho tĕlo bylo zase jako předtím.

Text* 22: Sri Caitanya Mahaprabhu vstal a pak se znovu posadil. Rozhlížel se z místa na místo a Svarupy Damodara se zeptal: „Kam jsi Mĕ to přivedl?“

Text* 23: „Zaslechl jsem tóny flétny a vydal se do Vrindávanu, kde jsem uvidĕl Krsnu, syna Maharaje Nandy, jak na pastvinĕ hraje na flétnu.“

Text* 24: „Znamením ze své flétny přivedl Srimati Radharani do jednoho stinného loubí, kam potom vstoupil i On sám, aby se s Ní oddával radovánkám.“

Text* 25: „Vstoupil jsem do onoho loubí hned za Krsnou, protože Mé uši uchvátilo cinkání Jeho ozdob.“

Text* 26: „Tam jsem vidĕl všemožné zábavy Krsny a gopi, kteří spolu laškovali a smáli se. Zvuk jejich hlasů ještĕ zvĕtšil radost Mých uší.“

Text* 27: „A právĕ v tu chvíli jste vy všichni spustili rámus a násilím jste Mĕ přivedli zpátky sem.“

Text* 28: „A protože jste Mne přivedli zpátky sem, již jsem neslyšel nektarové hlasy Krsny a gopi, cinkání jejich ozdob ani melodii flétny.“

Text* 29: Ve velké extázi řekl Sri Caitanya Mahaprabhu Svarupovi Damodarovi chvĕjícím se hlasem: „Moje uši umírají žízní. Recituj prosím nĕco, co tuto žízeň uhasí. Chtĕl bych to slyšet.“

Text* 30: Svarupa Damodara vĕdĕl, v jakém extatickém rozpoložení se Sri Caitanya Mahaprabhu nachází, a proto sladkým hlasem recitoval následující verš ze Srimad-Bhagavatamu.

Text 31: „(Gopi řekly:) ,Můj drahý Pane Krsno, kde je ve třech svĕtech žena, která by nebyla uchvácena rytmy sladkých písní vycházejících ze Tvé úžasné flétny? Kterou by to nesvedlo z cesty cudnosti? Tvoje krása je to nejvznešenĕjší ve třech svĕtech. Dokonce i krávy, ptáci, zvířata a stromy v lese ztuhnou blažeností, když zahlédnou Tvou krásu.̀  “

Text* 32: Sri Caitanya Mahaprabhu byl po vyslechnutí tohoto verše přemožen extází gopi a začal ho vysvĕtlovat.

Text* 33: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Gopi přišly v extázi na místo tance rasa, ale když slyšely Krsnova slova plná nezájmu a odpoutanosti, pochopily, že se jich chce zříct. Začaly Ho proto rozzlobenĕ kárat.“

Text* 34: „Ó drahý milenče,“ řekly, „prosím odpovĕz nám na jednu otázku. Kterou ze všech mladých žen v tomto vesmíru by nepřitahovaly tóny Tvé flétny?“

Text* 35: „  ,Když hraješ na svou flétnu, melodie působí jako posel v podobĕ yogini, která dokonale ovládá pronášení manter. Tento posel okouzluje všechny ženy ve vesmíru a přitahuje je k Tobĕ. Potom zvĕtší jejich velkou úzkost a přinutí je vzdát se zásady poslouchat nadřízené. Nakonec je násilím přivede k Tobĕ, aby se odevzdaly ve vztahu milenecké lásky.̀  “

Text* 36: „  ,Melodie Tvé flétny, doprovázená Tvým pohledem, nás probodává šípy chtíče a nutí nás zanedbávat zásady zbožného života. Jsme vzrušené chtivými touhami a přicházíme za Tebou, zbavené studu i strachu. Ty se ale na nás teď zlobíš. Považuješ za špatné, že jsme porušily náboženské zásady a opustily naše domovy i manžely. Když nás tak poučuješ o náboženských zásadách, jsme bezmocné.̀  “

Text* 37: „  ,Víme, že to všechno jsou dobře naplánované triky. Dobře víš, jak si dĕlat legraci, která ženy naprosto zničí, ale nám je jasné, že Tvoje skutečná mysl, slova i chování jsou jiné. Prosíme Tĕ proto, abys všech tĕchto vychytralých triků zanechal.̀  “

Text* 38: „  ,Nektarové podmáslí tónů Tvé flétny, nektar Tvých sladkých slov a nektarový zvuk Tvých ozdob se mísí, aby upoutaly naše uši, mysli i životy, a tím nás zabíjíš.̀  “

Text* 39: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl tato slova v hnĕvivé náladĕ, zatímco plaval na vlnách extatické lásky. Ponořen v oceánu úzkosti recitoval verš, který vyslovila Srimati Radharani, aby vyjádřila stejný pocit. Potom tento verš osobnĕ vysvĕtlil, a vychutnával si tak Krsnovu sladkost.

