kṣaṇe mana sthira haya, tabe mane vicāraya,
balite ha-ila bhāvodgama
pińgalāra vacana-smṛti, karāila bhāva-mati,
tāte kare artha-nirdhāraṇa
ká¹£aṇe — v okamžiku; mana — mysl; sthira haya — uklidnà se; tabe — tehdy; mane — v mysli; vicÄraya — uvažuje; balite — Å™Ãci; ha-ila — bylo; bhÄva-udgama — probuzenà extáze; piá¹…galÄra — Piá¹…galy; vacana-smá¹›ti — vzpomenutà na slova; karÄila — způsobilo; bhÄva-mati — extatickou mysl; tÄte — v tom; kare — ÄinÃ; artha-nirdhÄraṇa — zjiÅ¡tÄ•nà významu.
Sri Caitanya Mahaprabhu najednou ztichl a zamyslel se nad stavem své mysli. Vzpomnĕl si na slova Piṅgaly, a to v Nĕm probudilo extázi, která Ho přimĕla promluvit. Tak vysvĕtlil význam verše.
Piá¹…gala byla prostitutka, která Å™ekla: „Tyto marné nadÄ•je pÅ™inášejà jen utrpenÃ. Naprostá beznadÄ•j je to nejvÄ•tÅ¡Ã Å¡tÄ•stÃ.“ VzpomÃnka na tento výrok uvedla Sri Caitanyu Mahaprabhua do extáze. PÅ™ÃbÄ•h Piá¹…galy se nacházà ve verÅ¡Ãch 22–44 osmé kapitoly jedenáctého zpÄ•vu Srimad-Bhagavatamu a rovnĕž také ve sto sedmdesáté Ätvrté kapitole Santi-parvy Mahabharaty.
