nadaj-jalada-nisvanaḥ śravaṇa-karṣi-sac-chiñjitaḥ
sanarma-rasa-sūcakākṣara-padārtha-bhańgy-uktikaḥ
ramādika-varāńganā-hṛdaya-hāri-vaḿśī-kalaḥ
sa me madana-mohanaḥ sakhi tanoti karṇa-spṛhām
nadat — hřmící; jalada — mrak; nisvanaḥ — jehož hlas; śravaṇa — uši; karṣi — přitahující; sat-śiñjitaḥ — cinkání jehož ozdob; sa-narma — s hlubokým významem; rasa-sūcaka — vtipná; akṣara — písmena; pada-artha — významy; bhaṅgi — náznaky; uktikaḥ — jehož řeč; ramā-ādika — počínaje bohyní štĕstí; vara-aṅganā — krásných žen; hṛdaya-hāri — přitahující srdce; vaṁśī-kalaḥ — tóny jehož flétny; saḥ — tento; me — Mých; madana-mohanaḥ — Madana-mohana; sakhi — Má drahá přítelkynĕ; tanoti — zvĕtšuje; karṇa-spṛhām — touhu uší.
Sri Caitanya Mahaprabhu pokračoval: „Má drahá přítelkynĕ, Nejvyšší Osobnost Božství, Krsna, má hlas hluboký jako hřmĕní mraku na obloze. Cinkáním svých ozdob přitahuje uši gopi, a tóny své flétny přitahuje dokonce i bohyni štĕstí a další krásné ženy. Tento Pán, Osobnost Božství, známý jako Madana-mohana, jehož vtipná slova v sobĕ obsahují mnohé náznaky a hluboké významy, zvĕtšuje chtivé touhy Mých uší.̀ “
Tento verš se nachází v Govinda-lilamrtĕ (8.5).