Text 40: Sri Caitanya Mahaprabhu pokračoval: „Má drahá přítelkynĕ, Nejvyšší Osobnost Božství, Krsna, má hlas hluboký jako hřmĕní mraku na obloze. Cinkáním svých ozdob přitahuje uši gopi, a tóny své flétny přitahuje dokonce i bohyni štĕstí a další krásné ženy. Tento Pán, Osobnost Božství, známý jako Madana-mohana, jehož vtipná slova v sobĕ obsahují mnohé náznaky a hluboké významy, zvĕtšuje chtivé touhy Mých uší.̀  “

Text* 41: „Krsnův hluboký hlas duní víc než čerstvá mračna a Jeho sladká píseň zahanbuje dokonce i sladký hlas kukačky. Jeho píseň je ve skutečnosti tak sladká, že pouhý útržek její melodie může zaplavit celý tento svĕt. Ten, komu vstoupí do ucha, už neuslyší nic jiného.“

Text* 42: „Řekni Mi prosím, co mám dĕlat, Má drahá přítelkynĕ. Vlastnosti Krsnových tónů vydrancovaly Moje uši. Nyní však již tento Jeho transcendentální zvuk neslyším, a tolik Mi chybí, že jsem z toho témĕř mrtvá.“

Text* 43: „Cinkání Krsnových nákotníčků překonává i písnĕ labutí a jeřábů a zvuk Jeho náramků zahanbuje i zpĕv ptáka cataky. Jakmile nĕkdo jen jednou dovolí, aby tyto zvuky vstoupily do jeho uší, nesnese již poslech čehokoliv jiného.“

Text* 44: „Krsnova řeč je mnohem sladší než nektar. Každé z Jeho veselých slov je plné významu, a když se Jeho řeč smísí s Jeho úsmĕvem, který je jako kafr, výsledný zvuk a hluboký význam Krsnových slov vytvářejí různé transcendentální nálady.“

Text* 45: „Jediná kapka tohoto transcendentálního blaženého nektaru je životem ucha, které je jako pták cakora žijící s nadĕjí, že tento nektar ochutná. Nĕkdy má tento ptáček štĕstí a může ho okusit, ale jindy to naneštĕstí nejde, a on proto témĕř umírá žízní.“

Text* 46: „Transcendentální melodie Krsnovy flétny rozruší srdce žen po celém svĕtĕ už při jediném zaslechnutí. Jejich utažené opasky se uvolní a ony se stanou Krsnovými neplacenými služebnicemi. Ženou se ke Krsnovi, jako kdyby byly šílené.“

Text* 47: „Dokonce i bohynĕ štĕstí přijde za Krsnou, když slyší zvuk Jeho flétny, a silnĕ doufá, že získá Jeho společnost, které se jí však nedostane. Když se vlny dychtivé touhy po Jeho společnosti zvĕtšují, podstupuje askezi, ale ani potom se s Ním nemůže setkat.“

Text* 48: „Jen ti nejvĕtší šťastlivci mohou slyšet tyto čtyři nektarové zvuky – Krsnova slova, cinkání Jeho nákotníčků a náramků, Jeho hlas a melodii Jeho flétny. Uši toho, kdo tyto zvuky neslyší, jsou k ničemu, jako malé dĕravé lastury.“

Text* 49: Když takto Sri Caitanya Mahaprabhu naříkal, v Jeho mysli se probudilo zneklidnĕní a extáze. Spojilo se v Nĕm mnoho transcendentálních extází, včetnĕ úzkosti, nářku, pozornosti, dychtivosti, strachu, odhodlání a vzpomínání.

Text* 50: Nahromadĕní všech tĕchto extází jednou v mysli Bilvamaṅgala Thakura (Lilasuky) vyvolalo výrok Srimati Radharani. Sri Caitanya Mahaprabhu nyní ve stejné extatické náladĕ tento verš recitoval a pod vlivem svého šílenství vysvĕtlil jeho význam, který je obyčejným lidem neznámý.

Text 51: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Bĕda, co mám dĕlat? S kým mám mluvit? Nechť je nyní konec se vším, co jsem udĕlala v nadĕji, že se s Krsnou setkám. Řekni prosím nĕco příznivého, ale nemluv o Krsnovi. Bĕda, Krsna leží v Mém srdci jako Amor; jak bych tedy o Nĕm mohla přestat hovořit? Na Krsnu, jehož úsmĕv je sladší než sladkost samotná a jenž přináší potĕšení Mé mysli a očím, nemohu zapomenout. Bĕda, Má velká touha po Krsnovi se zvĕtšuje každým okamžikem!“

Text* 52: „Úzkost způsobená odloučením od Krsny Mĕ připravila o trpĕlivost a nenapadá Mĕ, jak se s Ním setkat. Ó Mé přítelkynĕ, i vy jste se z nářku pomátly. Kdo Mi tedy řekne, jak Ho najdu?“

Text* 53: „Ó Mé drahé přítelkynĕ, jak mohu najít Krsnu? Co mám dĕlat? Kam mám jít? Kde Ho mohu potkat? Jelikož nemůžu najít Krsnu, Můj život Mĕ opouští.“

Text 54: Sri Caitanya Mahaprabhu najednou ztichl a zamyslel se nad stavem své mysli. Vzpomnĕl si na slova Piṅgaly, a to v Nĕm probudilo extázi, která Ho přimĕla promluvit. Tak vysvĕtlil význam verše.

