ihā — toto; yei śune — každý, kdo slyší; tāra — jeho; juḍāya — budou spokojené; mana-kāṇa — mysl i uši; alaukika — neobyčejné; gūḍha-prema — z hluboké extatické lásky ke Kṛṣṇovi; ceṣṭā — činnosti; haya jñāna — může pochopit.

Toto vyprávĕní přesto uspokojí mysl a uši každého, kdo ho uslyší, a takový človĕk pak bude také schopen porozumĕt tĕmto neobyčejným činnostem, vycházejícím z hluboké extatické lásky ke Krsnovi.