Text* 55: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Když se vzdám nadĕje na setkání s Krsnou, budu šťastná. Přestaňme tedy s tímto neslavným rozhovorem o Krsnovi. Bude pro nás lepší mluvit o nĕjakých slavných tématech a na Nĕho zapomenout.“

Text* 56: Při tĕchto slovech si najednou Srimati Radharani vzpomnĕla na Krsnu. Přímo se objevil v Jejím srdci. Překvapenĕ řekla svým přítelkyním: „Ta osoba, na kterou chci zapomenout, leží v Mém srdci.“

Text* 57: Extáze Srimati Radharani způsobila, že začala na Krsnu myslet jako na Amora, a to Ji vydĕsilo. Řekla: „Tento Amor, který přemohl celý svĕt a vstoupil do Mého srdce, je Můj nejvĕtší nepřítel, protože Mi nedovolí na Nĕho zapomenout.“

Text* 58: Velká dychtivost poté porazila všechny ostatní vojáky extáze a v království mysli Srimati Radharani povstala neovladatelná touha. Radha potom zcela zkroušená svou vlastní mysl pokárala.

Text* 59: „Když nebudu na Krsnu myslet, Moje zubožená mysl v okamžiku zemře jako ryba vytažená z vody. Jakmile však Moje mysl a Moje oči spatří Krsnovu tvář se sladkým úsmĕvem, jsou tak šťastné, že se Moje touha po Nĕm zdvojnásobí.“

Text* 60: „Bĕda, kde je Krsna, poklad Mého života? Kde je ten s lotosovýma očima? Bĕda! Kde je ten božský oceán všech transcendentálních vlastností? Bĕda! Kde je ten překrásný načernalý mladík ve žlutých šatech? Bĕda! Kde je ten hrdina tance rasa?“

Text* 61: „Kam mám jít? Kde Tĕ najdu? Řekni Mi to prosím, a Já tam půjdu.“ S tĕmito slovy se Sri Caitanya Mahaprabhu rozbĕhl, ale Svarupa Damodara Gosvami vstal, chytil Ho a posadil si Ho na klín. Potom Ho odvedl do Jeho sídla, kde Ho přimĕl se posadit.“

Text* 62: Sri Caitanya Mahaprabhu se najednou vrátil k vnĕjšímu vĕdomí a řekl Svarupovi Damodarovi Gosvamimu: „Můj drahý Svarupo, zpívej prosím nĕjaké sladké písnĕ.“ Jakmile Pán uslyšel Svarupu Damodara zpívat písnĕ z Gita-govindy a písnĕ básníka Vidyapatiho, Jeho uši byly spokojené.

Text* 63: Každý den a každou noc takto Sri Caitanya Mahaprabhu šílel a také mluvil jako šílený.

Text* 64: Dokonce ani Anantadeva, jenž má tisíce úst, nedokáže plnĕ popsat extatické promĕny, které Sri Caitanya Mahaprabhu zakusil za jediný den.

Text* 65: Co potom může o tĕchto promĕnách napsat ubohé stvoření, jako jsem já? Mohu uvést pouze náznaky, jako když se ukazuje mĕsíc skrze vĕtve stromu.

Text* 66: Toto vyprávĕní přesto uspokojí mysl a uši každého, kdo ho uslyší, a takový človĕk pak bude také schopen porozumĕt tĕmto neobyčejným činnostem, vycházejícím z hluboké extatické lásky ke Krsnovi.

Text* 67: Extatická láska ke Krsnovi je nesmírnĕ hluboká. Tím, že si slavnou sladkost této lásky osobnĕ vychutnával, Sri Caitanya Mahaprabhu ukázal její nejzazší meze.

Text* 68: Sri Caitanya Mahaprabhu je úžasnĕ milostivý a šlechetný. Neslyšeli jsme, že by v tomto svĕtĕ byl ještĕ nĕkdo jiný tak milostivý a velkorysý.

Text* 69: Ó lidé celého svĕta, ve všech ohledech uctívejte lotosové nohy Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua. Jedinĕ tak získáte nektarový poklad extatické lásky ke Krsnovi.

Text* 70: Takto jsem tedy popsal extatickou promĕnu Sri Caitanyi Mahaprabhua do podoby želvy. V této extázi mluvil a jednal jako šílený.

Text* 71: Srila Raghunatha dasa Gosvami tuto zábavu plnĕ popsal ve své knize Gauraṅga-stava-kalpavrksa.

Text* 72: „Jak úžasné! Sri Caitanya Mahaprabhu opustil své sídlo, aniž by otevřel troje dveře smohutnými závorami. Potom překonal tři vysoké zdi a pozdĕji ze silného pocitu odloučení od Krsny spadl mezi krávy z tailangské oblasti a jako želva vtáhl všechny končetiny do svého trupu. Sri Caitanya Mahaprabhu, který se zjevil tímto způsobem, vychází v mém srdci a přivádí mne k šílenství.“

Text 73: Já, Krsnadasa, kráčím ve stopách Sri Rupy a Sri Raghunatha a vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.